Řešíte, jak šetrně svítit v obcích? Tento stručný návod na venkovní osvětlení vznikl na základě současných znalostí a popisuje jednoduchá pravidla, jak svítit co nejlépe a přitom minimalizovat negativní vlivy světla v noci na přírodu i na obyvatele. Takové osvětlení bývá i ekonomicky výhodné, neboť u něj nedochází ke zbytečnému plýtvání energií.
Autoři jsou z Odborné skupiny pro světelné znečištění České astronomické společnosti. Návod není technickou normou ani technickým popisem, ale popisuje jednoduchá pravidla, jak svítit co nejlépe a přitom minimalizovat negativní vlivy světla v noci na přírodu i na obyvatele. Byl vydán Ministerstvem životního prostředí spolu se Svazem měst a obcí České republiky, členy meziresortní pracovní skupiny pro problematiku světelného znečištění.
Tato pracovní skupina již mimo jiné připravila i materiál informující o problematice světelného znečištění vládu České republiky a jejím cílem je nalézt možné způsoby řešení této problematiky v České republice. Ukazuje se, že lidstvo opět a stále neumí naložit s vynálezem, který by mu měl jen sloužit. Umělé světlo a trvale udržitelný rozvoj si zatím nerozumějí. Často svítíme neúčelně a pomíjíme dnes už prokázaná fakta, že tím poškozujeme naše životní prostředí.
Přitom stačí málo: uvažovat, svítit pouze účelně a neoslňovat. To, že někdo nevidí proto, že mu něco svítí do očí, se paradoxně řeší přidáním dalšího světla místo toho, aby se upravilo to oslňující. Je důležité směrování světla tak, aby byla osvětlena pouze plocha k tomu určená a nesvítilo se do oken domů nebo do krajiny. A zhasínat, když světlo není potřeba. Moderní přístup říká: uberme světlo z noci, jakmile ho nezbytně nepotřebujeme.
První na problém světelného znečištění poukázali američtí astronomové, a to v 60. letech minulého století. V 90. letech minulého století se problematika světelného znečištění dostala poprvé do legislativy v americkém státě Connecticutu. Zatímco odborníci používají pojem světelné znečištění (vycházející z anglického light pollution), novináři a často i lidé mají v oblibě světelný smog - zní to dramatičtěji a popravdě, ono to tak trochu smog v ovzduší připomíná.
Čtěte také: Výzvy ekologické obnovy
Světelné znečištění totiž vzniká rozptylem světla v ovzduší. Definovat ho lze jako umělé světlo vyrobené člověkem a rozptýlené v atmosféře. V naprosto tmavém prostředí jsme na obloze očima (bez dalekohledu) schopni spatřit na 3 000 hvězd. Na našich horách to jsou 2 000, na venkově kolem 1 500, ve městech stovky, v Praze, Brně a Ostravě někdy jen desítky. Každý si tak vlastně jednoduchým způsobem může stanovit, v jak světelně znečištěném nočním prostředí se nachází.
Stříbřitý pás Mléčné dráhy je vidět jen na tmavé obloze a městské děti Mléčnou dráhu už neznají. Komety se svými kometárními ohony také vyžadují co nejtmavší oblohu, na městské obloze jsou vidět velmi špatně nebo vůbec. Ale i takový jev jako je zatmění Měsíce, se mnohem lépe zažije v tmavém prostředí, kde je vidět např. rozdíl v osvětlenosti krajiny za úplňku a pak během zatmění, než ve městě, kde je světlo pořád stejné.
Ochuzujeme se také o pohled na velké množství hvězd a vzdálených objektů ve vesmíru - mlhovin, galaxií, které se špatně pozorují už i dalekohledy. Pozorovací podmínky pro dalekohledy jsou samozřejmě tou základní podmínkou - čím je světlejší obloha, tím méně je na ní vidět.
V první řadě je to světlo, které vyšleme směrem vzhůru, tedy do atmosféry, kde se pak může rozptýlit a působit nám světlejší noc. Ale i když budeme svítit sebelépe, směrově a jen tam, kam je potřeba, světelné znečištění bude díky odrazu světla od povrchu vznikat, i když v menší míře. Poslední roky se podle nejnovějších znalostí řeší také barva světla. Čím je světlo bělejší až namodralé, tím obsahuje více krátkovlnné modré složky světla, která se více v ovzduší rozptyluje, vnímáme tak oblohu nad sebou světlejší. A pak je to svícení bez ohledu na jeho potřebu - svítíme často po celou noc, aniž by to světlo někdo potřeboval, např. prázdná parkoviště u obchodů.
