Geoparky a jejich role v ochraně přírody a krajiny

Rozšiřující se cestovní ruch svým předivem hlasů slibujících příjmy, zaměstnanost, neopakovatelné zážitky a nové cíle cestování obepíná svět. Ochrana přírody, zaměřená na zachování druhů in situ, ochranu biotopů i krajiny jako celku a vybavená rostoucím souborem poznatků a nástrojů, postupně stále více uznává zásadní význam výchovného, osvětového a emociálního působení přírodně cenných oblastí na člověka jako klíče k účinné péči o přírodu a krajinu a ke změnám priorit rozvoje postindustriální společnosti.

S geoparky se lze setkat ve většině evropských států, v Asii, Jižní a Severní Americe i v Africe, přičemž globálních geoparků UNESCO je 127 v 35 zemích. Autoři fotografií: Martina Pásková, Jiří Adamovič (Geolog.

Co je geopark?

Podstatu geoparku lze odvodit ze samotného názvu, neboť předponu „geo“ lze přeložit z latiny jako „Země“. Posláním geoparku je pak posílit přirozenou vazbu člověka k Zemi ve smyslu návratu k přírodě a krajině v kontextu hledání udržitelnějšího způsobu života. Geoparky se věnují především ochraně, prezentaci, interpretaci a rozumnému využívání dědictví Země, její abiotické, biotické a kulturní rozmanitosti.

To vyžaduje soustavnou informovanost, komunikaci, vzdělávání veřejnosti, využívání posledních poznatků z výzkumu neživé přírody a souvisejících přírodovědných i humanitních disciplín a především intenzivní zapojení místních obyvatel do činnosti geoparku. Geopark by rozhodně neměl být chápán jako geologická expozice, ač se s tímto výkladem lze někdy setkat. Geopark sice vzniká v krajině s vysokou geologickou pestrostí a hodnotou, avšak důležitou roli v něm sehrává člověk.

Nelze vyhlásit geopark v území bez lidského osídlení, neboť geoparky vznikají především pro lidi, kteří na jejich území žijí, a jsou rozvíjeny jen díky jejich zapojení. Jde o to, aby místní obyvatelé v míře svých schopností a zájmu poznali příběh vzniku krajiny, ve které žijí, porozuměli procesům, které ji v současnosti utvářejí, a přemýšleli o její budoucnosti. To vše jim má pomoci ztotožnit se s touto krajinou, stimulovat touhu dále ji poznávat a zapojit se do péče o ni.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Geopark je geologicky významné území, s počtem obyvatel dostatečně velkým pro realizaci udržitelného rozvoje. Prezentuje nejen geologické a geomorfologické dědictví, např. Geoparky nabízejí jednu z možností, jak chránit a zároveň zodpovědným způsobem využívat dědictví planety Země. Nepředstavují žádnou zákonem vymezenou kategorii chráněného území, jsou iniciativou místních a regionálních institucí podporovanou v míře odpovídající její serióznosti a profesionalitě Ministerstvem životního prostředí ČR.

Geopark je území, kde existuje společenská shoda na tom, jak žít v souladu s přírodou, aby činnost člověka v krajině zachovávala a kultivovala její přírodní a kulturní hodnoty. Geoparky podporují vědecký výzkum a spolupráci s univerzitami a výzkumnými institucemi. Stimulují dialog mezi vědci a místními obyvateli, kteří hrají v geoparku zásadní roli, protože se různým způsobem podílejí na jeho vzniku a chodu.

Geopark je území s potenciálem pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu, k jehož realizaci dochází kromě provozováním tzv. geoturismu i prostřednictvím dalších forem šetrného cestovního ruchu, jako jsou např. ekoturismus, agroturismus či etnoturismus.

Po vzoru jiných národních sítí geoparků v Evropě i ve světě, vznikla i v České republice Síť národních geoparků. Ta bude postupně přibírat další národní geoparky vznikající na území ČR a umožňovat jim efektivní tvorbu společných projektů, pravidelnou výměnu informací a sdílení praktických zkušeností, sdílení webstránky, používání společného loga atd. Fungování této sítě je v rukou Rady národních geoparků, poradního orgánu ministra životního prostředí ČR, který mj. konzultuje a hodnotí podané žádosti o vyhlášení národního geoparku.

Členem Sítě evropských geoparků a současně Světové sítě geoparků pod patronací UNESCO se v říjnu 2005 stal Geopark Český ráj, který se v červnu 2010 společně s Geoparkem Egeria (Karlovarský kraj) stal národním geoparkem. Dalšími dvěma národními geoparky se v dubnu 2012 staly Geopark Železné hory a Geopark GeoLoci (Tachovsko).

Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci

Geopark Kraj blanických rytířů a Geopark Podbeskydí prezentující se zemitým tématem „Karpaty - kameň a život“ jsou nyní v procesu certifikace na národní geopark. Další čtyři geoparky se nachází v pokročilé fázi své kandidatury na národní geopark: Geopark Joachima Barranda se světově proslulou paleontologií, Geopark Vysočina nejen s žulovým fenoménem, Geopark Jeseníky s čarovnou krajinou a čarodějnickou minulostí a Geopark Ralsko s výpravným mottem „Krajinou zaniklých obcí, železné rudy a pískovce bez bariér“.

