Změnu klimatu zažíváme v posledních letech čím dál častěji na vlastní kůži. V několika předchozích letech jsme byli svědky rozsáhlých povodní, zažíváme nárůst teplot a delší období horka. Studium klimatu města je v současné době velmi aktuální téma, a to i díky změně klimatu, která se na život ve městech výrazně podepisuje.
Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) jsou města ohrožena nejen postupně se měnícím klimatem a jeho projevy, ale i čím dál tím častějšími výkyvy počasí a extrémními meteorologickými jevy. Takové události mohou mít negativní vliv na celý socio-ekonomický systém. Proto je nezbytné zaměřit se na výzkum problematiky dopadů klimatických změn a možných adaptačních opatření právě ve městech.
Adaptační strategie a řešení
Město Ostrava se jako jedno z prvních měst v České republice rozhodlo stanovit vlastní adaptační strategii na změny klimatu. Ta byla zpracována v prosinci 2017 a schválena orgány města v červnu 2018. Strategii řeší společnost EKOTOXA s.r.o. Dokument shrnuje vývoj základních klimatických charakteristik a jejich projekci pro město Ostravu do budoucna, analyzuje dopady, rizika a zranitelnost, které z predikovatelných změn klimatu vyplývají.
Nejdůležitější částí strategie je její návrhová část, tedy definování vize, cílů, klíčových priorit k řešení, překážek realizovatelnosti a hlavně návrhů opatření a projektů v oblasti infrastruktury, urbanismu, vodního hospodářství a celkově životního prostředí. K řešení byli přizváni odborníci z akademické sféry (Ostravská univerzita v Ostravě) a dalších odborných pracovišť (Akademie věd České republiky, Českého hydrometeorologického ústavu, atd.) a také široká veřejnost.
Ta se zapojila zejména při tvorbě takzvané pocitové mapy horka, ale také přišla s nápady na zlepšení nebo zpříjemnění míst ve městě, která jsou vysokými teplotami zasažena nejvíce. V roce 2018 také proběhla mezinárodní konference s názvem Adaptace měst na změnu klimatu. Akce se konala dne 10. 9. 2018 v multifunkční hale Gong v Dolní oblasti Vítkovic za účasti řečníků z města Essen, Vídně a Prahy. Po konferenci následovaly odborné workshopy na téma zeleň a voda ve městech.
Čtěte také: Česká republika a klima
Městský tepelný ostrov (MTO)
Jedním z nejznámějších projevů mikroklimatu až mezoklimatu města je městský tepelný ostrov (MTO), který lze v jednoduchosti popsat jako relativní oteplení města vůči okolnímu venkovu. Zesilování MTO ve velkých městech staví dnes tuto problematiku do popředí zájmu nejen u klimatologů, ale také architektů, urbanistů, odborníků na územní plánování nebo představitelů místních samospráv.
Jejich úkolem je pomocí nejnovějších poznatků a technologií přispět k zmírnění negativních projevů MTO (a městského klimatu obecně) a zvýšení kvality života ve městě. V podmínkách České republiky se MTO nejsilněji projevuje v Praze. Specifika městského prostředí oproti volné krajině jsou dána rozdílnými povrchy.
Tímto je podmíněna odlišná radiační bilance, protože sluneční záření je různě odráženo a pohlcováno pevnými materiály (povrch vozovek, střech apod.) oproti porostům. Dochází k tomu, že tyto povrchy se v době dopadu slunečních paprsků více ohřívají, a tím zvyšují teplotu vzduchu, a tak dochází i k ovlivnění jejich vlhkosti.
Dopady na zemědělství, lesnictví a vodní hospodářství
Zemědělství je oblast, která patří mezi nejvíce ohrožené klimatickou změnou. Je to způsobeno jeho přímou závislostí na počasí. Klimatická změna mění a v příštích desetiletích bude měnit podmínky pro zemědělské hospodaření. Dopady, které již zažíváme, a které budou zásadně ovlivňovat zemědělskou produkci a ekonomiku se budou stále prohlubovat. Četnější a intenzivnější meteorologické extrémy jako je sucho, vysoké teploty, jarní mrazy, změny v rozložení srážek, absence sněhu apod.
Růst dřevin je zásadní měrou limitován klimatem. Vzhledem k dlouhověkosti dřevin je však velmi omezená možnost operativní reakce lesnického hospodaření na rychle probíhající klimatickou změnu. Dopady, které dnes pozorujeme, tak budou velmi pravděpodobně ještě zesilovat.
