V prvních fázích „budování socialismu“ se nepřipouštělo, že znečištění a jiné poškozování životního prostředí či ohrožení přírodních zdrojů může vůbec existovat v nejlepším ze všech politických a ekonomických režimů. Později o důležitých problémech vládcové prostě neinformovali.
Občané Československa se mohli nanejvýš dozvědět, že zahnívající kapitalismus zachvátila další krize, jež přinesla nedostatek životně důležité suroviny a desetinásobné zvýšení její ceny, zatímco my máme a budeme mít ropy dost za stálé ceny a z nevyčerpatelných zásob bratrského Sovětského svazu. Ve skutečnosti, právě proto že celá situace byla netransparentní, se lidé domýšleli horších důsledků a měli větší obavy o své zdraví, než by odpovídalo skutečné situaci (která ovšem byla opravdu špatná).
Továrny dusily kraje. Přesné údaje podrobně známy nebyly, avšak celkový obraz byl jasný a zbytek si lidé dokázali domyslet. Nejhůře zasaženými oblastmi byla všechna velká města v čele s Prahou a Ostravou a především území pánevních okresů v Severočeském hnědouhelném revíru.
Zde se velmi často vyskytovaly smogové situace, kdy při teplotních inverzích kombinace mlhy a jedovatých zplodin chrlených komíny elektráren a továren dusila celý kraj. (Charakteristický detail: slovo smog se nesmělo užívat.) Například koncentrace nejvážnější škodliviny, oxidu siřičitého, dosahovala mnohdy hodnot, které si dnes už vůbec nedovedeme představit (až padesátinásobky hygienických norem).
Zejména v průmyslových oblastech, jako například Ostravsko, lidé dýchali v 80. letech výrazně více znečištěný vzduch než nyní. Ani dnes tady ale není situace dobrá. Údaje z nemnoha tehdejších stanic, které měřily znečištění ovzduší, se k lidem většinou nedostávaly. Jen málokdo přitom tušil, jaký vzduch opravdu dýchá.
Čtěte také: Dopad OZE na životní prostředí
„Přestože první měřicí síť v severních Čechách vznikla již v letech 1968 a 1969, o zamoření ovzduší se moc nemluvilo a výsledky byly tajné. Částečně se to změnilo až v pozdních 80. Nespokojenost vyvrcholila velkou demonstrací v Teplicích „za čistý vzduch“, která trvala od 11. do 13. listopadu 1989 a patřila k významným impulzům, ze kterých vzešel Listopad. Stalo se to necelý týden před tím, než se v Československu začal hroutit komunistický režim.
V sobotu 11. listopadu 1989 už lidem v Teplicích došla trpělivost. Po publikování studie o ekologickém stavu Československa ztratili občané vůči režimu zábrany. Jejich nespokojenost vyvrcholila demonstrací „za čistý vzduch“ 11. až 13. Všeobecná nálada ve společnosti se úspěšně projevila v široké podpoře všech opatření ke zlepšení životního prostředí.
Byly zřízeny nezbytné instituce včetně mocné inspekce a státního fondu. Například ČEZ pod tehdejším osvíceným vedením investoval více než 40 miliard korun do odsiřovacích a dalších potřebných zařízení. Celkové výdaje dosáhly na konci 90. Výsledkem mohutné veřejné podpory a velkého úsilí mnoha lidí bylo masivní zlepšení životního prostředí v průběhu první dekády nového režimu.
Zejména se dramaticky zlepšila kvalita ovzduší, například emise oxidu siřičitého - tehdy nejnebezpečnější škodliviny - klesly o 85 procent. Od té doby nabyli lidé dojem, že se situace výrazně zlepšila. Průzkumy veřejného mínění u nás v poslední dekádě pak systematicky ukazují, že lidé jsou se svým životním prostředím spokojeni, vláda se dokázala o situaci postarat, fungují městské a jiné samosprávy.
Životní prostředí se do té míry výrazně zlepšilo, že lidé nabyli přesvědčení, že je v zásadě všechno v pořádku. Převážně soudí, že stav životního prostředí je u nás na takové úrovni, že vlastně není třeba nic vážnějšího řešit, a často považují snahy o radikálnější ochranu za „přehnané“ a kontraproduktivní.
