Emise skleníkových plynů, EU ETS a postoj Hospodářské komory

Zpoplatnění emisí oxidu uhličitého s pomocí povolenek EU ETS funguje v zemích Evropské unie od roku 2005. Cena povolenky však dlouho byla nízká, ještě na počátku roku 2018 nedosahovala ani 10 eur za tunu. Skutečným strašákem pro průmyslové a jiné podniky se staly až po skokovém růstu ceny v letech 2021 a 2022, kdy se cena vyšplhala až ke 100 eurům. Od roku 2028 je má doplnit druhý systém EU ETS2, který zatíží menší zdroje znečištění.

Vývoj ceny emisní povolenky EU ETS od roku 2018:

Cena povolenky rostla až na 92 eur za tunu v polovině ledna, ale pak nastal zlom a pokles ceny na současných 77 eur. Jak ve své analýze upozornil web S&P Global Energy, cenu povolenky táhnou dolů spekulace o úlevách pro průmyslové podniky. Investiční fondy spekulující na cenu povolenky začaly koncem ledna redukovat své „dlouhé“ pozice. Pokles ceny povolenky může souviset také s rostoucím napětím ve světě; příkladem může být riziko válečného konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem.

Podle dříve schválených pravidel měla Evropská unie odbourat bezplatný příděl povolenek pro průmysl mezi lety 2028 a 2034. Napětí roste před čtvrtečním neformálním jednáním lídrů zemí Evropské unie. Jeho hlavním tématem má být právě klesající konkurenceschopnost evropského průmyslu. S&P Global Energy zmiňuje také vyjádření Jose Delbekeho, bývalého generálního ředitele klimatického oddělení Komise, na sociálních sítích.

Dopad drahých povolenek na průmysl a energetiku

Dopad drahých povolenek na evropský průmysl a energetiku je drtivý. Provozovatelé zavírají uhelné elektrárny, protože tržby z prodeje elektřiny jim nestačí na pokrytí všech nákladů. Například Elektrárna Počerady ze skupiny Sev.en za rok a půl zaplatila za povolenky skoro 11 miliard korun, což pohltilo dvě třetiny dosažených tržeb. Od té doby se situace uhelné energetiky dále zhoršila.

Čtěte také: Jaká je ideální délka hadice u pračky?

Před dopadem na průmyslové podniky v Česku dlouhodobě varují Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora (HK), Ocelářská unie či Svaz chemického průmyslu. Právě povolenky spolu s vysokými cenami elektřiny způsobily dle vyjádření průmyslníků konec výroby plastů v neratovické Spolaně i zastavení výroby kaučuku v podniku Synthos Kralupy.

Podle nedávného průzkumu mezi členy HK považují téměř tři čtvrtiny respondentů systém EU ETS za nespravedlivý. Na zhoršenou konkurenceschopnost vůči podnikům z nečlenských zemí EU si stěžuje 61 procent firem.

Požadavky na změny v energetické koncepci

Větší důraz na rozvoj obnovitelných zdrojů (OZE), odstranění zdlouhavých povolování i posílení sítí požadují od nové Státní energetické koncepce ČR nejen ekologické organizace, ale také obce, „uhelné“ kraje, průmyslové svazy i ministerstva pro místní rozvoj, životního prostředí či zdravotnictví. Po obnovitelné elektřině pro firmy volá i Ministerstvo financí, ale žádá vyčíslení nákladů.

Tzv. uhelné kraje (Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský) již nerozporují odklon energetiky od uhlí, ale chtějí lépe popsat sociální dopady. V energetické koncepci požadují akcentovat energetickou efektivitu, rozvoj OZE, malých modulárních reaktorů, akumulaci energie a využití vodíku v energetice.

Svaz průmyslu a dopravy ČR nově podporuje termín konce uhlí legislativně ukotvit nejpozději na rok 2033, ale chce také vypracovat plán pro očekávaný rychlejší útlum jeho spalování, na čemž se shoduje s ekologickými organizacemi, které to prosazují již dlouho. Svaz žádá také zrychlení rozvoje OZE i rozvoje sítí, ale kritizuje malý důraz na příznivé ceny energií.

Čtěte také: Aktuální informace z Dlouhého Mostu

Požadavky na jasný cíl pro nejzazší konec uhlí i zvýšení cíle pro OZE poslalo také například Ministerstvo pro místní rozvoj. Ministerstvo zdravotnictví a ministryně pro vědu a výzkum upozorňují na přílišný optimismus u plánované výstavby nových jaderných reaktorů z hlediska nákladů a termínů spuštění.

Svaz průmyslu a dopravy ČR překvapil požadavkem na zvýraznění problému změny klimatu v souběžně připravované Politice ochrany klimatu v ČR, když v připomínkách píší: “V ČR je klimatická změna dlouhodobě podceňována. Proto je potřebné zřetelně hovořit o tom, že ve srovnání s globálním oteplením je v ČR oteplení dvojnásobné." a odkazuje se na vědecké zdroje. Hospodářská komora píše to stejné, ale zároveň v jiné části připomínek bagatelizuje vliv emisí na klima. Vědecké poznatky o změně klimatu zpochybňuje i odborová centrála ČMKOS.

Emise skleníkových plynů v ČR

„Česko je v přepočtu na osobu jedním z největších evropských emitentů. Zatímco průměr EU byl v roce 2021 podle Evropské agentury pro životní prostředí 7,4 tuny emisí skleníkových plynů na hlavu, v Česku to bylo 12,2 tuny. Nejvíce znečišťující sektory jsou nadále energetika, průmysl a doprava. Zatímco emise z energetiky a průmyslu zaznamenávají částečný pokles, emise z dopravy se za posledních 30 let více než zdvojnásobily.

Emise skleníkových plynů z českého zemědělství klesly k roku 2019 o 48 procent proti roku 1990. Tvoří tak sedm až osm procent celkového množství emisí. U potravinářství pak jde zhruba o jedno procento.

Agrární komora ČR v květnu vyzvala Evropskou komisi k předložení dopadových studií k tzv. Green Dealu (Zelená dohoda). Obdobný požadavek měl již na podzim také Zemědělský svaz ČR. Evropské zemědělské cíle předpokládají, že do roku 2030 sníží každý z evropských států spotřebu přípravků na ochranu rostlin o 50 procent a minerálních hnojiv o 20 procent.

Čtěte také: Zemědělské aktivity Petra Dlouhého

tags: #dlouhy #hospodarska #komora #emise #skleníkových #plynů

Oblíbené příspěvky:

• Zpracování bioodpadu v Henčově
• Učebnice ekologie
• O Designbloku
• Kompostování krok za krokem
• Sazebník poplatků za komunální odpad