Čtěte také: Životní prostředí a hliníkový odpad
Kombinace vyššího slunečního záření, vyšší teploty, společně s dřívějším začátkem vegetační doby vede k zvýšení výparu z půdy i výdeje vody dřevinami, a tak k rychlejšímu vyčerpání zásob vody v půdě. Sucho působí na dřeviny negativně samo o sobě, zároveň dřeviny oslabuje pro napadení škůdci (např. kůrovci) a zvyšuje riziko vzniku lesního požáru.
Voda je základ života. Je proto nezbytné pečovat o její kvantitu i kvalitu a věnovat jí odpovídající pozornost. Klimatická změna je proces, který ovlivňuje v zásadě všechny lidské aktivity.
Studie "Od adaptace na změnu klimatu ke klimatické odolnosti"
Studie Od adaptace na změnu klimatu ke klimatické odolnosti se zaměřuje na zásadní proměnu uvažování o tom, jak se společnost vyrovnává s dopady klimatické změny. Nejde o další přehled dílčích technických opatření, ale o hlubokou analýzu toho, proč dosavadní přístup k adaptaci naráží na své limity a proč je nutné chápat adaptaci jako dlouhodobé posilování odolnosti společnosti, institucí i komunit.
Studie vychází z jednoduchého, ale zásadního konstatování: i kdyby se podařilo výrazně zrychlit snižování emisí skleníkových plynů, dopady změny klimatu budou v příštích desetiletích sílit. Adaptace proto není alternativou k mitigaci (snižování emisí skleníkových plynů), ale její nevyhnutelnou součástí. Zároveň však studie upozorňuje, že kapacita společnosti reagovat na složité a vzájemně propojené krize se paradoxně snižuje.
Klimatická rizika se neprojevují odděleně, ale v kombinacích, které zesilují jejich dopady. Vlna veder není jen otázkou teploty, ale také zdravotního stavu obyvatel, kvality bydlení, dostupnosti péče, sociálních vazeb a důvěry v instituce. Zvláštní pozornost studie věnuje psychosociálním dopadům změny klimatu, které zůstávají v adaptačních strategiích často opomíjené.
Čtěte také: Dopady teplárenství na ekologii
Studie detailně popisuje situace, kdy opatření přijatá s cílem snížit dopady klimatické změny ve skutečnosti vytvářejí nové problémy nebo přesouvají rizika jinam. Typickým příkladem je spoléhání se na masivní technická řešení bez zohlednění jejich dlouhodobých a systémových dopadů. Jako alternativu k tomuto omezenému pojetí adaptace studie představuje resilienční přístup.
Ten chápe adaptaci nikoli jako soubor jednotlivých projektů, ale jako proces posilování schopnosti společnosti čelit šokům, přizpůsobovat se změnám a v případě potřeby se i hluboce proměňovat. Resilience zde není návratem do původního stavu, ale schopností fungovat v proměnlivých a nejistých podmínkách. Klíčovou roli v tomto pojetí hrají vztahy, důvěra, spolupráce, vzdělávání a zapojení veřejnosti.
Český příklad vychází z výzkumu reakcí obcí na povodně v roce 2024, založeného na kvalitativních rozhovorech se zástupci samospráv a institucí. Perspektiva starostek a starostů odhalila, že klíčovým faktorem zvládání krize nebyla pouze technická připravenost, ale především kvalita vztahů, schopnost sebeorganizace a míra důvěry mezi obyvateli, samosprávou a institucemi.
Studie zároveň pracuje s daty, která odhalují výrazný rozdíl mezi tím, jak je adaptace na změnu klimatu v Česku oficiálně hodnocena, a tím, jak vypadá její skutečný stav v území. V průměru má vlastní adaptační strategii zpracovanou pouze přibližně 25 procent obcí s rozšířenou působností. Zatímco v Plzeňském kraji disponuje adaptační strategií pouze zhruba 7 procent těchto obcí, v Moravskoslezském kraji je to přibližně 64 procent.
