V době, kdy sílí varování vědců před klimatickou krizí, Česko pomalu usychá a studenti vycházejí protestovat do ulic s cílem politiky probudit, zaznívají pomyslné protestní hlasy i z druhé strany. Vznikl klimatický alarmismus, který bije na poplach a žádá okamžité zastavení všech lidských činností produkující skleníkové plyny. Mainstreamová média tento narativ vášnivě podporují a jiné názory (kritické a opačné) do mediálního prostoru nepouštějí. Uměle se tak vytvořil dojem, že věda a všichni vědci stojí za tímto názorem.
„V Česku máme něco, co dlouhodobě nazývám Klausovo dědictví,“ popisuje klimatolog Radim Tolasz. „Pan profesor Klaus klimatickou změnu dlouhodobě zpochybňoval a na to téma jsme se mnohokrát střetli. Problém vidím u ostatních členů ODS, kteří tu linku pořád ještě drží. Moc nechápu proč,“ kritizuje Tolasz vystupování ODS na téma klimatická změna.
Velké množství vědců, když se pokoušeli svůj kritický názor vyjádřit, byli ze svých pozic odstraněni a jejich názor byl zameten pod koberec. Oni sami byli dehonestováni. Přesto mezi odborníky stále narůstá množství kritiků.
Jedním z nejrespektovanějších kritiků je americký vědec S.E. Koonin, člen Národní akademie věd. Během Obamovy vlády působil jako náměstek ministra pro vědu na ministerstvu energetiky. Spolupracuje s Newyorskou univerzitou. Světovou klimatickou deklaraci skupiny Global Inteligence Group podepsalo 1600 (dnes už jich je 1900) vědců, kteří tvrdí: „Neexistuje žádná klimatická nouze.
Převažující část obyvatel evropské společnosti je stále přesvědčena, že klimatický alarmismus a z něho vyplývající Green Deal je správný a je nutné všechny tyto narativy prosadit za každou cenu! O správnosti těchto tézí nepochybují a každého, kdo se snaží tento zjednodušený a vědecky neprokázaný pohled kritizovat, nevybíravě napadají.
Čtěte také: Vysvětlení klimatického optima
Na jev masové psychické epidemie a exploze skupinové iracionality podle všeho poprvé upozornil v roce 1841 britský publicista Charles Mackaye, když napsal: „Když sledujeme dějiny národů, zjišťujeme, že obdobně jako jedinci mají své vrtochy a zvláštnosti, období vzrušení a bezstarostnosti, kdy se nestarají o to, co činí. Bohužel i 20 a 21. století jsou plná těchto extrémních trendů.
Globalismus chce vytvářet Novou společnost a hledá Nového člověka. Nejtragičtější je však skutečnost, že ve světě v současnosti neexistuje mírové hnutí stejně jako hnutí usilující o porozumění mezi národy a zeměmi. Naopak v západním světě politici šíří nenávistnou válečnou hysterii.
Ideologie dokáže udělat člověka slepým, ačkoliv vidí a vnímá. Ideologie jsou speciální klapky na očích, takže občan nevidí skutečný svět kolem sebe. Ideologie jsou nositelem nepřátelských emocí a postojů.
Pokud tímto pohledem začneme posuzovat Green Deal, pak se zděšením zjišťujeme, že tento vynucovaný společenský model, tento typ sociálního inženýrství, má v sobě zabudované rysy typické pro totalitní systémy.
EK je nedemokratický, nevolený orgán, který však dokázal získat politickou a ekonomickou moc nad celou EU. Green deal je jednou z ideologií. EK veškerou svojí moc využívá na prosazení narativu, že CO2 vypouštěný člověkem je hlavním viníkem globálního oteplování. Proto vytvořila systém zákonů předpisů a příkazů, aby se celá Evropa co nejrychleji vzdala vypouštění skleníkových plynů.
Čtěte také: Klíč k udržitelné budoucnosti
EK agendu GD vytvořila především pro své mocenské potřeby, ale byla inspirovaná nevládními organizacemi, které reagovaly na klimatický alarmismus. Na EK intenzivně působili lobisté z mezinárodních finančních kruhů. Ti si uvědomili, že „grýndýlový“ byznys by mohl být velmi výhodný a mohl by se stát novým zdrojem peněz v rámci celosvětového finančnictví. Bezesporu dalším impulsem byl globalismus a liberální progresivismus prosazovaný některými americkými skrytými elitami.
