Dlouhodobé měsíční průměry klimatické náročnosti v ČR a jejich využití

Dlouhodobé měsíční průměry klimatické náročnosti se stanoví denostupňovým výpočtem.

Pro rozúčtování vytápění dle průměrné klimatické náročnosti se náklad v roce zohlední dle období, kdy byl vlastník/nájemce v jednotce přítomen.

Pro rozúčtování pro tuto metodu jsou použity dlouhodobé měsíční průměry klimatické náročnosti dle tabulky uvedené ve Vyhlášce o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům.

Legislativní rámec

Vyhláška č. ze dne 30. Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle § 14a zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění zákona č.

Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle § 98 odst. 9 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), k provedení § 78 odst.

Čtěte také: Réva v ekologickém zemědělství

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.

Základní pojmy

Pro účely tohoto článku a související legislativy jsou důležité následující definice:

• Podlahová plocha: Podlahová plocha místností bytu a nebytového prostoru kromě teras, balkónů a lodžií (i zasklených) a vedlejších prostorů, které jsou umístěny mimo byt; do podlahové plochy se započítává i plocha zastavěná kuchyňskou linkou, vestavěným nábytkem, kamny nebo jiným topným tělesem.
• Započitatelná podlahová plocha: Podlahová plocha vynásobená koeficienty uvedenými v příloze č. 1 části A.
• Podlahová plocha nebytových prostorů pro účely poskytování teplé vody: Podlahová plocha vynásobená koeficienty stanovenými podle přílohy č. 1 části B.
• Zúčtovací období: Období, za které vlastník provede rozúčtování a následné vyúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody.
• Náklad na vytápění a na poskytování teplé vody pro dům: Náklady skutečně vynaložené v příslušném zúčtovacím období na pořízení služeb, tj.
• Zúčtovací jednotkou dům nebo jeho část, popřípadě domy nebo jejich části, které mají jedno společné, technologicky propojené odběrné tepelné zařízení a společné měření nebo stanovení množství tepla, nákladů na teplo na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody,.

Rozdělení nákladů na vytápění

Náklady na tepelnou energii na vytápění v zúčtovací jednotce za zúčtovací období rozdělí vlastník na složku základní a spotřební.

Základní složka nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce činí 40 % až 60 % a zbytek nákladů tvoří spotřební složku.

Výši základní složky určí poskytovatel služeb podle klasifikační třídy ukazatele energetické náročnosti budovy podle průměrného součinitele prostupu tepla podle přílohy č. 6 k této vyhlášce; takto určenou základní složku může následně snížit či zvýšit až o 10 procentních bodů.

Čtěte také: Radioaktivní odpad a jeho ukládání

Při rozdělení spotřební složky nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce mezi příjemce služeb se vychází z náměrů měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění. Přitom se použijí korekce a výpočtové metody zohledňující i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepla danou jejich polohou.

Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy však nesmí u konečných spotřebitelů s měřením či indikací v zúčtovací jednotce překročit hodnotu 40 % oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období.

Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy však nesmí u příjemců služeb, u kterých jsou instalována měřidla podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, překročit v zúčtovací jednotce hodnotu o 30 % nižší a hodnotu o 100 % vyšší oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období (dále jen „limitní hodnota“).

Neumožní-li konečný spotřebitel instalaci měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění, nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je ovlivní, činí v daném zúčtovacím období u tohoto konečného spotřebitele spotřební složka nákladů 1,6násobku průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky.

Neumožní-li příjemce služeb instalaci stanovených měřidel podle zákona o metrologii s platným ověřením nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je neoprávněně ovlivní, určí se v daném zúčtovacím období u tohoto příjemce služeb spotřební složka nákladů podle přílohy č.

Čtěte také: Zdravotní způsobilost a zaměstnání

Pokud měřidla podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění nemohla být u příjemce služeb instalována z prokazatelných technických důvodů, poskytovatel služeb u tohoto příjemce služeb v daném zúčtovacím období stanoví spotřební složku ve výši průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky.

Při obnovení odečtu měřiče tepelné energie nebo indikátoru vytápění se pro odečítané zúčtovací období odečte od stavu měřiče nebo indikátoru spotřeba odpovídající průměrné hodnotě spotřební složky nákladů za neměřené zúčtovací období připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky bez zvýšení uvedeného v odstavci 7.

Při obnovení odečtu měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění se pro odečítané zúčtovací období odečte od stavu měřidla podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění spotřeba odpovídající průměrné hodnotě spotřební složky nákladů za neměřené zúčtovací období připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky bez zvýšení uvedeného v odstavci 5.

Rozdělení nákladů na teplou vodu

Náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody rozdělí vlastník na složku základní a spotřební.

Základní složka nákladů na teplo spotřebované na poskytování teplé vody činí 30 % a spotřební složka 70 % nákladů.

V zúčtovací jednotce, ve které u konečných spotřebitelů nejsou instalovány vodoměry, vlastník spotřební složku rozdělí podle průměrného počtu osob užívajících byt nebo nebytový prostor v zúčtovacím období a nebo v případě dohody všech konečných spotřebitelů podle poměru velikosti podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové podlahové ploše bytů a nebytových prostor v zúčtovací jednotce.