Světlo se v atmosféře může šířit až 300 km. Běžně desítky kilometrů. To má samozřejmě velký vliv na krajinu, už z dálky 60 až 100 km vnímáme Prahu před sebou. V České republice už nenajdeme krajinu dokonale tmavou - buďto v ní svítí lidská sídla nebo za horizontem vidíme čepice světla. Dokonce ani na evropském území už nenajdeme nepoškozené noční životní prostředí.
Čtěte také: Odpadové hospodářství a cílová skupina
Lidé ve městech nemají dostatečný kontrast mezi denní osvětleností a noční tmou a jejich biologické hodiny jsou často zmatené, protože nedostávají jednoznačný signál. A finance? Tady už to s rozumem nemá vůbec nic společného. Světlo, které vysvítíme zbytečně a které nám mnohdy ještě škodí, si musíme vyrobit a tedy i zaplatit.
Velkým zdrojem světelného znečištění bývají průmyslové zóny - zatím na ně neexistuje regulační vliv a mohou poškozovat světlem prostředí až k vedlejšímu městečku. Je zde třeba dbát na účelnost svícení a směrování světla, v Rakousku mají normou zavedeno, že každé svítidlo je třeba zdůvodnit.
Hřiště, osvětlení kostela - ať nám udělá radost si zasportovat nebo se potěšit architekturou, ale nejpozději se začátkem nočního klidu zhasnout - proto tomu říkáme noční klid. Reklama je soukromý byznys, který v žádném případě nesmí kohokoliv omezovat nebo dokonce ohrožovat - pozor na oslnění, povolit pouze obrysy a v noci vypnout. Sídliště je určeno pro byty. V noci se zde spí.
Většina lidí se cítí bezpečně, pokud prochází večerním parkem pod kužely světla… Vezměme to obráceně. Větší bezpečnost zajistíme odstraněním zdrojů světla, která oslňují - řidiče i chodce. Větší bezpečnost neznamená více svítit, ale svítit lépe, bez oslnění. A pak je tu filosofie pojetí nočního prostoru. Dají se stanovit jeho ideální hodnoty?
Ideální hodnota světla v noci - ačkoliv to bude znít divně - je nula. Ani foton. Ani lux. Světlo je v noci cizorodou látkou. Kromě účelu osvětlování prostoru má totiž vedlejší biologické účinky. Vše, co je nad hodnotu nula, je kompromis, taková jednostranná smlouva s přírodou, případně s lidským zdravím.
Čtěte také: Více o cílech Domy přírody
A pokud máme ten kompromis dobře nastavit, musíme využít znalostí fyziologie a chronobiologie posledních let, které udávají, že čím víc je ve světle krátkovlnné modré složky, tím více světelného znečištění vzniká (více se rozptyluje v ovzduší) a tím více je světlo také biologicky aktivní (živočišným druhům signalizuje, že je den). Takže svítit je třeba teplými bílými odstíny, udává se to jako náhradní teplota chromatičnosti (CCT) a tu je třeba držet v rozmezí do 2 700 K, jak doporučuje Ministerstvo životního prostředí. Ve Francii už ale požadují jen 2 400 K. V současnosti přetrvávající oranžové sodíkové výbojky mají CCT 2 000 K.
Rozhodně tedy nepřecházejme na ostré bílé světlo, které oslňuje, zvyšuje světelné znečištění a za mlhy vytváří velmi špatné podmínky pro viditelnost.
V České republice se situace začala postupně měnit v roce 2001. Následoval zákon O ochraně ovzduší 2002/86 Sb., jeho novely, posléze vypuštění ustanovení o světelném znečištění. Dnes je to jinak. O ULOR 0 % nepochybuje asi nikdo. Regulace příkonu v průběhu noci a tedy snížení intenzity světla se považuje za běžné a je dnes součástí technických vybavení LED svítidel.
Ten nejvýraznější posun je v tom, že od roku 2017 se problematiky světelného znečistění ujal stát. Pod vedením Ministerstva životního prostředí se pravidelně scházejí zástupci Ministerstva vnitra, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva dopravy, Svazu měst a obcí ČR, nově také Ministerstva zemědělství a Ministerstva kultury.
První výsledky už registrujeme. Vznikly první státní dotace pro šetrné osvětlování. MŽP už v roce 2017 připravilo dotace pro obce v národních parcích. V roce 2018 došlo k dalšímu kvalitativnímu i kvantitativnímu posunu - MŽP a MPO sladily své dotační tituly a dotačnímu titulu EFEKT, stejně tak jako dotačnímu titulu MŽP nyní už i pro obce na území CHKO, byly stanoveny shodné podmínky - ULOR 0 % a náhradní teplota chromatičnosti ne vyšší než 3 000 K s bonifikací za 2 700 K.
