DIY Recyklace Starého Oblečení: Návody a Inspirace

Máte doma hromadu starého oblečení, které dávno vyšlo z módy, a zároveň máte chuť se pustit do něčeho kreativního? Zkuste upcycling! Pokud vyznáváte minimalismus, zero waste a ekologický životní styl, bude se vám tahle aktivita líbit. Upcycling je něco jako recyklace na steroidech.

Díky pár šikovným úpravám a trikům doma a za hubičku vykouzlíte ze starých věcí nové, s větší užitnou i případnou hodnotu. Upcycling neboli upcyklace patří k postmoderním trendům spojených s potřebou ekologického životního stylu a udržitelnosti planety, a zároveň vyhovuje chuti měnit své oblečení, interiér nebo dekorace podle módních trendů.

Proč Začít Upcyklovat?

• Budete mít dobrý pocit z toho, že něco jen tak nevyhodíte a hezky to zužitkujete.
• Nejen, že je tento způsob šetrný, ale navíc tak nevytváříte ani nový odpad, který zatěžuje životní prostředí.
• Oceníte hodnotu věcí a budete k nim mít lepší vztah.
• Když si obléknete košili koupenou v obchodě, nejspíše na první dobrou nevíte - pokud nejste profesionální švadlena nebo krejčí -, kolik práce za ní stojí. Zkuste si však nový kus oblečení sami vytvořit přešitím a uvidíte, že k němu budete mít úplně jiný vztah.
• Natrénujete si nové dovednosti a naučíte se trpělivosti.
• Nějakou dobu potrvá, než si osvojíte například saténový vyšívací steh nebo moření dřeva. To vše potřebuje nejen notnou dávku času, trpělivosti, ale také představivosti a pečlivosti. Dá se říct, že upcycling je vlastně i takovým malým kurzem osobního rozvoje.
• Dopřejete si aktivní odpočinek. Věřte nám, že u tvůrčí činnosti krásně vypnete hlavu, zrelaxujete se, a navíc budete mít radost z viditelně odvedené práce.

Upcyclingové Inspirace

Ze starého oblečení je možností hned několik. V prvé řadě ho můžete přešít, oživit výšivkou, případně kousky látek spojit do patchworkového díla.

Speciální lákové upcyclingové tipy:

• Velké ručníky a osušky - Vyrobte malé ručníky a žínky.
• Prostěradla a zbytky plátna - Vyrobte sáčky na potraviny či hračky. Hezká plátna pak použijte třeba jako základ pro furoshiki.
• Volná trika - Sešitím dvou vznikne dlouhá noční košile.
• Pánské košile - Použijte je na pásky k šatům, dámskou sukni, dekorační látkové krabice, krabice na hračky a další drobnosti, pořadače na spodní prádlo nebo ponožky. Pro výztuhu košíku lze použít například nažehlovací výztuhu ronofix.

Techniky Upcyklace Oblečení

Malování na Oblečení

Malovat na oblečení jste už určitě zkoušeli minimálně jako malí fixou. Proč se k tomu nezkusit vrátit? Jenom tentokrát vezměte kvalitní barvu na textil nebo textilní fixy. S těmi se snadněji zachází, ovšem nikdy nedosáhnete tak syté barvy jako s tekutými barvami.

Čtěte také: Návody na recyklaci oblečení

Před malováním si oblečení pořádně napněte, ideální je navléknout jej na kus kartonu. Barva na textil je většinou hustá, ale stejně se vsakuje, takže jednodušší tvary a podkladové vrstvy budou chtít přetřít několikrát.

Při malování se skutečně fantazii meze nekladou, ale pokud se necítíte na tvorbu celého obrazu, můžete využít šablony. Pro vytvoření stylových vzorů někdy stačí málo, například pomocí lepicí pásky vyznačit rovné pruhy, nebo tupovat barvu do jednoduchých tvarů vystřižených z pevnějšího papíru.

Nemusíte nutně tvořit konkrétní věci, často vypadá lépe abstrakce, která podpoří tvar nebo původní vzor oblečení. Malovat můžete i na plátěnky. Nápisy na oblečení můžete vytvořit dvěma způsoby: zaprvé jednoduše tak, že si vezmete barvu na textil a štětec a píšete jako na papír. V tomto případě je třeba počítat s tím, že písmo budete přetírat ještě nejméně jednou, aby bylo pěkné. Pro preciznost znovu využijte šablony.

