Dopady Změny Klimatu v ČR na Zemědělství

Dopady změny klimatu a nešetrné využívání přírodních zdrojů naši zemi trvale proměňují: nemocné lesy, neplodná pole, vysychající krajina, mizení živočišných druhů. Krajina ČR je tvořena 53 % zemědělskou půdou, 33 % lesy, 12 % je zastavěno a 2 % tvoří vodní toky a plochy. Naše zemědělská krajina je z historických důvodů málo členěná.

Zatímco v minulosti sucho způsobovalo delší období bez srážek, dnes se přidává i odpařování vody z krajiny způsobené vysokými teplotami vzduchu. S obdobími sucha se česká krajina potýkala i v minulosti, nikdy však v takovém měřítku, jako dnes. Vyšší teploty vedou k vyšší aktivitě mikroorganismů ve vodě a vyšší míře hnilobných procesů, nižší schopnosti vody rozpouštět kyslík a množení toxických sinic v důsledku vyšší koncentrace živin.

Stále častěji se budeme setkávat s extrémními projevy počasí, jako je sucho, povodně, vlny veder, lesní požáry a například i pozdní jarní mrazy. Oproti 60. letům 20. století vzrostla průměrná teplota o 2,2 °C, ztrojnásobil se počet tropických dnů (nad 30 °C) a zažíváme 7krát víc tropických nocí (nad 20 °C). Z jednoho či dvou horkých dnů v minulosti se stal celý týden. Množství srážek se dlouhodobě nemění, proměňuje se ale jejich charakter - teplejší atmosféra pojme více vodní páry, což vede k intenzivnějším srážkám (za pár hodin v létě spadne tolik vody, kolik běžně spadne za měsíc).

Důsledky sucha na vodní toky

Rok 2018 byl jedním z řady extrémně horkých a suchých let. Průměrná roční teplota vzduchu na území ČR (9,6 °C) byla o 1,7 °C vyšší než normál let 1981-2010. Roční srážkový úhrn na území ČR za rok 2018 (522 mm) činil pouhých 76 % normálu let 1981-2010. I ve Zruči nad Sázavou zažili v roce 2018 extrémní sucho, které se nejvýrazněji projevilo na řece Sázavě. Denní průtoky Sázavy klesly v srpnu 2018 hluboko pod průměr, na mnoha místech bylo při prakticky čtvrtinovém průtoku vidět dno řeky. Důsledkem samozřejmě nebylo jen to, že vodáci neměli dost vody pro své kratochvíle.

Sníží-li se takto dramaticky průtok jakékoli řeky, dojde k několika paralelním procesům: mělká a pomalu plynoucí/stojatá voda je teplotně nestabilní, snáze se zahřeje (takže Sázava měla v letních měsících běžně více než 20 stupňů Celsia), ale v noci stejně tak rychleji vychladne; podobně nestabilní je obsah kyslíku. Teplá a mělká voda se v horku též rychleji vypařuje; současně se v toku s malým průtokem změní poměr říční vody a vody, která do něj přitéká z čističek odpadních vod (v ČR bylo v roce nejméně 60 čističek odpadní vody, které vypouštěly do toku více než 50 % vody, která v něm byla, některé dokonce i více než 80 %!).

Čtěte také: Jak změna klimatu ovlivňuje české zemědělství?

Voda v takovém toku ztrácí kvalitu, její obyvatelstvo, rostliny i živočichové, přichází v důsledku souběhu všech těchto procesů o své životní podmínky, o biotopy, o možnost úkrytu před predátory atd. Ohroženy jsou i další, navázané organismy. Celkově tedy vidíme, že (hydrologické) sucho neznamená jen “málo vody”, ale komplexní ohrožení životaschopnosti celého říčního ekosystému, který je již tak suchem poškozován. Ve Zruči nad Sázavou, kterou jsme zmínili na počátku, tak byla v srpnu roku 2018 úplně zelená voda, plná sinic, zelených řas či rozsivek. Voda nebyla vhodná pro žádný typ rekreace, život v ní a kolem ní umíral.

Dopady na lesní porosty

Českou krajinu budou častěji ohrožovat požáry. Pokud se jich objeví v jeden čas více na jednom místě, hasiči nemusejí stíhat a může nastat problém. Monokultury, zejména ty smrkové, jsou nestabilní a náchylné na sucho, větrné kalamity nebo napadení škůdci. Problému přispívá i nevhodné hospodaření s lesy, zejména pasečné hospodaření (holoseče). Jedná se o způsob těžby dřeva, při kterém se plošně odstraní porost, čímž dochází k expozici půdy slunci a větru a její degradaci (znehodnocení). V důsledku pasečného hospodaření dochází k poškození lesních ekosystémů, jejich ekologických funkcí a konečně i produkci dřeva a ekonomické hodnoty. Výhodou pasečného hospodaření je snadné využití těžkých strojů, které ovšem dále devastují lesní půdu.

Alternativou pasečného hospodaření je těžba tzv. probírkou, kdy jsou těženy jednotlivé stromy a nedochází k plošnému zničení ekosystému a degradaci půdy. Tento typ hospodaření je hojně využíván např. Erozi půdy způsobuje kombinace různých vlivů - od klimatické změny přes intenzivní zemědělství a pěstování nevhodných plodin a monokultur po její vystavení silnému větru a vysoušení (např.

