Ani miliardové evropské dotace nezměnily v Česku způsob nakládání s komunálními odpady.
Nejvyužívanější metodou zůstává dál skládkování, i když je nejméně vhodné. Státu se také nedařilo zvyšovat kapacity pro recyklaci odpadů ani budovat či modernizovat zařízení na energetické využití odpadů.
Neklesá ani produkce odpadů. V tiskové zprávě to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který prověřoval využití prostředků státu a EU v této oblasti mezi lety 2018 až 2020.
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) si uvědomuje, že vysoká míra skládkování odpadů je problém, řada přijatých i chystaných opatření ale v nejbližších letech situaci zlepší.
NKÚ uvedl, že při kontrole odhalil zásadní problémy v nakládání s odpady v ČR. "Přestože národní i evropské strategické dokumenty hovoří o tom, že ukládání odpadů na skládky je nejméně vhodný způsob nakládání s komunálními odpady, zůstává v ČR skládkování stále nejvyužívanější metodou.
Čtěte také: Životní prostředí: možnosti dotací
V roce 2020 skončila v Česku na skládkách téměř polovina komunálního odpadu, 39 procent odpadu bylo opětovně použito či recyklováno, jen 13 procent odpadu bylo energeticky využito.
Ministerstvo odmítlo tvrzení, že by stát nedělal kroky ke zlepšení situace. V roce 2021 začal platit balíček odpadové legislativy, který podle úřadu řeší především předcházení vzniku odpadů, zvýšení třídění a využití odpadů i odklon od skládkování.
Hlavním nástrojem je podle ministerstva postupné navyšování poplatku za skládkování. Kontroloři poukázali také na to, že poplatek za skládkování zůstal 12 let beze změny, tedy na 500 korunách za tunu odpadu.
Výjimka v zákoně ale umožňuje obcím ukládat na skládky do roku 2029 podstatnou část jejich odpadů za původní sazbu, což fakticky zvýhodňuje skládkování oproti jiným formám nakládání s odpady. Například energetické využití jedné tuny komunálního odpadu stálo v roce 2021 v průměru 1799 korun.
"S podobnou cenou za skládkování počítá ministerstvo životního prostředí až v roce 2028 - tedy jen dva roky před jeho úplným zákazem.
Čtěte také: České dotace na OZE
Kontrola NKÚ také zjistila, že mezi roky 2016 až 2020 se v ČR zvýšila i produkce nebezpečných odpadů, a to o 23 procent.
Ministerstvo životního prostředí dodalo, že letos zahájí přípravu nového Plánu odpadového hospodářství na období 2025-2035.
Formuluje dlouhodobou vizi a perspektivu pro naprosto klíčové období let 2025-2035, a to v kontextu nezbytnosti splnění závazných cílů vymezených v evropské a národní legislativě.
„Příštích deset let bude pro přechod na moderní odpadové hospodářství kritických.
Plán odpadového hospodářství představuje konkrétní cestu, jak odpady proměnit na materiál a suroviny pro další využití, jak předcházet vzniku odpadů, jak uplatnit recykláty v praxi a jak efektivně přeměnit zbytkový odpad na energii.
Čtěte také: Podmínky pro Získání Kotlíkové Dotace
Klíčovou roli v tom sehraje rozšířená odpovědnost výrobců, to je reálná cesta, jak dosáhnout opravdové cirkularity.
Musíme rozšířit systém, který dnes funguje u obalů, baterií, vysloužilých elektrospotřebičů či pneumatik.
Nově se bude týkat i textilu a obuvi a do budoucna by se měl rozšířit i na nábytek, hračky nebo sportovní potřeby.
Odpovědnost výrobce přiměje firmy, aby přemýšlely, z jakého materiálu produkty vyrábějí a zda je možné je dobře recyklovat.
„Plán představuje reálné možnosti pro nakládání s odpady na území ČR a důsledně vychází z principu hierarchie odpadového hospodářství.
Česká republika se musí prioritně soustředit na ochranu kritických surovin, předcházení vzniku odpadů, prodlužování životnosti výrobků a tím tedy minimalizovat plýtvání.
Pro dosažení stanovených priorit je tak součástí plánu i Program předcházení vzniku odpadů, Program předcházení vzniku potravinového odpadu a rovněž je reflektována oblast kritických surovin a jejich vzrůstající význam.
Opatření v oblasti předcházení vzniku odpadů zahrnují například snižování množství obalového odpadu a jednorázových plastů, podporu opětovného použití výrobků nebo díky zavedení digitálních pasů lepší využití stavebních materiálů.
