Způsob likvidace domovních splašků musí řešit spousta majitelů chat a chalup, které nejsou napojené na obecní kanalizaci. V takových případech existuje několik řešení, od jednoduchých a levných až po technicky vyspělé a komfortní.
Stará dobrá žumpa je nejjednodušší zařízení, které jímalo odpadní vodu na venkovských chalupách, proto má také označení jímka. Jde vlastně o vodotěsnou nádrž bez odtoku. To znamená, že odpad, který do nádoby přiteče, nebude nikam odtékat, a je proto potřeba jímku pravidelně vyvážet. Výhodou jímky je jednoduchá instalace i provoz.
Na první pohled jde o nejjednodušší verzi odpadů, protože cena vhodných plastových jímek začíná zhruba na 20 tisíci korunách, ale bez samotné zástavby, a s nejmenším papírováním. Nižší náklady na pořízení jímky menšího rozměru včetně menšího nutného výkopu může nepříjemně navyšovat nutnost už zmiňovaného častého vyvážení. Jímky se prodávají v různých objemech zhruba od 2 tisíc litrů a většina výrobců rovněž zajistí jejich usazení.
Vyrábějí se samonosné, dvouplášťové a k obetonování. Samonosné jímky jsou určené pro běžné použití, dvouplášťové se doporučují hlavně do záplavových oblastí a na pozemky s vyšší hladinou spodní vody, jímky k obetonování pak například do blízkosti příjezdových komunikací.
Septik je vlastně vylepšenou formou jímky. Nepropustná nádrž rozdělená na komory se díky své konstrukci postará o přečištění odpadní vody. Tím, že odpadní vody protékají jednotlivými komorami, dochází k jejich částečnému čištění a usazování kalu. Účinnost organického čištění je u septiku jen zhruba šedesát procent, proto vypouštění odpadní vody do země vyžaduje další stupeň čištění.
Čtěte také: Kapsle domy: Ekologická budoucnost bydlení
Používá se například zemní filtrace, kde se přes filtrační písek dostane do země voda přečištěná zhruba z devadesáti procent. Na trhu už najdete i biologický filtr. Vhodně navržený septik dnes nejčastěji ve spojení s biologickým a zemním filtrem výrazně zvyšuje kvalitu přečištění a přečištěné vody, kterou můžete vypouštět do vod povrchových, podzemních a případně do veřejné kanalizace neukončené obecní čistírnou. A je stejně účinný jako domovní čistička odpadních vod.
Cena septiku pro klasický dům i s filtrační čističkou začíná zhruba na 100 tisícich korun. Usazený kal a nečistoty v septiku je potřebné vyvážet, ideálně alespoň jednou za rok. Jak často budete septik vyvážet, záleží ale i na jeho velikosti a na tom, jak je vytížený.
Voda v septiku se částečně přečistí a může se dále použít jako užitková. Když budete septik vyvážet, vždy na jeho dně ponechte asi 15 centimetrů kalu. Ten pomůže znovu správně nastartovat biologický proces rozkladu. Ten lze navíc podpořit speciálními enzymatickými a bakteriálními přípravky, které koupíte v běžném hobby marketu nebo drogerii v sypké, tabletové nebo tekuté podobě.
Pomohou v rozkladu bílkovin, škrobů, tuků, papíru a dalšího organického odpadu, ovšem všemocné nejsou. Lidé často bez rozmýšlení lijí do odpadu zbytky jídla. Ať už jsou v jakékoli formě, téměř vždy obsahují tuky. Ty jsou úhlavním nepřítelem bakterií, které umožňují přirozený rozklad odpadních vod v septiku a zabraňují tím vzniku zápachu. Do septiku nepatří ani žádné hygienické potřeby kromě toaletního papíru.