Čtěte také: Studium ruštiny v Česku
Skutečností ovšem je, že vše v pořádku není. Po masivním zlepšení v 90. letech se po roce 2000 situace celkově lepší jen velmi pomalu a v některých ukazatelích, jako je například znečištění ovzduší nebezpečnými jemnými prachovými částicemi či stav zemědělských půd, se stav dokonce mírně zhoršuje.
Neoprávněné sebeuspokojení je jen jedním z důvodů nepříznivé situace. Přispívá k tomu dále to, že zásadní omezení velmi masivního znečištění je na začátku celého procesu relativně snadné, ale odstranit relativně nízké, avšak pořád významné znečištění je mnohem náročnější. Svou roli hrají i další faktory, k nimž patří stále nízká úroveň environmentálního uvědomění.
Zatímco v 90. letech jsme mohli být na výkon České republiky co do zlepšování podmínek životního prostředí hrdi, dnes tomu tak rozhodně není. V roce 1983 nechal vypracovat souhrnnou zprávou o životním prostředí, Rozbor ekologické situace v Československu. Byl to expertní a interní vládní dokument, který byl poměrně kritický. Pracoval na něm mimo jiné ředitel Ústavu krajinné ekologie Emil Hadač.
Rozbor ekologické situace se časem přes lidi z disentu dostal na západ. 7. ledna 1984 však publikoval pařížský Le Monde část rozsáhlého textu Rozbor ekologické situace v Československu. Analýzu si ve skutečnosti pro sebe vyžádal tehdejší předseda vlády Lubomír Štrougal, jejím zpracováním byla ve vší tichosti pověřena ekologická sekce Čs. biologické společnosti při ČSAV. Díky jejím kontaktům s Chartou 77 a s disidentským prostředím vůbec se však text podařilo propašovat na Západ a informační embargo tak bylo dramaticky prolomeno.
Cílem mé práce je zjistit přístupnost informací o životním prostředí veřejnosti. Budu sledovat rozdíly ve svobodě projevu a tisku v letech 70. situace pomalu zlepšovala až do listopadu 1989. Další vývoj v 90. zakončím přijetím zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí. Veřejnosti získat od příslušných úřadů tyto informace. Informace o vlivu provozu mnou vybraných firem na životní prostředí.
Čtěte také: Efektivita obnovitelných zdrojů
Vyhodnocením tohoto průzkumu zjistím, zda se situace po přijetí Zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, změnila nebo ne.
Stále rychlejší rozvoj společnosti ovlivňuje bezprostředně životní prostředí. Jejich další výrobě a používání zanechávají velké množství odpadu. Tyto odčerpané látky vrací zpět do přírody ve formě odpadu. Stoupá i množství odpadu.
V 6. nás ekologická situace mnohem horší. Výroba stavebních hmot a automobilová doprava. Byly vyhubeny některé druhy fauny a flóry, což ohrožuje samotného člověka. Rovnováhu krajiny, která ztrácí svou přirozenou produkční schopnost. Živočišných druhů jsou nejvíce ohroženi predátoři - druhy masožravé. Zplodin.
Vlivem stálého okyselování půdy imisemi a hnojivy vznikla velká nutnost vápnění. Škůdců a plevele na polích. V neposlední řadě má poškození životního prostředí negativní vliv na člověka. Československu. Dýchacích cest, trávicí soustavy, nemocích kůže a podkožního vaziva. Žloutenka aj.). Civilizačních chorob.
Doba od roku 1948 do konce 50. narušení ekologické rovnováhy. Horách, kde docházelo k rozsáhlé devastaci dřevin. 80. let. Zajištěna úplná kontrola všech orgánů. Podávala do tisku nepravdivé zprávy a problémy zlehčovala. Devastována příroda. Teprve v 70. znečišťují ovzduší a na zemědělských plodinách se projevují materiální škody. Se průměrná věková hranice.
Vláda ČSSR věnovala životnímu prostředí jen malou pozornost. Kontrolu nad vydanými zákony a nařízení, v době socialismu neexistoval. Zemědělství a jiných ministerstev. Veškeré finanční plány, které se týkaly ochrany přírody. Dohlížela i na výrobu veškerých materiálů. Norem, které nejčastěji zvítězily. Problémy stávaly bezvýznamnými.
