Informační technologie a kancelářská zařízení hrají klíčovou roli v moderním pracovním prostředí. Jednou z povinností výrobců a dovozců je uvádět na trh ČR a EU pouze bezpečné výrobky.
Tento článek se zaměřuje na normy a metody výpočtu hodnot emise hluku výpočetní a kancelářské techniky, s ohledem na platné předpisy a technické normy.
Podle směrnice 2006/42/ES (NV č. Další z povinností výrobců a dovozců strojních zařízení je u výrobků uváděných na trh ČR a EU doložit plnění požadavků směrnice 2000/14/ES (NV č.
Vláda nařizuje k provedení zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č.
(1) Výrobky stanovené v § 1 písm. a) a b) (dále jen "stanovené výrobky") nesmí překročit nejvyšší přípustné hodnoty emisí hluku vyjádřené pomocí hladiny akustického výkonu a popřípadě pomocí hladiny akustického tlaku, které jsou uvedeny v příloze č.
Čtěte také: Budoucí emisní normy Euro 7
(2) Pro stanovení způsobu měření emisí hluku u stanovených výrobků a pro dozor podle § 18 zákona se použijí metody uvedené v příloze č.
(1) Požadavky podle § 3 odst.
(2) K žádosti o přezkoušení vzorku se pro každý typ stanoveného výrobku připojuje příloha. Náležitosti žádosti o přezkoušení vzorku spolu se vzorem přílohy k této žádosti jsou uvedeny v příloze č.
(3) Pokud vzorek (prototyp) výrobku odpovídá požadavkům stanoveným tímto nařízením vlády, vystaví autorizovaná osoba certifikát o přezkoušení vzorku. Náležitosti certifikátu jsou uvedeny v příloze č.
(4) Ke každému výrobku určitého typu, který odpovídá přezkoušenému vzorku, výrobce nebo dovozce připojí prohlášení o shodě, jehož náležitosti jsou uvedeny v příloze č. 5 k tomuto nařízení, a současně výrobek označí viditelnou a trvalou značkou. Grafické zpracování značky a údaje, které se na ní vyznačují, jsou uvedeny v příloze č.
Čtěte také: Řešení problémů s emisemi
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1.
Příloha č. 1 k nařízení vlády č. stanovuje přípustné limity emisí hluku pro stanovené výrobky:
Příloha č. 2 k nařízení vlády č. specifikuje metody měření hluku pro různé typy zařízení:
Tato metoda je určena k měření hluku vyzařovaného kompresory. Kompresory se pro účely této metody nazývají zdroji zvuku.
1.5.1 Přístroje musí umožňovat měření hladiny efektivní hodnoty akustického tlaku vážené váhovou funkcí A.
Čtěte také: Jawa Stadion: Emise a vývoj
1.5.5.1 Před zkouškou se akustické vlastnosti celého přístroje, to znamená měřicích přístrojů včetně mikrofonu a kabelu, zkontrolují pomocí akustického kalibrátoru, o přesnosti alespoň 0,5 dB (například pistonfonu).
1.6. Během měření nesmí být ke kompresorům připojováno žádné nářadí. Kompresor se zahřeje na ustálenou provozní teplotu ležící v rozsahu stanoveném výrobcem. Musí pracovat při jmenovitých otáčkách a jmenovitém tlaku. Jmenovité otáčky a jmenovitý tlak jsou uvedeny v návodu k obsluze předávaném odběrateli.
Měřící stanoviště musí být rovné a horizontální. Toto stanoviště musí být až k bodům vertikálního průmětu poloh mikrofonu a včetně těchto bodů z betonu nebo neporézního asfaltu.
Měřicí plochou používanou při zkouškách je polokoule.
a) Měří se v 6 měřicích bodech, to znamená v bodech 2, 4, 6, 8, 10 a 12 uspořádaných podle bodu 1.6.4.2.b). Při zkoušce zdroje zvuku musí být geometrický střed tohoto zdroje situován nad středem polokoule.
Podmínky prostředí v místě měření musí být před měřením překontrolovány. Cizí hluk se koriguje pouze s ohledem na hluk pozadí. Hluk pozadí v měřicích bodech se měří (viz bod 1.6.4.2) s vypnutým zdrojem zvuku (žádná zvuková emise).
