Ochrana přírody a krajiny v České republice

Ochrana přírody a krajiny se u nás do konce 80. let vyvíjela funkční administrativní strukturu. Na druhé straně je však nutno přiznat řadu právních norem, vydaných do konce 80. let, jako byl např. zákon č. 40/1956 Sb. le vyhláška MKaK č. 54/1958 Sb., která zahrnovala výčet chráněných rostlin a podmínky jejich ochrany nebo vyhláška č. 80/1965 Sb. č. 142/1980 Sb. o ochraně volně stojících stromů - mimo les. Důsledkem byla značná vnitřní roztříděnost a nepřehlednost.

Základní platnou právní formou o ochraně přírody a krajiny České republiky je zákon České národní rady č.114/1992 Sb. rody a krajiny) ve znění zákonného opatření předsednictva ČNR č. ivota a přírodních hodnot a k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji. Zákon č. 114/1992 Sb.

Účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství v České republice soustavu Natura 2000.

Definice:

• Územní systém ekologické stability krajiny (dále jen "systém ekologické stability") je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu.
• Významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků.
• Planě rostoucí rostlina (dále jen "rostlina") je jedinec nebo kolonie rostlinných druhů včetně hub, jejichž populace se udržují v přírodě samovolně.
• Volně žijící živočich (dále jen "živočich") je jedinec živočišných druhů, který se vyskytuje v přírodě a není v přímé péči člověka.
• Biotop je soubor veškerých neživých a živých činitelů, které ve vzájemném působení vytvářejí životní prostředí určitého jedince, druhu, populace, společenstva.
• Evropsky významná lokalita je lokalita vyžadující zvláštní územní ochranu a splňující podmínky podle § 45a odst. 1. 2. 3.
• Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit.

Vymezení systému ekologické stability, zajišťujícího uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny a vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny stanoví a jeho hodnocení provádějí orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství.

Čtěte také: Klíčové aspekty nálezu ÚS

Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů.

Orgán ochrany přírody může ve svém rozhodnutí o povolení kácení dřevin uložit žadateli přiměřenou náhradní výsadbu ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin. Zajištěním náhradní výsadby nebo zaplacením odvodu je zároveň splněna povinnost náhradního opatření podle § 86 odst.

Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. K umisťování a povolování staveb, jakož i jiných činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody.

Zvláště chráněná území

Mezi zvláště chráněná území patří:

• Národní park (NP)
• Chráněná krajinná oblast (CHKO)
• Národní přírodní rezervace (NPR)
• Přírodní rezervace (PR)
• Národní přírodní památka (NPP)
• Přírodní památka (PP)

Národní park (NP)

Národní park je definován v § 15 - 24 zákona. Jsou to rozsáhlá území, jedinečná v národním i mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo málo ovlivněné ekosystémy. Cílem je ochrana přírody, vědecký výzkum a využití území pro osvětu a výchovu v souladu s vědeckým i kulturně-osvětovým a výchovným posláním.

Čtěte také: Role pozemkových spolků

Chráněná krajinná oblast (CHKO)

Chráněná krajinná oblast je definována v § 25 - 28 zákona. Jedná se o rozsáhlá území nebo celé geografické oblasti s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristickým reliéfem a převahou přirozených, resp. polopřirozených ekosystémů. Hodnotami takových krajin bývají i dochované památky historického osídlení. Charakteristickým rysem je vyvážený stav mezi lidskou činností a uchováním přírodního potenciálu. Hospodářské využití se provádí s ohledem na zachování a podporu jejich ekologické funkce.

Národní přírodní rezervace (NPR)

Národní přírodní rezervace jsou menší chráněná území. Jsou to území s typickou geologickou stavbou, v mezinárodním nebo národním měřítku ojedinělým svou strukturou, zachovalostí a přítomností významných přírodních fenoménů. Jejím posláním je ochrana celého území, nebo zlepšení stavu těchto ekosystémů a dynamických procesů v nich probíhajících. Hospodářské využívaní je vyloučeno s výjimkou činností, kterými udržuje nebo podporuje stabilita jednotlivých ekosystémů.

