I v uzavřených prostorách bytů (a to i těch menších) můžeme kompostovat kuchyňský rostlinný odpad. Je zbytečné, aby zbytky ovoce a zeleniny, ale i dalších potravin, končily na skládkách, kam vlastně vůbec nepatří. Spousta lidí stále hází zbytky potravin, kam nemá. O to více, když můžeme snadno a téměř zdarma získat úrodný, humózní materiál, který prospěje našim pokojových rostlinám, případně v něm můžeme pěstovat na balkóně třeba zeleninu a nebo bylinky. Získáte tak báječný materiál pro své pokojové rostliny a zároveň recyklujete biologický odpad, čímž snižujete objem svého odpadu komunálního, který by jinak skončil v popelnicích.
Získanou hmotu je možné využít jako hlavní pěstební substrát a nebo pouze k přihnojování. Pokud budete do kompostéru ukládat správné hmoty a pořídíte si dostatečné množství žížal, není třeba se bát zápachu a jiných „nepředložeností“ spojených s kompostováním.
Koupit si lze pro tento účel kompostér plastový, ovšem vyrobit si můžeme jednoduše i vlastní. Stačí k tomu plastová krabice s víkem, kterou si snadno pořídíte v běžných obchodech. Určené jsou ke skladování a třídění různých věcí. Dále je třeba ještě jedno víko a nebo jakákoli nádoba, která dovede zachytit tekutinu unikající z kopostéru. Této tekutině se lidově říká „žížalí čaj“ a je vynikajícím hnojivem.
Záleží samozřejmě především na objemu rostlinného odpadu, jaký vyprodukuje právě vaše rodina. Pokud doma nevaříte, je dost dobře možné, že vám bude stačit na různé odřezky jen jeden malý kompostér. Při pravidelném vyvařování pro běžnou rodinu však záhy zjistíte, že vám nestačí ani 2. Například takovými slupkami od brambor je pak možné kompostér naplnit opravdu velice rychle. Pokud ale máte vlastní zahradu, určitě bude vhodnější založit kompost zde, jelikož kromě kuchyňského odpadu vyprodukujete i mnoho rostlinného odpadu právě v zahradě. A kompostér vám pak nebude v bytě zbytečně zabírat místo. Navíc by se do něj vše opravdu nevešlo.
Oproti kompostéru založenému v zahradě třeba ze tří palet však ten bytový vyžaduje ještě něco. Totiž žížaly. Zahradní kompost se zakládá na půdě a žížaly se do něj dostanou z půdy velmi rychle, ovšem do bytu si musíme žížaly přenést. Nemá však smysl se rýpat v zemi a žížaly chytat. Kalifornské žížaly si snadno a levně koupíme (za cca 200 korun si pořídíme cca 500 žížal, přičemž do nádoby o objemu 30 litrů jich budeme potřebovat cca 0,5 kg).
Čtěte také: Čistá a zdravá domácnost
Jinak se v případě bytových kompostérů též používá výraz „vermikompostér“, ale i jiné. Na dno kompostéru je dobré uložit proužky papíru o šířce asi dvou centimetrů. Ideálně například čistých kartonových krabic bez potisku. Ty namočíme do vody a vyždímáme, aby z nich voda vyloženě nekapala. Tímto papírem vysteleme dno kompostéru a část si uschováme na později. Žížaly vysypeme na vlhký papírový podklad a je dobré ihned jim poskytnout první potravu (rostlinné zbytky).
Kompostér je dobré umístit tak, abychom k němu měli okamžitý přístup. V kuchyni či ve špajzu je jeho ideální místo. A pozor, žížaly chováme v pokojové teplotě, na balkóně by v zimě zmrzly a v létě se za vedra naopak upekly. Pokud však máte možnost umístit kompostér na chodbu, kde není celoročně příliš chladno ani horko, směle do toho.
Při postupném plnění kompostéru přihazujeme vždy na organické zbytky nějaký ten navlhčený kousek kartónu. A pokračujeme tak dlouho, dokud není v nádobě více kvalitního humusu než odpadků. Pak sejmeme horní ještě nerozloženou část a vyjmeme humus bez žížal. Kompost založíme z nerozložených zbytků a žížal znova a tak můžeme pokračovat do nekonečna.
Kompostování v domácím kompostéru může trvat cca 12 týdnů. Počítejte přitom s tím, že cca 500 kalifornských žížal dovede denně zpracovat cca 250 gramů domácího kuchyňského rostlinného odpadu. Čili odpadu rostlinného původu. A to je opravdu dost! Kompost tedy může být hotov i mnohem rychleji jak za 12 týdnů.
Čtěte také: Trendy v domácí výrobě energie
Čtěte také: Dóza na bioodpad
tags: #domácí #kompost #v #bytě #návod