Dopady klimatických změn na Českou republiku

Klimatická změna se stala jedním z nejnaléhavějších problémů, kterým lidstvo aktuálně čelí. Její dopady jsou stále více patrné zejména ve formě extrémních výkyvů počasí, což vytváří významný tlak na ekonomiky celého světa.

S rostoucí intenzitou přímých dopadů klimatické změny na životní prostředí doprovázených důsledky zavádění klimatických zelených politik, roste také důležitost tohoto faktoru i z pohledu budoucí optimální reakce měnové politiky centrálních bank. Klimatický šok, který probíhá nad rámec běžného hospodářského cyklu, s sebou přináší mimo jiné také zásadní změny ve struktuře jednotlivých ekonomik, a tedy rizika pro schopnost centrálních bank dosahovat cenové stability v budoucnu.

Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to ze zjištění pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance.

Změna klimatu odráží zvyšování průměrné teploty v důsledku zvýšené koncentrace skleníkových plynů v atmosféře způsobené lidskou činností, především oxidu uhličitého, který vzniká při spalování fosilních paliv (uhlí, zemní plyn, ropa).

To mimo jiné vede ke změnám počasí v podobě dramaticky se zvyšující frekvence výskytu a rozsahu přírodních katastrof ve světě, jako jsou dlouhá období sucha, vlny veder, lesní požáry, či naopak záplavy, cyklóny nebo hurikány. Jedná se tak o velmi významné globální celospolečenské riziko.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Makroekonomické dopady a měnová politika

Dostupné studie zabývajícími se makroekonomickými dopady klimatické změny zatím nepřinášejí jednoznačný závěr ohledně celkových dopadů tohoto šoku a implikací pro měnovou politiku. Existuje pouze docela významná shoda na tom, že dopady změny klimatu je třeba zachytit analytickými nástroji, aby mohly být zakomponovány do rozhodovacích procesů.

Změna klimatu ovlivní cenovou stabilitu prostřednictvím svého dopadu na makroekonomické ukazatele, jako jsou inflace, produkce, zaměstnanost, úrokové sazby, investice, produktivita (ECB (2021)). Dále je nutné uvažovat opatření v oblasti fiskální politiky zacílená na zmírnění dopadů změny klimatu, která budou působit i na nastavení měnové politiky. Klimatická změna ovlivní i hodnotu a rizikový profil aktiv, což může vést k nežádoucímu hromadění finančních rizik, viz NGFS (2019a).

Rizika spojená s klimatickou změnou

Rizika vyplývající z dopadů klimatické změny lze rozdělit na „hmotná“, související s extrémními povětrnostními jevy, a na „přechodová“, odrážející implementaci klimatické politiky. Mezi hmotná rizika se řadí jak různé typy přírodních katastrof, tak i negativní dopady vysokých teplot (tzv. vln veder) na lidské zdraví, což může dále vést k migraci velkého počtu obyvatel a geopolitickým konfliktům, viz Brzoska a Fröhlich (2015) nebo Rigaud a kol. (2018).

Dopady klimatické změny ovlivní agregátní nabídku i poptávku. Extrémní události mohou rovněž fyzicky ničit kapitál a přesměrovávat investice od rozšiřování výroby do jeho rekonstrukce. Výpadky produkčních faktorů práce a kapitálu doprovázené častým narušováním globálních obchodních řetězců a dělby práce tak povedou ke snížení potenciálu a výrobních kapacit ekonomik světa.

Z hlediska poptávky hmotná rizika ovlivní preference a vzorce chování ekonomických agentů, zvýšená nejistota negativně dopadne na soukromou spotřebu (obezřetnostní úspory) a firmy (odložené investice). Hmotná rizika budou mít také negativní dopady na ceny aktiv a obecně na celý finanční sektor v podobě rostoucích problémů se zabezpečením úvěrů včetně velkých výzev například v odvětví pojišťovnictví.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Přechodová rizika představují ekonomické náklady plynoucí z postupného přeorientování se na nízko emisní ekonomiky. Vznikají v důsledku změn v klimatické politice, nevyhnutelných technologických změn, které budou vyžadovat velké investice, nebo změn preferencí a zvyklostí spotřebitelů novým podmínkám.

Může se jednat například o nové formy zdanění a regulatorní omezení, nárůst cen emisních povolenek, uhlíkovou daň a další. To může vyvolat pokles hodnoty určitých podnikových aktiv a také pokles ziskovosti podniků v některých odvětvích. Tyto změny tak rovněž představují rizika pro finanční systém s dalšími dopady na reálnou ekonomiku.

Klimatické scénáře

V rámci vyhodnocení ekonomických dopadů klimatické změny byly využity standardizované dlouhodobé klimatické scénáře v rámci tzv. fáze IV navržené NGFS. Klimatické scénáře, jejichž cílem je zmapování potenciálních rizik pro finanční systém v dlouhodobém horizontu, se člení podle ambicióznosti a načasování zavádění klimatických politik do čtyř kategorií, viz NGFS (2023).

