Dotace na plochy v ekologickém zájmu (EFA) a podmínky greeningu


29.03.2026

Setkali jste se již s termínem greening v zemědělství? Jde doslova o ozelenění v zemědělství. Jestliže ne, tak se určitě ptáte se, co to je greening? Jde o zemědělský program, který se snaží podporovat ekologické hospodaření zemědělců a zajištění dobrých životních podmínek hospodářských zvířat.

Co je Greening?

Greening zavedla reforma společné zemědělské politiky (SZP) z roku 2013 jako soubor opatření, jejichž splněním podmínila výplatu 30 procent zemědělských dotací. Účelem je zvýšit ochranu životního prostředí a klimatu na zemědělských plochách, a to i v místech, která nepokrývají opatření z druhého pilíře SZP, tedy Programu rozvoje venkova.

Zavedení greeningových pravidel má zemědělce orientovat k hospodaření šetrnějšímu k životnímu prostředí. Hovoří se o něm jako o novém prvku reformované Společné zemědělské politiky, ale řada greeningových podmínek se už dosud uplatňovala v praxi například prostřednictvím GAEC nebo některých jiných dotačních titulů.

Greening dotace jsou vypláceny jako jednotná platba na plochu, která se řídí nařízením pro přímé platby číslo 1307/2013 a jejími prováděcími předpisy. Každý stát si pak dále upřesňuje technické detaily jako například lhůty, agrotechnické postupy a další volitelné podmínky. Podmínky udělení greening dotace se snaží cestou minimální administrativy, co nejvíce přispět ke konkurenceschopnosti českých zemědělců.

Na greeningovou platbu je určená nezanedbatelná část národní obálky pro přímé platby, celých 30 %. Platba se váže k podání jednotné žádosti a stejně jako SAPS, bude mít plošný charakter. Ale jak už jsme upozornili, v plné výši na ni budou mít nárok pouze zemědělci, kteří splní všechny podmínky.

Čtěte také: Životní prostředí: možnosti dotací

Povinnosti greeningu se netýkají zemědělců hospodařících v systému ekologického zemědělství, kteří mají z legislativy na platbu nárok automaticky. Konkrétní sazba se každoročně vypočte vydělením celkové národní částky přímých plateb počtem způsobilých hektarů SAPS a její výši také ovlivní vývoj směnného kurzu koruny vůči euru.

Stejně jako v předchozím roce je možné v rámci programu greening 2015, aby zemědělští podnikatelé žádali o dotace. Pro obdržení jednotné platby musí být žadatel například aktivní zemědělec s minimální výměrou pozemku 1 hektar obhospodařované zemědělské půdy.

Podmínky Greeningu

Pro zemědělce začala platit v letošním roce nová podmínka. V případě podání jednotné žádosti o jednotnou platbu na plochu musí hospodařící subjekty dodržet zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí, tzv. ozelenění. Podmínky pro uplatnění příspěvku na opatření upravuje předpis č.

Zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí zahrnují 3 hlavní kategorie opatření:

  • Diverzifikace plodin
  • Zachování poměru trvalých travních porostů
  • Vyhrazené plochy využívané v ekologickém zájmu (EFA)

Diverzifikace plodin

Prvním z nich je diverzifikace plodin, jenž se vztahuje na zemědělce s min. 10 ha.

Čtěte také: České dotace na OZE

Zachování poměru trvalých travních porostů

Druhou kategorií greeningu je zachování poměru trvalých travních porostů, kde je cílem udržení TTP na zemědělské ploše.

Třetí greeningová složka, zachování trvalých travních porostů, bude sledována na národní úrovni jako podíl výměry trvalých travních porostů vůči celkové zemědělské ploše. Cílem je neodchýlit se o tohoto poměru o více než 5 %. Pokud k takové situaci nedojde, obecně se povinnost zachování určitého poměru trvalých travních porostů jednotlivých zemědělců nedotkne. Ale v případě, že se v budoucnu za Českou republiku zjistí významnější změna v poměru mezi trvalými travními porosty a celkovou zemědělskou plochou, pak bude nezbytné přistoupit k mechanismu zpětného zatravnění a odchylku tak vrátit do stanovených mezí.