V počítači si vyberte font, vytiskněte na papír, který přilepíte na čtvrtku, pečlivě vyřežete řezákem písmenka (neztraťte vnitřky obloučků!) a přilepte oboustrannou páskou na napnutou látku. Pak opatrně tupujte barvu od kraje dovnitř, aby se vám nedostala pod šablonu.

Batikování

Hlavní módní vlna batikování už sice odezněla, ale rozevlátá hippie sukně v zářivých barvách udělá parádu pořád. Existuje několik technik batiky, neznámější jsou za horka a za studena.

Čtěte také: Jak recyklovat textil

Při klasickém batikování si připravíte barvicí lázeň podle návodu na krabičce, barva by měla být tmavší než výsledný kousek. Kus oblečení od středu zmačkejte a svažte provázkem, abyste získali motiv kruhu, nebo složte a svažte pro proužky.

Pak namočte látku nejdříve do studené vody, vyždímejte a na požadovanou dobu ponořte do lázně a stále míchejte. Tričko/sukni/šátek vyndejte z vody, nechte chvilku zchladnout a na pět minut vložte do octového roztoku (1:20). Opatrně ho vymáchejte, odstraňte provázky, znovu vymáchejte, neždímejte a nechte volně uschnout.

Při studené batice tričko opět svážeme do požadovaného motivu a namočíme do studené vody. Barvu pak nanášíme štětcem nebo stříkačkou, případně v ní oblečení opět vymácháme.

Batika pomocí Sava

Neboli batika pomocí Sava spočívá v odbarvování místo barvení. Potřebujete tedy oblečení tmavé barvy a Savo. Můžete ho libovolně ředit a ovlivnit tak intenzitu odbarvení.

Savo můžete nanášet buď houbičkou, štětcem nebo rozstřikovat pomocí rozprašovače. V každém případě ale pracujte v rukavicích a vždy chvilku počkejte, než Savo začne působit, abyste průběžně stále viděli výsledky.

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

Dávejte pozor, abyste nepoškodili okolí a zbytečně to nepřehánějte s množstvím žíraviny. Savo je možné stříkat i přes šablonu nebo krajku, oblečení vázat jako při batice a vytvořit abstraktní vzor. Posléze je možné kombinovat vzor i s malováním.

Přišívání a Úpravy

Možná si netroufáte na to, abyste si ušili oblečení sami. To neznamená, že nemůžete experimentovat s přišíváním kapes, zipů a nášivek. Nebo prostě ustřihněte ošoupané nohavice a udělejte rozparek na té staré usedlé sukni.

Roztrhané Džíny

Kategorie sama pro sebe jsou roztrhané džíny. Ty jsou skoro ikonické už od devadesátek. Že nechcete platit za díry? Já taky ne. Ale všichni máme doma ty staré kalhoty s povolenými gumičkami na stehnech, že…

Při trhání džín vložte dovnitř do nohavice kus kartonu, abyste neprodřeli látku skrz obě vrstvy. Pak si vezměte smirkový papír a začněte nohavici vodorovně drbat. Látka bude pouštět chloupky, až se objeví hlavní nitě, které drží džínovinu pohromadě. Snažte se je moc nepoškodit. Jakmile se prodřete skrz, rukama zbytek díry roztrhněte. Pak odstraňte přebytečné a trčící nitě.

Nášivky a Ozdoby

Existuje nepřeberné množství věcí, které se dají na oblečení přišít, přilepit, a nebo připíchnout. Vyzkoušejte nášivky, nažehlovací motivy, při troše hledání se dají najít vkusné. Bundu můžete pobít cvočky a na halenku nalepit speciální kamínky a třpytky či flitry. Ke klasikám patří „sichrhajsky“ nebo řetězy připnuté k oblečení.

Obtiskování Obrázků na Látku

Na většinu textilu se jednoduchým způsobem dají přenést vytištěné obrázky. Obtiskování fotek či obrazů na látku se využívá například při vytváření kopií uměleckých děl nebo právě v módě. Hodí se k tomu například džínové bundy nebo jiné kousky, které mají velkou rovnou plochu pevné látky, ale technika se dá použít i na tričko.