Rychlost a směr větru se zjišťují v místě nad měřicí plochou. K měření hladiny akustického tlaku LpA se používá přístroj podle bodu 1.5.2. Hladina akustického tlaku LpA v daném měřicím bodě vychází z ekvivalentní hodnoty akustického tlaku za příslušnou dobu. Doba měření je v každém měřicím bodě zpravidla 15 s. V případě pracovních cyklů s periodickými změnami hladiny musí doba měření zahrnovat nejméně tři úplné pracovní cykly.
Pro měřicí přístroj musí být dodržovány pokyny výrobce, ve kterých zmiňuje rušivé vlivy, jako je například teplota, barometrický tlak, vlhkost. Nejvyšší přípustná rychlost větru je 8 m/s. Při rychlosti větru přesahující rychlost uvedenou výrobcem musí být mikrofony vybaveny ochrannými kryty proti větru.
1.9. Do zprávy se uvádějí pouze údaje zjištěné podle bodu 1.9 a vyžadované pro účely měření. Ve zprávě se zřetelně uvede, že hladiny akustického výkonu byly změřeny v plném souladu s metodou měření.
Tato metoda je určena k měření hluku vyzařovaného svařovacími generátory. Svařovací generátory se pro účely této metody nazývají zdroji zvuku.
2.5.1 Přístroje musí umožňovat měření hladiny efektivní hodnoty akustického tlaku vážené váhovou funkcí A.
2.5.5.1 Před zkouškou se akustické vlastnosti celého přístroje, to znamená měřicích přístrojů včetně mikrofonu a kabelu, zkontrolují pomocí akustického kalibrátoru o přesnosti alespoň 0,5 dB (například pistonfonu).
2.6. Všechny přístroje, jako například pomocná zařízení, elektrické generátory, které jsou integrální součástí zkoušeného zdroje zvuku, musí být přesně definovány. V případě, že stroje pracují s výměnným zařízením, jako například s různými díly speciálního vybavení, musí se měření uskutečňovat alespoň na stroji vybaveném jeho hlavním zařízením.
Zdroj zvuku musí být používán za podmínek uvedených výrobcem. Měřicí stanoviště musí být rovné a horizontální. Toto stanoviště musí být až k bodům vertikálního průmětu bodů, v nichž jsou umístěny mikrofony, a včetně těchto bodů, z betonu nebo neporézního asfaltu.
Měřicí plochou používanou při zkouškách je polokoule.
a) Měří se v 6 měřicích bodech, to znamená v bodech 2, 4, 6, 8, 10 a 12 uspořádaných podle bodu 2.6.4.2 b). Při zkoušce zdroje zvuku musí být geometrický střed tohoto zdroje vertikálně situován nad středem polokoule.
Podmínky prostředí v místě měření musí být před měřením překontrolovány. Cizí hluk se koriguje pouze s ohledem na hluk pozadí. Parazitní hluk se nebere v úvahu. Hluk pozadí v měřicích bodech se měří (viz bod 2.6.4.2) s vypnutým zdrojem zvuku (žádná zvuková emise).
Rychlost a směr větru se zjišťují v místě nad měřicí plochou. K měření hladiny akustického tlaku LpA se používá přístroj podle bodu 2.5.2. Hladina akustického tlaku LpA v daném měřicím bodě vychází z ekvivalentní hodnoty akustického tlaku za příslušnou dobu. Doba měření je v každém měřicím bodě zpravidla 15 s. V případě pracovních cyklů s periodickými změnami hladiny musí doba měření zahrnovat nejméně tři úplné pracovní cykly.
Pro měřicí přístroj musí být dodržovány pokyny výrobce, ve kterých zmiňuje rušivé vlivy, jako je například teplota, barometrický tlak, vlhkost. Nejvyšší přípustná rychlost větru je 8 m/s. Při rychlosti větru přesahující rychlost uvedenou výrobcem musí být mikrofony vybaveny ochrannými kryty proti větru.
2.9. Do zprávy se uvádějí pouze údaje zjištěné podle bodu 2.9 a vyžadované pro účely měření. Ve zprávě se zřetelně uvede, že hladiny akustického výkonu byly změřeny v plném souladu s metodou měření.
Tato metoda je určena k měření hluku vyzařovaného elektrickými zdrojovými soustrojími. Elektrická zdrojová soustrojí se pro účely této metody nazývají zdroji zvuku.
