Recyklace šicího stroje: Dejte starému stroji nový život

Pokud i vy milujete retro styl a rádi čerpáte podobné inspirace, pak je tento článek přesně pro vás! Konkrétně jsme si pro vás připravili hojnou sbírku inspirací a nápadů, jak dát opět život starému šicímu stroji.

Kdo by si pomyslel, že právě z obyčejného šicího stroje se dá vytvořit tolik úžasných věcí, naše fotogalerie dokazuje, že to je opravdu možné. Může se jednat například o skvělé využití v koupelně či předělání šicího stroje na originální křeslo. Nezapomeňte, že kreativitě se meze nekladou. Pokud tedy doma na půdě máte starý šicí stroj, rozhodně jej využijte!

Upcyklace a její význam

V současnosti se rozmáhá zajímavý trend. Do našich slovníků a chování se dostávají recyklace a nověji také upcyklace. Slovo upcyklace poprvé použil Reiner Pilz (z technologické společnosti Pilz GmbH) v roce 1994 v článku pro noviny Salvo.

Mohlo by se zdát, že upcyklace je teď novou zálibou hipsterské mládeže, která se svým přešívaným oblečením bude pyšnit na instagramu a razit tolik moderní provolávání, ať všichni chráníme planetu. A vlastně se to nejenom zdá, ale je to i tak trochu pravda. Nicméně na chuť jí přicházejí třeba také maminky, mezi které se vrací usedání k šicím strojům. A je to fajn! Upcyklace rozhodně není nepraktický trend bez vyššího smyslu.

Ráda procházím stánky tvůrců na trzích a různých akcích zaměřených na módu. Někdy se tam totiž dá narazit na opravdu kreativní lidi, kteří svoji práci dělají s láskou a úctou k zákazníkům. Proč úctou? Protože co jiného než neúcta je to, co nám předkládají obchodní řetězce? A čí tvorba stojí za pozornost?

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

U TVORBOU mě baví, že ze starého opravdu udělá nové… a naprosto parádní. Jak značka informuje na svém webu, pečlivě dbá na výběr kvalitních materiálů, jejichž výroba neubližuje lidem ani životnímu prostředí. Stejně velkou roli pak hraje jejich využití, které se musí obejít s co nejmenším množstvím odpadu.

Inspirace pro upcyklaci

Líbilo se mi to, ale zároveň mi bylo jasné, že tohle já nikdy nedám. Svědčí o tom i poslední snaha o přidání si knoflíčku ke košili… bohužel onen knoflík se nikdy nepotkal s mnou neumě vytvořenou dírkou.

Tereza Bourová a Andrea Šlechtová z KOSHIless jsou na rozdíl ode mě šikovné. Pánské košile přetvářejí na šaty, sukně, topy, ale také třeba tašky anebo povlaky na polštáře. V případě jejich modelů nejde o žádné módní výstřelky. Výhodou je, že se pánské košile dají sehnat ve velmi kvalitních materiálech a bez výraznějšího poničení (a to i z druhé ruky).

Lubica Skalská se na upcyklovanou módu zaměřuje, protože si přeje změnit přístup spotřebitelů. Lubica navíc chce, aby i ženy, které slow fashion pustí do vlastního šatníku, měly možnost naučit se své oblečení spravovat a dávat obnošeným kouskům nový život. Z toho důvodu nejen sama šije, ale také pořádá kurzy upcyklace.

Věřím v její schopnosti, tak mě trochu láká nastražit na ni velkou výzvu a do jejího kurzu se přihlásit. Udržení švu rovně (ať už na stroji, nebo ručně) pro mě asi ještě dlouho zůstane stejně nemožné jako přeplavání kanálu La Manche pro špatného plavce. A jak jste na tom vy?

Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů

Upcyklace oblečení

Mnoho lidí má doma staré oblečení, které již dlouho nenosí. Namísto toho, aby je mohli jednoduše vyhodit, ještě zadržte. Staré oblečení, které jste již dlouho nenosili, můžete využít i pro vlastní tvůrčí projekty. Upcyklace tak nabízí příležitost pro kreativitu a zábavu.

Upcyklací oblečení můžete vytvořit úplně nový kousek. Můžete si ušít unikátní a stylové kousky oblečení za zlomek původní ceny. Pokud máte doma více kousků starého oblečení, můžete je spojit dohromady pomocí patchworku.

Z látek můžete vytvořit deku, polštář nebo dokonce nové oblečení ze zbytků látek.

Pokud se vám do upcyklace nechce, můžete oblečení darovat charitativním organizacím nebo ho prodat v second-handovém obchodě. Staré oblečení můžete také využít jako utěrky nebo prachovky při uklízení domácnosti.

