Dnešní generace vs. starší: Rozdíly v přístupu k ekologii a třídění odpadu

Pravidelné a důsledné třídění odpadu nejrůznějšího druhu je běžnou součástí životního stylu dnešních starších dospělých a lidí v seniorském věku. „Na průzkumech a statistikách vidíme, že lidé ve vyšším věku mají už dost životních zkušeností, informací i času na to, aby odpad třídili důsledně a pravidelně a byli dobrou inspirací pro mladší generace,“ říká Petr Kratochvíl z neziskové společnosti ECOBAT, která se zabývá sběrem a recyklací baterií.

Zajímavé je také sledovat sociální sítě. Senioři se na nich aktivně zapojují a diskutují o tématech ekologie a třídění. Sdílejí si své poznatky a tipy.

Potěšující je, že vysoké procento pravidelných třídičů je také ve věkové skupině 36 až 44 let, mezi které patří početná skupina rodičů předškolních nebo školních dětí. „Je dobré vidět, když v rodinách jdou rodiče dětem příkladem. Pomáhá také osvěta ve školách a školkách. Hravou formou s velmi dobrými výsledky se o ni již přes deset let snaží například vzdělávací program Recyklohraní aneb Ukliďme si svět,“ doplňuje Petr Kratochvíl, jednatel neziskové společnost ECOBAT.

Vedle věku hraje roli i velikost bydliště. Obecně platí, že v čím menší obci lidé bydlí, tím poctivěji třídí. Naopak čím větší města, tím v nich lidé k recyklaci odevzdávají odpadu méně a větší část ho končí v popelnicích na směsný odpad. Nejslabší výsledky jsou v metropolích jako je Praha, Brno nebo Ostrava.

Ve městech a obcích pomáhá osvěta. Tam, kde se do ní aktivně zapojují krajské, městské a obecní úřady a dokážou své občany správně motivovat, se výsledky v třídění odpadu zlepšují.

Čtěte také: Studie o ekologii a budoucnosti

Rozdíly v třídění odpadu dle věkových skupin

U nejběžnějších odpadů jako jsou plasty, papír a sklo, nejsou rozdíly tak zásadní, jde o jednotky procent. Naopak u odpadů jako je bioodpad, oleje, ale i baterie nebo o elektrozařízení je rozdíl v ochotě pravidelně tento odpad třídit na úrovni deseti i více procent. Například bioodpad třídí ve věkové skupině 54 až 65 let pravidelně a důsledně 59 % a ve věkové skupině 18 až 26 let už jen 46 % lidí. Podobně je tomu u baterií. Mezi mladými do 26 let je třídí 67 % a u lidí ve věku 54 až 65 let je to 79 % lidí.

Lidé, kteří třídí odpad pravidelně (vždy nebo téměř vždy) dle věkových skupin a typu odpadů (údaje v %):

Údaje v tabulce jsou v %. Představují podíl lidí v populaci či dané věkové skupině, kteří tento odpad třídí vždy nebo téměř vždy. Zdroj: ECOBAT s.r.o.

Postoj mladé generace k ekologii

„Naše generace by měla vidět, že už jsme v dost vyhrocené fázi a environmentální problémy nejsou nic, co by sneslo odkladu,“ shodují se studující AMU Štěpán Hon, Anežka Matoušková a Markéta Labusová. Mladší generace může být podle nich v tématu environmentalismu angažovanější i proto, že vidí, že ji ekologická krize v životě víc zasáhne. Starší generace může mít naopak ten pohled - „mně už je to jedno, nic nezměním, už tady budu jen chvilku, ať to dělají mladí“.

Markéta Labusová: Podle mě to do jisté míry generační věc je. To, jak jsou děti v útlém věku, kdy jsou nejvíce tvárné, vzdělávány a vychovávány, má pak obrovský dopad na to, jak vnímají svět. Když se to dítěti dobře vysvětlí, má pak mnohem menší tendenci problém zpochybňovat.

Čtěte také: Současný stav znečištění oceánů plasty

Podle „Generations Report 2024“ je Gen Z možná první generací s přesahem národních hranic. Zároveň jsou ale rozdělenější v otázkách rovnosti, více než kdy dřív řeší vlastní finanční stabilitu a k udržitelnosti přistupují pragmaticky.

Environmentální žal a budoucnost

Hlavní rozdíl je v tom, že poprvé v historii lidstva se díváme do blízké budoucnosti, třeba jen do roku 2050, a mnoho vědeckých projekcí nám dosti přesně popisuje, jak bude vypadat život na Zemi v tomto roce, pokud se nepodaří zmírnit klimatickou krizi. Na druhou stranu je to snad poprvé v historii, kdy jsme si bohužel jisti, že naše děti čeká svět horší. Nazývat to environmentálním žalem mi přijde zjednodušující.

Každá generace chce, aby ta následující vyrůstala v lepším světě. Proto apel jako babičky by byl „volme lidi, kteří myslí na budoucnost našich dětí a na řešení klimatické krize“. Jen těžko dnes najdeme lidi, kteří by byli ochotni tyto zájmy skutečně hájit. Je to bohužel následek totálního zhrubnutí politické kultury.

Kovy třídí odpad odmalička a na nákup si nosí síťovku

Generace Z, jak se označují lidé narození mezi lety 1996 až 2010, je v mnoha ohledech specifická. Společné jim jsou kromě věku také technická zdatnost a sociální smýšlení. „Generace Z dává přednost hlavně společensky odpovědným firmám. Lidé narození v tomto období jsou velmi citliví na společenská a ekologická témata. 90 % z nich změnilo své každodenní návyky, aby byly více udržitelné a ekologické.

Mladí lidé jsou velkými fanoušky ekologického přístupu v oblasti dopravy, hodně využívají služeb sdílených automobilů. Pro generaci Z je velmi důležité, aby měla firma jasně stanovené hodnoty, co se týče místa výroby svých výrobků. Je zde patrný velký příklon k preferování lokálních značek.

Čtěte také: Klimatický alarmismus: pohled z kritické strany

tags: #dnešní #generace #vs #starší #ekologie #rozdíly

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelná dovolená
• Inspirace pro dorty ve stylu vodopádů
• Jak čistit domovní odpady
• Výška odpadkových košů a různé typy
• Průvodce instalací sprchového koutu bez vaničky