Obnovitelné Zdroje Energie v České Republice: Současnost a Budoucnost

Má v dnešní době smysl energetická koncepce? Do jaké míry je ČR energeticky soběstačná? Je na stole zestátnění ČEZu? Na tyto a další otázky odpovídá předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

Technický pokrok postupuje velmi rychle a stejně rychle se zpřísňují i evropské nároky na bezemisní energetiku.

Z mého pohledu má ale Státní energetická koncepce ČR jednu smrtelnou nevýhodu. Stát nemá nástroje jak vymoci, aby se subjekty podle této koncepce chovali. Myslím, že je to dokument jednak důležitý a jednak dobrý, protože určuje základní proporce energetiky.

Naše platná energetická koncepce z roku 2015 předpokládá kombinaci jaderné energie, obnovitelných zdrojů, plynu a klesajícího podílu uhlí pro naši elektroenergetiku.

Teď už jde jen o to, aby v další verzi energetické koncepce, která ze zákona už měla být zpracována, byly upraveny podíly jednotlivých zdrojů. Tak například u obnovitelných zdrojů to možná nebude 25 %, ale 30 %.

Čtěte také: Jaderný odpad a Drábová

Energetická Soběstačnost České Republiky

Především si musíme definovat, o čem mluvíme. Protože Česká republika není energeticky soběstačná ani náhodou. Je soběstačná, co se týká pokrytí spotřeby elektřiny domácími zdroji. A ještě nějakou dobu bude. Ale jinak, kromě uhlí, prakticky 100 % ropy a zemního plynu dovážíme a energeticky soběstační tedy nejsme. Stejně jako není energeticky soběstačná celá Evropa.

Ale mluvme o té elektřině, protože to je taková ropa 21. století. Tam si myslím, že zachování vyvážené rovnováhy mezi spotřebou a výrobou je pro naši republiku velmi důležité. Pokud rovnováha není, nemáte v rukou ani výraznou možnost jak ovlivnit cenu.

Alternativy k Uhlí a Zemnímu Plynu

Nabízí se otázka, čím by bylo možné nahradit na straně zdrojů rychlý výpadek podílu uhlí v našem energetickém mixu. Jedině zemním plynem. Pokud by to z nějakých důvodů nebylo možné, pak by naše energetická náročnost musela výrazně klesnout.

Pokud budeme uvažovat o přerušení dodávek zemního plynu z Ruské federace, pak by dopad na ceny elektřiny byl výrazný. Evropa pokrývá svoje potřeby zemního plynu z Ruské federace asi ze 40 %. Evropa by se tedy musela soustředit na jiné zdroje. Navíc je potřeba mít na paměti, že ruská ekonomika je hodně závislá na vývozu ropy a zemního plynu. Víme z historie, že ruský národ je schopen velikých obětí.

Trh s Elektřinou a Možné Reformy

Podle Hospodářských novin začala Francie uplatňovat přístup k elektřině jako k veřejnému statku. Vláda nařídila společnosti EDF, ve které má 80% podíl, aby prodávala velkou část své výroby svým menším konkurentům za cenu 46,8 €/MWh. To je výrazně pod současnou tržní cenou. Tento postup přinese EDF ztrátu 8,6 mld. €, ale údajně zajistí, že cena pro spotřebitele nestoupne víc jak o 4 %.

Čtěte také: Význam obnovitelné energie

Stále více zemí volá po reformě trhu s elektřinou. Trh je totiž silně deformovaný především tzv. kapacitními platbami. Emisní povolenky mně až tolik nevadí. Ony deformují trh až sekundárně, protože účastníkem trhu s povolenkami může být kdokoliv. To znamená i spekulativní kapitál. Z hlediska současné skladby zdrojů ve výrobě elektřiny v Evropě se emisní povolenka podílí na ceně elektřiny jen asi 20 %. Dalšími příčinami deformace jsou subvence obnovitelným zdrojům.

Podle názoru českých europoslanců Peksy a Niedermayera je soběstačnost České republiky ve výrobě a spotřebě elektřiny přežitkem a nebude problém nakoupit ji v budoucnu nakoupit na evropském trhu. Myslím, že selhání trhu s elektřinou, které vidíme v posledních měsících, se nedá vyloučit ani do budoucna. Ostatně nejde jen o trh s elektřinou. Poslední selhání trhu jsme viděli i v oblasti počítačových čipů, kdy jejich nedostatek v globálním měřítku zabrzdil celá odvětví průmyslu.

Kdybyste chtěl mít fungující trh s elektřinou, tak se k ní musíte chovat jako k čistě tržní komoditě. Ale Vy jste před chvílí popsal situaci ve Francii, která nově definuje elektřinu jako veřejný statek. To jsou dva možné přístupy k elektřině. Ale ukazuje se, že distribuce elektřiny dobře funguje tehdy, když se tyto dva principy nemíchají. To znamená, že se buď elektřina ponechá liberalizovanému trhu, to se v Evropě nikdy nestalo. Anebo se k elektřině bude přistupovat jako k veřejnému statku.

Výstavba Nových Jaderných Bloků a Snižování Emisí

Pokud budeme brát vážně naše závazky ve snižování emisí a myslím si, že bychom měli, je nezbytné, abychom měli do budoucna nízkoemisní portfolio těch zdrojů pro výrobu elektřiny. To znamená jádro, obnovitelné zdroje s nějakým, pokud možno ne velkým podílem zemního plynu. A čím dříve tohoto mixu dosáhneme, tím lépe pro nás.