Jak ušít crop top ze starého trička

1. Vyberte si tričko, které chcete přešít na crop top. Ideální jsou trička s volným střihem a dostatečně dlouhými rukávy.
2. Změřte, jak dlouhý crop top byste chtěli mít. Označte si tuto délku na tričku pomocí špendlíků.
3. Otočte tričko naruby a položte ho na rovný povrch.
4. Použijte nůžky a ustřihněte tričko podél vašeho označení.
5. Nyní zkontrolujte, zda je délka crop topu podle vašeho přání. Pokud ano, můžete přejít k závěrečnému kroku.
6. Nakonec zahněte a zašijte spodní lem trička. Tím zajistíte pěkného vzhledu crop topu.

A je to! Máte hotový originální a trendy crop top z vašeho původního starého trička. Můžete ho kombinovat s vysokými džíny, sukní nebo legínami, a vytvořit si neodolatelný letní outfit (nejen) na pláž.

Čtěte také: Postup recyklace halogenových žárovek

Recyklace a ochrana životního prostředí

Textilní průmysl je jedním z největších znečišťovatelů planety. Abychom si zachovali planetu, jakou ji známe dnes, měli bychom se chovat zodpovědně. Recyklací a upcyklací snižujeme množství odpadu, které by jinak skončili na skládce.

Šicí stroj Jako Zjara

Šití je pro ni láska, záliba, zábava a na její výtvory budete koukat Jako Zjara. Vlastní střihy propojuje s různými způsoby dekoru a přidává do nich prvky z dalších technik, například výšivku a linoryt. Zbytky látek nevyhazuje, ale všechny odstřižky sbírá a po čase z nich znovu sešívá metráž a upcykluje.

Jaká byla vaše cesta k tvoření?

Už od mala jsem ráda stále něco vyráběla a vytvářela. Doma jsem k tomu měla příhodné prostředí, moje mamka vždy po večerech vyšívala, pletla, šila mi od malička oblečení a spoustu času něco vytvářela i se mnou. Volný čas jsem tedy nejraději trávila tvorbou.

To také nebyla úplná náhoda, dostala jsem po prvním dnu jarních prázdnin „zaracha“ po zbytek prázdnin, a tak jsem si řekla, že tolik času, který budu muset trávit doma, využiji k tomu, že bych to šití přeci jen mohla vyzkoušet. To mi tedy bylo 15 let, když jsem si ušila svoji první kabelku.

V tu dobu jsem se chystala na střední školu, která nebyla dle mých představ, ale byla v místě mého domova. Mám z pedagogické školy jednu silnou vzpomínku. Když k nám přišla nová učitelka psychologie a my jsme se jí představovali a říkali, co chceme dělat, spolužáci většinou říkali, že chtějí učit nebo být psychology. Pak přišla řada na mě, já jsem s klidem řekla, že chci šít. Učitelka vybuchla smíchem. Celá třída na ni vážně koukala, protože to o mně všichni věděli a přišlo jim to vlastně už samozřejmé. Na tento okamžik ráda vzpomínám.

Po střední pedagogické škole, kde jsem pod lavicí upletla mnoho čepic a pokreslila hojné množství skicáků návrhy oblečení, jsem se rozhodla si splnit sen a nastoupila jsem na VOŠ - obor oděvní design. Byl to ráj, i když plný nástrah, věděla jsem, že jsem na tom správném místě. No a po dokončení této školy jsem založila značku Jako Zjara a nastoupila na vysokou školu (Pedagogická fakulta - Učitelství výtvarné výchovy pro střední školy), kde studuji do současnosti.

Jakou technikou nejraději tvoříte? Proč to u vás vyhrála?

Nejbližší je mi samozřejmě šití. Je to láska, záliba, zábava. Nějakým způsobem mě šití uklidňuje a naplňuje. V období šití roušek jsem zjistila, že u šicího stroje vydržím i 16 hodin denně a druhý den můžu zase.

Mám ráda užité umění a tedy oděv je pro mě nejpříjemnější variantou, jak se realizovat. Ráda do oděvu přidávám prvky z dalších technik, například výšivku a linoryt. Tyto dvě techniky jsou mi také velmi blízké a myslím, že oblečení ozvláštňují.

Kde čerpáte inspiraci? Vyrábíte ráda na zakázku?

Inspirace. Asi záleží na osobním naladění a rozpoložení. Jsou dny, kdy vidím kolem sebe mnoho věcí, které mě inspirují. Často to jsou struktury a fragmenty i na obyčejných předmětech, nebo prostě kdekoliv kolem sebe, inspirace také přichází na procházkách, na večírcích u muziky, různě. Jsou ale i období, kdy inspirace přítomna není. :)

Na zakázku ano i ne. Je to různé. Někdy, když se jedná o zajímavý projekt, nebo si zákazníci dle svých představ upravují design mých výrobků, je to fajn a baví mě to.