Fyzik Luboš Motl patří k nepřehlédnutelným představitelům českých „klimaskeptiků“. V rozhovoru vysvětluje, že jako člověk z prostředí špičkové vědy nemůže přijmout některá klíčová tvrzení klimatické debaty. Vyvrací řadu mýtů o „popíračích“ a zdůrazňuje, že oba tábory si jsou v mnoha směrech blíže, než se tuší.
Luboš Motl: Pro mě jsou tedy tvrzení o přicházející zkáze vinou klimatické změny analogické třeba i tomu, že lidé vládnou nadpřirozenými silami. Samozřejmě to není perfektní analogie, ale tak jako tak je to skepse k velkým, silným výrokům. Skeptici se liší v tom, na jaké úrovni s čím nesouhlasí. Obecně se ale shodují v tom, že neexistuje problém natolik vážný, aby vyžadoval zásadní reorganizaci chování lidstva, ekonomiky, problém, který by opravdu hrozil záhubou.
Luboš Motl: Otepluje se na úrovni století. Za poslední století se oteplilo asi o 0,7 stupně, nikdo to neví přesně. Za posledních 1000 let se možná ochladilo. Je to věc, kterou nikdo neví najisto, závisí to na různých rekonstrukcích klimatu, které jsou velmi ošemetné.
Tedy zdvojnásobení koncentrací CO2 v atmosféře vede ke zvýšení teploty o zhruba jeden stupeň, to je číslo vyplývající z velkého množství empirických dat a je asi třikrát menší než je střední odhad IPCC, dle nějž to je 2-4,5 stupně.
Čtěte také: Soukromá letadla: ekologická zátěž
Luboš Motl: Částečně za to člověk zřejmě může. Zároveň je pravděpodobné, že na tom částečně musí mít podíl příroda. Skleníkový jev je efekt známý od objevů Josepha Fouriera roku 1824. My samozřejmě měníme zeměkouli mnoha různými způsoby a skleníkový jev je jedním z nich. A podle mě jedním z nejméně důležitých.
Luboš Motl: Lidé v IPCC byli pro tuto práci vybráni proto, že mají zájem o prezentaci klimatologie v tomto smyslu. Nicméně byli vybíráni, protože souhlasí se základní misí IPCC, tedy varovat před klimatickou změnou.
Po letech, kdy Spojené státy za administrativy Joea Bidena s Evropou na cílech uhlíkové neutrality spolupracovaly, nastává obrat. Prezident Donald Trump znovu odstoupil od Pařížské dohody a jeho vláda nyní otevřeně zpochybňuje „zelenou“ politiku Bruselu.
Evropská politika uhlíkové neutrality podle Wrighta okrádá občany o spolehlivou a cenově dostupnou energii. „Tato shora vnucená klimatická politika je ospravedlňována jako nutná k záchraně světa před změnou klimatu,“ řekl už dříve na fóru v Polsku.
Současné vzedmutí obav o klima není první. Závazky vyplývající z Kjótského protokolu vedly k unijní a následně domácí podpoře tzv. obnovitelné energie - větrné, sluneční a další - a zejména k masivnímu pěstování biopaliv, povinně přimíchávaných do pohonných hmot.
S odstupem více než 10 let víme, že pro ochranu přírody byla ona první vlna katastrofou. Environmentálně se v ČR i v Evropě zastavilo nadějné zlepšování stavu krajiny z hlediska biodiverzity a ekosystémových funkcí. To vše nesnížilo, ale naopak zvýšilo uhlíkovou emisní zátěž.
Podobně by bylo možné hovořit o solární energii, a to nejen v šíleném českém provedení s nadsazenými výkupními cenami a solárními parky na zemědělské půdě. Srovnatelné dopady má energie větrná, a to nejen kvůli nebezpečí pro ptactvo, ale i kvůli záborům volné krajiny, devastaci mořského dna v příbřežních oblastech, nevyřešené recyklaci technických komponent.
Zejména ve středních a vyšších zeměpisných šířkách jde o posuny velmi markantní. Jsou zaznamenávány všude ve vyspělém světě, velmi kvalitní údaje pocházejí i z tuzemského mapování motýlů a dalších živých tvorů. I laik si musel všimnout jevů, jako je invaze kudlanky nábožné do Čech (včetně vysokých poloh), nebo návrat motýlů jako jsou otakárek ovocný a okáč voňavkový do relativně chladných oblastí, kde je desítky let nikdo neviděl.
