Ztráta dlouhodobé zdravotní způsobilosti a její dopad na zaměstnání

Byli jste delší dobu na pracovní neschopnosti a lékař vám oznámil, že nejspíš nebudete schopni dále vykonávat svou práci? Nebo se obáváte, že se vaše zdravotní problémy stanou důvodem k výpovědi? V tomto článku se podíváme na to, jaké máte možnosti, pokud se zhorší váš zdravotní stav a jaké to má dopady na vaše zaměstnání.

Kdy může zaměstnavatel dát výpověď ze zdravotních důvodů?

Předně je potřeba uvést, že ne každá změna zdravotního stavu bude mít za následek možnost zaměstnavatele dát zaměstnanci z tohoto důvodu výpověď. Zákoník práce rozlišuje dva hlavní případy:

• Situace, kdy zaměstnanec nesmí konat dosavadní práci: Podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, nesmí zaměstnanec konat dosavadní práci kvůli pracovnímu úrazu, onemocnění z povolání nebo ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice (§ 52 písm. d) zák. č.).
• Situace, kdy zaměstnanec pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost: Zaměstnanec pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost (§ 52 písm. e) zák. č.). Důležité je, aby změna zdravotního stavu zaměstnance byla dlouhodobá.

Lékařský posudek - klíčový dokument

Lékařské posudky vydávají poskytovatelé pracovnělékařských služeb, jimiž jsou lékaři v oboru všeobecného praktického lékařství nebo v oboru pracovního lékařství. Ze závěru lékařského posudku musí být zřejmé, zda zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost vykonávat dosavadní práci.

Dlouhodobým pozbytím zdravotní způsobilosti vykonávat dosavadní práci se rozumí stabilizovaný zdravotní stav, který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti zaměstnance významné pro jeho schopnost vykonávat dosavadní práci, pokud tento zdravotní stav trvá déle než 180 dnů nebo lze předpokládat, že tento zdravotní stav bude trvat déle než 180 dnů, a výkon této práce by vážně ohrozil jeho zdraví.

Je-li již v době vydávání posudku zřejmé, že důvodem pro dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti je pracovní úraz či nemoc z povolání, musí to být v posudku rovněž uvedeno.

Čtěte také: Réva v ekologickém zemědělství

Požadavky na posudkový závěr

Přestože lékařský posudek není rozhodnutím vydaným ve správním řízení, ale úkonem lékaře jako zdravotnického pracovníka odborně způsobilého zjišťovat zdravotní stav a posuzovat zdravotní způsobilost k práci, službě a dalším zákonem předpokládaným činnostem, musí jeho závěr být jednoznačný, srozumitelný a v souladu s přípustnými závěry podle zákona o specifických zdravotních službách.

Ze závěru lékařského posudku musí být zřejmé, zda je posuzovaná osoba pro účel, pro který je posuzována:

• zdravotně způsobilá,
• zdravotně nezpůsobilá,
• zdravotně způsobilá s podmínkou,
• případně pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost,
• anebo zda zdravotní stav posuzované osoby splňuje/nesplňuje předpoklady nebo požadavky, ke kterým byla posuzována.

Přípustných je tedy pouze těchto pět posudkových závěrů, přičemž jiný posudkový závěr není přípustný.

Není tedy zejména možné učinit závěr, že posuzovaná osoba je schopna či neschopna práce. Toto jsou závěry, které se vyskytují v oblasti nemocenského pojištění pro uznávání dočasné pracovní neschopnosti. Neslučují se však s lékařskými posudky, kterými se posuzuje zdravotní stav či způsobilost posuzované osoby.

Jak se bránit, pokud nesouhlasíte se závěry posudku?

Pokud zaměstnanec se závěry obsaženými v lékařském posudku nesouhlasí, může podat návrh na přezkoumání posudku poskytovateli pracovnělékařské péče, který ho vydal. Nicméně to musí udělat ve lhůtě 10 pracovních dnů ode dne, kdy posudek obdržel. Nevyhoví-li poskytovatel návrhu na přezkoumání posudku v plném rozsahu, předá spis s návrhem na přezkoumání včetně svého stanoviska příslušnému správnímu orgánu (tj. krajskému úřadu, který udělil poskytovateli oprávnění k poskytování zdravotních služeb).

Čtěte také: Využití dlouhodobých klimatických dat v ČR

Správní orgán má následně povinnost lékařský posudek přezkoumat ve lhůtě 30 dnů. Proti rozhodnutí správního orgánu už není možné podat žádný další opravný prostředek. Stejně tak není možné postupovat proti závěrům v lékařském posudku cestou správního soudnictví. To, že není další přezkum lékařského posudku (a to ani ve správním řízení, ani ve správním soudnictví) možný, však nevylučuje přezkum lékařského posudku soudem, a to v rámci občanskoprávního řízení o neplatnost výpovědi.

Právo na odstupné

Zaměstnanci náleží odstupné v případě, kdy k rozvázání pracovního poměru došlo z důvodu, že zaměstnanec nesmí podle lékařského posudku konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice (§ 52 písm. d) zák. č.). Odstupné v tomto případě činí nejméně 12násobek průměrného měsíčního výdělku.

Pro zaměstnance je podstatné, že v tomto případě má na odstupné nárok nejen v případě, že jeho pracovní poměr skončí výpovědí, ale též skončí-li z uvedeného důvodu dohodou.

Co dělat, pokud se váš zdravotní stav zhorší?

