Tato diplomová práce je zaměřena na ochranu ovzduší. Zabývá se současnou legislativou ochrany ovzduší na území České republiky. Dále jsou v práci uvedeny některé metody pro snížení vypouštěných emisí do atmosféry.
Cílem diplomové práce je kriticky zhodnotit vybrané právní nástroje ochrany ovzduší, které v praxi využívá Moravskoslezský kraj. Úvod práce bude obsahovat bližší vymezení cíle, kterého má být dosaženo, způsob zpracování a strukturu práce.
Vymezeny budou významné pojmy a instituty nezbytné pro zpracování tématu a prameny právní úpravy. V obecné části práce autorka přehledově vymezí právní nástroje, které nabízí zákonná právní úprava k omezení znečištění ovzduší, a z nich, po konzultaci s vedoucím práce, vybere některé, které blíže analyzuje ve zvláštní části práce.
Zvláštní část práce bude kritickou analýzou vybraných právních nástrojů, přičemž autorka upozorní i na judikaturu, která se s nástroji pojí. V závěru autorka zhodnotí, zda jsou vybrané právní nástroje, které Moravskoslezský kraj využívá, účinné vzhledem ke svému účelu.
Diplomová práce představuje hlubší pohled na rozbor právní úpravy ochrany ovzduší s bližším zaměřením na stacionární zdroje znečišťování ovzduší, které se na kvalitě ovzduší podílejí nejvíce. Práce ze začátku uvádí aktuální prameny právní úpravy v oblasti ochrany ovzduší.
Čtěte také: Dopad OZE na životní prostředí
Česká legislativa disponuje dostatečně podrobnou úpravou ochrany ovzduší, jejíž základ je možné spatřit v mezinárodních úmluvách a právu Evropské unie.
Pojednání o stacionárních zdrojích znečišťování ovzduší předchází přehled významných orgánů ochrany ovzduší v kapitole třetí, k nimž se v diplomové práci opakovaně vracíme při výkladu dalších institutů a problematik. Úprava stacionárních zdrojů je v této práci zahájena obecnou definicí zdrojů znečišťování ovzduší na zdroje mobilní a stacionární s rozborem rozdílů těchto pojmů a výkladových problémů.
Ve své stěžejní části se práce zabývá provozem stacionárních zdrojů vyjmenovaných v příloze číslo 2 k zákonu o ochraně ovzduší, protože jsou považovány za zařízení s největším vlivem na naše ovzduší. Kapitola pátá podrobně rozebírá povinnosti provozovatele vyjmenovaných stacionárních zdrojů, upravuje povolení provozu a mimo jiné představuje nové jednotné environmentální stanovisko.
Diplomová práce také obsahuje zpracovaný ukázkový příklad výpočtu potřebného množství sorbentu při odsiřování, ilustrativní studii LCA připravenou v programu GEMIS.
Čtěte také: Studium ruštiny v Česku
Čtěte také: Efektivita obnovitelných zdrojů
tags: #diplomova #prace #ochrana #ovzdusi