• Orderly (Uspořádaný přechod): Předpokládají na celém horizontu relativně slabá zejména hmotná rizika v důsledku zahájení včasné, důvěryhodné a mezinárodně koordinované klimatické politiky.
• Disorderly (Neuspořádaný přechod): Jsou charakterizovány relativně významnou materializací přechodových rizik vyplývajících z pozdního zavedení klimatické politiky či rozdílného vývoje zeleného přechodu napříč zeměmi a sektory.
• Hot house world (Svět skleníku): Předpokládají nízká či žádná přechodová rizika a vysoká až extrémní hmotná rizika v důsledku předpokládaného značného nárůstu průměrné globální teploty.
• Too-little-too-late: Odrážejí zpoždění a mezinárodní rozdíly v ambicích klimatické politiky, které znamenají zvýšená přechodová rizika v některých zemích a vysoká hmotná rizika ve všech zemích kvůli celkové nízké účinnosti zeleného přechodu.

Provedené simulace ekonomických dopadů klimatické změny prostřednictvím globálního modelu NiGEM vycházejí z aktualizovaných tří vybraných hraničních hypotetických scénářů možného budoucího vývoje.

• Nulové emise 2050: Odpovídá omezení globálního oteplování v podobě nárůstu průměrné teploty maximálně o 1,5 °C oproti období let 1850 - 1900.
• Zpožděný přechod: Vyznačuje se oproti předchozímu scénáři pomalejší implementací globální klimatické politiky vedoucí ke snižování světových emisí CO2 až po roce 2030.
• Současná klimatická politika: Je charakterizován pokračováním globální klimatické politiky dle současných trendů využívání fosilních zdrojů energie a jen velmi pozvolným tempem snižování emisí CO2.

První skupinu modelovaných rizik představují hmotné šoky, tedy přímé dopady změny klimatu, které se negativně projeví jak na straně nabídky, tak i poptávky. Druhá skupina modelovaných rizik zahrnuje přechodové šoky, tedy zprostředkované dopady odrážející implementaci globální klimatické politiky.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Dopady na lesnictví a zemědělství

Nejviditelnějším a nejnákladnějším projevem klimatické změny v Česku byla masivní kůrovcová gradace, která v některých oblastech republiky, například v jižních Čechách nebo na Vysočině, způsobila zánik většiny smrkových lesů.

Mezi další oběti probíhající klimatické změny patří pěstitelé některých odrůd, především chmele a ovocných stromů. Sucho snižuje nejen úrodu, ale i obsah hořkých látek v pivu. Chmelaři proto řadu stanovišť ruší a přesouvají do oblastí, kde je zdroj vody, nebo alespoň příznivější mikroklima.

Adaptace krajiny na klimatické změny

Letošní rekordně teplé léto a začátek září, následované katastrofálními povodněmi, naléhavě nastolují téma adaptace krajiny na projevy klimatické změny. V rámci programu Strategie AV21 Záchrana a obnova krajiny byl proveden výzkum postojů k adaptačním opatřením v krajině, jehož cílem bylo zmapovat postoje veřejnosti k různým typům opatření v různých oblastech krajiny.

Česká veřejnost v prezentovaném výzkumu vyjádřila vysoké preference přírodním adaptačním opatřením v lesní a zemědělské krajině, stejně jako v oblasti vodního režimu a ekosystémů. Významným faktorem, prolínajícím se odpověďmi respondentů, je role státu v podpoře zavádění adaptačních opatření, ať už tuto podporu představovalo zavádění nových zákonů, či finanční pobídky.

S obecně popsanými opatřeními přírodní povahy panuje vysoký souhlas (revitalizace toků, mokřady v lesích a na polích, vyhlašování nových chráněných území, obnova ekosystémů, konektivita krajiny atp.).

Zvýšit kvalitu půdy a stabilitu krajiny můžeme různými krajinnými úpravami (např. zasakovacími příkopy, remízky, vodními plochami, mokřady, zatravněnými údolnicemi a polními cestami lemovanými keři a vhodnou zelení), bezorebnými technikami a organickým zemědělstvím, diversifikací plodin a jejich vhodným střídáním, pěstování polykultur, zvýšením obsahu humusu v půdě aplikací organických hnojiv, přímým využitím hodpodářských zvířat (např.

Dopady na vodní hospodářství

Vlivem změn klimatu a rozložení srážek, specifickými vodohospodářskými úpravami a hospodařením bude docházet k rychlejšímu odtoku vody z krajiny. Nedostatek vody povede také ke zvětšování sociálních rozdílů. Už dnes je do některých sídel v České republice třeba vodu dovážet, například v okolí obce Louny.

Závěr

Klimatická změna představuje komplexní výzvu pro Českou republiku, která vyžaduje koordinované úsilí v oblasti snižování emisí, adaptace na změněné podmínky a rozvoje udržitelných strategií v různých odvětvích hospodářství.

tags: #klimatické #změny #dopad #na #Českou #republiku

Oblíbené příspěvky:

• Ekodvory v Brně
• Podmínky ekologických plaket
• Ekologický pasport: co to je a proč ho potřebujete?
• Environmentální výchova – podrobnosti
• Průvodce pro učitele