Vyhrazené plochy využívané v ekologickém zájmu (EFA)

Toto opatření je nutné dodržet v případě, že zemědělský podnikatel, který žádá o dotaci, užívá více než 15 ha orné půdy. V tom případě musí na alespoň 5-ti % jeho výměry uvedené v žádosti, vyčlenit právě pro plochu využívanou v ekologickém zájmu (tzv.

K výše uvedeným třem složkám greeningu doplňujeme další možnost, jak naplnit podmínky pro přiznání platby, nicméně tato bude zavedena až od roku 2016. Jedná se o využití tzv. ekvivalentních neboli rovnocenných postupů, které představují stejný nebo větší přínos pro životní prostředí. Těmito postupy budou vybrané dotační tituly Programu rozvoje venkova a žadatel tak bude mít právo plnit podmínky greeningu jejich prostřednictvím. Konkrétně jde o agroenvironmentálně-klimatické opatření, podopatření Zatravňování orné půdy, Zatravňování drah soustředěného odtoku, Biopásy a Ochrana čejky chocholaté, přičemž pro účely greeningu bude možné využít jedno nebo více z nich.

V roce 2015 lze jako EFA vyčlenit tyto plochy/prvky, jejichž podmínky jsou uvedeny v nařízení vlády č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády (dále „NV PP“):

Čtěte také: Podmínky pro Získání Kotlíkové Dotace

  • úhor využívaný v ekologickém zájmu,
  • krajinné prvky v ekologickém zájmu,
  • souvrať,
  • plochy s rychle rostoucími dřevinami,
  • zalesněné plochy,
  • plochy s meziplodinami nebo,
  • plochy s plodinami, které vážou dusík.

Podrobnější informace o všech podmínkách prvků EFA pak najdete v Metodické příručce pro přímé platby 2015.

Na plochách EFA musí být dodržovány podmínky podmíněnosti. Podmínky kontrol podmíněnosti, jejichž plněním je podmíněno poskytnutí požadovaných vybraných dotací v plné výši, jsou stanoveny nařízením vlády č. 309/2014 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých zemědělských podpor (dále „NV CC“). Patří mezi ně podmínky standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (DZES). Podrobnější informace k podmínkám podmíněnosti jsou uvedeny v metodické příručce: Průvodce zemědělce Kontrolou podmíněnosti platný pro rok 2015.

Společné využití prvků v rámci ploch vymezených v ekologickém zájmu (EFA) a podmínek pro CC (standardů DZES)

