V dnešní době, kdy jsou environmentální otázky stále důležitější, se i bydlení stává klíčovým faktorem, který může přispět k udržitelnějšímu způsobu života. Popularita staveb ze dřeva neustále narůstá. Nastal čas, abychom pochopili význam používání obnovitelných materiálů.
Dřevo jako udržitelný stavební materiál
Dřevo je jediný 100% obnovitelný stavební materiál, takže jeho použití namísto neobnovitelných materiálů na bázi fosilních paliv výrazně snižuje dopad na životní prostředí („uhlíkovou stopu“). Stromy rostou díky pohlcování oxidu uhličitého a uhlík je následně na dlouhou dobu zafixován v dřevěných výrobcích. V průběhu životního cyklu výrobku ze dřeva nebo dřevěného domu, je oxid uhličitý trvale v materiálu uložen.
Zpracování dřeva vyžaduje pouze zlomek energie potřebné k výrobě jiných stavebních materiálů, jako je ocel, beton, plasty a hliník. Jeho používáním ve stavebnictví se tak emise CO2 minimalizují na zpracování a dopravu, což je nesrovnatelné s ostatními konstrukčními materiály, využívajícími neobnovitelné zdroje vstupních surovin. Ty navíc při výrobě stavebních materiálů spotřebují velké množství elektrické energie a vzniká různě velké množství prachu, CO2 a dalších plynů, které mají velký vliv na globální oteplování a stabilitu ekosystémů.
Lesní hospodářství a certifikace dřeva
KONTIO nakupuje dřevo pouze z PEFC certifikovaných lesů, v souladu s COC (Chain of Custody) certifikáty, které potvrzují původ dřeva používaného pro stavbu domů KONTIO. Roční přírůstek lesní plochy ve Finsku značně přesahuje množství vytěženého dřeva.
Lesní hospodáři se v takvých případech snaží o maximální využí produkčních schopností stanoviště (půdy, světla, tepla, srážek a optimálního proudění vzduch) pro zdárný růst stromů a přirozené obnovy tak, aby v rámci těžeb nevznikaly velké holé plochy. Agrolesnické systémy (ALS) jsou typem hospodaření, které kombinují pěstování dřevin s rostlinnou nebo živočišnou výrobou. Tento způsob zemědělského hospodaření využívající lesní dřeviny je důmyslný systém, který přispívá krajině především díky mimoprodukčním funkcím, jako jsou klimatická, vodoochranná, půdoochranná, zdravotně-hygienická a estetická.
Čtěte také: Materiály pro dřevostavby
Energetická efektivita dřevostaveb
Z hlediska ochrany životního prostředí energeticky úsporné bydlení zahrnuje mnoho aspektů, počínaje výběrem správných stavebních materiálů. Proto je rozumné volit takové stavební materiály, které nemají na životní prostředí negativní dopad jak během výroby, tak během jejich užívání.
Nízkoenergetické domy jsou navrženy tak, aby spotřebovávaly minimum energie na vytápění, chlazení a osvětlení. Díky vynikající izolaci, vzduchotěsnosti a efektivním oknům je možné výrazně snížit náklady na energii, což se pozitivně odráží i na emisích skleníkových plynů. Mnoho montovaných nízkoenergetických domů je vybaveno technologiemi pro využívání obnovitelných zdrojů energie. Solární panely, tepelná čerpadla a systémy rekuperace tepla jsou běžnou součástí moderních ekologických domů.
Dřevostavby v České republice
Dřevostavby jsou po opatrném počátečním přešlapování plném předsudků a mýtů v posledních desetiletích na slibném konstantním vzestupu. A v našich podmínkách také nejekonomičtějším a nejlogičtějším," říká Ing. Aleš Erber, jeden z nejpovolanějších odborníků na tuto problematiku.
„Česká republika patří k nejvíce zalesněným zemím, celou třetinu našeho území pokrývají lesy, které pro nás i historicky bývaly strategickou komoditou. Zájmem všech zainteresovaných stran by tedy mělo být co největší využívání českého dřeva pro české stavebnictví, přesto je ČR jedním z největších exportérů dřeva na světě. Chybí nám zajištění dlouhodobých a garantovaných finančních prostředků na marketing, PR dřevostaveb a dřeva jako ekologické suroviny. V otázce osvěty a edukace hlavně ve veřejném prostředí máme co napravovat.
Legislativní a ekonomické aspekty
Vedle např. Dalším logickým, ekonomickým i ekologickým krokem, jak snížit zátěž stavebního průmyslu v oblasti emisí CO2, je využití dřeva v podobě konstrukčního materiálu pro vícepodlažní stavby, mostní konstrukce či jiné veřejné stavby. Ať už se jedná o školy, nemocnice, či domovy pro seniory, budovy soukromé, administrativní, nebo určené pro bydlení více rodin, vyřeší se více cílů v rámci jedné stavby a to samo o sobě znamená nižší zátěž pro klima. A nic by nemělo stát v cestě tomu, aby i toto řešení spočívalo ve vyšším podílu dřeva ve stavbě.
