Dopady Klimatických Změn v Čadu

Jen málo témat se v dnešní době těší větší pozornosti než změna klimatu. Mezinárodní komunita již všeobecně přijala skutečnost, že změna klimatu násobí existující napětí ve společnosti, která mohou za určitých podmínek přerůst až v konflikt. Nejvíce zranitelné jsou přitom nejchudší země, země s historií konfliktu a skupiny na okraji společnosti. Sociální a bezpečnostní tenze pak dále zhoršují dopady změn klimatu na zasažené společnosti.

Meteorologická pozorování ukazují, že za posledních 50 let se průměrná teplota pevniny a oceánů v globálním měřítku zvýšila zhruba o 0,8 °C. Globální oteplování není rovnoměrné. Do konce tohoto století by se podle čtyř hlavních scénářů vývoje klimatu měla průměrná globální teplota zvýšit o dalších 1 až 3,7 °C.

Podle analýzy Deloitte budou mít nejvíce potíží africké a arabské země. Nejvíce potíží způsobí globální oteplování africkým a arabským zemím. Zneklidňující může být i to, že nejvíce klimatických hrozeb zaznamenávají nejméně mírové státy jako Sýrie, Afghánistán, Čad nebo Indie.

Klimatická Bezpečnost a Rizika

Klimatická bezpečnostní rizika mají nicméně i schopnost se řetězit a prostupovat hranicemi, a to i na velké vzdálenosti. I přes mnoho nejistot ohledně dalšího vývoje změny klimatu vychází politika klimatické bezpečnosti z předpokladu, že změna klimatu je dynamickým procesem a je zapotřebí přijímat opatření k prevenci a reakci vůči jejím dopadům na mezinárodní bezpečnost.

Je přitom nutné zohledňovat nejen bezprostřední klimatická rizika, k nimž patří zejména přírodní katastrofy, ale i plíživá, dlouhodobá rizika, jako jsou např. vzestup hladin moří a oceánů, degradace půdy, přeshraniční spory o vodu, zvýšené riziko pandemií, proměna geopolitiky nebo nezamýšlené dopady klimatických politik.

Čtěte také: Jak změna klimatu ovlivňuje české zemědělství?

Politika klimatické bezpečnosti je ve fázi utváření a významnou měrou se opírá o práci expertů a výzkumných institucí. Jejím významným prosazovatelem na mezinárodní úrovni je EU. I když sama přijímá v rámci svých politik řadu opatření k posilování odolnosti vůči změně klimatu v mezinárodních vztazích, uznává, že nezastupitelnou roli v tomto úsilí sehrává multilaterální systém OSN, zejména pak Rada bezpečnosti OSN.

Dopady na Ekonomiku a Společnost

„Probíhající změna klimatu má dalekosáhlé nepříznivé dopady na přírodní systémy i lidskou společnost. V ekonomické rovině se změna klimatu týká primárně zemědělské produkce. Nicméně vliv je a bude patrný v celé řadě dalších odvětví, např. měnící se klimatické podmínky zasáhnou turistický ruch. V ostatních odvětvích, která nejsou vystavena přímo klimatickým změnám, se vliv změny klimatu projeví především prostřednictvím nižší nabídky práce a poklesu produktivity práce.

WBGU ukazuje, že změna klimatu zaprvé zhoršuje stávající environ­mentální krize, jako sucho, nedostatek vody a degradaci půdy, zesiluje konflikty o využití půdy a může vyvolat další environmentálně podmíněnou migraci. Rostoucí globální teploty budou ohrožovat základy obživy mnoha lidí, zvláště v rozvojových oblastech, zvyšovat zranitelnost vůči chudobě a sociální deprivaci, a tedy ohrožovat bezpečnost lidí. Zejména ve slabých a zranitelných státech se špatně fungu­jícími institucemi a systémem vlády změna klimatu pravdě­podobně přesáhne místní schopnost adaptace na měnící se environmentální podmínky, a bude tedy posilovat trend k obecné nestabilitě, která již existuje v mnoha společnostech a regionech.

Konflikty, které jsou zpočátku omezeny na místní nebo národní měřítko, často destabilizují sou­sední země, např. proudy uprchlíků, černým obchodem se zbraněmi nebo ústupem bojovníků. Konflikty tedy jeví efekt přelévání. Sucha a degradace půdy po­vedou k poklesu vý­nosů v zemědělství. Častější extrémní jevy, jako bouře a záplavy, vystaví riziku průmyslové zóny, dopravní, zásobovací a výrobní infrastrukturu v pobřežních oblastech, což přinutí firmy k přemístě­ní nebo uzavření provozů. V závislosti na typu a intenzitě klima­tických vlivů to může mít význam­ný nepříznivý dopad na globální ekonomiku.