Bakterie do septiku vám také pročistí vodu. Tu pak můžete bez obav použít například na zalévání zahrady. Rostliny tak nebudete zalévat vodou s vysokým obsahem chemikálií, ale tou, která jim nijak neuškodí. Postarat se musíte také o odčerpávání tzv. kalové vody. Nevystačíte s klasickým čerpadlem, ale je třeba vybírat výkonnější stroje.
Čtěte také: Bydlení v bytových domech a komunální odpad
Zaměřte se na maximální výtlak a průtok. Povrchová čerpadla jsou určená k práci na souši, nelze je tedy ponořit do vody, proto se při výběru zaměřte na míru maximální sací hloubky. Ponorná čerpadla jsou v tomto ohledu všestrannější, jsou vyrobena z odolnějších materiálů a mohou zůstat pod vodou. I zde se však při koupi zaměřte na maximální ponornou hloubku.
To, co u jiných čerpadel nenajdete, ale ta kalová se bez toho neobejdou, jsou řezací nástavce. Odpadní vody často obsahují mimo jiné pevné částice, které by čerpadlem jinak neprošly. Řezací nástavec je rozdrtí a umožní tak jejich odčerpání. Šikovným vylepšením je plovák s automatickým spínačem, jenž čerpadlo automaticky vypne, pokud je voda na minimální úrovni.
Pokud se chystáte na rozsáhlejší rekonstrukci víkendového bydlení, jejímž cílem je jeho proměna v místo, kde budete žít trvale či alespoň celoročně pravidelně, začněte uvažovat o instalaci domácí čistírny. K provozu potřebuje elektřinu, enzymy a také pravidelný přísun odpadních vod. Správné funkci bakterií tzv. aktivovaného kalu vadí nárazový provoz při pouze občasném pobytu v objektu.
Ten nejčastější na mechanicko-biologickém principu je s provzdušňováním a biologickým odbouráváním nečistot. Z odpadní vody jsou nejdříve odstraněny hrubé nečistoty, vlastní organické znečištění již odstraňují mikroorganismy. Čistírny jsou vlastně plastové nádrže, v nichž jsou usazeny technologické vestavby pro účinné biologické čištění.
Pro průběh aerobního biologického procesu je nutný přístup vzduchu, o provzdušnění se postará elektrodmychadlo, jehož provoz ovšem něco stojí. Čistírna se instaluje do stavební jámy s betonovým podkladem, uzavře plastovým, ze spodní strany vyztuženým víkem a zasype se zpět zeminou. Potrubí na přívod odpadní vody a odvod vyčištěné vody se k čistírně připojí při instalaci.
Čtěte také: Dva domy a odpady
Výhodou čističek je vysoká účinnost, která dosahuje až devadesáti sedmi procent, a nízké nároky na zastavěnou plochu, jejich průměr totiž nepřesahuje ani metr a půl. Jedinou údržbou, kterou čistírna odpadních vod vyžaduje, je odkalování. To je potřeba udělat zhruba jednou až dvakrát za rok. Kal je možné kompostovat. Jednou za dva týdny byste měli kontrolovat provzdušňování a správnou cirkulaci kalu.
Stavbu čističky je lepší nechat odborníkům, protože zde záleží jak ve výpočtech, tak i ve stavbě na mnoha detailech. Některé vodoprávní úřady povolení také podmiňují vydání souhlasu dokladem o založení odbornou firmou. Před plánováním výstavby jakékoli čističky nebo septiku nejdřív zjistěte, jaké má místní vodoprávní úřad požadavky na kvalitu vypouštěné vody.
Jednoduchou a finančně nenáročnou podzemní stavbu využijete u jakékoliv obytné stavby, jejíž odpadní vodu nemůžete z jakéhokoliv důvodu odvádět do kanalizace. A je jedno, zda jde o dešťovku sváděnou z okapů rodinného domu, použitou vodu z pračky, kuchyně či koupelny, nebo obsah septiku na rekreační chatě.
