Domácí chov a jeho dopad na ekologii

Každý, kdo s láskou chová domácí zvíře, musí při pohledu na plasty dusící se velryby uronit slzu. Jen si představte, že by v takových bolestech měl umírat i váš mazlíček. Nepředstavitelné, že? Přesto jako by se environmentální debata majitelů domácích zvířat netýkala. Ale to je omyl. Ochrana životního prostředí není pouze o omezení vypouštění oxidu uhličitého do ovzduší, ale stejně tak o šetrném přístupu k přírodě. A ten mohou aplikovat do každodenní praxe i majitelé domácích zvířat.

Ekologické dopady chovu domácích mazlíčků se hrubě podceňují. Přitom podle průzkumů německé společnosti GfK zaměřené na průzkum trhu vlastní nějakého domácího zvířecího mazlíčka více než polovina světových domácností. Pes vychází z těchto průzkumů jako skutečně nejlepší přítel člověka, protože ho v průměru najdeme ve třetině domácností. Druhé místo na žebříčku popularity patří kočkám, které chová necelá čtvrtina (konkrétně 23 %) domácností. Třetím nejoblíbenějším domácím mazlíčkem jsou rybičky, které vlastní 12 % domácností. V průzkumu GfK bylo bez domácího zvířete 43 % domácností.

Počty domácích mazlíčků neustále rostou. Například v USA vyplývá ze statistik American Pet Products Association, že se podíl domácností s domácím mazlíčkem vyšplhal na 66 %, což je oproti stavu z roku 1988 nárůst o 10 %.

Ekologická stopa domácích mazlíčků

Na téma ekologických dopadů chovu domácích mazlíčků vyšla řada vědeckých studií. Produkce krmiv a chovatelských potřeb představuje významnou zátěž. Podle nedávné studie může být produkce roční dávky krmiv pro desetikilového psa zatížena emisemi odpovídajícím až 828 kilogramům oxidu uhličitého. Jiná studie přisoudila podobně velkému psovi uhlíkovou stopu „jen“ 240 kilogramů oxidu uhličitého a další dospěla k závěru, že uhlíková stopa roční produkce krmiva pro dvacetikilového psa představuje 530 kilogramů oxidu uhličitého. Chov průměrně velké kočky s sebou nese uhlíkovou stopu odpovídající až 250 kilogramům oxidu uhličitého.

V celosvětovém měřítku je výroba suchého krmiva pro domácí zvířecí mazlíčky zatížena emisemi skleníkových plynů, které se vyrovnají zátěži životního prostředí zeměmi, jež se na žebříčku států s nejvyššími emisemi pohybují kolem 60. místa.

Čtěte také: Pěstování rajčat doma

Podle něj se uhlíková stopa tropického akvária ve Spojeném království pohybuje od 85,3 kg do 635,2 kilogramů oxidu uhličitého za rok, což odpovídá 1,6 % až 12,4 % ročních emisí průměrné britské domácnosti. Do Perryho odhadu se promítá řada faktorů. Například velikost akvária se pohybuje od 50 do 400 litrů a také podmínky provozu nádrže bývají různé. Objem většiny akvárií v domácnostech se však pohybuje v rozmezí od 50 do 100 litrů.

Hlavní podíl emisí při chovu sladkovodních tropických ryb v akváriích padá na vrub výroby elektrické energie spotřebované pro napájení topných těles, světel a čerpadel. To je z hlediska emisí oxidu uhličitého mnohem významnější než přeprava tropických ryb ze zemí, jako je Singapur nebo Indonésie, do Evropy. Velikost uhlíkové stopy akvária se však liší v závislosti na zemi, kde jsou ryby chovány.

Například tropické ryby chované ve Francii mají mnohem menší uhlíkovou stopu než ryby chované ve Velké Británii, protože Francie nemá díky vysokému podílu produkce elektřiny atomovými elektrárnami tak vysokou zátěž produkce energie emisemi oxidu uhličitého.

Spotřeba vody při chovu akvarijních rybek

Dalším významným ekologickým faktorem chovu akvarijních rybek je spotřeba vody. Akvária pro chov sladkovodních tropických rybek jsou uzavřené systémy, takže se v nich hromadí zplodiny rybího metabolismu. Ve vodě stoupají hladiny amoniaku, který je pro ryby smrtící. Chovatelé proto pravidelně mění rybkám vodu.

Sladkovodním rybám upravují vodu z vodovodu, mořským rybám čistí vodu pomocí reverzní osmózy. Ta však není příliš účinná a na jeden litr vyčištěné vody připadá pět litrů vody odpadní. V závislosti na všech těchto faktorech se pohybuje roční spotřeba vody u akvária v širokém rozmezí. Například při týdenní náhradě 6 % vody v padesátilitrovém akváriu vodou z kohoutku je roční spotřeba 156 litrů. Při týdenní obměně 25 % vody ve 400litrovém akváriu pomocí reverzní osmózy může spotřeba vyšplhat až na 31 200 litrů za rok.

Čtěte také: Domácí ekologie a škůdci

Většina akvárií se spotřebou vody i produkcí emisí pohybuje mezi krajními hodnotami Perryho studie.

Jak snížit ekologickou stopu domácích mazlíčků?

