Domácí Urychlovač Kompostu: Recepty a Tipy pro Rychlejší Zrání

Kompost je nejpřirozenějším prostředkem ke zlepšování půdy. Někdy se označuje jako srdce zahrady, i když přiléhavější by možná byl žaludek, nebo také biopohon, protože plynule udržuje, příp. zvyšuje úrodnost půdy. Správné kompostování však vyžaduje teoretické znalosti a praktické zkušenosti. Jen tak budete vědět, co se ve vašem kompostu právě odehrává, a bude moci tento děj usměrnit žádoucím směrem.

Proč Urychlovat Zrání Kompostu?

Podle ročního období trvá 6 až 12 měsíců, než se odumřelé zbytky rostlin promění v humus bohatý na živiny. Kvalitní kompost obvykle zraje 6-12 měsíců, ale díky kvasnicím můžeme dobu zkrátit na pouhé 3-4 měsíce. Během prosívání (prohazování) kompostu zůstávají tou dobou na sítu už jen hrubší kousky větví. Kompostování je jedním z nejlepších způsobů, jak vrátit živiny zpět do půdy a ušetřit za hnojiva.

Faktory Ovlivňující Rychlost Zrání Kompostu

Rychlost zrání kompostu ovlivňuje několik faktorů. Pokud je kompost příliš suchý, chladný nebo v něm chybí dusík, mikroorganismy nemají ideální podmínky k práci. Důležitý je také správný poměr zelené hmoty (dusík) a hnědé hmoty (uhlík). Ideální poměr se pohybuje kolem 1 : 2 až 1 : 3 ve prospěch uhlíkatých materiálů (suché listí, větvičky, piliny). Pokud převládá uhlík, kompost zraje pomalu.

Domácí Recept na Urychlení Kompostu s Použitím Kvasnic

Zkušenější zahrádkáři znají trik s použitím pivovarských nebo pekařských kvasnic. Kvasnice navíc obsahují dusík a další živiny, které podporují růst půdní mikroflóry. Na trhu najdeme různé chemické urychlovače kompostu. Ty však bývají dražší a obsahují příměsi, které nejsou vždy ideální pro půdu. Kvasnice jsou naopak levné, přírodní a podporují přirozenou mikroflóru kompostu.

Recept:

1. Kostku droždí si utřete s cukrem, droždí se rozpustí.
2. Vezměte si kýbl, do něj vsypte kilo cukru, přidejte 10 litrů vlažné vody a cukr v ní rozpusťte.
3. Poté přidejte i utřený cukr s droždím a pořádně promíchejte.
4. Tímto vytvořeným zázrakem prolijte kompost.

Droždí zvýší teplotu kompostu svým kvašením a z cukru budou nadšené bakterie (i ostatní pracanti). Tento postup můžete zopakovat jednou za 2-3 měsíce, aby aktivita mikroorganismů zůstala vysoká. Nezapomeňme také, že kompost potřebuje dostatek vzduchu.

Čtěte také: Čistá a zdravá domácnost

Pozor: Nepřidávejte příliš mnoho kvasnic ani cukru. Hotový kompost má tmavou, drobtovitou strukturu, příjemně voní po zemině a neobsahuje rozpoznatelné zbytky původního materiálu.

Jak Zajistit Optimální Vlhkost v Kompostu

Všichni drobní živočichové a mikroorganismy podílející se na rozkladu organických zbytků v kompostu potřebují tmavé a rovnoměrně vlhké prostředí. Vysušování kompostové hromady sluncem, ale i nadměrnému nasáknutí dešťovou vodou proto zabráníte zakrytím kompostu rákosovou rohoží nebo propustnou netkanou textilií. Pokud si vlhkostním stavem kompostu nejste jisti, trochu z něj rukou odeberte.

Kompostovaný materiál má správnou vlhkost, když ho cítíte jako vlhký a při zmáčknutí z něj vytlačíte pár kapek vody. Jestliže z materiálu vymačkáte tolik vody jako z mycí houby, je kompost příliš mokrý a je nutné do něj přidat trochu suchého materiálu. Je-li naopak hodně suchý, je potřeba ho opakovaně skrápět. Každá dávka vody se při tom musí dobře vsáknout. Kropení tudíž opakujte tak dlouho, dokud nedocílíte požadované vlhkosti.

