Ekologické školní potřeby a třídění odpadu: Návod pro zelené nadšence

První školní den je výjimečný nejen pro prvňáčky, pro rodiče znamená hodiny strávené v regálech se školními pomůckami. I mezi školními pomůckami si přijdou na své ti, kteří preferují ekologicky šetrný přístup k životu. Připravili jsme pro vás přehled pomůcek od různých značek, se kterými se jako zelení nadšenci nemusíte stydět.

Jak vybrat ekologické školní potřeby

Při výběru školních potřeb dáváme přednost biologicky rozložitelným nebo snadno recyklovatelným materiálům z obnovitelných surovin, jako je dřevo, papír, případně textil nebo kov. Kupujme školní sešity ze sběrového papíru. Dáváme přednost mazacím gumám z přírodní gumy - kaučuku. Dáváme přednost fixům, barvám a lepidlům na vodní bázi bez obsahu organických rozpouštědel. Dáváme přednost nelakovaným tužkám a pastelkám. Předcházejme vzniku odpadu - vyhýbejme se školním pomůckám na jedno použití.

Kupujeme neparfémované psací potřeby nebo gumy. Kupujeme školní pomůcky, u kterých víme, kdo je a za jakých podmínek vyrobil - pokud je to možné, preferujeme české výrobce.

Na co si dát pozor

Ale pozor, celá řada pomůcek může být dětem nebezpečná. Ruce pryč od PVC, kupujete-li výbavu školákovi. Jestli je na obalu číslo 3 v recyklačním trojúhelníčku nebo zkratka vynil, je to PVC,“ radí Jindřich Petrlík, který má v Arnice na starosti toxické látky. „Jisté je, že toxické látky nejsou obsažené v plastech, jako je polypropylen nebo polyethylen, nebo v textilu.“ Kromě vyhýbání se PVC Petrlík doporučuje sledovat seznamy nebezpečných výrobků, které vydávají Ministerstvo zdravotnictví, Česká obchodní inspekce či evropský informační systém RAPEX.

Ekologické sdružení Arnika předloni kontrolovalo školní potřeby a výsledek byl překvapivý: pět z devíti výrobků obsahovalo pro děti nebezpečné ftaláty. Analýza byla součástí projektu Zdravá planeta pro zdravé děti. Jeho koordinátorku Jitku Strakovou zaráží, že u hraček je obsah nebezpečných ftalátů striktně omezován, zatímco školní potřeby, se kterými děti přichází rovněž do styku, nikdo nekontroluje.

Čtěte také: Tlaková Myčka 14mm pro Odpady

Výrobci závadných materiálů s Arnikou zjištěné výsledky konzultovali. Vesměs uváděli, že výrobky splňují evropské i české normy a že ftaláty ve své výrobě opouštějí. K používání ftalátů mají výrobci své důvody. Je to hlavně cena. KOH-I-NOOR Hardtmuth například uvádí, že produkce bez ftalátů vyjde o pětinu dráže, je tedy třeba si připlatit a neřídit se v obchodech pouze cenou.

Nejlevnější výrobky z Číny nejsou vždy zdravotně úplně v pořádku. Nelze spoléhat ani na ekoznačky, v tomto oboru o ně výrobci moc nestojí.

Ekologické alternativy

Trend ekologické šetrnosti zachytily snad všichni producenti, mimo jiné i výrobce Kores. Nabízí výrobky ekologicky rozložitelné, šetrné a zdravotně zcela nezávadné. Dětem by se v penálu mohly hodit korekční roll-ony s tělem ze stoprocentní směsi rozmělněného dřeva s delší páskou nebo třeba korekční bělítko na bázi vody. Je ředitelné vodou, netoxické a ekologicky odbouratelné.

Lepicí tyčinky Kores, ale třeba i Scotch, jsou ze 60 % vyrobeny z obnovitelných zdrojů, neobsahují žádná rozpouštědla ani kyseliny a jsou netoxické. Naopak obsahují glycerin, který zabraňuje vysychání. Ze stoprocentně recyklovaného plastu je lepicí tyčinka Tesa EcoLogy. K tomu dětem do aktovky můžeme přibalit také bločky z recyklovaného papíru. Ekologická je rovněž lepicí páska od výrobce Niceday, která je z ekologicky odbouratelné celuózy s vysokou přilnavostí. Chybět by neměly ani nůžky KleenEarth s rukojetí z recyklovaného plastu, které jsou navíc opatřeny systémem Microban. Ten brání šíření bakterií.