Řídicí subjekty národních i kandidátských geoparků úzce spolupracují s představiteli krajů a obcí ležících na jejich území. Základní zásady a podmínky vzniku, rozvoje a fungování národních geoparků jsou obsaženy v Chartě národních geoparků ČR. i ostatních krajinně ekologických disciplín. Je v ní dále zahrnuta i otázka ochrany a údržby geologických lokalit, nikoli ve smyslu legislativním, nýbrž jako aktivní působení pomocí osvětových, ekonomických, terénně technických a dalších nástrojů.

Rozvoj konceptu geoparků by měl vést mj. k hlubšímu pochopení vývoje a většímu respektování významu všech sfér a procesů naší planety a tudíž k udržitelnějšímu přístupu při využívání jejího dědictví. Silná kulturní i přírodní identita obyvatel představuje jeden ze základních pilířů jejich zdravého vztahu ke krajině, kterou obývají. Lidé se ke krajině často vztahují pomocí propojení zajímavých přírodních úkazů s kulturními artefakty.

Význam geoparků pro ochranu přírody a krajiny

Podobně jako se mění celá společnost, mění se také přístupy k ochraně přírody a krajiny. V některých chráněných územích je stále prosazován striktní ochranářský přístup, který vylučuje jakékoli lidské aktivity z území. Nicméně v řadě oblastí se tento přístup proměňuje v participativní, který předpokládá aktivní zapojení člověka do ochrany přírody a krajiny. Prostřednictvím participativního přístupu, který je založen na promyšlené strategii, je možné přírodu a krajinu chránit a zároveň do ní nechat vstoupit člověka a jeho aktivity.

Strategie geoparku by měla spočívat v informovanosti lidí, jejich aktivitě a zájmu na tom, přírodu a krajinu chránit a zároveň jí prezentovat navenek. Praktickým příkladem uplatňování participativního přístupu je právě geopark a v něm realizovaný tzv. geoturismus, jako jedné z environmentálně inovativních forem cestovním ruchu. Z geografického úhlu pohledu jde o formu cestovního ruchu zaměřenou nejen na geologii, ale i na ostatní složky přírody a krajiny včetně její antropogenní části.

Čtěte také: Současná ochrana přírody

Geologická, resp. v širším záběru neživá (abiotická) složka je v geoparcích vyzdvihována na prvním místě proto, že pro pochopení živé složky (biotické) je třeba nejdříve znát neživé, geologické, geomorfologické, klimatické apod. složky, protože právě ty do značné míry determinují život rostlin a živočichů. Živá a neživá složka až v pomyslném třetím stupni ovlivňují to, jak v krajině v průběhu času žijí lidé. V této třetí úrovni se nalézá kulturní složka. Toto pojetí shrnuje tzv.

Geologická osvěta je vlajkovou lodí národního geoparku Železné hory. Česká republika má díky svojí přírodní, kulturní i historické pestrosti výborné podmínky pro vznik geoparků. Propojení neživé složky přírody s živou přírodou, kulturou, historií nebo třeba i gastronomií a dalšími odvětvími lidské činnosti může návštěvníkům geoparků odkrývat nevídané souvislosti a nová poznání.

Geoparky mají několik cílů, jsou zaměřeny na interpretaci přírodních i kulturních hodnot území, osvětu v environmentálních otázkách a šetrné využívání území. Tyto cíle mají vycházet odspoda (tzv. přístup bottom up) od místních obyvatel a institucí, kteří s povědomím o jedinečnosti krajiny, ve které žijí, mají zájem na její ochraně. Geopark není zákonem chráněné území, jeho zřízením nedochází k legislativnímu omezování aktivit místních obyvatel, avšak klíčové lokality geoparku jsou chráněny některou ze zákonných forem územní ochrany přírody.

Kritéria pro vznik geoparků

Ač nejsou národní geoparky zakořeněny v legislativě České republiky, mají omezení a kritéria garantovaná Ministerstvem životního prostředí a vycházející z kritérií deklarovaných ve stanovách Globálních geoparků UNESCO. Národní geopark musí mít řídicí subjekt, který koordinuje aktivity s ním spolupracujících organizací a naplňuje cíle, které si stanovuje vždy na 4leté období, po kterém probíhá tzv. revalidace geoparku, prováděná nestrannými hodnotiteli.

Pokud národní geopark nenaplňuje stanovené cíle, je mu udělena výstraha a dvouleté období na vyřešení problémů. V závažnějších případech či neúspěšném využití dvouleté lhůty mu může být titul geopark odebrán. Partneři geoparku musí dodržovat přísný zákaz obchodování s nerostným bohatstvím (obchod může být tolerován za specifických okolností, za předpokladu, že je jasně a veřejně vysvětlen, odůvodněn a sledován).

