Příroda a její jednotlivé složky jsou před poškozováním chráněny právními předpisy. Účelem zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství v České republice soustavu Natura 2000.
Dle § 42 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále jen „správní řád“), jsou správní orgány povinny přijímat podněty, aby bylo zahájeno řízení z moci úřední. Správní orgán je povinen se podanými podněty zabývat (autorovi podnětu však nevzniká subjektivní právo na to, aby správní orgán řízení o přestupku zahájil). Při podání podnětu lze zároveň požádat o informaci, jak s ním bylo naloženo. Správní orgán bude tak povinen sdělit ve lhůtě 30 dnů od obdržení podnětu, zda řízení zahájil, či případně zda podnět postoupil příslušnému správnímu orgánu.
Níže jsou uvedeny správní orgány, které jsou příslušné projednat přestupky na úseku ochrany přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. V případě, že je podán podnět orgánu, který k projednání věci není příslušný, ten podnět postupuje příslušnému správnímu orgánu.
Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chráněny před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí.
Fyzické a právnické osoby jsou povinny při provádění zemědělských a lesnických prací, při plánování, provádění a užívání staveb, provádění terénních úprav, činnosti prováděné hornickým způsobem, ve vodním hospodářství, v dopravě a energetice postupovat tak, aby nedocházelo ke zbytečnému úhynu rostlin a zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopů, včetně narušení migračních tras živočichů, kterému lze zabránit technicky i ekonomicky dostupnými prostředky.
Čtěte také: Ochrana přírody a krajiny: Přestupky
Ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li dále stanoveno jinak. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. Povolení není třeba ke kácení dřevin se stanovenou velikostí, popřípadě jinou charakteristikou. Povolení není třeba ke kácení dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu.
Počátkem srpna 2016 byl ve Sbírce předpisů ČR publikován zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Dlouho očekávaná obecná úprava správního trestání je tedy platná; účinnosti nabude ke dni 1. 7. 2017.
Nový zákon o přestupcích sjednocuje v jedné kodifikaci odpovědnost fyzických osob, právnických osob a fyzických osob při výkonu podnikání, přičemž všechna protiprávní jednání označuje jako přestupky. Přestupek definuje jako společensky škodlivý protiprávní čin, který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin.
Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 02.12.2025, č.j. 15 A 71/2023-58:
Závazné stanovisko orgánu ochrany přírody ke schválení lesního hospodářského plánu (LHP) podle § 4 odst. 5 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, které nahrazuje odůvodněné stanovisko podle § 45i odst. 1 téhož zákona, má platnost a účinky pouze pro proces schvalování tohoto plánu jako celku. Existence schváleného LHP nezbavuje orgán ochrany přírody povinnosti vydat v navazujícím řízení o souhlasu s konkrétní těžbou (§ 45c odst. 2 téhož zákona) nové samostatné a odůvodněné stanovisko podle § 45i odst. 1.
Čtěte také: Ochrana přírody v ČR a přestupky
Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 26.09.2025, č.j. 10 A 114/2025-47:
Podle § 8 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny je ke kácení dřevin nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li dále stanoveno jinak. Podle § 8 odst. 4 téhož zákona povolení není třeba ke kácení dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. Není-li naplněna podmínka zřejmosti a bezprostřednosti ohrožení života či zdraví nebo hrozící škody značného rozsahu, je nezbytné postupovat podle § 8 odst. 1.
Městský soud konstatoval, že žaloba není důvodná a proto ji výrokem I. zamítl postupem podle § 78 odst. 7 s. ř. s.
Čtěte také: Znečištění vodního toku – studie
tags: #přestupky #na #úseku #ochrany #přírody #zákon