Dřevěné silo pro kompost: návod a tipy pro efektivní kompostování

V dnešní době, kdy se stále více zaměřujeme na udržitelnost a snižování ekologické stopy, se kompostování stává jedním z nejsmysluplnějších kroků, které může udělat každý majitel zahrady. Kompostování je přírodní proces, při kterém se organické materiály (jako jsou zbytky z kuchyně a zahrady) rozkládají působením mikroorganismů, hub a dalších drobných živočichů.

Co je kompostovací dřevěné silo?

Kompostovací dřevěné silo je cenově dostupná a přírodní alternativa kompostování na volné hromadě. Jedná se o robustní a kvalitní kompostér, jenž perfektně zapadne do Vaší zahrady a skvěle se hodí pro přírodní a šetrné pěstitelství. Obecně jsou kompostovací sila vhodná pro svůj objem do větších zahrad o rozloze 500 až 1 000 m2.

Materiály a konstrukce

Jako materiál je použito hoblované smrkové dřevo z české pily, které je opatřeno nevymývatelnou impregnací. Tato impregnace slouží na ochranu dřeva proti houbám, plísním, dřevokaznému hmyzu, je zdravotně nezávadná, přírodního původu a nekontaminuje půdu a kompost. Dřevěný kompostér je perfektním řešením pro udržitelné a ekologické zahradničení. Jeho přírodní vzhled se skvěle hodí do zahrady a dodá jí rustikální a přírodní atmosféru. Kompostér je navržen tak, aby byl snadno použitelný a efektivní. Má dostatečnou kapacitu pro kompostování organického materiálu, jako jsou zbytky z kuchyně, listí, tráva, nebo malé drobné větve.

Kompostér je vybaven odklopným víkem pro snadnější vkládání kompostu a také vybíracími dvířky na pantech. Zboží dodáváme polosestavené do jednotlivých dílců a tak celková kompletace sila poté není náročná. Doba složení je přibližně 10 minut ve 2 lidech.

Parametry produktu

• Rozměry (š x h x v): 150 x 150 x 75 cm
• Objem: 1687 l
• Hmotnost: 70 kg
• Kompostéry jsou vyrobeny z kulatiny o průměru 9 cm
• Tlakově impregnováno
• Skládá se z 24 půlkuláčů a 4 kuláčů (spodní a horní část)
• Česká výroba
• Vyrobeno ze smrkového, či borovicového dřeva
• Unikátní dvojitý zámek pro nakloněné stěnové prvky

Jak si vyrobit vlastní kompostovací silo?

Tou nejjednodušší je házet bioodpad na hromadu někde na zahradě. Propracovanější verzí je kompostovací silo, které si můžete vyrobit i doma. Nejčastěji pro výrobu využijete dřevěná prkna, nebo palety.

Čtěte také: Sazba DPH pro dřevěné odpady

Založení kompostu

Založení kompostu je pro každý druh kompostéru specifické. U volně stojících kompostérů doporučujeme dno zaplnit větvemi. Ty zajistí lepší provzdušnění a rychlejší odtok nashromážděné vody. Volně stojící kompostéry je vhodné pravidelně přehazovat. Zde se dostává do popředí výhoda vícekomorových kompostérů. V jedné komoře můžete volně shromažďovat materiál ke kompostování, zatímco v dalších je možné kompost hygienizovat.

Proces hygienizace spočívá v zahřátí celého obsahu komory na teplotu okolo 45-60°C, a to nejméně po dobu 5 dní.

Skladba kompostovaného materiálu

Ať už zvolíte jedno či vícekomorový kompostér, nejdůležitější je stejnak obsah, který kompostujete. Konkrétně budeme mluvit o skladbě materiálu. Kompostovaný materiál musí být vyvážený - měl by být suchý i vlhký, prodyšný i hutný a především „zelený i hnědý“. Jedná se o poměr uhlíkatých (C) a dusíkatých (N) látek. Čím je materiál starší a tmavší, tím více u něj převažují uhlíkaté látky. Naopak u mladšího a zelenějšího materiálu převládá dusík. A právě v poměru těchto látek spočívá převážná alchymie kompostování. Poměr C:N udržujte zhruba na hodnotě 30:1. Pro lepší představu, na 2-3 díly hnědého materiálu připadá 1 díl zeleného materiálu.

Vstupní materiál pro kompostování musí obsahovat organické látky pro výživu mikroorganismů (půdních bakterií, hub, červů, žížal atd.). Vlhkost materiálu je dobré udržovat asi 50%. To neznamená, že každý kbelík budete měřit, ale je dobré vědět, že dobře usušené seno má vlhkost asi 20 %, zatímco hromada slupek od brambor asi 80 %. Takže když to smícháte - bude to padesát. I v průběhu kompostování je třeba kontrolovat vlhkost kompostu (kompostovaný materiál by měl být na dotek vlhký jako „dobře vyždímaný ručník“). Je třeba umožnit přiměřený přístup kyslíku a hrubší suroviny je před kompostováním vhodné podrtit na malé části.