Trativod má obvykle podobu jámy, která je vyplněná pískem a štěrkem. Právě tato výplň zajišťuje vsakování a tedy ztrácení nechtěné vody. Vrstva štěrku s pískem pokrytá geotextilií je pak zasypaná finální vrstvou hlíny.
Jak ho postavit? Pomocí trubek zakopaných v zemi a obsypaných kamenivem je nejprve potřeba odvést odpadní vodu od stavby. Trativod musí být umístěn v dostatečné vzdálenosti od budovy, a pokud je to možné, tak ve směru dolů po svahu, ve směru od budovy.
V dostatečné vzdálenosti je pak potřeba vykopat trativodní jámu. Její hloubka se odvíjí od typu podloží a množství spodní vody, vhodné je ale vyhrabat díru alespoň dva metry hlubokou. Pokud jde o rozměry, záleží na množství vody, kterou by měl trativod odvádět.
Do vykopané jámy pak umístěte geotextiliii, dále v rovnoměrné vrstvě štěrk a doplňte o písek či další textilii, abyste zvýšili „výkon“ trativodu.
Každý, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, musí mít povolení příslušného správního orgánu. Trativod si proto nemůžete pořídit bez povolení obecního úřadu. Vždy hraje roli především jeho umístění, délka, stejně jako účel, nebo i to, aby pochopitelně nijak neobtěžoval sousedy, kteří mají zahradu nebo obydlí v těsné blízkosti.
Soběstačný tiny house je malý dům na kolech, který je navržen tak, aby fungoval nezávisle na vnějších zdrojích energie a vody. Takový dům je ideální pro ty, kteří touží po udržitelném a ekologickém způsobu bydlení.
Soběstačnost těchto domů je dosažena kombinací několika technologických řešení, jako jsou solární panely, systémy pro sběr a filtrování dešťové vody, kompostovací toalety a energeticky úsporné spotřebiče.
Jednou z největších výhod soběstačného tiny house je soběstačnost. Díky využití solárních panelů, dešťové vody a dalších technologických řešení nemusíte být závislí na veřejných sítích. Soběstačný tiny house vám může pomoci ušetřit peníze. Eliminace nebo snížení nákladů na energie, vodu a odpady může významně snížit vaše měsíční provozní náklady.
Soběstačný tiny house je skvělou volbou pro ty, kteří chtějí minimalizovat svůj ekologický stopu. Tiny house na kolech nabízejí neuvěřitelnou flexibilitu. Pokud se rozhodnete změnit lokalitu, jednoduše svůj dům přemístíte. Život v tiny house často znamená přijetí minimalistického životního stylu.
Vedle v současnosti obvykle nabízených decentrální systémů, které jsou veřejnosti známy, je možné k redukci produkce odpadních vod využít tzv. postupů NASS. Zatím méně známý výraz NASS proto potřebuje krátké vysvětlení, a to i včetně představení možností použití.
Ve firmě ASIO se snažíme o popularizaci akronymu NASS a vysvětlujeme tuto zkratku jako „Nekonvenčně Aranžované Sanitární Systémy“. To kvůli netradičnímu přístupu k sanitaci a také proto, že by se tyto systémy měly přímo „aranžovat“ podle místních podmínek, tak jako např. Použitím NASS mohou být sledovány různé cíle, k nimž patří redukce spotřeby vody, zpracování odpadů, dělení vod a také možnost přizpůsobení řešení odpadních vod místním podmínkám.
Koncepce umožňují například využití zdrojů, které se v odpadních vodách vyskytují. Na místě se dá např. kal využít jako hnojivo v zemědělství, šedé vody na zálivku nebo jako užitková voda v domácnosti.
Díky bezvodým a úsporným systémům se zmenšuje množství odpadních vod a úměrně i s tím spojené náklady. Také ve vztahu k demografickému vývoji slibují tyto systémy díky flexibilitě, přizpůsobivosti a struktuře nákladů výhody pro uživatele.