Fotku si zrcadlově obráceně vytisknete v obyčejné tiskárně a na textil naneste vrstvu transfer gelu (například Heavy Liquitex Medium nebo jiné). Obrázkem dolů přiložíte papír na vrstvu gelu tak, aby pod ním nezůstaly žádné bubliny, a necháte zaschnout do druhého dne. Pak papír lehce namočíte a opatrně ho začnete strhávat, ideálně stírat houbičkou nebo rukou.

Tkaní z Proužků Látky

Když jsem začínala tkát. Myslela jsem si, že mě tkaní koberců mine, ale můj stav má nekonečnou osnovu ideální právě na ně, a co si budeme povídat, tkaní koberců se netáhne jako sliz, tedy jako tkaní třeba šátků na nošení. Tkaní koberců je pro netrpělivky jako já naprosto ideální. Je to rychlé, užitečné a utilitární.

Co mě ale uchvátilo na tomto procesu ještě víc, je příprava příze. A tak jsem sama před dvěma lety googlila, jak na to, aby nastříhaný materiál byl co nejdelší, tedy nemusel jej člověk při tkaní stále napojovat.

Nejprve je vhodné zvolit si, jestli budete staré oblečení porcovat nůžkami nebo řezacím kolečkem, které používají k práci třeba švadleny. Ke kolečku budete potřebovat ještě podložku na řezání, nůžky zas oceníte pěkně ostré. Určitě se nebojte jít i do pevnějších materiálů, co si budeme, dneska už džíny často nejsou neohebný kus poctivého materiálu. Pokud totiž jsou, určitě Vám nepřistanou v koši na recyklaci, že.

Důležité je odstřihnout si na začátku z kalhot všechny švy, kapsy a proševy. Zbyde Vám pěkný kus látky, který já vezmu a objíždím nůžkami jakoby „do šneka“. Prostě jedu po obvodu, šířku pruhu volím tak cca 1 cm. V rozích se snažím jet do zatáčky s obloučkem a cíp, který mi tam zbývá, mohu odstřihnout, aby tam nebyla ta špička. V těchto místech se vždycky vytvoří při tkaní trošku cípek, ten můžeme zastřihnout i po tkaní, anebo jej tam ponechat jako strukturu tkaniny, je to na vás.

Samozřejmě, že látka má někdy tvar, který „na šneka“ úplně nevychází. Proto některé části prostě odstřihávám, protože přebývají, ale snažím se jet prostě do spirály co nejdelší kus.

Speciální postup pro trička

Speciálním způsobem můžete přistupovat k porcování triček. Já ho využila i u dětských legínek, kde jsem nejprve odkrojila gumu v pase, a pak jela jako u trička, v rozkroku jsem takto pokračovala i v jedné z nohavic a druhou jsem pak udělala zvlášť.

U trička si též odstřihnete některé části, doporučují průkrčník, a pak i lemování rukávů, ale je to na Vás, pokud máte smysl pro detail, a budou Vám vadit i švy, můžete je odstranit a postupovat jako u kalhot. Já volím techniku, kdy využiji toho, že je triko či legíny takovou rourou.

Rozložím si tričko před sebe a přehnu ho odshora dolů. Nepřehnu ho však v půli, ale asi pět cm od ní tak, aby delší část byla vzadu a aby na ní ležela druhá část trička, okraje od sebe cca 5 cm. Teď si k sobě otočím tričko tím přehybem téměř v půli, a tam začínám stříhat rovně směrem k okrajům. Kratší část trička přestřihnu až přes okraj, a tam skončím, druhou část nedostřihnu dokonce.

Až dojedete k rukávům, je možné pokračovat nebo odstřihnout, podle situace a trička. Takto nastříhané tričko rozložíme a jak tam máme ten nedostřižený okraj, tak prostříháme, ale ne tak, jak bychom dostříhli, ale vedeme střih šikmo, vždy k tomu dalšímu stříhnutí.

Rozstříháno, naklubíčkováno, a teď už jen hodit do stavu, namotat na tkací jehlu například a koberce, podsedáky či jiné poklady jsou tu jako na drátkách. A pokud máte velký háček, tak se toho taky nebojte.

DIY: Koš na Hračky z Krabice a Starých Triček

Našla jsem doma větší krabici, ve které přišla zásilka před svátky, dvě vyřazená trika a poškozený ručník a nápad na koš byl tu.