Co patří a nepatří do kompostu

• Patří: Zbytky ovoce, zeleniny, odkvetlé květiny, uschlé rostliny (pokud nejsou napadeny škůdci nebo chorobami), listí, tráva, větvičky, hobliny, kůra ze stromů, káva.
• Nepatří: Nemocné rostliny a plevele se semeny, chemicky ošetřené materiály, dřevo natřené barvou nebo lakem, zbytky masa, mléčných výrobků nebo tuků.

Jak udržovat kompost

Tak jako o celou zahradu i o kompost je potřeba se řádně starat. Dbát musíte zejména na to aby nebyl, suchý, což poznáte díky šedé barvě na povrchu. Pokud kompost vyschne, pak je vám naprosto k ničemu, protože se kompostovací proces zkrátka vytratí. Kompost tedy prolévejte a pokud jsou velká sucha, pak ho po zalití přikryjte fólií, kde se vlhkost udrží. Příliš mokrý kompost ale také není nic dobrého, protože bude nejen páchnout, ale také hnít, a to v kompostu rozhodně nechceme. Mokrý kompost je třeba zakrýt například fólií, která vodu svede pryč. Kompost by neměl být ani suchý, ani mokrý.

Čtěte také: Efektivní palivo: dřevní brikety

Proces kompostování

Proces rozkladu probíhá v kompostu postupně. Organické látky nejdříve napadají půdní bakterie a při jejich činnosti se začne zvyšovat teplota až na 50 °C. Tato teplota je příznivá pro množení takzvaných termofilních bakterií, které dále zvyšují teplotu až na 70 °C. Při tomto takzvaném horkém kvašení rychle dochází k rozkladu organických látek a zároveň vznikají příznivé podmínky pro činnost hub. Houby pokračují v rozkladu organických látek, pokud jich je ještě dostatek. Jejich význam je i v tom, že vlákna podhoubí zachycují čpavek, který by unikal do vzduchu a tak vlastně kompost obohacují o dusík. Kromě toho mají příznivý vliv na vytvoření drobtovité struktury kompostu. Teplota začíná postupně klesat a kompost získává hnědou barvu a zemitou strukturu.

Ihned poté, co kompost zchladne, osídlují ho drobní živočichové - svinky, hlístice, stonožky, chvostoskoci, žížaly a spousta jiných živočichů, kteří se živí právě půdními bakteriemi a opět se podílí na rozkladu organických látek.

Doporučený poměr uhlíku a dusíku pro materiál dávaný do kompostu je 30:1. Materiál zelený, čerstvý, šťavnatý obsahuje obvykle hodně dusíku, materiál hnědý, starší, dřevnatý je bohatý na uhlík. Pokud má kompost typický sulfanový zápach (jako zkažená vejce), znamená to, že v něm převládá materiál s nadměrným obsahem uhlíku. V tomto případě přidáme posekanou trávu nebo listí.

Typy kompostérů

Kompostovací silo je propracovanější variantou klasického kompostování na otevřené hromadě. Silo totiž nemá víko ani dno, což zajišťuje volný styk s půdou a přístup mikroorganismů, červů a žížal, které jsou při procesu kompostování nezbytné.

• Plastové uzavřené kompostéry: Patří k neprodávanější typy. Kompostér je opatřen víkem, které urychlí proces vytváření vlastního kompostu. Víko zároveň zabraňuje šíření zápachu i hmyzu. Dno kompostéru je však stále otevřené, aby byl kompost ve styku k půdou. Tyto kompostéry jsou také navrženy tak, aby jste do nich mohli biologický materiál snadno doplňovat (právě přes vrchní víko) a zároveň hotový kompost vybírat (přes dvířka ve spodní části kompostéru).
• Otočné (rotační) kompostéry: Jejich významnou předností je snadné "přehazování" otáčením, což přispívá k rychlejší tvorbě a vyšší kvalitě kompostu.
• Podzemní kompostéry: Využijete především na záhonech. Podzemní kompostér je inovací v kompostování, kdy kompostér přeměňuje organickou hmotu v přírodní hnojivo, a to přímo v záhonu. Tímto se celý proces kompostování a následného hnojení urychluje a zefektivňuje.
• Vermikompostéry a kompostéry Bokashi: Jsou vhodné pro kompostování v bytě. Vermikompostér využívá kalifornské žížaly, zatímco Bokashi kompostér fermentuje bioodpad pomocí speciálních mikroorganismů.

Kompostování v bytě

Kompostovat můžete i v případě, že bydlíte v bytě a nemáte zahradu. I v bytě totiž vzniká velké množství odpadu, který se hodí do kompostu - ať už v kuchyni při vaření nebo při pěstování pokojových rostlin. V dnešní době si můžete pořídit např. tzv. vermikompostér nebo kompostér Bokashi. Bytový kompostér lze umístit takřka kamkoliv, kde se pohybuje teplota okolo 18 °C. Vhodným místem tak může být přímo vaše kuchyně či balkon. Při dodržování správných zásad tohoto typu kompostování se nemusíte obávat ani případného zápachu.

Čtěte také: Vlastnosti a výhody dřevěných briket

tags: #dřevěné #silo #kompost #návod

Oblíbené příspěvky:

• Dopad lodní dopravy na ovzduší
• neobnovitelné zdroje
• Provoz skládky Korycany
• Lepidlo Mamut a ekologie
• Velbloud dvouhrbý: Status ohrožení