Kdy a kde se vám tvoří nejlíp?

Nejraději pracuji ve svém ateliéru. Ráda pracuji od odpoledne klidně do pozdního večera. Dopoledne jsem každý den ve škole, ale i kdybych nebyla, tak bych si asi ranní čas nejspíš vyhradila pro sebe a pro přípravu na celý den.

Popište moment, kdy jste si uvědomila, že vaše tvorba už není „jen“ koníček.

To přicházelo postupně, ale asi největší zlom pro mě byl, když přišel covid. S přítelem jsme se přesunuli na chalupu, nemohli jsme do školy ani do práce a já jsem vlastně byla odkázána na šití. V tu dobu jsem měla prostor se více na šití soustředit a zároveň lidé začali mé zboží více nakupovat přes internet.

Co vám na vaší tvůrčí cestě nejvíce pomohlo?

Rozhodně to byli učitelé z vyšší odborné školy, na které jsem studovala, také současní učitelé na vysoké škole. Asi mám na vyučující štěstí. Na těchto dvou školách jsem vždy narazila na učitele, kteří mě zaujali, velmi mi pomohli na mé cestě a navedli tím správným směrem.

Na který svůj výrobek jste nejvíce pyšná a proč?

Nejraději šiji dámské softshellové kabáty. Vždy se těším, až přijde jejich sezóna. :) Moc ráda pracuji se softshellem. Má skvělé vlastnosti - nepromokne, neprofoukne, jednoduchá údržba, zároveň se z něj skvěle šije. Také se z něj dají tvořit různé geometrické výseče z jiných barev látky, dobře se na něj vyšívá. A mám ráda propojení praktičnosti a ženskosti, což myslím, že se mi u těchto kabátů podařilo. Stále mám potřebu vymýšlet jejich nové varianty, obměňovat střihy, vybírat jiné barvy.

No a další mojí láskou je recyklace. Nedokážu vyhazovat zbytky látek, takže vždy sbírám veškeré odstřižky. Pak po čase, až jich mám větší množství, tak si z nich znovu sešívám metráž a šiji jedinečné kousky oblečení.

Kde se ve své tvůrčí dráze vidíte za rok a kde za deset let?

To je velmi těžká otázka. O budoucnosti nemám moc velkou představu. Kdybych si to ale idealizovala, tak bych měla ráda třeba svoji provozovnu, vedla vlastní kurzy šití a tisku, pravidelně vydávala kolekce oblečení. To by bylo krásné.

Další tipy na recyklaci v domácnosti

Místo tipů na vánoční dárky vám dnes chci dát tipy na jiné způsoby využití věcí. Těch, co máte doma, nepoužíváte je, ale zatím je vám líto je vyhodit. Jak jsem teď trávila čas u šicího stroje, uvědomila jsem si, že článek o používání věcí jinak ještě na blogu nemám (jen ten specificky zaměřený na přešívání - upcycling - oblečení). Tímto, řekněme recyklačním, způsobem uvažuji už dlouho.

Když se rozhlédnu, najdu doma docela dost praktických příkladů. V druhé části článku vám jich 10 ukážu :-). Využívání jinak vyžaduje nápad. Či špetku kreativity a zručnosti. Zužitkujete to, co už doma máte a nepoužíváte. Ležáci v kumbále a vzadu ve skříních, těšte se!

Rozumějme si správně. Nepředělávám něco pro něco jen tak z nudy. Něco mi doma chybí. ⇒ To něco používám. ⇒ Potřebuji náhradu. ⇒ Chci si ji jít koupit. ⇒ Je to nutné?

U obou cest jsem se musela naučit „vyjet z mantinelů“ daných výrobcem. Taky z představ, co se s věcí většinou dělá a na co se používá. Jakási přirozená multifukčnost věcí dnes nefrčí a není podporovaná. Na vše si můžeme koupit specifický produkt, a tak není důvod hledat už doma dostupnou náhradu, že?