Plochy/prvky EFA Podmínky standardů DZES
1. Úhor využívaný v ekologickém zájmu - § 12 NV PP Černý úhor nelze z důvodu rizika vodní a větrné eroze zakládat na SEO ani na MEO půdách. - Příloha č. 2, bod 5. NV CC (DZES 5)
2. Krajinné prvky využívané v ekologickém zájmu - § 13 NV PP Krajinné prvky stanovené pro plnění podmínek DZES, kterými jsou mez, terasa, travnatá údolnice, solitér, skupina dřevin, stromořadí a příkop se považují za EFA. Kontrolou na místě mohou být zároveň kontrolovány podmínky v rámci standardu DZES 7a, tedy zda nedošlo k poškození nebo zrušení KP: Žadatel nezruší a nepoškodí krajinný prvek a druh zemědělské kultury rybník, včetně zákazu řezu dřevin v době od 31. března do 1. listopadu. Uvedené podmínky se nevztahují na zásahy provedené se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody a krajiny. - Příloha č. 2, bod 7. a) NV CC (DZES 7)
3. Souvrať - § 14 NV PP Souvrať zavedenou pro plnění podmínek standardu DZES 5 (využití souvrati jako půdoochranné technologie na MEO plochách) lze deklarovat jako EFA, avšak při splnění všech podmínek pro souvratě, které vyplývají ze znění DZES (půdochranná technologie) a NV PP (prvek EFA). Dále souvrať vedenou jako prvek EFA lze využít i jako prvek půdoochranné technologie zasakovací pás v rámci DZES 5, ale pouze v případě, že je založena od hranice DPB. Stejně pak platí, že musí být splněny všechny podmínky pro souvratě, které vyplývají ze znění NV PP a podmínky pro zasakovací pásy, které jsou stanoveny v rámci DZES . - Příloha č. 2, bod 5. NV CC (DZES 5)
4. Plocha s rychle rostoucími dřevinami pěstovanými ve výmladkových plantážích - § 15 NV PP -
5. Zalesněná plocha - § 16 NV PP -
6. Plocha s meziplodinami - § 17 NV PP Plochy s ozimou variantou meziplodin pro EFA je možné využít i pro splnění podmínek DZES 4: Žadatel na ploše dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, jehož průměrná sklonitost přesahuje 5 stupňů, zajistí po sklizni plodiny založení porostu ozimé plodiny, nebo uplatní alespoň jedno z níže uvedených opatření: a) ponechání strniště sklizené plodiny na dílu půdního bloku do založení porostu následné jarní plodiny, b) podmítnutí strniště sklizené plodiny a jeho ponechání bez orby až do založení porostu následné jarní plodiny, nebo c) díl půdního bloku je nejpozději do 20. září oset meziplodinou a tento porost plodiny je zachován nejméně do 31. října. Tato opatření se neuplatní v případě, kdy je v rámci agrotechnického postupu provedeno zapravení statkových hnojiv, s výjimkou hnojiv z chovu drůbeže, nebo organických hnojiv nejméně v dávce 10 tun na hektar a nejvýše v dávce 50 tun na hektar. Dále plochy s ozimou variantou meziplodin vedenou jako prvek EFA lze využít i jako prvky půdoochranné technologie v rámci DZES 5 - osetí souvratí, zasakovací pás, přerušovací pás, ale pouze v případě, že jsou splněny všechny podmínky pro meziplodiny, které vyplývají ze znění NV PP a podmínky pro půdoochranné technologie, které jsou stanoveny v rámci DZES. - Příloha č. 2, bod 4. NV CC (DZES 4)
7. Plocha s plodinami, které vážou dusík - § 18 NV PP Plochy s dusík vázajícími plodinami pro EFA je možné využít pro splnění podmínek DZES 6: Žadatel nebude na jím užívaném dílu půdního bloku pálit bylinné zbytky a současně na minimálně 20 % jím užívané výměry dílů půdních bloků s druhem zemědělské kultury orná půda, vztažené k celkové výměře tohoto druhu kultury užívané žadatelem k 31. květnu příslušného kalendářního roku v evidenci půdy, zajistí každoročně a) aplikování tuhých statkových hnojiv nebo tuhých organických hnojiv minimálně v dávce 25 tun na hektar, s výjimkou tuhých statkových hnojiv z chovu drůbeže minimálně v dávce 4 tuny na hektar; při plnění podmínky zapravením ponechaných produktů při pěstování rostlin, například slámy, není podle zákona o hnojivech stanovena minimální dávka, nebo b) pokrytí tohoto procenta výměry, popřípadě jeho odpovídající části v termínu minimálně od 1. června do 15. července příslušného kalendářního roku porostem dusík vážících plodin druhu - cizrna, čočka, fazol, hrách, peluška, jetel, komonice, lupina, sója, štírovník, vojtěška, úročník, vikev, bob a vičenec; popřípadě jejich směsí; porosty výše uvedených druhů plodin lze zakládat i jako podsev do krycí plodiny, popřípadě jako směsi s trávami v případě, že zastoupení trav v porostu nepřesáhne 50 %. - Příloha č. 2, bod 6. NV CC (DZES 6)

Na závěr je vhodné podotknout, že v případě nedodržení podmínek zemědělských postupů příznivých pro klima a životní prostředí bude žadateli příspěvek krácen v závislosti na počtu porušených podmínek a rozsahu nedodržení.

tags: #dotace #plochy #v #ekologickem #zajmu #efa

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]