Dřevní štěpka je přírodní materiál, který je řazen mezi obnovitelné zdroje energie. Vytváří se zpracováním (štěpkováním) dřevní hmoty, kterou představují větve, stromy nebo odpad z dřevozpracujícího průmyslu. Drcení štěpky umožňuje zpracovat strom beze zbytků. Dřevní štěpka je vlastně strojně krácená a nadrcená dřevní hmota na částice o délce od 3 do 150 mm. Materiál k výrobě štěpky se získává jako odpad lesní těžby a průmyslového zpracování dřeva, případně se využívá i rychle rostoucích dřevin (např. topol japonský a jilm sibiřský).
Známo je několik druhů dřevní štěpky, zelená, hnědá a bílá:
V jednom prostorovém metru štěpky je přibližně 200 až 250 kg tohoto materiálu, který má vlhkost od 20 do 50 %. Na velký návěs se vejde až 90 prsm (sypaných prostorových metrů) štěpky.
Dřevní štěpka je všestranný materiál s širokým spektrem využití, od topení po zahradničení.
Štěpka je vlastně velice levné biopalivo, které je obvykle určené k vytápění větších budov. Využít lze štěpku ve vyšší výkonové škále kotlů a kamen pro jakoukoli budovu, tedy včetně rodinných domů a menších rekreačních objektů. Tento zcela čistý a obnovitelný zdroj energie nabízí při nízké pořizovací ceně velmi dobrou výhřevnost. Štěpka se spaluje nestlačená (volně ložená) v kamnech o vyšší výkonové škále, v kotlích na biomasu, v komunitních výtopnách i v teplárnách. Obecně platí, že musí jít o kotel, který je schopen spalovat biomasu. V zásadě však může jít kromě větších výtopen o jakýkoli kotel na dřevo a kombinovaný kotel na uhlí a dřevo. Vyrábějí se však i kotle určené vyloženě ke spalování štěpky. Například výkonová řada kotlů HAMONT začíná na výkonu 40 kW. Majitelé domů, kteří topí dřevní štěpkou ušetří až desetitisíce korun proti jiným druhům vytápění. Roční náklady na vytápění štěpkou jsou totiž téměř pětkrát nižší. Skutečné náklady se samozřejmě mohou lišit v závislosti na dalších podmínkách.
Čtěte také: Využití dřevního odpadu z lesů
Pro skladování štěpky za účelem vytápění je třeba mít dobře větraný a zastřešený prostor. Štěpku nelze skladovat na dešti, navíc má palivová štěpka vyšší obsah vody a je proto náchylná k plesnivění a zapařování. A právě zapařování může v uzavřených místnostech vést k riziku samovznícení. Aby se dalo se štěpkou topit, musí mít vlhkost v rozmezí 20 až 50 %. Co se týká výhřevnosti, například výhřevnost smrkového dřeva je 13 MJ/kg, zatímco výhřevnost štěpky z tohoto dřeva je 8 MJ/kg. Cena smrkového dřeva je však cca 1000 korun za prostorový metr, zatímco cena štěpky začíná na 250 korunách. Při poměru cena/výkon tedy štěpka vychází o dost levněji. Oproti palivovému dřevu a uhlí však zabírá více místa, to je stinná stránka vytápění štěpkou.
Přikládání dřevní štěpky je nejčastěji řešené šnekovým dopravníkem (případně pomocnými hrably) z blízkého skladu paliva. Někdy může jít i o systém meziskladů a šnekových a pásových dopravníků.
Dřevní štěpka je též oblíbenou a cenově dostupnou alternativou tradiční mulčovací kůry. Toto přírodní řešení dovede esteticky zlepšit vzhled venkovního prostředí, pomůže udržet více vody a zamezit masivnímu růstu plevelů. Štěpka pro mulčovací účely se vyrábí kromě jiného z recyklovaného dřeva, materiál má tedy velmi nízkou ekologickou zátěž. Cena je přitom pro tyto účely velice příjemná, v průměru okolo 400 korun za prostorový metr, což je množství, kterým již zamulčujeme pořádnou plochu v zahradě.
Štěpka na zahradě prospívá rostlinám v zimě i v létě. Kromě výše zmíněných předností chrání rostliny před výkyvy teplot, přispívá k jejich vyšší odolnosti a navíc má dlouhou životnost, rozkládá se pomalu. Nejčastěji se při mulčování sice používá kůra (borka) z borovice či smrku, často jde o směs obou druhů, použít však lze právě i zelenou, hnědou a bílou štěpku. V menším množství si může dřevní štěpku připravit každý sám vhodným drtičem či štěpkovačem zahradního dřevitého odpadu.
Pro mulčování se doporučuje vrstva o tloušťce 5-10 cm.
Čtěte také: Dřevní odpad: Od problému k cennému zdroji
Najemno nadrcená dřevní štěpka poslouží také jako skvělý materiál do kompostu. Pomůže provzdušnit hutné biologické odpady, které do kompostu ukládáme po celý rok - trávu či bioodpad z kuchyně. Dostatečně jemnou štěpku můžeme také rovnou zarýt do záhonů. Štěpka a větve jehličnanů kompost okyselují, doporučujeme proto kompostovat buď odděleně nebo prokládat zásaditým biologickým odpadem pro vyvážení přirozeného pH.
Doba rozkladu závisí na velikosti štěpky a podmínkách v kompostu (vlhkost, provzdušnění, poměr uhlíku a dusíku). Menší štěpka se může rozložit za 6-12 měsíců, zatímco větší kusy mohou trvat i několik let.
Do kompostu přidávejte štěpku po vrstvách, střídejte ji s dusíkatými materiály (např. posekanou trávou, kuchyňským odpadem).
V menším množství si může dřevní štěpku připravit každý sám vhodným drtičem či štěpkovačem zahradního dřevitého odpadu. Existují dva základní typy štěpkovačů:
Pro mulčování se doporučuje štěpka z nožových štěpkovačů, která je rovnoměrná a atraktivně vypadá.
Čtěte také: Účinnost kotlů na dřevní odpad
| Materiál | Poměr C:N |
|---|---|
| Dřevo, piliny | Vysoký obsah uhlíku |
tags: #drevni #stepka #vyuziti