Co Kompostovat a Co Ne

Určitě moc dobře víte, co do kompostu patří a co ne. I přesto napíši, jaké materiály kompostovat, a které rozhodně ne. Opakování je matka moudrosti.

• ANO - vaječné skořápky, lógr, čaje, odřezky z ovoce a zeleniny, trus býložravců, listí, trávu, popel ze dřeva, sláma, vlasy
• NE - pecky, kočičí a psí výkaly, rostliny napadené chorobami, časopisy, slupky z tropického ovoce, popel - kromě dřevěného, chléb

Kompostování Napadených Rostlin

Zahrádkáři často řeší, jestli kompostovat napadené zbytky rostlin. Bez obav lze kompostovat nahnilé spadané anebo skladované ovoce. Platí to i pro dýně a cukety napadené padlím nebo pro listí ovocných stromů s patrnými houbami, jako jsou rzi nebo strupovitost. Původci těchto chorob se totiž množí jen na živých rostlinných pletivech, případně se zničí během rozkladných procesů. V zemi přežívající houby, bakterie a viry však přežijí i v kompostu.

Čtěte také: Trendy v domácí výrobě energie

Nekompostujte proto kořenovou zeleninu infikovanou černou hnilobou mrkve, zelné košťály se známkami nádorovky kapustové (známé spíše pod názvem boulovitost brukvovitých), brambory napadené háďátky, ale vyhoďte je do popelnice, případně do popelnice na bioodpad, jejíž obsah skončí ve velké kompostárně.

Teplota v Kompostu

Pro správný proces kompostování je důležitá teplota uvnitř kompostu. Po navršení organického materiálu na kompostovací hromadu (nebo do kompostéru) anebo po jeho přeházení se tento materiál rychle zahřeje na teplotu 50 až 60 °C. (Průběh procesu uvnitř kompostové hromady můžete kontrolovat pomocí teploměru do kompostu.) Semena plevelů, předem usušené oddenkaté i kořenové vytrvalé plevele, plísně nebo jiné původce chorob rostlin však zničí až teploty mezi 65 a 70 °C, které musí navíc trvat několik dnů. V případě potřeby proto přesuňte materiál z obvodu hromady (kde je chladněji) nahoru.

Při teplotách okolo 80 °C (při vysokém podílu kuchyňských zbytků nebo posečené trávy) se ale uvolňuje dusík v podobě amoniaku (čpavek) a oxidu dusného (rajský plyn). Ani jedna z těchto látek neprospívá drobným půdním organismům, které organický materiál rozkládají. Žádoucího ochlazení kompostu docílíte buď odkrytím víka, nebo přimícháním suchého spadaného listí.

Vrstvení Kompostu

Věda sice ne, ale je velmi důležité, aby se vyrovnal poměr mezi uhlíkem a dusíkem. Pro zjednodušení se materiál rozděluje na „zelený“ a „hnědý“. Mezi zelený patří například čerstvě posekaná tráva, zbytky z kuchyně, listí nebo koňský hnůj, všechen tento materiál obsahuje velký podíl dusíku. Hnědý materiál, jako je sláma, dřevo nebo kůra, toto jsou uhlíkové bomby.

Základní vrstvu by měl tvořit vždy hrubý materiál. Většinou se jedná o ořezané větve a zbytky dřeva, který kompost bezpečně odděluje od země a je tak prodyšný pro volné proudění kyslíku, který je potřebný pro užitečné mikroorganismy, díky nimž se kompost rozkládá. Další vrstvou by měly být střídavě navrstvené vlhké, tzv. zelené materiály, které obsahují dusík a suché, tzv. hnědé vrstvy s uhlíkem.

Čtěte také: Dóza na bioodpad

Tabulka: Materiály Vhodné a Nevhodné pro Kompostování

Závěr

Použití kvasnic je jednoduchý, levný a ekologický způsob, jak výrazně urychlit zrání kompostu. Stačí je rozpustit ve vodě s trochou cukru a nalít přímo do kompostu.

tags: #domácí #urychlovač #kompostu #recept

Oblíbené příspěvky:

• Příčiny a důsledky nízkého ekologického vědomí
• Emise a udržitelnost v živočišném průmyslu
• Úrodná zahrada s kravským hnojem
• Rozměry odlamovacích košů
• Joel Ruml a příroda