Nevíte jak? Na trhu s produkty pro domácí zvířata prodává své zboží nepřeberné množství firem. Udělejte si menší domácí úkol a zjistěte si, které společnosti skutečně pracují na tom, aby své produkty vyráběly s co největším ohledem na životní prostředí. Nebo se rovnou zeptejte ve svém oblíbeném obchodě s potřebami pro domácí mazlíčky.

V prvé řadě byste neměli věcmi zbytečně plýtvat. Vašemu pejskovi nebo kočičce je skutečně jedno, jestli má doma jeden obleček nebo čtyři. Chystáte se obměnit psí šatník? Použité věci nemusíte nutně vyhazovat do koše. Pokud jsou ve stavu, kdy se dají stále používat, můžete je darovat.

Psí exkrementy byste měli sbírat vždy a všude. Podle webu Statista.com má v Česku 41 % domácností alespoň jednoho psa. Ten ročně vyprodukuje zhruba 120 kilo výkalů. Umíte si představit, jak by vypadaly ulice měst, kdybychom po svých psech neuklízeli? Možná si říkáte, že právě sbíráním do igelitových sáčků zatěžujete přírodu ještě více, ale nemusí tomu tak být. „Použijte ekologické sáčky. Ty jsou sice určeny primárně do kompostů, kde se v horizontu několika měsíců rozloží.

Je to zcela logické. Čím méně objednávek uděláte, tím méně k vám bude muset donášková služba vyjíždět. Ušetříte na poštovném, ulevíte ovzduší a v neposlední řadě také řidičům, protože na cestách bude o jedno auto méně. V jednom velkém nákupu bude i méně plastového balení a kartonů, který nakonec skončí na skládce. Z toho plyne následující ponaučení: Nakupujte do zásob v jedné větší objednávce.

Čtěte také: Tipy pro ekologickou domácnost

Vybírejte hračky z recyklovatelných nebo obnovitelných materiálů. Misky na vodu a jídlo můžete zase koupit z keramiky či nerezu. Obdobně šetrně postupujte i při výběru zvířecí kosmetiky. Přírodní kosmetika je šetrnější k přírodě a také k vaší chlupaté lásce. Běžné šampóny jsou často plné chemikálií, které mohou zvířeti způsobit vážné kožní problémy. Dráždivé jsou často i přípravky proti klíšťatům a blechám.

Pokud člověk hledá cestu, jak snížit ekologickou stopu svého mazlíčka, měl by začít u hraček a mobiliáře. „Vybírejte produkty z recyklovatelných nebo obnovitelných materiálů. Například z recyklovatelných lahví nebo z vláken z rýžových slupek. Vhodným a udržitelným materiálem je také bambus, ze kterého se díky jeho jedinečným vlastnostem vyrábí například obojky, vodítka nebo také misky,” vysvětlil ředitel marketingu obchodu Spokojený pes Tomáš Haškovec.

Ekologičtějšími druhy domácích mazlíčků jsou býložraví plazi, hlodavci nebo třeba akvarijní rybičky. Jenže pozor, čím exotičtější chované druhy jsou, tím se ekologická stopa zvyšuje. V případě uhlíkové stopy pořízení exotických zvířat je podle nich řešením snížení ekologické zátěže nákup z domácích chovů.

„Většina ryb chovaných v zajetí je stále dovážena z tropů. Z pohledu ekologie je nejhorší chov tropických druhů, které potřebují teplotu vody vyšší, než je běžná pokojová. Chov okrasných ryb může být ekologicky uvědomělejší volbou domácího mazlíčka.

Veganská strava pro mazlíčky?

Veterináři upozorňují, že zejména u koček přechod na veganskou stravu není dobrý nápad. Kočky jako výhradní masožravci neumí vstřebat rostlinné bílkoviny a ke zdravému životu potřebují celou řadu esenciálních látek a živin. A při jejich nedostatku může zvíře i zemřít. Takže určitě toto není řešení.

Vysokou uhlíkovou stopu domácích mazlíčků by tak v budoucnu mohl snížit hmyz. Ten se už dnes do některých krmiv přidává a podle vědců má podobné výživové hodnoty, jako běžné maso. Zároveň je chov hmyzu ekologicky mnohem šetrnější než tradiční živočišná produkce.

Milujeme je a rádi jim dopřáváme, ale měli bychom být opatrní na dopřávání svým miláčkům. Dochází ke zvyšování obezity u psů a koček a stává se stejným problémem jako obezita lidská. Nejlepší cestou, jak snížit ekostopu, je rozhodnout se pro zvíře, které bude mít dvojí přínos. Například slepice může kompenzovat dopad tím, že snáší vajíčka. Králík zase může skončit jako nedělní oběd.

Nepodporovat žádné množírny, kupovat zvířátka s papíry původu. Naši zvířecí parťáci jsou nejlepšími společníky, nutí nás k pohybu, získávání nových přátel, zahání deprese atd.

tags: #domácí #chov #a #ekologie #dopad

Oblíbené příspěvky:

• Spaní v přírodě v Tatrách: co je povoleno?
• Ježíšův pohled na přírodu
• Slunné stanoviště pro levanduli
• Schválení v ČR
• Jane Harperová: Síla přírody