Zelené psaní

A jak může vaše dítě psát „zeleně“? Lze zvolit propisku ze starých PET lahví, z kukuřičného škrobu nebo ze dřeva. Propisky, vyrobené z PET láhví, bývají povětšinou vyrobené z druhotných surovin. Třeba řada BeGreen od výrobce Pilot je minimálně ze 70 % z recyklovaných materiálů. Cenově jsou tyto propisy srovnatelné s konvenčními a ekologická ohleduplnost tak nestojí nic navíc. Propiska Pilot Super Gel - BeGreen je podle výrobce z 93,9 % z recyklovaného materiálu. Gelové rollery této řady pak tvoří z 89 % bývalé PET láhve. Výrobce Pentel pak nabízí více než 71 % recyklovaného materiálu v „eko“ propisce či mikrotužce, v propisce BIC je recyklovaného materiálu ještě o 5 % více. Edding má řadu značkovačů Ecoline, kde je garantováno až 80 % recyklovaného materiálu v umělohmotných částech.

Čtěte také: Problémy se sádrou v odpadu?

Propisky z kukuřičného škrobu jsou sice jednorázové, ale poté, co definitivně dopíší, se mohou hodit na kompost, kde se rozloží. Podobné je to i s propiskami ze dřeva či z papíru. I kukuřičný škrob má svůj obchodní název. Materiál Greenplast vzhledem připomínající sklo, který se prodává pod značkou Paper Green ICO a stojí pár korun, je vlastně z kukuřice. Zahraniční společnost Green Concept také nabízí bio obdbouratelná kuličková pera, zde se kukuřičný škrob nazývá Mater-Bi.

Výrobci se předhánějí, kdo nabídne více „eko“ propisku, ale marná sláva, nejvíce ekologické je kupovat si náhradní náplně do klasických propisek nebo plnicích per. A to Češi podle prodavaček rádi dělají. Dobře vybavená papírnictví však nabízí kolem dvaceti variant náhradních náplní, výběr je tak celkem slušný.

I náplně do tiskáren, které potřebují stále mladší školáci, mohou být ekologicky šetrné. Například u těch laserových od Koresu je 60 % obsahu vyrobeno z obnovitelných materiálů. Do tiskáren by pak měl jezdit výhradně recyklovaný papír.

Jak papír, tak nábytek může mít certifikát, který potvrdí, že pochází z lesa, kde se s dřevem zachází šetrně. Dvě nejznámější značky jsou FSC a PEFC. Jsou v postatě rovnocenné, nicméně i odborníci zabývající se certifikací FSC radí, že je lepší koupit nábytek z českého dřeva bez certifikátu než z tropického dřeva se známkou FSC. Hlavně si ale máme dát pozor na umělá barviva.

Kalíšky na propisky, stojany na sešity i odpadkové koše lze pak pořídit od výrobce Multiform. Nejen že nabízí širokou škálu barev, ale vše je také 100% recyklovaný materiál, což garantuje certifikát Blue Angel.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Třídění odpadu s dětmi

Dítě se učí a uplatňuje získané zkušenosti v praktických situacích. Má základní poznatky o světě lidí, techniky a přírody, které dítě obklopují. Ví, že není jedno, v jakém prostředí žije. Uvědomuje si, že jej ovlivňuje i svým chováním. Chápe, že změny způsobené lidskou činností, mohou prostředí chránit a zlepšovat, ale také poškozovat a ničit.

Děti samy dokážou posoudit, co je hezké a co ne. Využijeme této schopnosti a necháme je zhodnotit, které předměty jsou ještě hezké a které už ne a jsou nefunkční. Bylo by možné z nich vyrobit něco nového? Necháme děti rozvinout jejich fantazii.

Co budeme potřebovat?

