Dohody o Využívání Obnovitelných Zdrojů Energie v České Republice a EU

Evropa prochází energetickou transformací, která je zaměřena na zachování konkurenceschopnosti, budování energetické nezávislosti a zajištění bezpečnosti dodávek energie.

Využívání obnovitelných zdrojů energie má menší dopad na životní prostředí - emituje méně uhlíku než fosilní paliva. Výrazné zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie v oblasti energetiky je tedy kruciální pro snížení uhlíkové stopy.

Jednotlivé členské země EU si stanovují své vlastní cíle v rámci Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu (National Energy and Climate Plan, NECP). Aktualizace tohoto plánu se v Česku právě připravuje, přičemž tento dokument by měl ambice REPowerEU reflektovat.

Cíle a Iniciativy EU

Evropská unie si stanovila za cíl dosáhnout podílu 20 % spotřeby energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020, a vydala několik právních předpisů k podpoře této politiky.

V červenci 2021 představila Rada balíček nazvaný „Fit for 55“, který má zajistit další růst podílu obnovitelných zdrojů a snížení emisí skleníkových plynů v hlavních odvětvích hospodářství o 55 % do roku 2030. Hlavním cílem je dosažení klimatické neutrality.

Čtěte také: Pařížská dohoda: Proč USA odstoupily?

Rada 03. května 2023 akceptovala mandát k jednání o návrhu směrnice o posílení postavení spotřebitelů pro ekologickou transformaci. Ekologická transformace představuje kolektivní úsilí a chování spotřebitelů při ní bude hrát zásadní úlohu.

Dále existuje plán, doplňující návrh „Fit for 55“; REPowerEU. Odstartoval 18. května 2022 a hlavním gró jsou návrhy dalších změn s ohledem na vývoj v prostředí energetiky.

REPowerEU zahrnuje:

• Výstavbu nových obnovitelných zdrojů energie v celé Evropě. Cílem je zvýšit podíl na 60 % do roku 2030 a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050.
• Modernizaci energetické infrastruktury - zlepšení a rozšíření stávajících sítí, řešení problémů s přenosem a distribucí energie, vybudování nových skladů energie -> zvýšení flexibility celého systému.
• Podporu energetické účinnosti - opatření pro zdokonalení energetické účinnosti budov, dekarbonizace průmyslových zařízení a dopravy. Cílem je snížit celkovou spotřebu a maximalizovat využití obnovitelných zdrojů energie.
• Inovace a výzkum - cílem je zlepšit výkon a konkurenceschopnost obnovitelných zdrojů energie, věnovat se rekvalifikaci pracovníků a boji s energetickou chudobou.

Nová předběžná dohoda mezi vyjednavači Evropské rady a Evropského parlamentu revidovala balíček "Fit for 55", jehož cílem je zvýšit do roku 2042 skladbu energie z obnovitelných zdrojů až o 5,2030 %.

Evropská komise upřednostňuje vyšší využití obnovitelných zdrojů energie, aby se snížila závislost na dovozu ruských energií. Cíl EU pro rok 2030, který je součástí balíčku reformních opatření Fit for 55, je stanoven na minimální podíl OZE na spotřebované energii ve výši 42,5 %.

Čtěte také: Pařížská dohoda a postoj USA

Investice do OZE v EU

Splnění ambicí a potřeb EU však vyžaduje výraznější investice do obnovitelných zdrojů energie (OZE) - EU potřebuje ročně 100 GW nových kapacit za přibližně 100 miliard EUR.

Podle údajů Mezinárodní energetické agentury (IEA) z října 2024 vzrostly investice do OZE v Evropě v roce 2023 o více než 40 % na 134 miliard USD, přičemž EU nyní investuje 10krát více do čisté energie než do fosilních paliv.

Pro investory je klíčové, že EU v rámci Clean Industrial Deal vyčíslila potřebný přírůstek nových energetických zdrojů. Evropa potřebuje každý rok vybudovat 100 gigawattů OZE, což odpovídá ročnímu výkonu přibližně sto bloků jaderných elektráren typu Temelín.

Aktuální Podíl OZE v EU

Analýza momentální situace ukázala, že v roce 2020 bylo pouze 22,1 % veškeré spotřebované energie v Evropské unii vyrobeno z obnovitelných zdrojů.

Eurostat na konci roku 2024 zveřejnil údaje o využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) za rok 2023 pro všechny ekonomiky EU. Unie jako celek dosáhla v roce 2023 podílu 24,6 %.

Čtěte také: Ekologie v Číně: Aktuální stav

Zemí s nejvyšším podílem energie z obnovitelných zdrojů na úrovni 66,4 % je Švédsko. Naopak nejnižší podíly vykázaly Lucembursko, Belgie, Irsko a Malta, kde podíl OZE v roce 2023 nepřekročil hranici 16 %.

V případě Slovenska byl v roce 2023 vykázán podíl energie z obnovitelných zdrojů (OZE) na úrovni 17,0 %. Podíl OZE na hrubé spotřebě elektřiny činil 24,2 %, u tepla a chlazení 18,8 % a v dopravě 9,2 %.