Možné Konfliktní Scénáře

WBGU identifikuje čtyři schémata konfliktů, ve kterých může být krizový vývoj očekáván jako výsledek změny klimatu a které mohou nastat s podobnými vlastnostmi v různých oblastech světa:

Čtěte také: Problémy spojené s palmovým olejem

1. Klimaticky vyvolané znehodnocení zdrojů sladké vody: 1,1 miliardy lidí nemá v současnosti spolehlivý přístup k pitné vodě.
2. Klimaticky vyvolaný pokles produkce potravin: V současnosti je na světě více než 850 milionů lidí podvyživených.
3. Klimaticky vyvolaný nárůst katastrof - bouří a povodní: Změna klima­tu povede k dalšímu vzestupu výšky hladiny moře a k intenzivnějším bouřím a si­lným sráž­kám.
4. Klimaticky vyvolaná migrace: Zkušenost ukazuje, že migrace může vel­mi zvýšit pravděpodobnost konfliktu v tranzitních i cílových oblastech.

Regionální Ohniska

Společenské dopady změny klimatu se budou lišit v různých oblastech světa:

• Severní Afrika: Možnost politické krize a migračního tlaku se bude zvyšovat vlivem spolupůso­bení přibývajících epizod sucha a nedostatkem vody, vysokého populačního růstu, poklesu potenciá­lu zemědělství a slabé schopností politiky řešit problémy.
• Oblast Sahelu: Změna klimatu způsobí další environmentální stres a společenské krize (např. su­cha, neúrody, nedostatek pitné vody) v regionu již charakterizovaném slabými státy (např. Somál­sko, Čad), občanskými válkami (např.
• Jižní Afrika: Změna klimatu může dále oslabit ekonomické potenciály tohoto regionu, jehož země ve většině případů již náležejí k nejchudším na světě.
• Indie, Pákistán, Bangladéš: Dopady změny klimatu budou v tomto regionu obzvláště tvrdé.
• Čína: Změna klimatu zesílí stávající environmentální zátěž (např. znečištění vzduchu a vody, degradace půdy) nárůstem suchých období a vln horka, což zesílí postup pouště a nedostatek vody v některých částech země.
• Andská oblast a Amazonie: Rychlejší ústup horských ledovců v Andách zhoršuje problémy regio­nu s vodou.

Role Armády a Bezpečnostních Složek

Změna klimatu se dotkne všeho a všech na planetě. Výjimkou nejsou ani vojska. Nové prostředí bude náročnější jak pro zbraně, tak i pro ty, kteří je mají používat. Armády budou muset přehodnotit svou roli. Stále častěji vojáci nestojí proti nepříteli z masa a kostí, ale bojují proti přírodě.

Klíčovou roli budou a musí začít hrát také ve strategických předpovědích a v mapování klimatu. Podle profesora Mírových a konfliktních studií na Hampshire College Michaela Klarea může dokonce vojsko lidi spojovat. Armády a bezpečnostní komunity hrají tedy klíčovou roli při zmírňování a řešení proměn klimatu.

Globální Hlad a Změna Klimatu

Nejhorší situace stále panuje v subsaharské Africe, kde extrémního stupně dosáhl také Čad, Zambie a Madagaskar. Jen o něco lepší je situace v Jihovýchodní Asii. Za zhoršením situace stojí především konflikty, dopady klimatických změn a ekonomická krize, často však kombinace všech tří faktorů. V oblastech, které jsou zasaženy dlouhotrvajícím konfliktem, zvyšují klimatické změny ještě více napětí a prohlubují stávající problémy.

Právě ti nejchudší lidé budou jejími dopady v budoucnu nejvíce ohroženi. “Chudoba a hlad vede mimo jiné k devastaci životního prostředí. A právě i regiony, ve kterých trpí lidé hladem nejvíce, jsou navíc nejohroženější dopady klimatických změn. Přítom jejich obyvatelé nemají moc možností, jak se na ně připravit,” říká Jan Svitálek.

Čtěte také: Investice do energetické efektivity

Podle zprávy UNICEF žije každé třetí dítě na světě v oblastech s omezeným přístupem k vodě. Upozorňuje, že hrozba, kterou představují změny klimatu, situaci do roku 2050 ještě zhorší, protože se předpokládá, že s nedostatkem vody se bude potýkat o 35 milionů dětí více.

tags: #dopady #klimatických #změn #v #Čadu

Oblíbené příspěvky:

• Bear Grylls v divočině
• Využití kompostu Holík Svitavy
• Bydlení v přírodě v Babicích
• Iniciativy na ochranu přírody v ČR
• Problém sbírání odpadků u partnera