Čtěte také: Ekologické vlastnosti bungalovu Instinkt
Pro konkrétní představu: celková těžba v ČR za rok 2023 byla dle údajů ČSÚ cca 18,5 tis. m3, zatímco celkový běžný přírůst odpovídal 22,1 m3. Podle údajů Ministerstva zemědělství bylo v roce 2023 z ČR vyvezeno 5 143 tis. m3 dřeva (což oproti předchozímu roku představuje výrazný pokles způsobený razantním snížením tuzemské jehličnaté tzv. nahodilé těžby) a 1 570 tis. Dokud dostanou v zahraničí naši vlastníci lesů vyšší ceny za kulatinu, těžko můžeme očekávat, že upřednostní společný zájem před efektivitou vlastního hospodaření.
Výzvy a problémy lesního hospodářství
S klimatickou změnou souvisí i nežádoucí a čím dál častější extrémy počasí, při nichž dochází ke kalamitám v našich lesích, kde se potom veškeré síly musí soustředit na aktuální zpracování znehodnoceného dřeva a efektivní hospodaření musí jít na čas stranou. Kromě brouka se ale příroda hlásí i extrémními vedry, přívalovými srážkami a následnými povodněmi, při nichž dochází k velkým škodám na lesní infrastruktuře, které negativně ovlivňují plánované hospodaření v českých lesích.
Aleš Erber k tomu dodává: „Přemnožená zvěř je vážný problém našich lesů, ovlivňuje i kvalitu, kterou požaduje dřevozpracující průmysl. Ušlechtilé listnáče i jehličnany totiž poškozuje nejen v mladém věku, ale i později zejména u smrku loupáním a ohryzem, což má za následek trvalé poškození kmene. Dřevo z takového stromu se na dřevostavbu použije jen těžko.
Následkem smrkové monokultury, která tu byla po dlouhé desítky let pěstována, jsou především zmíněné kůrovcové kalamity. Zároveň byly lesy pěstovány příliš nahusto, což vysušuje půdu. „Životaschopné smrkové porosty jsou suchem narušené, což je vidět na prořídlých korunách v důsledku menšího počtu jehlic. Problémy se podle něj však netýkají pouze smrku. „V západních Čechách a v Povltaví nyní usychá i borovice."
Musí přijít změna druhové skladby lesa, s vyšším podílem listnatých stromů. Za výsledek to bude mít i změny ve stavebnictví a dřevozpracujícím průmyslu - výrobci konstrukčních systémů se budou muset naučit pracovat s listnatým dřevem a menšími průměry kulatiny.
Čtěte také: Ekologické bydlení v dřevostavbě
Udržitelné lesní hospodaření
V otázce pěstování lesa je třeba mít na mysli dlouhodobý společný cíl. „Lesníci a dřevaři mezi sebou bohužel málo komunikují a vzájemně o svých cílech nevědí," říká Erber. „Přitom dává smysl, aby postupovali společně. Než les dospěje, uplyne více než sto let - a tou dobou už se o něj stará někdo jiný.
„Každý vlastník lesa musí jako správný hospodář vědět, co od lesa chce. Tedy jak by měl vypadat z pohledu zastoupení dřevin, struktury, způsobu hospodaření a nakládaní s lesní krajinou včetně zvěře, a to na více než 50 let dopředu. Plán hospodaření musí být kontinuální a všechny úrovně řízení i lesních pracovníků mu musí rozumět a akceptovat ho.
Lesnické parky v České republice
Lesnické parky jsou kulturním odkazem našich předků a výsledkem dlouhodobého, citlivého přístupu řady generací lesníků k lesu, přírodě a krajině. Parky jsou pouze alternativou, která garantuje zachování produkčního potenciálu rozlehlého krajinného celku v souladu s tradicemi života na českém venkově, bez rizika destrukce lesních ekosystémů a ruku v ruce se snahou o popularizaci lesnictví a o edukační činnost směrem k široké veřejnosti.