Studie uzavírá, že česká adaptační politika stojí na rozcestí. Dosavadní přístup přinesl řadu důležitých kroků, ale jeho limity jsou stále zřetelnější. Přechod k resilienční adaptaci neznamená revoluci, ale systematické rozšíření perspektivy. Znamená to brát vážně sociální a psychosociální dopady změny klimatu, pracovat s nerovnostmi, předcházet chybné adaptaci a posilovat schopnost společnosti fungovat v nejistém světě.
Dopady klimatické změny v Praze
Klimatická změna v Praze se již projevuje zvýšením teploty vzduchu, zvýšením efektu tepelného ostrova města a zvyšujícím se počtem vln veder. Podle klimatických modelů se tyto projevy budou dále prohlubovat. Celkové roční srážkové úhrny mají být podobné jako v současnosti, ale zimní srážkové úhrny se mají zvyšovat, letní srážkové úhrny budou naopak klesat.
Významně vzroste počet dnů bezesrážkového období a období sucha. Očekává se zvýšení intenzity a extremity přívalových dešťů a také výskyt a trvání bezsrážkových epizod a sucha. Vyšší četnost vln horka a jejich delší trvání, umocněných efektem tepelného ostrova města (tzv. Vlivem extrémních teplot a zhoršené kvality ovzduší se bude tepelná zátěž a negativní dopady na zdraví dále prohlubovat a zasahovat větší plochu města a vyšší podíl obyvatelstva hlavního města Prahy.
Vyšší teploty a častější období sucha budou mít negativní vliv také na stav vegetace, která v období nedostatku vody v půdě nebude mít dobré podmínky pro život a postupně bude odumírat. Bude se dále zvyšovat riziko povodní a bleskových povodní na malých urbanizovaných povodích, podpořené vysokým podílem nepropustných povrchů a vysokým povrchovým odtokem srážkových vod.
Budou se vyskytovat delší období sucha s výrazným dopadem na zásoby vody v tocích, v půdě a na množství podzemních vod. Zmírňování extrémních teplot pomocí klimatizačních zařízení představujících další zdroj antropogenního tepla, bude nadále zvyšovat tepelnou zátěž v Praze.
Inovovaný web Klimatická změna
Jaké jsou poznatky o klimatické změně, jaké jsou její dopady a jaké se nabízejí možnosti jejich řešení, ukazuje přehledně inovovaný web Klimatická změna. Představuje podobu Česka až do konce tohoto století, jak ji vědci modelovali na základě naměřených dat a předpokládaného vývoje emisí skleníkových plynů v atmosféře.
Na webu návštěvník najde texty, mapy a grafy, v nichž získá informace o klimatu v minulých dekádách a o předpokládané podobě klimatu v dekádách příštích. Je tak možné se podívat na klimatické charakteristiky v letech 1961 až 1990, 1981 až 2010 a na předpokládané charakteristiky pro roky 2030, 2050, 2070 a 2085.
Informace lze nalézt také v interaktivních schématech. Zobrazují například různé typy české krajiny a lze na nich sledovat, co klimatická změna udělá s lesy na horách, s loukami ve středních polohách či s vinohrady v jihomoravské krajině.
Veškeré odhady budoucího vývoje jsou založeny na scénářích změny klimatu, které vyvinul tým CzechGlobe ve spolupráci s vědci z České zemědělské univerzity z týmu Martina Hanela. Vycházejí z výpočtů na základě globálních klimatických modelů.
Adaptační opatření proti vedrům ve městech
Druhým cílem je představit nejvýznamnější typy adaptačních opatření určených k boji proti dopadům veder ve městech. Mezi diskutované zásahy patří především řešení založená na přírodě. Zatímco zelená infrastruktura (tj. zelené koridory, střechy, fasády nebo školní dvory) využívá sílu zeleně, modrá infrastruktura (tj.
Zpráva se dále věnuje technickým aspektům, jako jsou materiály, povrchy a chladicí technologie využívané v městských oblastech. Dále se analýza zabývá významem technických aspektů, jako jsou materiály, povrchy a chlazení používané v městských oblastech. Třetím cílem je identifikovat nejúčinnější opatření ke zmírnění dopadů vln veder, a to na základě příkladů z měst, která jsou extrémním sezónním teplem pravidelně postihována. Čtvrtým cílem je otevřít otázku správy a informovanosti veřejnosti.
Na základě inovativních příkladů z Evropy i mimo ni analýza nabízí přehled nejrelevantnějších v současnosti dostupných řešení.
tags: #dopad #klimatických #změn #na #města #studie
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]