Změny v zemědělské výrobě

Zemědělství je oblast, která patří mezi nejvíce ohrožené klimatickou změnou. Je to způsobeno jeho přímou závislostí na počasí. Klimatická změna mění a v příštích desetiletích bude měnit podmínky pro zemědělské hospodaření. Dopady, které již zažíváme, a které budou zásadně ovlivňovat zemědělskou produkci a ekonomiku se budou stále prohlubovat. Četnější a intenzivnější meteorologické extrémy jako je sucho, vysoké teploty, jarní mrazy, změny v rozložení srážek, absence sněhu apod.

Obhospodařované umělé ekosystémy - (intenzivní zemědělská výroba) budou ohroženy zejména v nižších oblastech, kde je již nyní limitujícím faktorem dostupnost vody a kde je možné očekávat významný nárůst stávajících i nově migrujících patogenů. Bez výraznějšího zvýšení srážek a při předpokládaném nárůstu výparu bude ve větší míře ohrožena suchem řada našich nejproduktivnějších oblastí, ve kterých budou klesat hodnoty vláhových indexů.

Čtěte také: Zemědělství v ČR a Klimatické Změny

V letech 2011-2020 bylo tepleji o 2,2 °C než před 60 lety, což znamenalo, že nám narostl počet tropických dnů (nad 30 °C) trojnásobně a tropických nocí (nad 20 °C) 7krát a ty nejchladnější roky byly do poloviny 19. Zatímco před 100 lety byla jižní Morava nejvýnosnější oblastí z pohledu zemědělců, tak dnes to zdaleka neplatí. A už to není ani Haná a Polabí. Naopak v posledních letech byly produkčně velmi úspěšné vyšší polohy jako Českomoravská vrchovina, kde se dříve mluvilo o tom, že končí chleba a začíná kamení.

V letech 2011-2012 a 2018, kdy bylo velké sucho, byl také velký propad ve výnosech plodin, a to až pod úroveň 60. let 20. století. Při tom nejhoršími scénáři může být ke konci století postiženo suchem až 80 % výměry pěstování pšenice. Pěstování pšenice by tak přestalo být výhodné. Mluví se tedy častěji o vyšlechtění odolnějších odrůd a případně až k přechodu na stabilnější plodiny jako proso a čirok.

Adaptace zemědělství na změny klimatu

Klimatická změna zásadně proměňuje podmínky pro zemědělskou produkci v Česku a globálně bude mít vliv na potravinovou bezpečnost. Podle oslovených odborníků se zemědělství musí připravit na největší transformaci v novodobé historii. Experti se shodují v tom, že bez adaptačních opatření mohou výrazně klesnout výnosy.

Zásadní roli v adaptaci bude hrát obnova krajiny, efektivní hospodaření s vodou, šlechtění odolnějších odrůd i využití moderních technologií. Odborníci ale varují před tím, že některým změnám, jako jsou častější sucha, extrémní výkyvy počasí nebo posuny vegetačních období, se už nelze vyhnout a jistá nestabilita v produkci je reálná.

Adaptace podle něj už probíhá, ale její tempo musí zrychlit, aby české zemědělství zůstalo konkurenceschopné i v klimaticky náročnější budoucnosti. Adaptace je dlouhodobý proces. „Není jedno magické řešení, ale podle statistik už dnes vidíme jasné signály, že se zemědělský sektor mění. Změna klimatu se týká nás všech. Nejvíce ale dopadá na ty, kdo ji ovlivňují nejméně. Zejména oblasti Afriky a Blízkého východu jsou změnami klimatu těžce zasažené. Výkyvy počasí také ovlivňují zemědělství, na kterém závisí více než dvě třetiny obyvatel rozvojových zemí.

Čtěte také: Čad čelí klimatickým změnám

Možnosti zlepšení stavu

Zvýšit kvalitu půdy a stabilitu krajiny můžeme různými krajinnými úpravami (např. zasakovacími příkopy, remízky, vodními plochami, mokřady, zatravněnými údolnicemi a polními cestami lemovanými keři a vhodnou zelení), bezorebnými technikami a organickým zemědělstvím, diversifikací plodin a jejich vhodným střídáním, pěstování polykultur, zvýšením obsahu humusu v půdě aplikací organických hnojiv, přímým využitím hodpodářských zvířat (např.

Ve srovnání se stavem před scelováním (sjednocováním) pozemků v 50. letech minulého století obsahuje menší množství krajinných a vodních prvků. Faktem je, že se v posledních letech situace postupně zlepšuje. Např. omezení pěstování jedné plodiny na půdní blok maximálně o velikosti 30 ha, nárůst počtu biopásů (pásy zeleně, které se ponechávají bez zásahů a zajišťují úkryt a potravu pro hmyz, ptáky a drobné polní savce) podpora budování mokřadů a vodních prvků, resp. zavedení protierozní vyhlášky jsou správnými kroky, které mimo jiné postupně odstraňují vysokou náchylnost zemědělské krajiny k probíhající změně klimatu.

Často se hovoří o absenci orby, jako o příkladu nehospodárného nakládání s půdou. Je však třeba rozlišovat dva typy bezorebného hospodařní: konvenční hospodaření s těžkou technikou, pesticidy a hnojivy, kdy absence orby vede k utužování a degradaci půdy a organické, bezorebné techniky bez těžkých strojů a chemie, kdy organickou hmotu necháváme ležet na povrchu (tzv. mulč), a ta je do půdy vpravována živočichy jako jsou dešťovky, které fungují jako “přírodní” oráčové bez negativních dopadů průmyslové orby.

tags: #dopady #změny #klimatu #v #čr #zemědělství

Oblíbené příspěvky:

• Inspirace pro zútulnění domova
• Zvláště chráněné druhy v ČR
• Environmentální výchova 5. ročník
• Řešení znečištění vody
• Podzimní péče o zahrádku: Kompost