Natolik, že to již vláda nemohla přehlédnout, byla mu určena pokuta. Nečistot. Kč. Na ochranu proti vypouštění zplodin do ovzduší zůstával v platnosti zákon č. Komína, na znečištění parní trakcí, hořením nebo zapařením dolů a skládek. Do nákladů. Výjimek, které dovolovaly dále vypouštět nečistoty do vody. Nový Bydžov. Za úkol dohlížet na ochranu životního prostředí. Velké množství výjimek. Účinnost takového postupu byla velmi malá.
Rada neřešila ani otázku nebezpečného odpadu, který nebyl kontrolován. Neprobíhalo tedy jeho řízené a registrované ukládání. Odpadu ve velkých podnicích, natož systematická separace domovních odpadů. Odpadu. Si dotyčný zaměstnanec v práci počínal. Přírodě.
Problémy, které se přímo netýkaly jejich osoby. Vyčerpáme dosavadní zdroje. Hýření přírodními zdroji a nešetrné zacházení s přírodním prostředím. Nedořešené. Některých částech území. Dostávala po ekologické stránce do velmi vážné situace. Do povědomí lidí. Těžkého průmyslu v Československu. Zdroji. Seznamována s negativními účinky průmyslové výroby, ale i lidské nedbalosti.
60. nerostné suroviny nejsou nevyčerpatelné. Podpořily ekologické programy na zachování přírody. Je příroda zachovalá a ekologické problémy se objevují jenom na západě. Uvědomit, jak je životní prostředí narušeno. Katastrofě je zbytečné. Že v Československu je příroda krásná a nenarušená. Podvracení republiky a šíření falešných zpráv. Zahraničí.
Informace o dění v jejich bývalé vlasti. Teprve v 70. znečišťují ovzduší a na zemědělských plodinách se projevují materiální škody. Se průměrná věková hranice. Hlavně v otázkách životního prostředí. Půdě jim vládní orgány neposkytly. Zaručoval zveřejňovat informace. Ani v odborných časopisech věnována pozornost, jakou by si zasloužila.
Dostavbě atomové elektrárny, které probíhaly v Rakousku. Elektráren a vyspělé sovětské technologie. Budovány další jaderné elektrárny. Vypouštěných do vzduchu a jak se projevují na zdraví člověka. Údaje o chodu všech elektráren. Situace se nezlepšila ani, když došlo 5. 1. technickou závadou. K druhé havárii došlo 24. 2. a chybou při jeho zavážení. Komplikacích s elektrárnou byly utajovány. Bezpečnosti provozu.
Odpadu nebylo do důsledků řešeno, aby byla zajištěna kompletní bezpečnost. Politika, která vedla až k odchodu některých předních odborníků. Temelín. Z řad veřejnosti, ale i odborníků. Stavba jaderné elektrárny Temelín začala v roce 1986. Elektrárna 4 bloky o výkonu 4x 981 MW. Hlavním investorem výstavby se stal ČEZ. Na konci 80. její zplodiny ohrožovat okolí.
V lednu roku 1990 oznámila vláda, že se dokončí pouze dva rozestavěné bloky. Průběhu 90. části podílela. Drahá a kvůli níž se stavba protáhla o pět let. Jejichž vyřešení bude potřeba ještě většího množství finančních prostředků. Použit. I když situace v 90. vyjasněno, k jakému účelu byly využity některé státní peníze.
Budoucna je potřeba dostatek elektrického proudu. Efektu, jaderné elektrárny neprodukují. Do provozu podpořila Charta 77 v části dokumentu č. 22, který vydala 27. 11. 1978. A možnostech mírového využití jaderné energie se zde objevily např. prostředí bylo uděláno maximum. Došlo krátce po 26. 4. jaderné elektrárně výbuch. Uplynutí 24 hodin.
Vládní orgány v Československu svolaly na 30. 4. projednaly, jak bude probíhat monitorování situace. Do 15. 5. denně zasedala a sledovala množství radioaktivity na našem území. Podle oficiální zprávy z 10. 7. pokusných jaderných výbuchů v 60. a 70. zemích. Radami pro těhotné matky, děti a staré nebo nemocné lidi. Raději nevycházet a zdůrazňovaly se základní hygienické zásady.
Člověka a nechávaly tak veřejnost v nevědomosti. Středu 30. měření...; a po celou dobu měření nebylo zjištěno žádné zvýšení radioaktivity“. Pak následovala pětidenní přestávka a teprve 5. 5. zvýšení radioaktivity“. Československa o situaci na svém území dostali. Hygienické pokyny a opatření. Rozhlasu a televize v sousedních zemích. Deset dní po havárii přiznala v rozhovoru v rozhlase hlavní hygienička dr. životním prostředí, bylo mnohokrát nižší, než jaké ... ohrožení zdraví“.
