Znečištění ovzduší v České republice podle Českého hydrometeorologického ústavu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) provozuje Smogový varovný a regulační systém (SVRS) a poskytuje informace k upozornění na mimořádně znečištěné ovzduší a také k regulaci vypouštění znečišťujících látek z vybraných zdrojů.

Kvalita ovzduší v roce 2023 a 2024

Rok 2023 byl z hlediska kvality ovzduší vyhovující a prodloužil tak období od roku 2020, kdy lze konstatovat, že koncentrace látek znečišťujících ovzduší byly výrazně nižší než v předchozím období.

Většina sledovaných látek znečišťujících ovzduší dosáhla druhých nejnižších (suspendované částice PM10 a PM2,5, benzo[a]pyren a benzen) nebo nejnižších (oxid dusičitý (NO2) a některé těžké kovy) hodnot za sledované období.

V roce 2024 byly nadlimitní koncentrace benzo[a]pyrenu zaznamenány přibližně na 36 % stanic, tj. na 21 z celkového počtu 59 stanic. Plocha s nadlimitními koncentracemi benzo[a]pyrenu byla v roce 2024 vymezena na 1,3 % plochy území ČR, kde žije přibližně 7,3 % obyvatel ČR.

Imisní limit přízemního O3 byl v roce 2024 překročen na 7 z 68 stanic. Dále podle odhadu překročila v roce 2024 svůj imisní limit 36. nejvyšší 24hodinová průměrná koncentrace PM10 na 0,003 % území ČR. Rovněž na základě kombinace modelového výpočtu a naměřených hodnot na stanicích došlo k překročení 24hodinového imisního limitu SO2 na 0,03 % území ČR.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Koncentrace oxidu siřičitého (SO2) a přízemního ozonu byly v roce 2024 páté nejnižší za hodnocené období 2014-2024. Koncentrace přízemního O3 a benzo[a]pyrenu na některých měřicích stanicích však překročily současné platné legislativní limity.

V porovnání s normálem 1991-2020 byl rok 2024 na území ČR teplotně mimořádně nadnormální, srážkově nadnormální a z hlediska rozptylových podmínek standardní. K relativně dobré kvalitě ovzduší v ČR v roce 2024 přispěly zejména výrazně nižší koncentrace látek znečišťujících ovzduší během zimního období.

Příčinou poklesu koncentrací v zimním období byly normální až mimořádně nadnormální teploty, normální až nadnormální srážky a standardní až zlepšené rozptylové podmínky v lednu až březnu a v říjnu. V důsledku vyšších teplot, kdy průměrná denní teplota v otopném období byla nejvyšší za období 2014-2024, lze předpokládat nižší spotřebu paliv spojenou s nižšími emisemi znečišťujících látek do venkovního ovzduší.

Další pokles koncentrací lze přičíst již realizovaným opatřením pro zlepšení kvality ovzduší, jako je výměna kotlů v domácnostech, přechod na alternativní zdroje tepla, postupující obnova vozového parku a opatřením na významných zdrojích emisí. Tento závěr podporují i výsledky za měsíce listopad a prosinec, kdy teploty a srážky byly normální, avšak rozptylové podmínky byly výrazně horší a zhoršené - přesto byly průměrné koncentrace znečišťujících látek ovzduší v těchto měsících nižší ve srovnání s desetiletým průměrem z let 2014-2023. V ostravském regionu se navíc významně projevil vliv ukončení prvovýroby ve společnosti Liberty Ostrava a.s.

Znečišťující látky a imisní limity

Nicméně koncentrace některých znečišťujících látek se závažnými dopady na lidské zdraví stále překračují zákonem stanovené imisní limity v některých částech České republiky (ČR). V roce 2023 se jednalo zejména o karcinogenní benzo[a]pyren (0,9 % území ČR). K překročení imisního limitu přízemního O3 došlo ve tříletém období 2021-2023 na pouhých 0,1 % území ČR.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

• Benzo[a]pyren: Roční imisní limit benzo[a]pyrenu byl překročen na 1,3 % plochy ČR s cca 7,3 % obyvatel. Odhad polí ročních průměrných koncentrací benzo[a]pyrenu je zatížen největšími nejistotami ve srovnání s ostatními mapovanými látkami.
• Přízemní ozon (O3): Imisní limit přízemního O3 byl za tříleté období 2022-2024 překročen pouze na 7 ze 68 stanic (10 %), na kterých byly koncentrace přízemního O3 měřeny. Imisní limit přízemního O3 byl překročen na 0,1 % území ČR s cca 0,03 % obyvatel (průměr za období 2022-2024). Maximální denní 26. nejvyšší maximální 8hod. průměrné koncentrace přízemního O3 nevykazují od roku 2014 výrazný vývoj, neboť koncentrace ozonu jsou silně závislé na meteorologických podmínkách zejména teplého období roku (duben-září).
• Oxid dusičitý (NO2): Imisní limit pro roční průměrnou koncentraci NO2 nebyl překročen na žádné stanici. Vyšší koncentrace NO2 lze očekávat v blízkosti místních komunikací v obcích a ve městech s intenzivní dopravou, vyšší zástavbou a s hustou místní dopravní sítí, kde často dochází ke snížení plynulosti dopravy. Hodinový imisní limit NO2 nebyl v roce 2024 překročen. V hodnoceném období 2014−2024 byly zaznamenány nejvyšší roční průměrné koncentrace NO2 v roce 2014.
• Oxid siřičitý (SO2): Imisní limit pro hodinovou a průměrnou 24hodinovou koncentraci SO2 nebyl překročen na žádné měřicí stanici. Nicméně na základě kombinace modelového výpočtu a naměřených hodnot na stanicích bylo překročení 24hodinového imisního limitu odhadnuto na 0,03 % plochy ČR. K překročení imisního limitu došlo na území města Litvínov.
• Suspendované částice PM10 a PM2,5: K překročení 24hodinového imisního limitu PM10 v roce 2024 nedošlo na žádné z měřicích stanic s dostatečným množstvím dat pro hodnocení, jedná se tak o druhý rok po roce 2023 za celou historii měření PM10 od 90. let minulého století, kdy 24hodinový imisní limit nebyl překročen na žádné stanici. Nicméně podle odhadu byl 24hodinový imisní limit PM10 v roce 2024 překročen na 0,003 % území ČR.

