Ekologický chov prasat Michala Dlohoskova

Ekologický chov prasat má svoje specifika, jimiž se významně odlišuje od konvenčních chovů, charakteristických vysokým stupněm intenzifikace. Mezi těmito dvěma způsoby najdeme zásadní rozdíly, které možná nejsou na první pohled patrné. Běžně používané chovatelské postupy se z konvenčních chovů nedají plně převzít, ať už je to z důvodů legislativního omezení nebo proto, že konvenční metody nelze v podmínkách ekologického chovu efektivně využít.

V konvenčním chovu se ukazatel počtu odstavených selat na prasnici každoročně zvyšuje díky neustálému vylepšování reprodukčních ukazatelů mateřských linií, časnému odstavu selat ve 28 dnech a koncentrovaným krmným směsím. Doba odstavu je v ekologických chovech delší, a to nejméně 40 dní, ale chovatelé ji často dále prodlužují z důvodů zajištění odpovídající výživy pro dorůstající selata. Zkrmování extrahovaných šrotů, syntetických aminokyselin a GMO sóji je striktně zakázáno, a proto je prodloužený příjem mateřského mléka důležitý pro zdravý a rychlý růst selat.

Zároveň však platí, že při připouštění prasnice až po odstavu ve vyšším věku selat se značně prodlužuje mezidobí a tím snižuje počet ročně odstavených selat na prasnici, čímž klesá rentabilita produkce vepřového. Příkladem alternativního přístupu v této oblasti je „rodinkový“ způsob chovu, založený na skupinovém připouštěním kojících prasnic. Metoda pochází z výzkumné práce biologa Alexe Stolby a byla dále rozpracována ve švýcarském institutu FIBL Dr. Beatem Wechslerem, kde byla také ověřována na skupině prasnic.

Rodinný chov prasat

Rodinový systém chovu prasat je založen na ekologicky a eticky udržitelném přístupu k chovu hospodářských zvířat. Kojící prasnice se selaty jsou v systému rodinového chovu umístěny ve skupinách - rodinách, ve kterých se v krátkých intervalech střídají plemenní kanci. Díky skupinovému ustájení, prostornějším kotcům a přítomnosti kance dochází u kojících prasnic ke spuštění laktační říje a k jejich následnému připuštění. Pro selata tento způsob odchovu znamená výhodu přirozené výživy mateřským mlékem po delší dobu a postupný odstav v sociálně stabilním prostředí. Zároveň však není razantně snížena reprodukční výkonnost prasnic.

Experimentální ověření této metody bylo úspěšné, ale k širšímu rozšíření v praxi nedošlo. Ačkoli je v současné době na řadě světových výzkumných pracovišť ověřována možnost využití laktačního estru pro zkrácení mezidobí prasnic, rodinkový systém propojující skupinové ustájení kojících prasnic a stimulaci obměňovanými kanci s přirozenou dobou odstavu není mezi běžně zkoumanými alternativami.

Čtěte také: KES dle Michala: Výpočet

Postup v Biofarmě Sasov

Chov prasat je na poměry ekologické farmy značně velký a představuje okolo 70 prasnic. Prasnice se oprasí v individuálních kotcích bez fixace. Přibližně po 5 týdnech je vytvořena rodinka, optimálně spojením 6 prasnic a jejich vrhů, přičemž mezi nejstaršími a nejmladšími selaty je v průměru rozdíl dvou týdnů věku. Do rodinkového kotce jsou nejdřív přesunuty prasnice, aby měly prostor pro vytvoření nové hierarchie a pak, přibližně po hodině, následují jejich selata. Po stabilizaci skupiny je zpožděním asi 3 dnů připuštěn plemenný kanec, který je po několika dnech vystřídán jiným. V několikadenních intervalech (1-3 dny) se tak v rodince střídá 3-6 plemenných kanců. Odstav se na farmě uskutečňuje až ve třech měsících, z rodinky jsou odvedeny prasnice, odstavená selata zůstávají na stejném místě a ve stejné skupině, takže odpadá stres z nového prostředí a míchání s neznámými zvířaty.

Pro fungování tohoto systému je důležitý každý detail. Do skupiny mohou být zařazena jen zvířata zdravá a bez projevů patologického chování. Důležité je načasování a management přesunů zvířat, výživa a prostředí, ve kterém se zvířata chovají. Kotec pro skupinu kojících prasnic se selaty by měl mít odpovídající velikost umožňující ústup sociálně níže postavené prasnice před dominantní, dostatečně velké suché lože bez průvanu, odpovídající počet krmítek a dostatečné osvětlení. Skupinové ustájení kojících prasnic se selaty, doplněné přítomností kance, více odpovídá přirozeným potřebám zvířat.

Pozitivní sociální efekty rodinného chovu

Přirozeným sociálním uspořádáním, které zdědily po divokých předcích, jsou pro prasata skupiny několika navzájem známých prasnic se selaty, ke kterým se v době říje přidružují dospělí kanci. Reprodukční a sociální chování prasat je přirozeně nastaveno tak, aby hladce fungovalo v tomto sociálním uspořádání. V rodince sestávající z několika kojících prasnic a jejich vrhů se střídají kanci. Toto uspořádání vede ke čtyřem pozitivním sociálním efektům, které jednak podporují biologickou a tím i ekonomickou efektivitu systému a zadruhé zvyšují životní pohodu chovaných zvířat.