• Různé druhy odpadků nebo jejich obrázky (karton od mléka, karton z džusu, plastová lahev, kelímky od jogurtů, igelitová taška, staré noviny, letáky, můžeme přidat i ubrousek či papírový kapesník (pozor, ty jsou již recyklované a patří do směsného odpadu, i když jsou papírové!), sáček s čajem, listy z kedlubny, skleněná lahev, rozbitý hrneček nebo květináč.
• Pokud máme chytré děti, můžeme přidat i krabičku „prošlých“ léků (např. B komplex, C vitamín - aby to nebylo pro děti nebezpečné), starou baterii či prasklou žárovku. To jsou věci, pro které máme speciální místa sběru.

Jak na to?

Vysypeme na zem přinesené „odpadky“. Popovídáme si s dětmi o jejich množství v každodenním životě a nutnosti jejich třídění. Potom si vezmeme pracovní list a zopakujeme si, co jsme si zapamatovali. Vybarvíme popelnice správnou barvou a rozstřiháme odpadky. Bio odpad můžeme dětem přiblížit „babiččiným kompostem“. Není důležité, aby si děti zapamatovaly názvy, ale co kam patří a proč je důležité odpad třídit. Pozor, v některých krajích jsou popelnice nahrazeny pytli (např. na tetrapaky, v pracovním listě označeném jako kartony). Kontrolu provedeme společně.

Básnička

Chodíme My vám povíme, kudy chodíme: chodíme polem, koukáme kolem. Chodíme sadem předem i zadem. Chodíme spolu nahoru - dolů.

Hry

Slalom: Kelímky od jogurtu použijeme jako slalomové tyčky a děti mezi nimi kličkují. Hru můžeme ztížit, když dětem dáme míč a ten musí slalomovou dráhu prohnat (nohou, hokejkou…). Další variantou je skákání přes kelímky.

Křížem krážem od kelímku ke kelímku: Každé dítě běhá od kelímku označeného 1 ke kelímku 2, 3, 4, 5 a nakonec 6. Žádný nesmí povalit. Můžeme měnit způsob běhu (pozadu, lézt jako rak, běžet po špičkách, lézt po čtyřech…). Můžeme také měnit pořadí kelímků (od 6 k jedničce, lichá čísla, sudá čísla…). Děti také mohou utvořit dvojice. Jeden z dvojice bude mít zavázané oči a druhý jej opatrně povede drahou. Potom si děti role vymění.

Stoj na skleněné lahvi: Skleněnou lahev položte na podlahu, ne na dlaždice - hrozilo by nebezpečí jejího rozbití. Dítě se na ni postaví nejprve s naší pomocí. Potom se pomalu pustí a zkusí stát samo. Nakonec se ti nejšikovnější mohou zkusit houpat - s jednou nohou na hrdle, druhou na těle lahve opatrně balancuje a houpe se přes „břicho“ lahve. Podklad nesmí být klouzavý (nebojte se, lahev vydrží i tlak dospělého člověka)!

Nabídková legenda

Všechny vytříděné odpady jsou odvezeny do továren k dalšímu zpracování (ze skleněných střepů vyrobí nové sklenice a lahve, z plastů vzniknou různé trubky, ze starého papíru vznikne třeba toaletní papír, obálky nebo papírové tašky. Z nápojových kartonů z mlíčka nebo džusíků budete mít třeba ve škole vyrobenou lavici na psaní. A co teprve slupky z brambor, listy ředkviček a kedluben a slupky od banánů!? To je teprve paráda pro žížalky i jiné živočichy, kteří si na nich pochutnají, až vznikne úrodná půda výborná pro kytičky a jiné rostlinky.