V zúčtovací jednotce, ve které u příjemců služeb nejsou instalovány vodoměry a nedošlo k dohodě všech příjemců služeb, rozdělí poskytovatel služeb spotřební složku podle průměrného počtu osob rozhodných pro rozúčtování služeb v zúčtovacím období nebo podle poměru velikosti podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce.

Rozdíly v rozsahu vybavení jednotlivých bytů v zúčtovací jednotce mající vliv na odběr teplé užitkové vody zohlední vlastník přepočtem spotřební složky na základě odborného posouzení.

Rozdíly v rozsahu vybavení jednotlivých bytů v zúčtovací jednotce mající vliv na odběr teplé vody zohlední poskytovatel služeb přepočtem spotřební složky na základě odborného posouzení.

Neumožní-li konečný spotřebitel instalaci vodoměrů, nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je ovlivní, činí v daném zúčtovacím období u tohoto konečného spotřebitele spotřební složka nákladů trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadající na 1 m2 podlahové plochy zúčtovací jednotky.

Neumožní-li příjemce služeb instalaci vodoměrů na teplou vodu s platným ověřením nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je neoprávněně ovlivní, určí se v daném zúčtovacím období u tohoto příjemce služeb spotřební složka nákladů podle přílohy č.

Náklady na spotřebovanou vodu použitou k poskytování teplé užitkové vody rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele poměrně podle náměrů instalovaných vodoměrů u konečných spotřebitelů.

Náklady na spotřebovanou vodu použitou k poskytování teplé vody rozdělí poskytovatel služeb mezi příjemce služeb poměrně podle náměrů instalovaných vodoměrů u příjemců služeb.

Specifické případy

Na byty a nebytové prostory odpojené od vnitřního rozvodu vytápění rozúčtovává vlastník základní složku nákladů podle § 4 odst. 2; na byty a nebytové prostory odpojené od vnitřního rozvodu teplé užitkové vody rozúčtovává vlastník základní složku nákladů podle § 5 odst.

Na byty a nebytové prostory odpojené od vnitřního rozvodu vytápění rozúčtovává poskytovatel služeb základní složku nákladů na vytápění podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce; započitatelná podlahová plocha bytu nebo nebytového prostoru se přepočte na nepřímo vytápěnou započitatelnou podlahovou plochu podle přílohy č. 1 části A bodu 2 k této vyhlášce.

Při změně konečného spotřebitele v průběhu zúčtovacího období se postupuje následovně:

• spotřební složka nákladů na tepelnou energii na vytápění podle skutečné klimatické náročnosti příslušných částí zúčtovacího období před a po termínu změny konečného spotřebitele; nejsou-li tyto údaje známy, podle přílohy č.

Při změně příjemce služeb v průběhu zúčtovacího období se postupuje následovně:

• spotřební složku nákladů na vytápění podle skutečné klimatické náročnosti příslušných částí zúčtovacího období před a po termínu změny; nejsou-li tyto údaje známy, podle přílohy č.
• základní složku nákladů na vytápění v poměru počtu dnů vytápění bytu nebo nebytového prostoru před a po termínu změny příjemce služeb, a nejsou-li tyto údaje známy, podle přílohy č.

Vyúčtování

Náklady na tepelnou energii na vytápění a náklady na poskytování teplé užitkové vody připadající na konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce se vyúčtovávají nejméně jednou ročně, a to nejpozději do 4 kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období.

Nedoplatek a nebo přeplatek vyplývající z vyúčtování podle odstavce 2 písm. h) je splatný do 7 kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období.

Součástí vyúčtování je:

• v grafické podobě vyhotovené srovnání zjištěné spotřeby tepla na vytápění příjemcem služeb za dané zúčtovací období a za stejné období předchozího roku, upravené s ohledem na klimatické podmínky v těchto obdobích postupem podle přílohy č.
• další informace o energetických konzultačních a informačních střediscích alespoň v rozsahu textu podle části A přílohy č.
• odkazy na internetové stránky s informacemi o zvyšování energetické účinnosti, a to alespoň v rozsahu textu podle části B přílohy č.
• informace o mediačních službách a mechanismech alternativního řešení sporů, a to alespoň v rozsahu textu podle části C přílohy č.

Přechodná ustanovení

Rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a rozúčtování nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele za zúčtovací období, které započalo přede dnem účinnosti této vyhlášky, se provede podle právního předpisu platného k 31.

Rozúčtování a vyúčtování nákladů na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody mezi příjemce služeb za zúčtovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se provede podle vyhlášky č.

Rozúčtování a vyúčtování nákladů na vytápění mezi příjemce služeb za zúčtovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se provede podle vyhlášky č.

Pokud byla pro zúčtovací období přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky určena poskytovatelem služeb hodnota základní složky vyšší než podle § 3 odst. 1 vyhlášky č. 269/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, a poskytovatel neurčí pro zúčtovací období od 1. ledna 2024 do 31.

tags: #dlouhodobé #měsíční #průměry #klimatické #náročnosti #ČR

Oblíbené příspěvky:

• Sopečná činnost a životní prostředí
• Pozorování v lese: Inspirace z přírody
• Recyklace odpadu
• Výběr ekologických pytlů
• Udržitelnost v McDonald's