Imisní limity ostatních látek znečišťujících ovzduší (benzenu, těžkých kovů (arsen, kadmium, nikl a olovo) a oxidu uhelnatého) nebyly v roce 2024, podobně jako v minulých letech, překročeny.

Smogové situace v roce 2024

V roce 2024 bylo kvůli vysokým koncentracím PM10 vyhlášeno 18 smogových situací v celkové délce 821 h, tj. 34,2 dní a jedna regulace trvající 33 h, tj. 1,4 dne.

V důsledku zvýšených koncentrací přízemního O3, způsobených stabilním a teplým charakterem počasí, byly v podvečerních hodinách na konci července vyhlášeny tři souběžné smogové situace v aglomeraci Praha, Středočeském a Ústeckém kraji.

Imisní limit přízemního ozonu pro ochranu vegetace (expoziční index AOT40) byl překročen na jedné stanici z celkového počtu 40 venkovských a předměstských stanic určených pro hodnocení vlivu kvality ovzduší na vegetaci.

Regionální rozdíly v kvalitě ovzduší

Vývoj podílu území s nadlimitními koncentracemi polutantů v zónách a aglomeracích za hodnocené období 2014-2024 poukazuje na značné regionální rozdíly kvality ovzduší v ČR s tím, že v posledních letech nejsou rozdíly již tak výrazné, zejména na území regionů v Čechách.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Nejvíce zatíženými regiony z pohledu podílu území a obyvatel vystavených nadlimitním koncentracím znečišťujících látek jsou dlouhodobě aglomerace O/K/F-M, Moravskoslezský kraj bez aglomerace O/K/F-M, Olomoucký a Zlínský kraj. V roce 2024 žilo nejvíce obyvatel vystavených nadlimitním koncentracím bez zahrnutí přízemního O3 v aglomeraci O/K/F-M (cca 80 % obyvatel) a Moravskoslezském kraji bez aglomerace O/K/F-M (cca 26 % obyvatel).

Nejvyšší průměrné populací vážené koncentrace PM10 a PM2,5 byly v roce 2024 odhadnuty v aglomeraci O/K/F-M, Moravskoslezském kraji bez aglomerace O/K/F-M, Olomouckém kraji, Brně a Praze. Nejčistší ovzduší z hlediska těchto polutantů měly kraje Karlovarský, Jihočeský a Vysočina.

Nejvyšší průměrné koncentrace vážené populací oxidu dusičitého byly odhadnuty pro aglomerace Brno a Praha, následované aglomerací O/K/F-M a Ústeckým a Olomouckým krajem. Naopak nejnižší koncentrace byly v krajích Vysočina a Jihočeský.

Nejvyšším koncentracím přízemního O3 váženým populací byli vystaveni obyvatelé v Brně, Jihomoravském kraji bez Brna a aglomeraci O/K/F-M. Nicméně v případě přízemního O3 nejsou rozdíly mezi jednotlivými regiony tak zřetelné jako u ostatních znečišťujících látek.

Emise znečišťujících látek

Vyhodnocení za rok 2024 (předběžná data) opět ukazuje meziroční snížení emisí všech hlavních znečišťujících látek. V návaznosti na příznivější podmínky otopného období, v jejichž důsledku od roku 2021 klesá počet denostupňů, se nižší spotřeba paliv promítá do snížení emisí jak v ohlašovaných údajích za spalovací zdroje kategorie REZZO 1, tak v modelovém výpočtu pro vytápění domácností, spadajícího do kategorie REZZO 3.

Sektor Domácnosti: Vytápění, ohřev vody, vaření se i nadále významně podílel na znečišťování ovzduší, konkrétně na emisích benzo[a]pyrenu (96,6 %), částic PM2,5 (81,3 %), oxidu uhelnatého (69,7 %), částic...

Vyhodnocení emisí za rok 2023 (předběžná data) ukazuje meziroční pokles u všech emisí. Pokles emisí bylo možné stejně jako v roce 2022 očekávat v návaznosti na příznivější podmínky topného období, které se promítají do modelového výpočtu emisí z vytápění domácností.

Sektor Domácnosti: Vytápění, ohřev vody, vaření se i nadále významně podílel na znečišťování ovzduší, konkrétně na emisích primárních částic PM2,5 (83,1 %), PM10 (67,3 %), TZL (59,6 %), benzo[a]pyrenu (97,1 %), kadmia (51,7 %), arsenu (33,4 %), oxidu uhelnatého (71,5 %), a NMVOC (55,2 %).

Tabulky

Tab. PM2,5, NO2, benzo[a]pyren, Pb, Ni, Cd, As, benzen

tags: #znečištění #ovzduší #Český #hydrometeorologický #ústav

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana přírody v ČR
• Udržitelná volba pro firmu
• Zoologické zahrady a ochrana přírody
• Typy drtičů odpadu
• Severní Kalifornie: Klima