Výjimkou je pouze využívání hornin, minerálů a zkamenělin pro vědecké a vzdělávací účely.

Interpretace v geoparcích

Jedním z hlavních kritérií a cílů geoparků je důraz na vzdělávání. Klíčem k efektivnímu vzdělávání je správná interpretace místního dědictví při exkurzích do přírody, na naučných stezkách, v muzejních expozicích, výstavách apod. Geologie jako věda bývá veřejností poněkud opomíjena a předem odsouzena k nepochopení, jelikož disponuje řadou odborných termínů a pojímá mnoho složitých procesů.

Právě z tohoto pramení výzva pro geoparky v podobě popularizace této vědy. V praxi to znamená dokázat skloubit několik významných aspektů, přičemž základem je srozumitelnost vědeckých poznatků, které musí být zjednodušeny, ale na druhou stranu nesmí být degradována jejich informační hodnota. Na základě výše zmíněného konceptu ABC se nabízí v interpretaci kombinovat všechny tři složky a logicky je provazovat.

Příkladem toho může být vysvětlení, proč stejná odrůda vína z různých míst chutná odlišně. Chuť vína je totiž ovlivněna geologickou stavbou podloží, mineralogickým složením půdy, geomorfologií krajiny, klimatem, tzn. primárně neživou složkou přírody. Dále pak i vinařství samotné ovlivňuje místní kulturu a promítá se např. i do architektury či místních akcí a slavností, do místního životního stylu. To je jen jeden příklad interpretace z mnohých.

Prostřednictvím znalosti geologie a geomorfologie je možné odkrýt lidem mnohdy fascinující příběhy z dávné minulosti, kdy na území České republiky zasahovalo moře, kdy se zde procházeli dinosauři, kdy zde probíhala vulkanická činnost apod. Z těchto dob lze v České republice dodnes nalézt pozůstatky, ať už na první pohled viditelné v podobě tvaru reliéfu, tak i ukryté pod povrchem (trilobiti a hlavonožci).

Vznik geoparků v České republice

Zatímco v Evropě vznikaly první geoparky s počátkem 21. století, v České republice vznikl první národní geopark, Český ráj, o několik let později (v roce 2005 byl Český ráj zařazen do Sítě evropských geoparků, v roce 2010 byl pak vyhlášen národním geoparkem, roce 2016 globálním geoparkem UNESCO). Současně s Českým rájem byl vyhlášen národním geoparkem i geopark Egeria na Karlovarsku jako součást přeshraničního Česko-bavorského geoparku.

V roce 2012 byly certifikovány geoparky GeoLoci na Tachovsku a Železné hory na pomezí východních Čech a Vysočiny, o dva roky později pak Kraj blanických rytířů na Benešovsku a Podbeskydí v oblasti Podbeskydské pahorkatiny a nejčerstvěji, roce 2017 byl certifikován na národní úrovni také geopark Vysočina na Telčsku.

V České republice existují geoparky na pomyslných dvou úrovních, kandidátské geoparky a certifikované národní geoparky. Statut kandidátských geoparků mají v České republice tři území, geopark Joachima Barranda v oblasti Českého krasu a okolí, Broumovsko a Jeseníky.

Řízení a provoz geoparků v Česku zajišťují většinou neziskové organizace typu občanských sdružení a obecně prospěšných společností, v jednom případě je zřizovatelem soukromá společnost (národní geopark Železné hory). Hlavní úlohou koordinace v geoparcích je podněcování jednotlivých subjektů k aktivitě a spolupráci.

Správa geoparku by měla implicitně motivovat subjekty na svém území a zároveň je podporovat při činnostech, které vedou k prospěchu celého regionu. Každý geopark má svůj příběh, kterým se navenek prezentuje, a jednotné logo geoparku sloužící k intenzivní a efektivní propagaci.

Český ráj - globální geopark UNESCO

Nejznámějším českým geoparkem, který dosáhl i světového uznání a stal se prvním (a prozatím také posledním) geoparkem v síti globálních geoparků UNESCO, je národní geopark Český ráj. Krajinu Českého ráje asi není třeba příliš zdlouhavě představovat. Geologicky se jedná o oblast světového významu. Území je považováno přímo za „geologickou učebnici“.

Český ráj má však ještě mnohem víc. Geologická pestrost je tady propojena s přírodním bohatstvím, romantikou středověkých hradů a množstvím historických památek. Činnost člověka je zde patrná na mnoha místech a sahá do daleké minulosti. Prostřednictvím dochovaných památek tak lze sledovat vývoj lidské společnosti. Z minulých dob se dochovaly mnohé tradice, tradiční místní pokrmy, výroba piva, sklářská výroba a výroba bižuterie, zpracování drahých kamenů a mnohé další.

Tabulka: Přehled geoparků v České republice

tags: #paskova #ctverakova #ochrana #prirody

Oblíbené příspěvky:

• Povinnosti v oblasti odpadového hospodářství v ČR
• Dvojité odpadkové koše – recenze
• Klimatická změna a Greenpeace
• Odvoz odpadu v Chomuticích
• Co patří do kontejnerů?