Materiál

• větší kartonovou krabici (lepší je hnědý karton, pevné krabice s potištěným hladkým povrchem např.
• Moje krabice měla rozměr 30×30×41 cm. Rozhodla jsem se pro koš s kruhovou základnou.
• 2. triko šířku 2×58 = 116 cm a výšku od podpaží k dolnímu okraji 43 cm. Rozhodla jsem se tedy udělat koš z krabice na výšku, aby mi na něj trička bez problémů pasovala. Navíc mi přijde vyšší koš lepší.

Postup

1. Vznikly mi tak 2 díly o výšce 41 cm (1díl = 1strana krabice + 2 zavírací křídla) a 2 díly o výšce 30 cm. Menší díly odložíme prozatím stranou. Z kartonu o výšce 41 cm vyrobíme obvodovou stěnu koše.
2. Aby šel z rovný karton ohnout do kruhu, musíme ho nejprve upravit. Připravíme si něco jako lamely o šířce 2-2,5 cm.
3. Tip: Rozměřila jsem si karton na horní a spodní straně po 2,5 cm, ale měla jsem krátké pravítko, abych body spojila. V místě připravených čar karton podle pravítka nařízneme zalamovacím nožem. Nesmíme ho úplně proříznout, jen nařízneme vrchní vrstvu. Nakonec ještě karton podle těchto zářezů zohýbáme, v podstatě nalámeme. Dobré je lámat přes nějakou pevnou hranu, aby byly zlomy rovné, např. o hranu stolu, rýsovacího prkna nebo třeba kuchyňského válu.
4. Máme dva připravené zohýbané díly. Postavíme je na výšku a slepíme lepící páskou dohromady, aby vytvořily stěnu koše.
5. Tip: Pokud máte k dispozici trička s menším obvodem, zkraťte před slepením dílů karton o pár lamel tak, aby obvod trička byl stejný (maximálně o 1-2 cm kratší). Tričko se zvenku na koši nesmí příliš napínat, krabicový karton je měkčí a obvod by se stahoval dovnitř.
6. Teď je na řadě základna koše. Na dno využijeme menší dva kusy krabice, které jsme si na začátku odložili stranou. Obvod kruhu známe, je to naše: (délka stěny) / (2ךířka trička). Poloměr spočítáme ze vzorečku. Pak si od rohu naměříme na každou stranu hodnotu poloměru a kolmicemi vyznačíme na kartonu střed kružnice. vezmete obyčejné pravítko, rysku „0 cm“ držíte na vyznačeném středu, pravítko po ploše otáčíte kolem středu a zhruba s dvoucentimetrovými rozestupy vyznačujete hodnotu poloměru.
7. Než začnete kruh stříhat, doporučuji vzít si stěnový díl a nejprve ověřit, že je poloměr vypočítán správně a nakreslená kružnice odpovídá obvodu stěny. Druhý díl dna bude úplně stejný, můžeme ho jen obkreslit.
8. Teď už zbývá jen spojit dno se stěnami. Dno vložíme dovnitř stěny a přilepíme ho papírovou páskou (nám zbyla maskovací malířská páska po letním malování). Můžeme také použít pruhy z novinového papíru a natírat je lepidlem. Pak musíme počkat, až lepidlo důkladně zaschne. Je důležité použít papírovou pásku a to z toho důvodu, že na dno budeme látku lepit.
9. Nejprve přilepíme dno zevnitř. Kruh si přichytíme po obvodu na několika místech a postupně zahušťujeme. Je to z toho důvodu, abychom rovnoměrně po obvodu rozdělili případné nerovnosti a drobné mezírky mezi obvodem dna a stěny. Nakonec ještě páskou zpevníme horní okraj koše. I tady je dobré použít papírovou pásku. Až budeme přišívat ucha, papírovou pásku snadno propíchneme jehlou s nití.
10. Pro jistotu si znovu přeměříme výšku koše. Jedno tričko bude na vnější stranu koše, druhé bude tvořit vnitřek. Výšku koše naměříme na tričku od spodního okraje. Využijeme pevný začištěný spodní okraj, abychom ho nemuseli zakládat. Na ucha využijeme lemy rukávů. Jsou začištěné, stačí je odstřihnout a rozstřihnout, aby vznikly pásky. Šev na konci pásku odstřihneme.
11. Trička sešpendlíme po obvodu lícem k lící a sešijeme. Sešíváme ustřižený okraj. Můžeme využít šicí stroj, ale dá se to zvládnout i v ruce. Tunel z triček navlékneme na koš.
12. Koš obrátíme vzhůru nohama a lem zafixujeme proti vytažení nahoru tím, že okraj přilepíme. Po obvodu postupně pevný lem bývalého trička vždy kousek ohrneme, namažeme lepidlem a vrátíme zpátky.
13. Kruhy na dno budeme potřebovat dva. Jeden na vnější stranu (zespoda koš) a jeden dovnitř.
14. Tip: Na dno koše je vhodnější zvolit pevnější a tlustší látku např. starý ručník, deku, rifle apod. Tato část bude nejvíc namáhaná posouváním po podlaze. Podlepené dno bude po podlaze také lépe klouzat, což je výhoda třeba při uklízení hraček.
15. Nejprve koš obrátíme vzhůru nohama. Dno potřeme pořádně až do krajů disperzním lepidlem. Přiložíme první z kruhů, pořádně uhladíme, aby látka všude přiléhala ke dnu a necháme pořádně zaschnout. Slabší látka by mohla prosáknout lepidlem skrz nebo bychom si při manipulaci s kruhem mohli pohnout. Na fotce vidíte pruh, kde dobře nedrží lepidlo. Je to část, kde jsou kartony slepené klasickou izolepou. Je to uvnitř kruhu, takže látka držet bude.
16. Po zaschnutí lepidla zastřihneme případné nerovnosti okraje. Koš otočíme. Druhý kruh nejprve vložíme dovnitř cvičně a fixou si označíme, o kolik je potřeba ho zmenšit. Kdo si troufne, upraví od oka.
17. Nakonec přijdou na řadu ucha. Karton jde dobře propíchnout obyčejnou jehlou. Ucha přišijeme ke koši z vnitřní strany. Z vnější strany přidáme knoflíky. Knoflíky jednak zamaskují z vnější strany stehy šití a také zpevní místo prošití proti protržení.
18. Moje vnitřní tričko má o pár centimetrů kratší obvod než koš. Spodní okraj jsem tedy nechala volně a nefixovala.

