V současnosti společností rezonuje v rámci udržitelného rozvoje mimo jiné i pojem cirkulární ekonomika, a to napříč celým spektrem výrobních aktivit. Je všeobecně známo, že mezi nejdůležitější součástí ekonomiky patří stavebnictví.
Pod pojmem stavební odpad si mnoho lidí představí jen cihly a beton. Ve skutečnosti sem ale spadá široké spektrum materiálů - od dřevěných konstrukcí, sádrokartonu, skla, přes asfalt až po zbytky elektroinstalace. Základní dělení odpadu je na recyklovatelné (beton, cihly, kámen, asfalt) a nerecyklovatelné (azbest, některé typy plastů, kontaminované materiály). A právě tady začíná ta největší výzva: třídění.
V ČR představují stavební a demoliční odpady (SDO) trvale nadpoloviční většinu materiálového toku odpadů (v letech 2015 až 2020 se tato hodnota pohybovala přibližně v rozmezí 52 % až 57 %). Konkrétně se v uvedeném období jednalo o rozmezí 18 až 22 milionů tun stavebních a demoličních odpadů ročně. Materiálové zdroje vhodné pro recyklaci - tedy zejména beton, cihly a jejich směsi a také asfaltové směsi (zejména z vozovek) - představují cca 22 až 28 % vzniklých SDO (konkrétně cca 4 až 6 milionů tun ročně).
Recyklací minerálních stavebních a demoličních odpadů vzniká recyklované kamenivo (běžně a hovorově označované výrazem „recyklát“). Recyklované kamenivo je kamenivo získané při úpravě anorganického materiálu dříve použitého v konstrukci. Jedná se o produkt recyklace (drcení + třídění + separace znečištění) inertního minerálního stavebního a demoličního odpadu v zařízeních k tomu určených, který je materiálově složený z drcených a tříděných betonů, cihelného zdiva, keramiky, asfaltových směsí, zeminy a kamení (podle vyhlášky č. 8/2021 Sb.
Možnosti využívání „recyklovaného kameniva“ v pozemních i liniových stavbách jsou dány v řadě ČSN EN (např. ČSN EN 13242+A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace, ČSN EN 12620+A1 Kamenivo do betonu, ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty, ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch).
Čtěte také: Odpad v České republice
Ve zmíněných normách je v části Termíny a definice vždy uvedeno, že kamenivo je zrnitý materiál používaný ve stavebnictví; kamenivo může být přírodní, umělé nebo recyklované.
Recyklace není jen doporučení, ale v mnoha případech i legislativní povinnost. Vyhláška č. 273/2021 Sb. jasně stanovuje, že odpady ze stavby musí být tříděny a přednostně využity. V případě nedodržení hrozí pokuty i zákaz činnosti. Povinnost recyklace platí nejen pro velké firmy, ale i pro živnostníky a investory. Navíc většina dotačních programů, například Nová zelená úsporám, dnes podmiňuje čerpání prostředků odpovědným nakládáním s odpady.
Vyhláška č. 273/2021 Sb. mimo jiné upravuje požadavky na nakládání s vybouranými stavebními materiály při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby. Této problematice je věnována hlava 4 vyhlášky. V § 42 Nakládání s vybouranými stavebními materiály při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby. vybourané stavební materiály a výrobky, které je možné opětovně použít, nebo stavební a demoliční odpady, které je možné recyklovat; tato povinnost se vztahuje alespoň na materiály nebo odpady vymezené v bodě 1 přílohy č. stavební a demoliční odpady, které obsahují nebezpečné složky; tato povinnost se vztahuje alespoň na odpady vymezené v bodě 3 přílohy č.
Z hlediska právního je také velmi důležité ukončení nakládání s materiálem získaným při demolici jako s odpadem (tzv. konec odpadu). Toto řeší § 83 vyhlášky č. 273/2021 Sb. Zde je mimo jiné v bodě 2 uvedeno: Do 31.
Pokud jde o doklady, jsou jasně dány legislativou - každý kdo předává odpad do zařízení, musí při první dodávce (ať už jde o jednorázovou nebo první z opakovaných dodávek) předat provozovateli spolu s odpadem povinné informace uvedené v příloze 12 prováděcí vyhlášky (č. 273/2021 Sb.). Do většiny typů zařízení jsou dostačující Písemné informace o odpadu (PIO).
Čtěte také: Dokumentace k likvidaci odpadu
Provozovatelé však často chtějí celý Základní popis odpadu (ZPO), což je velmi podrobná dokumentace o odpadu. Základním popisem lze sice PIO nahradit, ale povinný je pouze při předání odpadu na skládku nebo do zařízení k zasypávání. Pouze tehdy musí dodavatel vyplnit podrobné informace požadované v ZPO, včetně např. skupiny skládky, způsobu úpravy odpadu, který je před uložením do skládky povinný, výsledky analytického rozboru výluhu odpadu (pro skládku) nebo rozboru sušiny odpadu (pro zasypávání) a další.
Původce či dodavatel SDO tedy dokládá ZPO v okamžiku, kdy tento odpad předává k zasypávání nebo k uložení na skládku. Pokud jde ale o recyklační středisko, stačí doložit údaje v PIO. V PIO dodavatel uvede údaje o sobě, o odpadu, který předává a další údaje o vlastnostech odpadu v případech, kdy ověření specifických vlastností pro přijetí odpadu do zařízení vyžadují právní předpisy nebo povolení provozu zařízení.