Plán odpadového hospodářství je rozsáhlý dokument, který na více než 400 stranách detailně vyhodnocuje stav a vývoj odpadového hospodářství ČR, podrobně analyzuje toky jednotlivých druhů odpadů, a zcela unikátně modeluje potenciální scénáře a prognózy vývoje produkce a nakládání s komunálními odpady.
Navazující Závazná část stanovuje cíle a opatření pro předcházení vzniku odpadu a dále cíle a zásady odpadového hospodářství, opatření k jejich dosažení včetně preferovaných způsobů nakládání s odpady.
Oproti předchozímu plánu odpadového hospodářství je součástí této nové moderní strategie i robustní „Ekonomická analýza Plánu odpadového hospodářství České republiky na období 2025-2035“, která popisuje náklady na zajištění bezpečného nakládání s odpady, naplňování hierarchie nakládání s odpady, přechod k cirkulární ekonomice a plnění závazných cílů vyplývajících z legislativy EU.
Ekonomická analýza POH ČR odhaduje, že v horizontu období let 2025-2035 budou potřebné investice do odpadového hospodářství, nezbytné ke splnění cílů POH ČR, dosahovat až cca 159 mld.
Významnou finanční podporu investic do rozvoje infrastruktury odpadového a oběhového hospodářství představuje stávající Operační program Životní prostředí 2021-2027.
„Cíle jsou jasně dané.
Například u komunálního odpadu se chceme v roce 2035 dostat do stavu, kdy budeme recyklovat přes 4 miliony tun.
Maximálně 2 miliony tun se bude energeticky využívat a na skládkách neskončí ani 300 tisíc tun směsného komunálního odpadu.
Ministerstvo životního prostředí vyhlašuje novou dotační výzvu zaměřenou na podporu recyklace textilu a textilního odpadu komunálního původu.
Výzva v objemu 80 milionů korun má za cíl stabilizovat stávající systém zpracování, rozšířit jeho kapacity a zajistit, aby co nejvíce použitého textilu bylo dále využito - místo toho, aby skončilo na skládkách.
Žádosti je možné podávat od 10. Nová výzva přichází v přechodném období před spuštěním systému rozšířené odpovědnosti výrobců (zkráceně EPR), který má v budoucnu přenést část odpovědnosti a nákladů na ty, kdo textil uvádějí na trh.
„Na evropské úrovni byl schválen systém EPR pro textil, který bude muset Česká republika v tomto volebním období zavést.
Protože je trh s recyklací textilu v Evropě nyní nestabilní a někteří zpracovatelé v zemích bez tohoto systému končí, zavádíme dočasnou podporu.
Ta má pomoci udržet a rozvíjet české recyklační kapacity, dokud nezačne EPR systém plně fungovat.
„Naší prioritou je, aby textil nekončil na skládkách, ale dostal druhou šanci - ideálně recyklací.
Chceme, aby výrobci přemýšleli o tom, z čeho své produkty vyrábějí.
Systém rozšířené odpovědnosti je cesta k udržitelnějším materiálům, nižším nákladům pro obce i domácnosti, a především k méně odpadu.
Podle odhadů se v Česku každoročně vyprodukuje kolem 60 tisíc tun textilního odpadu, z čehož 19 % končí na skládkách.
I přes existenci zhruba 10 tisíc sběrných míst je kapacita zpracovatelských zařízení stále nedostačující - aktuálně působí v ČR jen sedm až osm firem, které ročně zvládnou zpracovat asi 40 tisíc tun.
Konkrétním příkladem takového žadatele může být například Diakonie Broumov, která se sběru a zpracování odpadu věnuje již přes deset let.
„Diakonie Broumov, která ročně vytřídí kolem 6 000 tun textilu z více než 2 000 obcí, je ukázkovým příkladem, jak propojit sociální poslání se smysluplnou recyklací.
Chceme podobné projekty podporovat po celé republice.
Na každý rok bude možné podat jednu žádost.
V ní bude nutné uvést jaké množství plánuje žadatel v daném roce zrecyklovat a následně dále využít.
„Čím větší toto číslo bude, tím vyšší provozní podporu žadatel na daný rok získá.
Maximální míra podpory bude omezena limitem veřejné podpory de minimis.
Žádosti bude Státní fond životního prostředí ČR přijímat elektronickyod 10. října 2025 do 30. června 2027.
Vedle této výzvy mohou zpracovatelé textilu využít také kombinaci dotace a záruky za komerční úvěr v rámci Operačního programu Životní prostředí.
tags: #dotace #skladkovani #komunalniho #odpadu #podmínky