Pokud se u vás zhorší zdravotní stav, ale stále chcete zůstat u zaměstnavatele, máte možnost požádat o přeřazení na jinou práci i vy sami. Tuto žádost je vhodné podpořit posudkem od poskytovatele pracovnělékařských služeb, který může doporučit změnu pracovního zařazení. Zaměstnavatel však není povinen vaší žádosti vyhovět, pokud pro vás nemá vhodnou pozici nebo by takové přeřazení znamenalo výrazné narušení provozu.

Nemoc ve výpovědní lhůtě

Může se stát, že onemocníte ve výpovědní lhůtě.

Čtěte také: Radioaktivní odpad a jeho ukládání

• Vaše neschopenka skončí dříve, než výpovědní lhůta. Vrátíte se do práce a odpracujete zbytek své výpovědní doby.
• Vaše nemoc trvá déle a přesáhne termín skončení pracovního poměru. Váš pracovní poměr skončí až po uplynutí doby nemoci, kdy se k datu ukončení pracovního poměru přičtou kalendářní dny nemoci.

Příklad: Váš pracovní poměr má skončit 31. července. Od 24. července do 7. srpna jste v dočasné pracovní neschopnosti. Vaše výpovědní lhůta se prodlužuje o dny nemoci = 7 kalendářních dnů. Ty se přičtou k datu 7. srpna, kdy vaše neschopenka končí. Váš pracovní poměr skončí 7. srpna + 7 kalendářních dnů = 14.

Podezření na nemoc z povolání

Podezření na nemoc z povolání se neposuzuje jen podle diagnózy, ale také podle pracovních podmínek a délky expozice riziku. Pokud se domníváte, že vaše onemocnění vzniklo v souvislosti s výkonem práce, obraťte se na svého praktického lékaře nebo přímo na středisko nemocí z povolání.

Pracovnělékařské prohlídky

Institut pracovnělékařských prohlídek pomáhá zaměstnavateli plnit jednu z jeho základních povinností, tj. přidělovat zaměstnanci výhradně práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a:

• nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti.

Cílem těchto prohlídek je vyloučení nemocí, vad nebo stavů, které omezují nebo vylučují zdravotní způsobilost uchazeče či zaměstnance ke konkrétní práci.

Typy pracovnělékařských prohlídek

• Vstupní prohlídka: Její provedení prozatím zůstává povinné.
• Periodické prohlídky: U prací zařazených do kategorie první a druhé podle zákona o ochraně veřejného zdraví, a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny v příloze č.
• Mimořádné prohlídky: Pokud se zaměstnanec vrací zpět do práce po dlouhodobé pracovní neschopnosti, která trvala déle než 8 týdnů a zaměstnanec je zařazen do kategorie 2 a více, je zaměstnavatel povinen jej vyslat na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, aby se ověřila zdravotní způsobilost zaměstnance k práci.
• Výstupní prohlídka: Provádí se za účelem zjištění zdravotního stavu zaměstnance v době ukončení výkonu práce, a to s důrazem na zjištění takových změn zdravotního stavu, u kterých lze předpokládat souvislost se zdravotní náročností vykonávané práce.
• Následná prohlídka: Provádí se za účelem včasného zjištění změn zdravotního stavu vzniklých v souvislosti s prací za takových pracovních podmínek, jejichž důsledky se mohou projevit i po ukončení práce, a to za účelem včasného zajištění potřebných zdravotních služeb, popřípadě odškodnění.

Dohled na pracovišti

Podle zákona č. 373/2011 Sb., § 57, odst. 1, písm. c) je poskytovatel pracovnělékařských služeb povinen provádět pravidelný dohled na pracovištích zaměstnavatele a nad pracemi vykonávanými zaměstnanci nejméně v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem (tím je právě vyhláška č. 79/2013 Sb.). Podstatou tohoto dohledu je přímo na místě zjistit a zhodnotit rizikové faktory pracoviště a zhodnotit jejich dopad na zaměstnance.

Podle nové úpravy vyhlášky se dohled vykonává na pracovištích zaměstnavatele nejméně jedenkrát za 3 roky, ale pouze, jde-li o práce zařazené do druhé, třetí a čtvrté rizikové kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví (dále jen „riziková práce“), anebo, jde-li o profesní riziko nebo jsou-li pro tyto práce stanoveny podmínky zdravotní způsobilosti jiným právním předpisem.

Dohled mimo povinné případy a termíny si tedy bude moci vyžádat také poskytovatel PLS, protože zaměstnavatel má stále podle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, povinnost uzavřít s poskytovatelem PLS písemnou smlouvu.

Povinnost zaměstnavatele rozvázat pracovní poměr

Nemá-li zaměstnavatel pro zaměstnance jinou práci, která je pro něho vhodná vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a schopnostem a pokud možno i k jeho kvalifikaci, nebo není-li zaměstnavatel ochoten převést zaměstnance na jinou práci podle ustanovení § 41 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, přestože takovou jinou práci pro něho má, je třeba dovodit povinnost zaměstnavatele rozvázat s dotčeným zaměstnancem pracovní poměr výpovědí podle ustanovení § 52 písm.

Za situace, kdy zaměstnavatel svoji povinnost rozvázat se zaměstnancem pracovní poměr výpovědí z důvodů uvedených v ustanovení § 52 písm. d) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů nesplní, je opodstatněné, aby pracovní poměr z těchto důvodů (místo zaměstnavatele) rozvázal jednostranně (výpovědí podle ustanovení § 50 odst.

tags: #zbavení #dlouhodobé #zdravotní #způsobilosti #ohrožení #zdraví

Oblíbené příspěvky:

• Recenze Janod Kreativní Sady Příroda
• Veřejný zájem a ochrana přírody
• Stojící WC s zadním odpadem
• Skládací koše na kempování
• Proces likvidace elektroodpadu