Přírodní rezervace (PR)

Přírodní rezervace je určena k ochraně ekosystémů významných pro určitý region či geografickou oblast. Zřizuje obecně závazným předpisem (vyhláškou) příslušný krajský úřad.

Národní přírodní památka (NPP)

Definuje ji § 35 zákona. Jako NPP je vyhlášeno celkem 102 území; známé jsou např. Kozákov, Zlatý Kůň nebo Babiččino údolí.

Přírodní památka (PP)

Je definována v § 36 zákona a je obdobou národní přírodní památky, avšak pouze s regionálním významem. Jedná se o lokality menší rozlohy, např. významné stromy, geologické útvary nebo významné tvary reliéfu, či výskyt vzácných druhů organizmů na sekundárních stanovištích. Vyhlašuje příslušný krajský úřad. Tato kategorie je co do počtu nejobsáhlejší - je v ní chráněno 1180 území a objektů.

Čtěte také: Přístupy k ochraně krajiny v Německu

Stavební činnost a ochrana přírody

Základní ochranné podmínky zvláště chráněných území stanovují ve vztahu ke stavební činnosti řadu zákazů. Ze zákazů může příslušný orgán ochrany přírody na základě žádosti povolit výjimku při splnění důvodů stanovených v § 43 zákona č.

Zákazy stavební činnosti:

• Národní přírodní rezervace (NPR) - zákaz povolovat nebo provádět stavby, zákaz stavební činnosti je dle judikatury dále obsažen v zákazu intenzivních technologií, a to na celém území a dále také v zákazu měnit dochované přírodní prostředí.
• Přírodní rezervace (PR) - zákaz povolovat nebo provádět stavby, zákaz stavební činnosti je dále obsažen dle judikatury v zákazu intenzivních technologií, a to na celém území.
• Chráněná krajinná oblast (CHKO) - zákaz povolovat nebo provádět nové stavby na území I. zóny. Nadto stavební činnost je dle judikatury dále obsažena v zákazu intenzivních technologií (týká se I. a II. zóny).

Bližší ochranné podmínky zvláště chráněného území - obvykle je omezení stavební činnosti dáno rovněž v bližších ochranných podmínkách stanovených individuálně ve vyhlašovacím právním předpisu konkrétního zvláště chráněného území. Realizace stavební činnosti zde může být vázána na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody dle § 44 odst. 4 ZOPK.

Souhlas k některým činnostem ve zvláště chráněném území dle § 44 odst. 2 ZOPK - bez souhlasu nelze ve zvláště chráněném území provádět stavby, terénní úpravy, výkopové práce, práce prováděné hornickým způsobem, změny vodního režimu pozemků nebo vodních toků; souhlas se vydává v případě, že záměr nepodléhá již souhlasu dle § 44 odst.

Ochranná pásma zvláště chráněných území - povolování nebo provádění staveb v ochranném pásmu je vázána na souhlas orgánu ochrany přírody dle § 37 odst. 2 ZOPK.

Významné krajinné prvky - dotýká-li se stavební záměr některého z významných krajinných prvků, (tj. např. např. les, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy), je nutný souhlas orgánu ochrany přírody dle § 4 odst.

Krajinný ráz - dále existují omezení z hlediska ochrany krajinného rázu (v CHKO půjde typicky o výšku budovy, sklon a vzhled střechy, barvu fasády apod.) a požadavku souhlasu orgánu ochrany dle § 12 odst.

Kácení dřevin pro účely stavebního záměru - limitaci stavební činnosti představuje i ochrana dřevin rostoucích mimo les, pokud přesahují minimální rozměry (obvod kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí; u zapojeného porostu pak rozloha nad 40 m2) a nenaplní jinou výjimku (ovocné dřeviny rostoucí na pozemcích v zastavěném území s druhem pozemku zahrada nebo zastavěná plocha a nádvoří) je nutné k jejich kácení povolení dle § 8 odst.