3.5.1 Přístroje musí umožňovat měření hladiny efektivní hodnoty akustického tlaku vážené váhovou funkcí A.
3.5.5.1 Před zkouškou se akustické vlastnosti celého přístroje, to znamená měřicích přístrojů včetně mikrofonu a kabelu, zkontrolují pomocí akustického kalibrátoru o přesnosti alespoň 0,5 dB (například pistonfonu).
Všechny přístroje, jako například pomocná zařízení, elektrické generátory, které jsou integrální součástí zkoušeného zdroje zvuku, musí být přesně definovány. V případě, že stroje pracují s výměnným zařízením, jako například s různými díly speciálního vybavení, musí se měření uskutečňovat alespoň na stroji vybaveném jeho hlavním zařízením.
Zdroj zvuku musí být používán za podmínek uvedených výrobcem. Měřící stanoviště musí být rovné a horizontální. Toto stanoviště musí být až k bodům vertikálního průmětu poloh mikrofonu a včetně těchto bodů, z betonu nebo neporézního asfaltu.
a) Měří se v 6 měřicích bodech, to znamená v bodech 2, 4, 6, 8, 10 a 12 uspořádaných podle bodu 3.6.4.2.b). Při zkoušce zdroje zvuku musí být geometrický střed tohoto zdroje situován nad středem polokoule.
Podmínky prostředí v místě měření musí být před měřením překontrolovány. Cizí hluk se koriguje pouze s ohledem na hluk pozadí. Hluk pozadí v měřicích bodech se měří (viz bod 3.6.4.2) s vypnutým zdrojem zvuku (žádná zvuková emise).
Rychlost a směr větru se zjišťují v místě nad měřicí plochou. K měření hladiny akustického tlaku LpA se používá přístroj podle bodu 3.5.2. Hladina akustického tlaku LpA v daném měřicím bodě vychází z ekvivalentní hodnoty akustického tlaku za příslušnou dobu. Doba měření je v každém měřicím bodě zpravidla 15 s. V případě pracovních cyklů s periodickými změnami hladiny musí doba měření zahrnovat nejméně tři úplné pracovní cykly.
Pro měřicí přístroj musí být dodržovány pokyny výrobce, ve kterých zmiňuje rušivé vlivy, jako je například teplota, barometrický tlak, vlhkost. Nejvyšší přípustná rychlost větru je 8 m/s. Při rychlosti větru přesahující rychlost uvedenou výrobcem musí být mikrofony vybaveny ochrannými kryty proti větru.
3.9. Do zprávy se uvádějí pouze údaje zjištěné podle bodu 3.9 a vyžadované pro účely měření. Ve zprávě se zřetelně uvede, že hladiny akustického výkonu byly změřeny v plném souladu s metodou měření.
Pro měření a hodnocení hluku výpočetní a kancelářské techniky se používají různé normy ČSN a ISO, které zajišťují jednotnost a přesnost měření. Mezi nejdůležitější patří:
Tyto normy specifikují postupy pro měření hladiny akustického výkonu a akustického tlaku, podmínky zkoušení a měření, a také informace, které mají být zahrnuty do specifikačních listů výrobků.
ČSN ISO 9296 stanovuje metodu určení deklarovaných hodnot emise hluku, informaci o akustických vlastnostech a o dalších vlastnostech výrobku, která má být uvedena v technických dokladech dodávaných výrobcem uživateli, a konečně metodu ověření deklarovaných hodnot emise hluku udaných výrobci.
Jednotné metody uvedené v této mezinárodní normě užívají údaje o hluku získané ve shodě s ČSN ISO 7779 (tř. znak 01 1652). Jsou normalizovány postupy k určení i ověření deklarovaných hodnot emise hluku a je také předepsáno, co musí obsahovat údaj, uvádějící deklarované hodnoty emise hluku.
V příloze A jsou příklady deklarací emise hluku a v příloze B další podrobnosti k popisu charakteru emitovaného hluku.
Norma ISO/IEC 11160-1 specifikuje minimální informace, které mají být zahrnuty do listů specifikací tiskáren tak, aby uživatelé mohli porovnat charakteristiky různých zařízení a zvolit si tiskárnu, která splňuje jejich požadavky. ISO/IEC 11160 se používá u tiskáren, které by mohly pracovat v obvyklém kancelářském prostředí.
tags: #hodnoty #emise #hluku #výpočetní #a #kancelářské