Skutečným rizikem je narušení dlouhodobě stabilizovaných ekologických interakcí - mezi rostlinami a jejich opylovači, škůdci a jejich přirozenými nepřáteli, či „jen“ mezi různými články potravních řetězců. Právě tento aspekt ovlivní zemědělství, pěstování lesů, chov ryb, nebo třeba šíření nákaz.
Alarmisté ani skeptici totiž nevědí, jak dlouho současné oteplování potrvá, zda se nezvrátí v ochlazení, zda se ke spasitelskému odhodlání přidají i ekonomicky rostoucí země mimo euroamerický kulturní okruh a zda navrhovaná opatření budou fungovat.
Ovšem na většině ostatní souše velcí přežvýkavci do krajiny patří! Ti všichni radostně produkovali methan, současně však zajišťovali existenci celých živočišných společenstev - snad stačí zmínit diverzitu lejnožravého hmyzu. Spolu s dalšími velkými býložravci měli obrovský vliv na vegetaci.
Z hlediska dopadu na vegetaci, jakož i živočišnou složku ekosystémů, jsou domácí zvířata více či méně dokonalou náhradou svých divokých předků. Na světě je mnoho typů stanovišť, která by bez pastvy degradovala. Spíše než boj proti masu proto globálně potřebujeme biologicky optimálnější masnou produkci - k čemuž potřebujeme redukovat velkochovy a rozšířit pastevní plochy.
Nesmime maso přestat jíst.
Představa, že správnou přírodou jsou stromy v co největším množství, je neblahým dědictvím středoevropského osvícenství, které proniklo do environmentálního myšlení všech kontinentů. Z hlediska klimatického lesní vegetace váže vzdušný uhlík, možná i zvlhčuje a ochlazuje ovzduší. Může ale být náročná na vodu a snižuje tzv. albedo, odrazivost slunečních paprsků.
Vedle rozlohy lesů roste i jejich hustota. Oproti stavu před několika stoletími naopak dramaticky ubylo dřevin rostoucích mimo les. To, čemu dnes říkáme „přírodní lesy“, jsou dramaticky ochuzené ekosystémy.
Když odhlédneme od celoplanetárních otázek, je největším rizikem výsadby stromů to, že cílí na poslední volné, nevyužité plošky v jinak intenzivní krajině. Nové stromy patří na místa bez biologické hodnoty, například k rozčlenění velkých polních bloků. Naopak stávajícím lesním porostům prospěje rozvolnění - například skrz návrat lesní pastvy.
Vědci podle webu ScienceAlert spočítali, že v důsledku klimatických změn vlivem kysličníku uhličitého zemře miliarda lidí. Cílem této doslova otřesné kampaně v médiích je samozřejmě lidi vyděsit a tím způsobit, aby se v politice prosazovali politici, kteří věří v klimatické změny působením kysličníku uhličitého a provedly se „radikální změny“, tj. rozuměj zcela se odešlo od spalování fosilních paliv.
Výše uvedené zprávy je nutné podrobit zásadní kritice. Prvním krokem je samozřejmě použít skutečnou vědu, tj. fyziku a fyzikální termodynamiku zvláště, k totální porážce klimatologických věrozvěstů zkázy. Již přes 1600 vědců včetně nositelů Nobelovy ceny se podepsalo pod výzvu There is no climate emergency.
Je známo, že lidé si v minulosti vysvětlovali některé přírodní katastrofy jako trest boží za špatné činy. Dnes jsme se dostali do situace, kdy politici, kteří rozhodují o světovém pořádku, jsou pod tlakem údajných vědců, kteří jim říkají, že jsme to my, lidé, kteří klima měníme a díky tomu se budeme mít špatně a přírodní katastrofy jsou důsledkem toho, že „ničíme klima“.
„Klimatický alarmismus je nesmírně nebezpečný v tom, že je postaven na zcela antihumánních premisách. Slouží posvátnému vyššímu cíli- záchraně planety, a tudíž člověk a jeho svoboda, po staletí základní téma západní civilizace, musejí ustoupit do pozadí. Ve jménu planety jsou opouštěny demokratické principy a omezována svoboda člověka.
Václav Klaus, prezident: „K termínu klimatická nouze: Podívejte, já se tímto tématem zabývám minimálně 15 let a všimněme si, že termín klimatická nouze ještě asi před dvěma lety neexistoval. To je PR agenturami vytvořené slovo, které má někoho poplést a svést z cesty.
tags: #klimatický #alarmismus #kritika