V případě, že se stavební záměr nachází v evropsky významné lokalitě či ptačí oblasti, budete nejdříve muset požádat příslušný orgán ochrany o stanovisko dle § 45i odst. 1 ZOPK, kde bude posouzeno, zda záměr může mít významný vliv na předměty ochrany těchto území.

V závislosti na parametrech konkrétního stavebního záměru, jeho umístění a rozsahu dotčení zájmů chráněných dle ZOPK je nutné požádat příslušný orgán ochrany přírody o správní akty, potřebné k povolení stavebního záměru. Posouzení, co vše je pro povolení stavebního záměru z hlediska ochrany přírody a krajiny potřebné, může být často obtížné.

Pokud se stavební záměr, podléhající povolení dle zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona, („stavební zákon“), nebo jeho část nachází ve zvláště chráněném území, evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti posoudí záměr na základě žádosti orgán ochrany přírody z hlediska všech zájmů chráněných ZOPK ve společném řízení (předmětem společného řízení budou všechny potřebné správní akty dle ZOPK) a vydá ve věci společné rozhodnutí dle § 83 odst. 9 ZOPK. Pravomocné společné rozhodnutí je samostatným správním rozhodnutím, které se předkládá jako povinná součást žádosti o povolení záměru podle § 184 odst. 2 písm. e) stavebního zákona. Bez pravomocného společného rozhodnutí dle § 83 odst. 9 ZOPK nelze stavební záměr povolit.

Pokud stavební záměr nepodléhá žádnému povolení dle stavebního zákona (drobné stavby v příloze č. 1 stavebního zákona) je nutné požádat příslušný orgán ochrany přírody o potřebné správní akty dle ZOPK, které budou zpravidla vydány ve formě správního rozhodnutí popř. společného rozhodnutí dle § 83 odst.

Správní akty potřebné k povolení stavebního záměru vydává AOPK ČR pouze na žádost. Žádost musí obsahovat obecné náležitosti žádosti dle § 37 odst. 2 a § 45 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, dále speciální obsahové náležitosti stanovené v § 83a ZOPK, v případě kácení dřevin rovněž náležitosti stanovené vyhláškou č. 189/2023 Sb.

Souhlasy a stanoviska dle ZOPK

• Souhlas k zásahu do významného krajinného prvku - § 4 odst. 2 ZOPK
• Souhlas k vybraným lesnickým činnostem - § 4 odst.
• Souhlas ke stanovení dobývacího prostoru, povolení hornické činnosti, povolení dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu nebo povolení likvidace důlních děl a lomů - § 4 odst.
• Souhlas k zásahu do krajinného rázu - § 12 odst.
• Souhlas k činnosti v ochranném pásmu zvláště chráněného území - § 37 odst.
• Souhlas k některým činnostem v CHKO a NP - § 44 odst.
• Souhlas k činnostem v bližších ochranných podmínkách - § 44 odst. 4 ZOPK
• Souhlas k činnostem v ochranném pásmu památných stromů - § 46 odst.
• Souhlas ke zřizování a rušení veřejně přístupných účelových komunikací, stezek a pěšin mimo zastavěné území - § 63 odst.
• Závazná stanoviska k řízením dle zákona o lesích, zákona o rybářství, zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, horního zákona, zákona o geologických pracích a zákona o myslivosti, pokud tyto zákony explicitně dotčenost orgánu ochrany přírody u konkrétního řízení předvídají (typicky v řízeních dle § 66 zákona o myslivosti) - § 77 odst.

tags: #dle #12 #a #44 #ochrana #prirody

Oblíbené příspěvky:

• Rodinné filmy a příroda
• Recepty na čistič vany
• Dopady Chemických Látek na Ekosystémy
• Umění a příroda: Propojení a význam
• Historie dělostřeleckého stanoviště v Olomouci