Doplňkové aktivity

• DH: Sběr tříděného odpadu - obdoba hry: Rybičky, rybáři jedou - zvolíme 3 děti představující KONTEJNERY (sklo, papír, plast) - ostatní děti (=TŘÍDĚNÝ ODPAD) stojí proti nim na druhé straně herny - učitelka vypráví příběh, jakmile v něm použije slovo: KONTEJNERY, vyrazí děti s tímto označením na druhou stranu a snaží se posbírat (chytit) co nejvíce tříděného odpadu - pochytané děti si sednou na stranu mimo hrací plochu - hra pokračuje do sebrání (pochytání) všeho tříděného odpadu.
• DH: Společné třídění skutečného odpadu - připravíme obrázky kontejnerů, objasnění - společné třídění odpadků k obrázkům - odpadky: igelitový pytlík, kelímek od jogurtu, sklenice, noviny, toaletní rulička, bublinková folie, plastový obal např.
• DH: Kam patřím? - pomůcky: obrázky A4 s barevnými kontejnery - učitelka rozmístí na koberec barevné kontejnery (papír, plast, sklo, bioodpad). následně určuje pohyb dětí v prostoru třídy pomocí zadání (např. Jste papír, kam patříte?
• DH: Odpady - pomůcky: 3 barevné kartičky pro každého, které odpovídají i barevně kontejnerům - (modrý - papír, žlutý - plast, zelený - sklo) - každý žák obdrží sadu kontejnerů (=kartiček) - učitel jmenuje různé odpady a žáci zvedají nad hlavu správnou kartičku - odpady: např.
• DH: Nakrm nás a vyhraješ - pomůcky: barevné kontejnery (papírové, barevné, nakreslené), různé druhy odpadů - motivace: „Jestli víš, co jedí tři popelnice se jmény Sklář, Plastička a Papírník, tak je nakrm. Protože jsou moc hladové, musíš je nakrmit rychle. Ale pozor! Kontejnery musíš nakrmit jen tím, co opravdu jedí. Když jim dáš něco, co nejedí, tak ti umřou a ty prohráváš.

Pracovní listy

• PL: Ubližování přírodě
• PL: Špatné chování v lese
• PL: Co nepatří do lesa
• PL: Barevné kontejnery
• PL: Třídíme odpadky
• PL: Barvy kontejnerů (zrakové vnímání)
• PL: Co nepatří do přírody?

Další aktivity

• Diskuse: Co je odpad? Kde se bere? Kam ho vyhazujeme? Kam odváží popeláři veškerý odpad?
• RV: Kam vyhazujeme odpadky? - pomůcky: papírové kontejnery (žlutý, modrý, zelený, popř. červený); odpadky (papírové ubrousky, odstřižky z VV, papír, kelímky od jogurtů, igelitové sáčky, plastová lahev, ohryzky od jablka, sklenice, časopis,…) - děti sedí v kruhu - uvnitř kruhu jsou rozmístěné kontejnery - učitelka vytahuje po jednom předmětu - kdo ví, kam by ho vyhodil, zvedne ruku a jde ho umístit do správného kontejneru - předmět přitom pojmenujeme a řekne, zda patří do plastů, skla či papíru.
• RV: Bioodpad - Co se dělá se slupkami a jiným přírodním odpadem? Jak se jmenuje místo, kam můžeme vyhodit třeba slupky od brambor a kde se z nic stane hnojivo pro jiné rostliny? - Jak vypadá kontejner s bioodpadem? Jakou má barvu? - Co je kompost?
• Vzdělávací videa na TV (edu ČT) - Proč vyhazujeme odpadky?

Co se děje s jednotlivým odpadem?

• ODPADNÍ VODA - vypouští se do kanalizace, teče potrubím, podzemními kanály do čistírny odpadních vod. Pak se vrací zpátky do řek, nedá se už pít.
• ORGANICKÝ ODPAD - odváží se do kompostárny (velké otevřené haly, kde se v dlouhých hromadách po dobu několika týdnů rozkládá na kompost. Lze pak prodávat jako hnojivo a substrát zemědělcům a zahradníkům. Kdo má zahradu, může kompostovat, kde najdeme stovky žížal. Odpad se přemění na tmavý humus, který dáváme do záhonů.
• PAPÍR - rozmočí se ve vodě a jeho vlákna se opět použijí, starý papír lze přeměnit na nový 5-7x.
• PLAST - mnoho druhů (tvrdý, měkký, barevný, s toxickými přísadami). Pouze pečlivě vytříděný starý plast lze roztavit a použít jako nový (to se ale z důvodu časové a finanční náročnosti nedělá, proto se vyrábí stále nový plast). Ze směsi plastů se dají vyrobit tmavé odolné předměty (lavičky do parku). Plast lze proto recyklovat jen 1x ale často ANI JEDNOU. Protože plast ale dobře hoří, spaluje se pro výrobu elektřiny a tepla.
• SMĚSNÝ (ZBYTKOVÝ) ODPAD - odváží se na skládku odpadu. Kdysi to byla jedna velká hromada v krajině, jenže jí prosakovala dešťová voda a vyplavovala škodlivé a jedovaté látky, které se dostávaly do naší podzemní vody. Navíc při rozkladu vzniká i hořlavý metan, který může vybuchnout + škodí našemu klimatu, proto byly tyto skládky uzavřeny. Dnes jsou skládky utěsněny zespodu fólií, na ni se po vrstvách ukládá odpad, trubky odvádějí škodlivou prosakující vodu, vznikající plyn se zachycuje a využívá jako zdroj energie. Na svrchu se zakryjí opět fólií a zeminou a někdy se z nich stane park. Jiné se spalují a energie vzniklá při spalování se využívá k výrobě energie, vytápění skleníků a domácností.