Máme hotovo. Poslední úkol je, rozhodnout se, kolik dalších košů vyrobíte.

Další nápady na využití věcí jinak

• Použitý kartáček na zuby jako kartáček na struhadla. Neznám praktičtějšího pomocníka u dřezu v kuchyni. Nic nového pod sluncem, ale na rozjezd stačí :-). Neznám praktičtějšího pomocníka u dřezu v kuchyni. Zubní kartáček je dostatečně malý, ale hustý.
• Ošatka na pečení chleba pomáhá zkrotit chaos s čepicemi, rukavicemi, nákrčníky a šálami na botníku. Máme doma dvě ošatky na chleba. Ani jednu nepoužíváme k původnímu účelu. Jednu máme jako mísu na ovoce a druhou jako mísu na čepice :-). Malá vychytávka, která nám pomáhá zkrotit chaos s čepicemi, rukavicemi, nákrčníky a šálami na botníku.
• Když nám praskl klasický plastový kelímek na kartáčky u umyvadla, potřebovala jsem rychle najít nějakou náhradu. Jiný vhodný plastový kelímek jsme doma neměli. Sáhla jsem po málo používaném porcelánovém hrnku. Drží už asi 4 roky a zatím se nerozbil.
• Papír získaný z papírových tašek je velmi pevný, mnohem odolnější než běžně prodávaný ozdobně potištěný balicí papír. Jednoduše tašku rozstřihnu a použiji papír potiskem dovnitř. Papír je velmi pevný, mnohem odolnější než běžně prodávaný ozdobně potištěný balicí papír.
• Jeden z mnoha způsobů využití starého bavlněného trička. Okraje se zarolují dovnitř a všechno vypadá uhlazeně. Jeden z mnoha způsobů využití starého bavlněného trička. Z něj si nastříhám 5 podélných proužků o síle cca 5 cm. Proužky natáhnutím sroluji. Pletu tak dlouho, až mám čelenku akorát dlouhou na svoji hlavu. Nakonec uvolním původní uzel a svážu dohromady začátek a konec každého provázku.

Pamatujte, že používání věcí jinak má smysl, pokud je nové využití lepší než to původní. Proč měnit něco, co slouží a funguje a používáte to?

tags: #diy #recyklace #stareho #obleceni #navody

Oblíbené příspěvky:

• Přírodní latexové balónky
• Klasifikace Podnebí v ČR
• Archeologické sbírky Národního muzea
• Metodika environmentální výchovy v MŠ
• Likvidace eternitu