Premiér Fiala v nedělních Otázkách Václava Moravce konstatoval, že tendr na dostavbu jaderného bloku v Dukovanech bude vyhlášen do několika týdnů. My jsme zatím pouze v roli pozorovatelů z povzdálí. My vstoupíme do hry až v okamžiku, kdy před nás předstoupí společnost Elektrárna Dukovany II se žádostí o povolení k výstavbě. Ano a dokonce ještě o něco později, protože musí zpracovat licenční dokumentaci.

Čtěte také: České startupy a energie

Následující roky bude českou energetiku definovat globální geopolitická situace a s ní spojené hledání alternativ plynu i rozvoj jaderných zdrojů. Volatilní trh s energiemi ovlivňuje v současnosti rychlost, s jakou se mění situace na kontinentu. Především v důsledku konfliktu na Ukrajině se jasně ukazuje, jakou politickou a ekonomickou moc drží producenti a vývozci fosilních paliv, především zemního plynu. Ten měl dle plánů Evropské unie v následujících letech nahradit uhlí jako jeden z hlavních zdrojů tepla a energie. Plánovaná dekarbonizace energetiky měla být dokončena v roce 2040. Nyní se ale ukazuje, že může dojít k dílčímu zdržení, respektive zpomalení tempa transformace.

Budoucnost Energetiky a Nové Technologie

Podle Vladimíra Wagnera z Ústavu jaderné fyziky AV ČR je možné odstavit uhelné zdroje až po zajištění nízkoemisních náhrad. Snížit spotřebu zemního plynu a závislost na něm je nyní celoevropskou prioritou. Způsoby, jak postupovat, by měla plánovat vládou řízená dlouhodobá a odborná diskuze. Taková ale v naší zemi chybí.

Jedna z oblastí, ke kterým bude předsednictví z hlediska vědy a výzkumu směřovat, se týká právě energetické bezpečnosti a udržitelnosti.

Podle Dany Drábové je vedle dostavby Dukovan potřeba investovat i do výstavby menších modulárních reaktorů. V důsledku politických rozhodnutí se podíl výroby elektřiny z fosilních zdrojů od osmdesátých let takřka nezměnil, avšak podíl jaderné energetiky od konce devadesátých let klesá. Růst fosilních elektráren a obnovitelných zdrojů energie tak omezil význam jádra.

Zvyšovat nezávislost české energetiky považuje za nutné také Dana Drábová. „Je třeba vyřešit překážky na cestě k jádru a co nejdříve dostavět Dukovany,“ řekla. Připomněla však, že ani na energii z jádra se nemůže Česko spoléhat stoprocentně a pro zdravou a efektivní energetiku je potřeba najít vyvážený mix zdrojů energie.

Role Obnovitelných Zdrojů a Skladování Energie

Ano a dokonce ještě o něco později, protože musí zpracovat licenční dokumentaci. 02. 05. 2022Následující roky bude českou energetiku definovat globální geopolitická situace a s ní spojené hledání alternativ plynu i rozvoj jaderných zdrojů.

Dana Drábová nicméně zdůraznila, že se jádro se řadí k nízkoemisním zdrojům, srovnatelným se zdroji obnovitelnými. Jde podle ní také o zdroj bezpečný.

Akumulace elektřiny je v dnešní době významným tématem. Drábová označila skladování elektřiny dokonce za 4. energetickou revoluci. Drábová následně upozornila na Achillovu patu současného využívání obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny - na „maličkost“, kterou je skladování elektřiny za rozumnou cenu a v dostatečném množství.

Jistě, protože vodík může sloužit jako prostředek pro akumulaci elektřiny. A akumulace s růstem podílu obnovitelných zdrojů razantně nabývá na významu.

Kritika Energetické Koncepce

Podle Jana Beránka z Greenpeace je navíc skandální sám fakt, že Dana Drábova jako předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost je v čele poradní komise k energetice, která prosazuje stavbu dalších reaktorů. „Není to poprvé, kdy se Drábová ocitá ve střetu zájmů a porušuje zákonem vyžadovanou nestrannost. “

Koordinátor Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák tvrdí, že se česká energetika točí v bludném kruhu dalšího a dalšího atomu nebo další a další těžby uhlí. Podle něj se přitom není moc co divit.

Martin Sedlák s poukazem na mezinárodní trendy uvedl, že nové technologie obnovitelných zdrojů v kombinaci se zvyšováním energetické efektivity by mohly postavit domácí ekonomiku na nohy, srazit znečištění a zbavit nás závislosti na ruském plynu. „Obnovitelné zdroje mohou výhledově pokrýt dvě třetiny současné domácí spotřeby. Solární a větrná energie se stává čím dál levnější. Dlouhodobě stropovat jejich výkon na pouhých patnácti procentech nedává smysl,“ doplnil Sedlák.

Kritičtí odborníci citují analýzu agentury Bloomberg, dle které klesla cena fotovoltaiky za poslední tři roky o pětasedmdesát procent. „Sluneční elektřina je v Německu, Itálii nebo Španělsku levnější než maloobchodní cena elektřiny. Sluneční elektrárna na střeše tedy může výrazně snížit účty za energii,“ píše se v prohlášení sdružení Calla a Aliance pro energetickou soběstačnost.

Podle kritických odborníků jsme tak v energetických strategiích stále zahleděni do minulosti a necháváme si ujet vlak se skutečnými příležitostmi ke snížení spotřeby energetických zdrojů, snižování znečištění a modernizaci průmyslu.

tags: #drabova #obnovitelne #zdroje #energie

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana pracovníků před anihilačním zářením
• O recyklaci obalových materiálů
• Sanace a rekultivace v České republice
• Harmonogram svozu Milovice
• Vše o kompostéru na jízdenky