Příběh o plastové lahvi

V malém obchodě byla jedna obyčejná plastová láhev s mlékem. Už nějakou dobu se těšila, jak si ji někdo koupí a vypije ji. Byla totiž zvědavá, co bude dál, až z ní mléko zmizí. Jednou přistoupila k regálu mladá maminka s copatou holčičkou a koupily ji. Druhý den ráno si celá rodina sedla ke stolu a maminka udělala z mléka kakao. Prázdná plastová láhev s napětím čekala, co ji čeká. Nestalo se však nic, co by ji potěšilo. Skončila v koši mezi slupkami brambor a střepy z rozbitého talíře.

Střepy láhev moc píchaly a slupky z brambor se smály a poštuchovaly ji: „Tak ahoj, vítej mezi námi, jak se těšíš na skládku?“ Ale ona o skládce ještě nikdy neslyšela, a když se dozvěděla, že je to jen velká hromada odpadků a špíny, chtělo se jí brečet. „Ale to nechci! Myslela jsem si, že můžu být ještě na něco užitečná, ale asi jsem se spletla,“ vzlykala.

Když večer tatínek vynášel koš do popelnice, sebrala nešťastná láhev všechny síly a vyskočila ven. Jenže tatínek si toho ani nevšiml, protože spěchal na hokej. Venku bylo ošklivo, pršelo a foukal vítr, který odnesl naši láhev přímo k popelnici, kde měla skončit. „To je můj konec,“ zavzlykala a nakonec usnula.

Ráno ji vzbudil veliký rámus. Bylo to popelářské auto. Muž, který k němu popelnici koulel, se sehnul a chtěl láhev do popelnice také hodit. „Kdepak pane, to se nedělá,“ vykřikl malý kluk, co šel právě kolem. „ Na plasty jsou přece žluté kontejnery, to byste měl vědět,“ řekl, vzal ji a hodil do nedalekého žlutého kontejneru. Teď se láhev ocitla mezi ostatními plastovými odpadky a potkala tu i pár známých z obchodu. „Jenže co se s námi bude dít dál?“ zeptala se váhavě. „Teď nás odvezou do továrny a zpracují nás na další použití. Bude z nás měkká náplň do bund, aby bylo dětem v zimě venku teploučko. Také třeba chundelatá zvířátka, se kterými se mazlí všechny holčičky i kluci, když je jim smutno.“

Zero Waste a děti

K životu bez odpadu v duchu zero waste můžete vést už od malička i vaše děti. Chcete, aby vaše děti měli k zero waste blízko už od malička? Jde to, stačí jim jít příkladem, inspirovat je a udělat z udržitelnosti zábavu. V reklamách i letácích to doslova přetéká pestrobarevnými třpytivými a blikajícími hračkami. Většinou jsou vyrobené z plastu, jejich kvalita je chatrná a putují k nám přes půl zeměkoule. Dopřejte svým dětem raději hračky vyrobené z ekologických materiálů a bez škodlivých látek. Když budete doma používat zero waste produkty, děti si k nim vytvoří vztah a budou je brát jako přirozenou součást života, které se budou držet i nadále.