Rodinkové uspořádání dává prostor ke čtyřem pozitivním sociálním efektům. Prvním sociálním efektem je stimulační účinek obměňovaných kanců v rodince. Přítomnost kanců v kombinaci se skupinovým ustájením vyvolává u prasnic laktační říji. Výsledkem je, že přibližně 60% prasnic je schopno zabřeznout v rodince a z nich asi polovina zabřezne do 10-14 dnů po příchodu kanců do rodinky. Tyto prasnice pak nadále kojí selata při současné březosti. Vedle tohoto biologického účinku je společný pobyt prasnic a kanců také spojený s přirozeným sexuálním chováním, které je zvířaty kladně prožíváno, což přispívá k pozitivní bilanci životní pohody chovaných zvířat.

Druhým pozitivním aspektem rodinkového chovu je stabilita složení skupiny prasnic po dobu laktace a počáteční březosti, která po úvodním vyjasnění dominančních vztahů mezi dosud neznámými zvířaty snižuje četnost a intenzitu vzájemných bojů. K tomu přispívá i skutečnost, že velikost a uspořádání rodinkového kotce umožňuje níže postaveným prasnicím dát při napadení či hrozbě od dominantní prasnice jasně najevo svou podřazenost ústupem do druhově typické vzdálenosti přibližně 3 metrů.

Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu

Třetím velmi významnou stránkou rodinkového chovu jsou pozitivní účinky přirozeně dlouhé doby kojení na růst a zdraví selat. Selata nejsou vystavena mnohočetnému stresu spojeného s časným odstavem v konvenčních chovech (náhlé odtržení od matky, změna potravy, změna sociálního a fyzického prostředí). Naopak kojící chování se postupně proměňuje, kdy matka s postupem času snižuje četnost kojení, omezuje přístup selat ke struků mimo vlastní kojení a selata přecházejí plynule z výživy mateřským mlékem k pevné potravě. Tak dochází ke spontánnímu odstavu ve vzájemné interakci.

A konečně čtvrtou stránkou jsou dlouhodobé a tedy stabilní interakce mezi selaty pocházejícími z různých vrhů v rámci celé rodinky, které vedou ke vzájemné toleranci. Pozitivní vztahy mezi selaty včetně hry přispívají k celkové kvalitě života selat.

Současný výzkum a Biofarma Sasov

V současné době probíhá spolupráce Biofarmy Sasov a VÚŽV v rámci projektu PRV 2014 - 2020, Operace 16.1.1, jejímž cílem je zefektivnit rodinkový systém chovu. Spolupráce se zaměřuje na digitalizaci a statistické vyhodnocení existujících záznamů za 5 let provozu. Analýzy se zejména soustřeďují na parametry vytváření a obratu rodinek jako jsou počet prasnic v rodince, stáří selat při vytváření rodinky a při vstupu kanců do rodinky nebo věkové rozdíly mezi vrhy.

Biofarma Sasov je zemědělský podnik hospodařící na okraji města Jihlavy v systému ekologického zemědělství. V rámci ekologického chovu často využívá poznatků vycházející se spolupráce s výzkumnými institucemi, které dále rozvíjí ve své každodenní praxi. V chovu prasat tak našly uplatnění alternativní metody jako je například rodinný chov prasat a připouštění kojících prasnic, výkrm kanečků nebo výkrm prasat na pastvě. Farma vybudovala i vlastní jatka s nadstandardní technologií tak aby bylo dosaženo maximální ohleduplnosti během porážky.

Výzvy a legislativa

Ekologický chov prasat čelí dnes řadě výzev. Na jedné straně žádají spotřebitelé produkt založený na dobrém zdravotním stavu zvířat a vysoké úrovni jejich životní pohody, a na druhé straně stojí cenový limit, který jsou ochotni za takový produkt zaplatit. Aby byla ke zvířatům přívětivá produkce prasat účinná, vyžaduje to od chovatele nepřetržité používání všech preventivních opatření v chovu, hygieně, krmení a řízení tak, aby maximálně předcházel rozvoji závažných onemocnění, poranění či jakémukoliv jinému druhu stresu.

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

Úspěšnost ekologického chovu prasat záleží na pečlivosti, pozornosti a schopnosti zemědělce odhalovat takové stresové situace. Klíčovou roli hrají dobře vyškolení a motivovaní zaměstnanci, kteří prasata ošetřují.

Od začátku letošního roku totiž ekologické chovatele prasat limituje i aktuálně novelizovaná vyhláška č. 342/2012 Sb., která mimo jiné řeší rizika spojená s výskytem afrického moru prasat. Velmi spoléháme na letní investiční kolo PRV, kde sice budou muset nést kofinancování, ale určitá pomoc to bude.

V ČR bylo k datu 4.12. 2020 celkem 53 chovů prasat v režimu ekologického zemědělství.

Počty prasat v ekologickém chovu v Evropě

V roce 2013 bylo v Evropě ekologicky chováno 673 874 kusů prasat. Nárůst jejich počtu v letech od 2006 - 2013 činil 32 % a jejich podíl na celkovém počtu prasat byl 0,4 %. (v EU: 644 866 ks, nárůst 31 %, 0,5 %). V České republice bylo v loňském roce 31 ekologických farem s chovem prasat, počet prasat na konci roku 2014 dosáhl 1 994 kusů.

tags: #dlohoskova #michala #ekologicky #chov #prasat

Oblíbené příspěvky:

• Bezpečnostní rizika klimatické změny
• Komunální odpad Vracov
• Zlínská adaptace Babičky
• Inspirace v Přírodě
• Návod na Příkazkovou Dráhu