Zkušení provozovatelé recyklace SDO vědí, že těmito údaji je zejména místo a typ stavby (demolice), z níž odpad pochází, aby do zařízení nepřijali odpad znečištěný nebo s nebezpečnými vlastnostmi, např. pokud by odpad pocházel z demolice průmyslového objektu. Při příjmu sice provádí vizuální i namátkovou kontrolu, ale u odpadů přivážených na korbě nebo v kontejnerech lze snadno problémové odpady nebo příměsi přehlédnout.
Legislativa tedy výslovně nepožaduje po dodavateli SDO, aby při předání do recyklačního střediska dokládal výsledek analýzy dodávaných odpadů. Nicméně v praxi si provozovatelé recyklace nechávají analýzu doložit u větších dodávek, např. od 500 tun. A opět, toto číslo není v legislativě přesně uvedeno, ale některé krajské úřady mohou množství pro analýzu určit. Takže klíčové je vždy to, co má recyklační zařízení uvedeno ve schváleném provozním řádu a tím se musí řídit.
Některé obce ve svých sběrných dvorech odebírají SDO od občanů a poté tento odpad pocházející od různých malých stavebníků předávají k recyklaci. Doporučujeme, aby také tyto odpady přijaté ve větším množství, ale sebrané od více různých původců byly dodavatelem, tj. provozovatelem svěrného dvora, ovzorkovány a při předání do recyklačního zařízení doloženy výsledky rozborů. Rovněž u odpadních asfaltových ker je vhodné vždy požadovat analýzu o množství polyaromatických uhlovodíků, kdy výsledek určí kvalitativní třídu znovuzískané asfaltové směsi a tedy, zda lze odpadní asfalt recyklovat.
Čtěte také: Vzor pro ekologickou likvidaci
Správné dokladování recyklátů vyrobených ze SDO už spadá do tzv. výrobkové legislativy. Co to vlastně znamená? Tato oblast je nesmírně široká, obecně platí, že výrobce je odpovědný za výrobky, které uvedl na trh, zodpovídá za jejich kvalitu a za to, že jejich použití k danému účelu bude bezpečné.
Do konce roku 2024 lze výrobky vzniklé recyklací SDO, tj. recykláty, uvádět na trh po splnění podmínek § 83 prováděcí vyhlášky k zákonu o odpadech. I tam je ale dáno, že pro daný způsob použití recyklátu jsou splněny požadavky jiných právních předpisů.
Vedle firem, které své výrobky dokládají v souladu s evropským nařízením 305/2011 (tzv. CRP) a s harmonizovanými normami, je stále řada recyklačních zařízení, které recykláty uvádějí na trh cestou bez certifikace. Jde v podstatě o definování recyklátu samotným provozovatelem (tj. typ materiálu a jeho velikostní frakce), vytvoření průvodní dokumentace (především vymezení jednoho z 9 možných způsobů použití recyklátu), a doložení výsledků rozborů sušiny a ekotoxicity. Vhodnost jejich použití ve stavebnictví je pak především na projektantovi dané konkrétní stavby.
Platí však, že jestliže výrobce nazve svůj výrobek Recyklované kamenivo, musí provést „certifikaci“ dle harmonizované normy, která se vztahuje i na recyklované kamenivo, např. ČSN EN 13242+A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace. Podobně jestliže je recyklovaná zemina v souladu s § 83 určena pro zemní těleso pozemních komunikací prováděné v souladu s technickou normou ČSN 73 6133 Návrh a provádění zemního tělesa pozemních komunikací ze dne 1. února 2010, musí opravdu v souladu s touto normou být.
Zatím nevíme, jak bude recyklace SDO a uvádění recyklátů na trh upraveno po skončení přechodných podmínek ve stávajícím § 83 vyhlášky č. 273/2021 Sb. Jsou však již nyní zřejmé snahy nastavit pro recykláty ze SDO pravidla, která budou vycházet pouze z norem nebo technických podmínek (např. ministerstva dopravy). Provozovatelé recyklačních zařízení by na to měli být připraveni.
Zajímá vás, jestli se recyklace betonu a stavební suti opravdu vyplatí? V následující tabulce porovnáváme ceny běžného recyklátu a nové suroviny:
| Materiál | Nový materiál (Kč/t) | Recyklát (Kč/t) | Úspora (%) |
|---|---|---|---|
| Betonový podklad | 1200 | 600 | 50 |
| Makadam frakce 32-64 | 1000 | 550 | 45 |
| Kačírek (dekorativní) | 1500 | 950 | 37 |
| Asfaltový recyklát | 1300 | 700 | 46 |
Recyklace se vyplatí nejen ekologicky, ale i ekonomicky. A u větších projektů může jít o stovky tisíc korun rozdílu.
Recyklace stavebního odpadu není jen o papírování a kontejnerech. Je to šance, jak snížit náklady, zlepšit image firmy a chránit přírodu. Pokud se do toho pustíte systematicky, zjistíte, že nejde o povinnost, ale příležitost.
tags: #doklad #o #recyklaci #odpadu #co #to