Poprvé tak bylo formálně vysloveno, že účinnost svítidel nebude vždy na prvním místě, že uspořit plus mínus 10 % za cenu negativních důsledků především modré složky světla, není řešení pro noční životní prostředí. Stát tak jasně ukázal směr.
V současnosti se ale vede odborná debata o náhradní teplotě chromatičnosti CCT. Barva světla se totiž podle biologických, fyziologických a lékařských výzkumů posledního desetiletí ukazuje v nočním prostředí lidí i přírody jako zásadní parametr. Na jedné straně stojí maximální účinnost a tedy ekonomika provozu, udržení kognitivních funkcí řidičů v průběhu noci, index podání barev CRI či zatřídění komunikací dané normou. Na druhé straně stojí vědecké výzkumy biologických věd, které prokazují škodlivost modré složky světla obsažené ve studených barvách světla.
Nástrojů přibývá, podpory také (např. Senát na téma světelného znečištění uspořádal v roce 2020 veřejné slyšení), stále tu ale chybí účinný nástroj pro obranu občana, to je ještě před námi. Zatím nedokážeme odpovídat občanům, kteří v současnosti nemají účinnou možnost obrany před škodlivými účinky světla.
Naprostou prioritu mají dvě následující věci. Jakmile vstoupí do praxe ustanovení Stavebního zákona, mělo by se zabránit vzniku nových instalací s vysokou mírou světelného znečištění. Situace se zatím jenom zhoršuje. Každým měsícem přibývá světlo v nočním prostředí, tmu doslova ztrácíme před očima. Pokud s tím něco neuděláme, budeme mít světlo, které nyní zažíváme ve městech, i na venkově a prostředí v horách se přiblíží více tomu běžnému venkovskému.
Tento stručný návod na venkovní osvětlení vznikl na základě současných znalostí. Byl vydán životního prostředí spolu se Svazem měst a obcí České republiky, členy meziresortní skupiny pro problematiku světelného znečištění. Tato pracovní skupina již mimo jiné připravila i materiál informující o problematice světelného znečištění vládu České republiky a jejím cílem je nalézt možné způsoby řešení této problematiky v České republice.
Každý z bodů je doplněn komentářem s názornými příklady špatného a správného provedení. Nechybí krátké shrnutí problematiky světelného znečištění, aneb proč je vlastně to správné svícení tak důležité.
Životní prostředí je třeba chránit ve dne, ale i v noci. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) předložil na dnešní schůzi vlády materiál shrnující činnost Meziresortní pracovní skupiny pro řešení problematiky světelného znečištění.
Ministr Hladík vysvětluje:„Česká republika se stala popularizátorem tématu světelného znečištění v celoevropském měřítku za našeho loňského předsednictví EU. Chceme toto téma rozvíjet dál. Během našeho letošního předsednictví ve V4 proto proběhne na podzim 2023 odborný webinář ke světelnému smogu, na který na jaře 2024 ještě naváže další expertní workshop a setkání ministrů V4+.
V dnešním materiálu MŽP informují zapojené resorty např. o postupu při zahrnutí problematiky do stavebního práva a o letošním vydání technické normyČSN 36 0459 Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení. Zpráva pro vládu rozebírá i možnosti dotační podpory na rekonstrukci osvětlení v obcích, díky níž obce snižují světelné znečištění, ale také šetří výdaje za elektrickou energii.
Ministerstvo zdravotnictví připraví do konce r. 2023 materiál upozorňující na možná zdravotní rizika vlivu modrého světla na zdraví člověka, a to zejména s důrazem na zranitelné skupiny jako jsou mladiství do 18 let věku. Následně bude MŽP řešit např. Při řešení problematiky je také důležitá osvěta v sousedních státech.
Ministerstvo životního prostředí vydává novu pomůcku pro obce, ale i další zájemce, kteří chtějí omezit světlené znečištění ve městech a jejich okolí. Jednoduchá osvětlovací příručka je aktualizací příručky pro obce z podzimu 2017. Nově se vedle veřejného osvětlení zabývá i možnostmi šetrného svícení ve venkovním prostoru obecně.
V dokumentu najdou zástupci obcí, projektanti, provozovatelé soukromého osvětlení, ale i občané řadu informací o tom, co je světelné znečištění, jaké má zdravotní rizika, dopady na přírodu, pozorování hvězdné oblohy, plýtvání energií či bezpečnost. Příručka pomůže vybrat to nejvhodnější osvětlení, zorientovat se ve správném nastavení a možných parametrech osvětlení.
tags: #meziresortní #skupina #světelné #znečištění