Československu 14 dní před výbuchem (12. 4. Černobyl. A nepřátelská. Česká veřejnost s nimi nebyla nikdy seznámena. Roce 1986. Zneklidněna. Dotázaných a 27% nemá obavy žádné. Centru hygieny záření Institutu hygieny a epidemiologie v Praze. Zpráva IHE 1987. ČSSR, 1988. Srážkách a v mléčných výrobcích. Průzkumem ze dne 17. 6. , kdy bylo odebráno 1300 vzorků půdy.
Nebyli průběžně ani zpětně o těchto měřeních informováni. 80. narušení Krušných hor. Plaveného skla. Elektrárny na výrobu tepla a elektřiny. A ve velkých městech. Neustálému smogovému oblaku, který se projevuje zejména v zimě. Petici předsedovi ONV v Chomutově, Otokaru Stejskalovi. Generace. Předseda odpověděl 16. podle kterých se má postupovat a které je rozděleno na dva stupně.
Pozván přímo do Chomutova, aby se mohl přesvědčit o situaci na vlastní oči. O něm veřejnost prostřednictvím krajského deníku Průboj. Situace byla zlehčena a podhodnocena. Při prognóze vykazující zhoršení rozptylových podmínek bude vyhlášeno tzv. upozornění a při zhoršení rozptylových podmínek bude vyhlášeno tzv. opatření. Školská zařízení. Oblastech rozhodla odejít za prací jinam, zavedla vláda na počátku 80. let tzv. úplatkářskou politiku.
Nejdůležitější, hlavně lékařů, se pohybovaly na nejvyšší hranici. Ozdravném prostředí. Nebylo mu poskytnuto jiné zaměstnání. Jehož rozloha činí pouze 7800 km2. Kysličník siřičitý změny patrné na první pohled. Stromy, které přežily byly poškozené. Nemocích a nádorech. Roku 1974 vydala vláda ČSR usnesení č. prostředí.
Odpadu do řek, ani nepodpořila výrobu dalších čističek vod. Jizerských hor na Frýdlantsko a západní část Krkonoš. Roku 1983 lýkožrout smrkový. Oxidu síry ve vzduchu. Severomoravský kraj, zejména pak okolí Ostravy a Karviné. Krkonošský národní park (KRNAP) byl zřízen vládním nařízením č. byl v době socialismu jediným národním parkem v ČSR. Při UNESCO - IUCN zařazen mezi 11 nejohroženějších parků na světě. Lesa.
Vedle toho se však vyskytly ještě jiné problémy jako např. objektu horní stanice lanovky. Patří do oblasti Státní přírodní rezervace Prameny Úpy. Vypracováno velké množství verzí, které se týkaly projektu stavby. Na nejvyšší horu České republiky nepřinese více škody než užitku. Zasazení nových tyčí a množství hluku, jehož zdrojem by byl provoz lanovky.
Rozhodl pro výstavbu. Stranu ředitele KRNAPu. Životního prostředí zůstalo nevyslyšeno. Lanovka dostavila podle původního plánu až na vrchol. Řadu diskusí o tom, zda je lanovka k vrcholu Sněžky nezbytná nebo ne. Projekt, který přispěje k odlehčení pěší turistické zátěže Sněžky. Zpevněná terasa umožňující omezení turistů na vrcholu. Byla ponechána bez reakce orgánů, které se na stavbě lanovky měly podílet.
Vedena v duchu ekologických a společenských zásad. Území nynějšího Slovenska a Maďarska. Dobu, jako se na území Čech řešila výstavba lanovky na Sněžku. Budování vodního díla mělo za následek zničení dunajské krajiny. Pitné vody. Celkem úspěšně. A mohla vyjádřit stanovisko k chystaným krokům a průběhu stavby. Zprovozněním přehrady k příliš negativnímu zásahu do přírody.
Považovala tento akt za bezdůvodný a trvala na pokračování stavby. 1. 6. 1989/. apod. /Rudé právo 19. 5. sousedních zemích jako např. v Rakousku. Nezasáhly v takové míře do životního prostředí. Rudé právo /2. 6. hranic mezi Rakouskem a NSR až k Vídni. Se však maďarská strana přestala podílet na tomto projektu. Zveřejněny.