Podíl energie z obnovitelných zdrojů v roce 2023

Akcelerační Oblasti pro OZE v ČR

Pro zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie je nutné urychlit a zefektivnit schvalovací postupy spojené s projekty. Členské státy proto budou určovat tzv. akcelerační zóny obnovitelné energie - projekty v této oblasti budou podléhat zjednodušenému a zrychlenému schvalovacímu postupu.

Senát schválil zákon, který nastavuje proces, jak v Česku vymezovat oblasti, kde se budou povolovat nové projekty obnovitelných zdrojů energie. Díky návrhu Ministerstva průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem pro místní rozvoj se otevírá cesta k rychlejší výstavbě solárních a větrných elektráren.

Klíčovou novinkou je zavedení tzv. Akcelerační oblasti umožní rychlejší a předvídatelnější rozvoj obnovitelných zdrojů v místech s největším potenciálem a nejmenším dopadem na okolí.

V těchto zónách nebudou projekty splňující podmínky směrnice o podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie mimo jiné podléhat posouzení vlivu na životní prostředí (EIA), což významně urychlí celý proces.

Vymezení akceleračních oblastí bude probíhat na třech úrovních - místní význam bude stanoven v územních plánech obcí, nadmístní význam v zásadách územního rozvoje krajů a celostátní význam v územním rozvojovém plánu.

Legislativní Rámec pro Akcelerační Oblasti

Nezbytnou oblast vymezuje vláda v politice územního rozvoje.

Akcelerační oblast se vymezuje v nezbytné oblasti vymezené pro využití stejného druhu obnovitelného zdroje energie.

Zpřesnit vymezení akcelerační oblasti lze v navazující územně plánovací dokumentaci, pouze pokud to nadřízený orgán ve stanovisku podle § 101 odst.

Územní opatření vydané pro akcelerační oblast vymezenou v nadřazené územně plánovací dokumentaci je závazné pro obsah navazující územně plánovací dokumentace.

Součástí územního opatření je výkres s vyznačením území, kterého se územní opatření týká, v měřítku katastrální mapy nebo v měřítku 1 : 5000 nebo 1 : 10000.

Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (dále jen „vyhodnocení vlivů“) obsahuje podrobnosti potřebné ke stanovení podmínek a zmírňujících opatření pro povolení, provedení nebo užívání záměrů pro využití obnovitelného zdroje energie v územním opatření.

Návrh územního opatření připraví projektant oprávněný zpracovat územně plánovací dokumentaci společně s osobami s autorizací podle § 19 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a § 45j zákona o ochraně přírody a krajiny, které navrhnou podmínky a zmírňující opatření podle odstavce 2.

Součástí návrhu územního opatření jsou také podmínky navržené za účelem vyloučení nepříznivých dopadů záměrů pro využití obnovitelného zdroje energie v akcelerační oblasti na životní prostředí a veřejné zdraví nebo, pokud není možné tyto dopady vyloučit, podmínky a zmírňující opatření navržené za účelem jejich zmírnění, včetně podmínek a zmírňujících opatření, jejichž účelem je vyloučení nebo podstatné omezení nepříznivých dopadů těchto záměrů s ohledem na zákazy stanovené v zákoně o ochraně přírody a krajiny k ochraně volně žijících ptáků a zvláště chráněných druhů živočichů a s ohledem na cíle ochrany povrchových vod podle vodního zákona.

Za účelem navržení podmínek a zmírňujících opatření podle odstavce 2 zajistí pořizovatel zpracování posouzení návrhu akcelerační oblasti ve vztahu k výskytu volně žijících živočichů, planě rostoucích rostlin a přírodních stanovišť v akcelerační oblasti osobou s autorizací podle § 45j zákona o ochraně přírody a krajiny.

Contracts for Difference (CfD)

Existuje mechanismus, který umí podpořit obnovitelné zdroje (OZE) a zároveň zabránit překompenzacím? Ano, jsou jimi takzvané Contracts for Difference (CfD) neboli "rozdílové smlouvy", jež představují inovativní finanční nástroj, který podporuje výstavbu a využívání OZE racionálním a nákladově efektivním způsobem.

CfD jsou dlouhodobé smlouvy mezi výrobcem energie a státem. Výrobce prodává svou elektřinu na klasickém trhu a čelí tak riziku proměnlivých cen. Se státem se však dohodne na garanci pevné ceny za elektřinu, která ho před většími výkyvy na trhu s elektřinou chrání.

Pokud je tržní cena elektřiny (tzv. referenční cena) vyšší než smluvená realizační cena, výrobce vrací rozdíl státu. Rozdílové smlouvy zároveň automaticky zabraňují překompenzacím a neúměrným ziskům výrobců OZE.

tags: #dohody #o #vyuzivani #obnovitelnych #zdroju #energie

Oblíbené příspěvky:

• Evidence léčiv a ochrana životního prostředí
• Zajímavosti Šluknovského výběžku
• Lesní hospodářství a ochrana přírody v roce 1998
• Aktuální stav úložiště jaderného odpadu
• Linka 501 Ústřední hřbitov