Praktické příklady recyklace

• Zubní kartáček: Neznám praktičtějšího pomocníka u dřezu v kuchyni. Zubní kartáček je dostatečně malý, ale hustý.
• Ošatka na pečení chleba: Ošatka na pečení chleba pomáhá zkrotit chaos s čepicemi, rukavicemi, nákrčníky a šálami na botníku. Máme doma dvě ošatky na chleba. Ani jednu nepoužíváme k původnímu účelu. Jednu máme jako mísu na ovoce a druhou jako mísu na čepice :-). Malá vychytávka, která nám pomáhá zkrotit chaos s čepicemi, rukavicemi, nákrčníky a šálami na botníku.
• Porcelánový hrnek: Když nám praskl klasický plastový kelímek na kartáčky u umyvadla, potřebovala jsem rychle najít nějakou náhradu. Jiný vhodný plastový kelímek jsme doma neměli. Sáhla jsem po málo používaném porcelánovém hrnku. Drží už asi 4 roky a zatím se nerozbil.
• Papírové tašky: Papír získaný z papírových tašek je velmi pevný, mnohem odolnější než běžně prodávaný ozdobně potištěný balicí papír. Jednoduše tašku rozstřihnu a použiji papír potiskem dovnitř. Papír je velmi pevný, mnohem odolnější než běžně prodávaný ozdobně potištěný balicí papír.
• Staré bavlněné tričko: Jeden z mnoha způsobů využití starého bavlněného trička. Okraje se zarolují dovnitř a všechno vypadá uhlazeně. Jeden z mnoha způsobů využití starého bavlněného trička. Z něj si nastříhám 5 podélných proužků o síle cca 5 cm. Proužky natáhnutím sroluji. Pletu tak dlouho, až mám čelenku akorát dlouhou na svoji hlavu. Nakonec uvolním původní uzel a svážu dohromady začátek a konec každého provázku.
• Dětská kuchyňka ze starého nočního stolku: Jen za použití lepidla, barevných papírů, nůžek, kružítka, fixu, lepenky a fantazie. Já vím, že po internetu najdete stovky namáklejších dětských kuchyněk z různého retro nábytku. Neměla jsem ale chuť natírat, brousit a montovat. Tedy pouštět se se zděděným nočním stolkem do něčeho většího. Tak jsem to DIY zjednodušila na jeden večer u vína ve dvou, kdy jsme pro ty naše robátka vyrobili tohle . Po přestěhování máme zase jednou kuchyň, kam se dětská kuchyňka vejde.
• Bedýnka na skladování triček: Z bedýnky jsem odřízla zvýšené rohy. V první fázi jsem na skladování triček podle Marie Kondo používala ve velkých policích nijak neupravovanou kartónovou bedýnku. Tu, kterou běžně seženete v supermarketu. Po čase jsem to chtěla trochu pozvednout. Z bedýnky jsem odřízla zvýšené rohy. Natřela jsem ji třemi vrstvami vodou ředitelné bílé barvy na kovy a dřevo, která nám doma zbyla z renovace dětské postýlky. Barva kartón docela zpevní. To je i trochu nevýhoda, protože okraje bedýnky jsou teď ostřejší a dá se o ně škrábnout. Dovedu si představit různé jiné využití takových bedýnek, od spíže po komoru. Navíc barevnost je na vás.
• Postýlka pro myšku: Tuhle krabičku s malou filcovou myškou jsme dostali jako dárek od kamarádky. Ta využila prázdnou papírovou krabičku od olivového mýdla, do které dala výplň a ze starého trička ušitou peřinku a polštářek. Do postýlky pak uložila ručně šitou myšku z filcu.
• Sukně ze starých džínů: Na vyrábění věcí z džínoviny najdete na YouTube tisíce videí. Základní trik je v tom, že na džíny je potřeba mnohem víc materiálu než na sukni. Tedy, pokud vlastníte nevyužité staré džíny, máte dost džínoviny na sukni, kratší šaty, tašku či polštář. U této sukně jsem využila na přední a zadní díl spodní části nohavic. Boky sukně jsou z horní části nohavic a zadku (na bocích budou ještě chvilku vidět tmavší části od odpáraných zadních kapes).
• Tašky z pytlů od rýže: Tašky z prázdných pytlů od rýže jsou krásné, ale bez pořádného šicího stroje se jejich výroby ani nepouštějte! Na co využít pevné pytle od rýže, což je naše aktuální forma „bezobalového“ nakupování této komodity? Dlouho jsem si nad tím lámala hlavu. Obal přes květináč? Koš na prádlo? Ne, vyhrály to tašky. Jen pozor. Jsou krásné, ale bez pořádného šicího stroje se do toho ani nepouštějte! I ten můj robustní šlapací už je šil na hraně svých možností (a mé trpělivosti). Trochu tedy vyšší dívčí. Dělala jsem pro samotnou možnost to zkusit vyrobit. A relaxovat při šití.

Pamatujte, že používání věcí jinak má smysl, pokud je nové využití lepší než to původní. Proč měnit něco, co slouží a funguje a používáte to?

tags: #recyklace #šicího #stroje

Oblíbené příspěvky:

• Efektivní řešení pro ucpané potrubí
• Deštné pralesy ohroženy znečištěním vody
• Vedoucí odboru životního prostředí Slavkov – co dělá?
• Environmentální ekonomie podrobněji
• Ekologické škody při stavbě dálnic