I přes zjevné výhody NASS stále ještě nepatří ke standardizovaným způsobům odvádění odpadních vod. Zatím se ještě know-how o tom, jak tyto systémy navrhovat a používat nerozšířilo tak, aby se staly standardem, ale díky výzkumným a pilotním projektům již podklady pro navrhování (PPN) jsou, např. pro české poměry jako „ASIO PPN NASS“.
Naopak charakteristickým rysem pro použití NASS je individuálnost řešení, tj. Oddělení a využití šedých vod vede k nižší produkci odpadních vod tím, že se čistí šedé vody (voda z koupelen) a následně se jako bílá voda používají na zálivku nebo mytí podlah, mytí techniky, splachování záchodů atd.
Není-li v domě WC vůbec, jde o sice nevelkou, ale poměrně náročnou stavbu, která bude obnášet stavební, vodoinstalační i kanalizační práce a rovněž nějaké jednání s úřady. Vzhledem k dostupnosti nejrůznějších řešení začněte rozhodnutím, jaký záchod si vlastně pořídit.
Alternativou jsou kompostovací, spalovací či chemická WC. Každé z nich má své přednosti i nevýhody, některá potřebují elektřinu a odvětrání, ale vždy jde o řešení nevyžadující napojení na vodu a kanalizaci. Pro sezonně či nepravidelně využívanou chalupu to vůbec není špatná varianta.
Pokud jde o základní vybavení samotného záchodu, počítejte s WC mísou a nádržkou na splachování, která může být klasická (kombi) nebo podomítková. Druhá jmenovaná ušetří nějaký prostor, ale její zabudování je pracnější. Dále si na seznam napište přívod vody a odpadní potrubí s minimálně 100mm průměrem pro odvádění splašků.
„Pokud je Vaše obec bez současného připojení k již existující kanalizaci s čistírnou odpadních vod a není s tímto připojením v plánu rozvoje vodovodů a kanalizací počítáno, tak byste měli plnit zásadní podmínku způsobilého žadatele o dotaci na pořízení soustavy domovních čistíren odpadních vod,“ uvádí Markéta Švábová z Fair Care.
Řešené území se musí nacházet v oblasti, kde není z technického či ekonomického hlediska výhledová možnost připojení ke stokové síti zakončené ČOV. Tuto skutečnost žadatel doloží odborným posudkem a stanoviskem příslušného krajského úřadu ve vazbě na Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území krajů České republiky (tzv. „PRVKÚK“).
„Dotační výzva, která pořízení domovních čistíren odpadní vod podporuje, je omezena na podporu maximálně 50 EO - připojených budov - rodinné doby, bytové domy, rekreační objekty určené k trvalému bydlení a objekty v přímém vlastnictví obce. V rámci dotační výzvy nelze podávat více než jednu žádost. To znamená, že počet 50 EO je finální. V případě připojení 16 - 50 EO je možné získat maximálně 240 tisíc Kč na pořízení a instalaci 1 EO. Maximální částka dotace by tak pro obec s 200 obyvateli mohla činit 12 milionů Kč, avšak maximálně 80 % z celkových způsobilých výdajů celého projektu,“ upřesňuje Markéta Švábová.
„Každou lokalitu je potřebné posoudit individuálně - z hlediska dotace po stránce ekonomické, přičemž přitom záleží hlavně na tom, jaký je poměr obyvatel a délky kanalizace, to podstatně ovlivní náklad na jednoho obyvatele. A pak jestli se dá z hlediska hydrogeologického zasakovat vyčištěná voda. To také ovlivní délku kanalizací,“ říká Karel Plotěný ze společnosti Asio a zpřesňuje: „Obec 200 EO se dá řešit soustavou domovních čistíren. Čistírny k tomu použité musí být do 50 EO, tj. například jedna pro 50 EO, 10 kusů po deseti a zbytek rodinné domy. Podporu nelze získat na rekreační objekty, které nejsou trvale obývané.“
tags: #domy #bez #napojeni #na #odpady #řešení