Dlouhodobé výnosy révy v ekologickém zemědělství v České republice

17.10.2025

Přibývající zájem o vinařství přináší také nové inovace v péči o vinice a zahrady. A to nejen díky rozloze ekologických vinic (téměř 1 000 ha v ekologickém zemědělství), ale hlavně díky propracovanému znalostnímu systému, využíváním moderních metod a v neposlední řadě vůli vinařů produkovat kvalitní surovinu na zdravé půdě, vzdělávat a pečovat o životní prostředí.

Pěstování révy a výroba vína v režimu ekologického vinohradnictví je ve srovnání s integrovanou a konvenční produkcí podstatně náročnější na úroveň vědomostí, zkušeností i schopností strategického uvažování. Využívá přirozených procesů v oblasti produkce, regulace chorob, škůdců a plevelů.

Nové inovace v hnojivech

Nově vyvinutá hnojiva Vinofit a Ferrofit umí odrazit skutečné potřeby půdy a rostlin. Jak tato nová moravská hnojiva přispívají k vyšší úrodnosti, zdravějším rostlinám a ochraně proti chorobám?

Jde především o práškové hnojivo Vinofit, které obsahuje dobře rozpustné živiny v koncentrované formě. Vysoký obsah draslíku v hnojivu podporuje vyzrávání dřeva révy vinné, dochází ke zlepšení průběhu fotosyntézy a je tak dosaženo i vyšší cukernatosti hroznů. Železo je obsaženo ve formě velmi stabilního chelátu, který je rostlinami maximálně využitelný.

Je primárně určen k řešení problémů s chlorózami způsobenými nedostatkem železa v rostlinách. Látky EDDHA umožňují snadnou pohyblivost železa do rostlin, čímž zajistí maximální a rychlý účinek. Hnojivo je primárně určeno k listové aplikaci, ale lze jej použít i ve formě zálivky. Je ideální především pro révu vinnou, ovocné dřeviny nebo plodovou zeleninu.

Čtěte také: Využití dlouhodobých klimatických dat v ČR

Nové moravské hnojiva Vinofit a Ferrofit představují významný krok vpřed v péči o naše vinice a zahrady. Jejich inovativní složení, obohacené o přírodní mořské řasy a speciálně vyvinuté pro potřeby naší půdy, zajišťuje nejen zdravý růst a vyšší úrodnost révy vinné, ale také zlepšuje celkovou vitalitu a odolnost rostlin. Pravidelné používání těchto hnojiv může výrazně přispět k bohaté sklizni a kvalitnějším plodům, což ocení každý vinař i zahrádkář.

Důsledky nedostatku železa u révy

Snížená fotosyntéza (snižuje schopnost listů provádět fotosyntézu, což vede ke snížené energii pro růst a vývoj)
Oslabená vitalita rostlin (rostliny mohou být obecně méně vitální a náchylnější k dalším stresům a chorobám)
Nižší výnosy (dlouhodobý nedostatek železa může výrazně snížit množství a kvalitu úrody)

Ekologické vinohradnictví a snižování pesticidů

Počátkem 90. let dvacátého století se tato neradostná situace začala pomalu obracet. V letech 1994 až 1996 byl ve vinicích na území CHKO Pálava realizován projekt, kterým byla poprvé v historii chemická ochrana vinic proti škůdcům nahrazena biologickou. Zároveň začalo intenzivní vzdělávání vinařů ve znalostech ekologického vinohradnictví.

Česká republika patří k evropským lídrům ve šlechtění a registraci moderních rezistentních odrůd révy vinné, které se dnes nazývají PIWI. Jejich hlavním znakem je odolnost. Lépe odolávají houbovým chorobám a není třeba vinice tolik ošetřovat postřiky. Při jejich šlechtění se využívají genové zdroje jiných druhů révy a přirozenou cestou se přenáší do révy Vitis vinifera donor rezistence. PIWI odrůdy jsou pak odolné nebo mají větší genetickou schopnost odolávat hlavním houbovým chorobám révy (plísni révy, padlí révy a plísni šedé).

Jedná se například o naše odrůdy Laurot, Malverina nebo z novějších Savilon, Vesna či Mery. Česká republika vykazuje největší poměr vysázených nových PIWI odrůd ke klasickým odrůdám.

Koncem června 2021 se uskutečnilo první zasedání regionálního sdružení PIWI CZ. Členové sdružení představují jak velké zkušené pěstitele, tak malé vinaře, doplněné šlechtiteli a učiteli vinohradnictví. Spojuje je společné nadšení pro udržitelné pěstování révy vinné a tvorbu vína v souladu s přírodními procesy.

Čtěte také: Radioaktivní odpad a jeho ukládání

Spotřeba pesticidů v zemědělství ČR

Dlouhodobě největší spotřeba účinných látek pesticidů připadá v ČR na obiloviny. Tento výsledek ale ovlivňují výměry, na kterých jsou plodiny pěstovány. Při přepočtu na hektar se pořadí zásadně změní. Největší spotřebu účinných látek, použitých na hektar půdy má totiž konvenční pěstování chmele, vinné révy, ovoce, brambor, řepy a zeleniny.