Škodlivých látek z továren do vzduchu a o otázkách obnovy přírodních zdrojů. Aby nevznikly pochybnosti při řešení dalších otázek v jaderné energetice. Jadernými elektrárnami v České republice. Člověka. Opatření realizovat a celá situace byla v závěru zlehčena. Která lidi nejvíce zajímala a která se v oficiálním tisku zamlčovala.
Ekologického bulletinu také Ekomonitor, Nika nebo Stres. Skupiny TIS - svaz pro ochranu krajiny a přírody. Časopis řídil Ivan Makásek. Exemplářů a před listopadem 1989 na 7000 výtisků. Přišla Nika pod správu Městského výboru ČSOP v Praze. Zpočátku byl časopis pod neustálou kontrolou vyšších orgánů, ale v 80. událostem v Černobylu.
Pravdivě informovat o vlivu škodlivin na zdraví člověka. Bedřich Moldan, Jaroslav Stoklasa a Ivan Dejmal. Zacházení s jeho nástroji. Pouze ČSOP) a Brontosaurus. Když o ně žádaly. Orgánů, aby mohla být sledována jejich činnost. Náplň tohoto svazu byla propagace socialistických myšlenek. Čerpání přírodního bohatství a šetrnost při jeho používání.
Prohluboval nezájem a lhostejnost k jejich bezprostřednímu okolí. Často i postihy osob. Přispívala k nechuti jednotlivých lidí pouštět se do podobně zaměřených akcí. Seznámit ho s tím, co všechno může on sám pro své okolí udělat. Chování člověka ve volné přírodě a její nenarušení. Životního prostředí a jejich vyhodnocování.
Teprve v 80. tisku zprávy o ukazatelích, které nejvíce poškozují životní prostředí. Ekologická sekce při biologické společnosti ČSAV na podnět československé vlády. Zemědělství), byla zhotovena ve dvaceti exemplářích a postoupena vládě. Konečnému vytištění však nedošlo, protože zpráva se ztratila. Štrougalovi odeslala, aby seznámil se zprávou širokou veřejnost. Stanicích Hlas Ameriky a Svobodná Evropa.
Ekologických otázek v Československu stoupal až do konce roku 1989. Ve srovnání se 70. deník Mladá fronta, 80. léta byla proti tomu dobou uvolněnější. Chomutov nebo Praha. A dozvědět se od příslušných orgánů, jak se k různým problémům staví vláda. Němčiny. Protože se názorově neshodovala s tehdejší politikou vlády. Vláda nepřála slyšet.
V Československu, ale i jinde ve světě. Proměny, Studie, Obrys, Rozmluvy aj. Objevovala byla politika, náboženství, kultura a ekologie. Spolupracovali s lidmi v Československu, kteří tvořili v disentu. Dokumentační středisko nezávislé kultury (dále pouze ČSDS). Jan Vladislav a místopředsedou Jiří Gruša. Svědectví a dokumentů nezávislého myšlení po roce 1948. Jejich uchovávání a zpracovávání.
Badatelským centrům. Mimo území Československa, které bylo průběžně doplňováno. Nebo Spisy Jana Patočky. Vlastní, patří Informace o Chartě, Kritický sborník, Paraf, Reflexe, Vokno aj. ČSDS. Od roku 1987 vydávalo ČSDS čtvrtletník Acta určený čtenářům doma i v zahraničí. Časopise, vycházely pokaždé dvě verze. Nebo čísel.
Oblastech politiky, kultury a společenských věd, musela tvořit tajně. „Členů“. Tom, jaké stanovisko zaujímají ostatní státy ke světovým problémům jako je např. nevhodných lidí v bývalém východním bloku. Poupravována, aby byla podpořena tehdejší vládní prosocialistická politika. Vědy. Opomíjené nebo dokonce pronásledované spisovatele a překladatele.
Ekologické hnutí, působící zpočátku v rámci Charty 77. Samizdatově vycházet Ekologický bulletin. Časopisu vytvořila stál Josef Danisz a Ivan Dejmal. 1989 pod názvem Ekomonitor. Problémy jednotlivých oblastí. Cestou dialogu. Vedle nich ještě jiná neoficiální ekologická sdružení. Litoměřicích a v Praze a Děti Země.
tags: #diplomova #prace #srovnání #ovzduší #socialismus #současnost