Už od školky se dětí učí, jak správně třídit odpad, a co patří do které barevné popelnice. Jenže - ještě lepší je žádný odpad vůbec nevytvářet. Proč? Například u vytříděných plastů se jich k dalšímu zpracování dostane jen 20, maximálně 30 %. Udělejte si proto doma s dětmi malý pokus. Zkuste jeden týden fungovat bez ohledu na udržitelnost a vyprodukovaný odpad si postupně ukládejte. Druhý týden to vyzkoušejte v duchu zero waste a opět - odpad vyprodukovaný v tomto týdnu si také uskladněte. Budete tak mít krásný praktický příklad a porovnání.

Nechejte děti vymyslet například víkendové menu, včetně upečení moučníku, a vyrazte společně na nákup. Doma si také popovídejte o tom, jaká byla cesta každé položky z vašeho nákupu od výrobce, přes zpracovatele, až do vaší tašky. Doma si na pomoc k ruce vezměte i mapu nebo globus, na kterém si ukážete rozdíl v tom, kdy k nám cibuli putuje například až z Egypta vs. Ze surovin potom nechejte děti uvařit oběd, za případné drobné asistence, a potom správně uskladněte zbytky, které potom samozřejmě zpracujte. Nezapomeňte ani na bio odpad, který můžete dát na kompost.

Školní svačiny bez odpadu

Ač si školní svačiny připravujete pro sebe, nebo pro děti, Vaše možnosti jsou neomezené. Pomazánky a obložené sendviče, zelenina a ovoce namáčené do arašídového másla, humusu, dipu…, nebo třeba i domácí tyčinky z ovesných vloček a sušeného ovoce. Fantazii se meze nekladou a kupované balené svačiny se ničemu, co připravíte doma nevyrovnají. Limitujte používání plastových pomůcek všude, kde můžete. Vybírejte dřevěná pravítka, kovová kružítka, kovové krabičky, voskové wrapy a látkové pytlíky na svačiny, nebo nerezové lahve na pití.

Ekologické školní potřeby

Začátek školního roku je pro školáky a rodiče často období stresu, obzvlášť pokud se snažíte limitovat množství odpadu, který Vaše rodina vytváří. Některé z těchto tipů samozřejmě můžete využít, pokud se na podzim chystáte (zpátky) na univerzitu.

Nakupování sešitů je nedílná součást návratu zpátky do školy. Tomuto zdroji odpadu se, alespoň u základních škol, těžko vyhýbá. Ujistěte se však, že nakupujete výlučně recyklované sešity, znovu používáte ty, které Vám poloprázdné leží doma a místo plastových obalů vyzkoušejte papírové, které jednoduše vyrobíte doma.

Pro středoškoláky je tento proces naštěstí často o hodně jednodušší. Nikdo po Vás nevyžaduje plastové obaly, přesná čísla stránek v sešitech a často ani sešit samotný. Dnes již hodně středních škol, nebo alespoň někteří učitelé na nich, dovolují studentům psát poznámky na laptopu. Proto, pokud už doma laptop máte, nezapomeňte takových možností využít.

Když kupujete školní batohy a aktovky, nebo školní oblečení, myslete na kvalitu a nadčasový vzhled. Buď investujte do lepších, etických značek, a nebo je kupte z druhé ruky za super cenu (druhá možnost je samozřejmě ekologičtější, jelikož k nákupu z druhé ruky nemusí být použity žádné nové materiály).

Mnohé potřeby i ne-tak-úplně-potřeby do školy seženete z druhé ruky, od učebnic po oblečení. Některé antikvariáty se dokonce specializují na středoškolské učebnice, školy organizují prodeje starých učebnic od předešlých studentů… pokud jste na střední, není žádná výmluva, proč z druhé ruky nekupovat.

Výzva týdne

Ukliď přírodu. Připrav si gumové rukavice, pytel na odpadky a vydej se na procházku do přírody. Rozhlédni se, kolik je na zemi odpadků, které tam nepatří.

tags: #do #odpadu #bio #tycinky #sani #kompost

Oblíbené příspěvky:

• Byliny a ekologická láhev
• Třídění papírového odpadu
• Naramkove Hodinky do Přírody
• Jak správně zlikvidovat auto
• Recenze kempu Jetřichovice a Grieselův Mlýn