Lesnické parky vznikají na lesnicky významných lokalitách, v místech, kde lesníci svou činností a umem vypěstovali opravdu nádherné lesy nesmírné hodnoty."Udržování vysoké úrovně lesnictví, zachování jedinečnosti přírody a krajiny, udržení zaměstnanosti místních obyvatel, to jsou hlavní cíle majitele takového lesa a jsou v naprostém souladu se základními myšlenkami lesnického parku," říká Miroslav Pecha, ředitel lesnického parku Křivoklátsko.Tři pilíře trvale udržitelného rozvoje, to znamená ekologický - ochrana přírody, ekonomický - zachování hospodářského využití území s cílem produkce dřeva jako jedné z mála obnovitelných surovin a sociální - podpora pracovního a rekreačního aspektu lesního prostředí pro místní obyvatele, vystihuje i slogan lesnických parků - Území pro přírodu i pro lidi.
Záměrem lesnických parků tedy není omezování aktivit lidí, kteří jsou součástí krajiny, v níž žijí, ale naopak by mělo být využito jejich zájmu a vědomostí ke spolupráci při zlepšování stavu lesů a tím povzbuzena jejich zodpovědnost za stav přírody v jejich okolí. Jedním z programových pilířů lesnického parku je tedy i zcela volný přístup občanů do přírody, který u přísně chráněných formací, jakým je třeba národní park, není obvyklý.
Lesníci usilují o druhově pestrý les, který naplňuje ekologickou, ekonomickou i sociální funkci a který bude možné předat dalším generacím v lepším stavu. Vyvrcholením těchto ambicí je zařazení do mezinárodní sítě tak zvaných modelových lesů (The International Model Forest Network - IMFN) jako symbolu trvale udržitelného, přírodě blízkého hospodaření. Dnes je jeho působnost rozšířena na trvale udržitelné využití celé krajiny, v níž je les pouze jedním z komponentů.
Příklady lesnických parků v ČR
- Lesnický park Křivoklátsko: Založen v roce 2010, plocha 17 000 hektarů. Zahrnuje lesy, zemědělskou půdu a desítky obcí.
- Lesnický park Masarykův les Křtiny: Založen v roce 2011, plocha 10 000 hektarů. Využíván pro studenty a pedagogy Mendelovy univerzity v Brně.
- Lesnický park Bezděz: Založen v roce 2011, plocha 18 000 hektarů. Největší lesnický park v ČR.
- Lesnický park Podkomorské lesy: V přípravě, zaměřen na rekreační využití a ochranu starých stromů.
Kloboucká lesní: Příklad udržitelného přístupu
V zalesněných kopcích Beskyd, sídlí a hospodaří od roku 1998 společnost Kloboucká lesní. Sídlo firmy je postaveno výhradně z materiálu, který vzniká přímo na místě - na lince Kloboucké lesní, necelou stovku metrů od vlastního místa stavby. Společnost demonstruje, že ekologické a udržitelné stavebnictví není jen o plnění různých dotačních politik a předpisů, ale o celkovém přístupu ke stavění.
Budova je navržená tak, aby udávala směr stavění budoucnosti. Vsadila proto na ekologii, jednoduchost a střídmost v kombinaci s nejmodernějšími technologiemi. Konstrukce je vyrobena výhradně z materiálu, který vzniká přímo na místě - na lince Kloboucké lesní, necelou stovku metrů od vlastního místa stavby. Budova je zároveň vytvořena tak, aby se dala celá rozložit a složit na jiném místě.
Jižní část střechy domu je tvořená fotovoltaickými panely o výkonu 113,15 kWp, které uspokojí energetickou spotřebu domu a zároveň zastupují funkci střešní krytiny. Fotovoltaickou elektrárnu na budově doplňuje bateriový systém o kapacitě 72 kWh. Zdrojem pro vytápění administrativní budovy a celého areálu firmy je centrální kotelna, kde hlavní palivovou surovinou je štěpka, kterou si firma sama vyrábí.
Podle jeho slov tak důležitou roli v realizaci stavby podle zpracovaného projektu sehrálo rychlé a konstruktivní rozhodování místního stavebního úřadu a expertů z Hasičského záchranného sboru. Naopak, měl by to být začátek naplňování vize společnosti o přechodu Česka na udržitelnější stavebnictví.
Závěry a doporučení
Z obou studií je patrné, že do české legislativy a návazných technických předpisů a norem se nové poznatky promítají s obrovským zpožděním, a to nejen ve srovnání s úrovní poznání vědeckého, ale i prakticky ověřeného a v sousedních zemích dávno aplikovaného poznání. Nové studie překládají návrhy k odstranění zastaralých legislativních a technických překážek, vybízejí státní správu k podpoře koncepčních a systémových řešení s minimalizovanými environmentálními dopady, včetně podpory vzdělávání pro stavebníky, projektanty, architekty, legislativce, výrobce i veřejnost.
Dřevo je materiálem budoucnosti a efektivní propojení s cirkulární ekonomikou může výrazně redukovat emise skleníkových plynů a podpořit další průmyslová odvětví.
tags: #dřevostavba #ekologická #lesní #hospodářství
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]