Drobný Hmyz u Odpadu: Druhy a Jak se Jich Zbavit

Škůdci v domácnosti nejsou ničím vzácným, své místo si totiž často záměrně hledají po boku člověka. A zatímco se většina z nás zaměřuje na známé prostory jako je spíž nebo odpadkový koš, tito nezvaní hosté mají k dispozici mnohem více úkrytů, než si dokážeme představit.

Jak se škůdci dostávají do našich domovů?

Škůdci si do našich domácností nacházejí cestu nejrůznějšími způsoby, a často jim k tomu nevědomky pomůžeme sami. Potraviny uložené ve spíži mohou být už při koupi kontaminované vajíčky molů a zavíječů. Stejně tak se mohou moli nacházet i na oděvech. Některé škůdce pak zavlečou domů i zvířecí mazlíčci, často se jedná o blechy či klíšťata. Hmyz si domů přineseme i s pokojovými rostlinami, knihami a nábytkem z druhé ruky nebo v zavazadlech z dovolené. Možností je tedy velká spousta a ne vždy se všechny dají uhlídat.

Škůdci mají vrozený cit pro to najít si dokonalý úkryt právě tam, kde na ně nejméně myslíme:

• Spíže a kuchyňské skříňky: Vůně potravin, vlhkost a teplo jsou neodolatelným lákadlem pro šváby, moly, pisivky i mravence, ve spižírnách rodinných domů či chat dokonce pro myši a potkany. Tito škůdci často nacházejí potravu v otevřených baleních mouky, rýže či koření, kde mohou tiše přežívat celé týdny.
• Odpadkové koše: Odpadky, zbytky jídel a vlhkost jsou pro škůdce doslova magnetem. Hmyz i hlodavce láká zápach rozkládajících se zbytků.
• Koupelny: Koupelny jsou oblíbenou “destinací” pro rybenky, pavouky, šváby či mravence. Ti zde vyhledávají zdroje vody, ale i potravy, Například rybenky se živí plísněmi, zatímco pavouci sem chodí lovit jiný drobný hmyz. Některé druhy se do koupelny dostávají také potrubím.
• Sklady, sklepy a garáže: Místa, kam člověk chodí méně, je tam vlhko, přítmí a dostatek úkrytů - taková jsou u hmyzu, hlodavců či kun nejoblíbenější. Nezapomínejte tedy na pravidelný úklid sklepa, půdy, skladovacích prostor nebo garáže.

Škůdci v domácnosti nejsou zdaleka jen problémem spíží nebo odpadkových košů. Často se ukrývají na místech, která považujeme za perfektně čistá.

1. Matrace, lůžkoviny, polštáře i rám postele představují pro škůdce ideální místo k úkrytu a množení. Pokud je navíc do postele přitáhnete z cest štěnice, těžko se jich zbavíte. Tento krvežíznivý hmyz se přes den schovává ve švech matrace nebo v rámu postele a v noci vyráží na lov.
2. Skříně a zásuvky s oblečením jsou dalším nečekaným rájem pro škůdce. Tyto brouky přitahují odumřelé kožní buňky na oblečení, kožené výrobky nebo staré textilie.
3. Podlahy v domech a bytech často tvoří keramická dlažba nebo dobře usazené a podlepené lino či plovoucí podlaha. Pod těmito materiály nemají škůdci šanci, problém ale nastává i podlahový lišt, které vedou podél stěn. Tyto skuliny a nedostatky se snažte eliminovat už při instalaci podlahových lišt. Ideální je zvolit takové, které nemají příliš dutin (ty obvykle slouží například k uložení kabelů od spotřebičů).
4. Květináče jsou dalším zdrojem vody a vlhkého prostředí v domácnosti. Některé druhy hmyzu, jako třeba mravenci, se k nim chodí pouze napít. Do druhé skupiny patří například smutnice, drobné mušky často poletující kolem květináčů.
5. Dřevěné prvky domácnosti, jako je nábytek, dveře či okenní rámy, mohou být živnou půdou pro tesaříky a jiné druhy dřevokazného hmyzu. Kromě dřevokazného hmyzu se ale v záhybech a spárách nábytku mohou skrývat i běžnější škůdci, jako jsou štěnice nebo blechy.

Alfa a omega celého problému je účinná prevence.

Čtěte také: Příroda a červený hmyz

Druhy drobného hmyzu u odpadu

Pilousi (Sitophilus)

Pilousi (Sitophilus) jsou rod brouků z čeledi nosatcovitých (Curculionidae). Některé druhy se řadí mezi skladištní a potravinové škůdce, které napadají obiloviny, mouku, rýži, luštěniny, ořechy, kukuřici, těstoviny apod.

Všechny tři výše zmiňované druhy pilousů si jsou ve svém vývoji a způsobu života velmi podobní. Jedná se o poměrně malého brouka. Největší z nich je pilous černý, který dorůstá do velikosti až 5 mm. Pilous kukuřičný a pilous rýžový dorůstají do velikosti maximálně 3,5 mm. Pro laika jsou velmi těžko rozpoznatelné.

Pilous černý je světle hnědě až černohnědě zbarvený. Ostatní dva druhy jsou tmavě hnědí a vyznačují se barevnými fleky na křídlech. Všechny druhy pilousů mají, jak již název jejich čeledi naznačuje, na hlavě typický podlouhlý sosáček. Jediný pilous černý není schopen letu, jelikož má srostlá křídla. Pilousi se vyhýbají světlu.

Brouci se páří již několik dní po líhnutí. Po 4-10 dnech začíná samička klást vajíčka. Do zrna obiloviny, rýže, kukuřice atd. vykouše samička tunel, do kterého vkládá vajíčko. Otvor pak uzavře zátkou ze speciálního sekretu ze slin.

Vývoj pilouse probíhá 4 stádii a celý se koná uvnitř zrna dané obiloviny. Rychlost vývoje vždy souvisí s okolní teplotou. Optimální podmínky se pohybují mezi 25-30 °C. Zhruba po měsíci a půl se z vajíčka líhne dospělý brouk. Dospělí brouci se při těchto teplotách dožívají tří až dvanácti měsíců dle druhu. Při nižších teplotách upadají do stavu hibernace a dokážou přežít i kolem dvou let.

Čtěte také: Nížinné lesy a ohrožený hmyz

Pilousi patří k nejvýznamnějším skladištním škůdcům vůbec. Mohou napáchat obrovské škody na obilovinách, luštěninách a rýži. Vyskytují se však i v jiných potravinách jako jsou těstoviny, mouka, ořechy, sušenky, krmivo pro zvířata atd. Vajíčka pilousů se však v těchto potravinách nejsou schopna vyvíjet. Při napadení skladů pilousem, rapidně stoupne teplota a vlhkost na povrchu obilovin. Je proto nutné tyto parametry ve skladech neustále kontrolovat.

Pilousi se k nám dostávají převážně dovozem. Domů si je pak již doneseme předem napadenými potravinami.

Jak se zbavit pilousů?

Pokud si přinesete pilouse v potravinách či surovinách z obchodu, je potřeba tyto produkty okamžitě zlikvidovat. Nehodí se již ke konzumaci, neboť jsou kontaminovány výkaly brouků a mohou obsahovat plísně a podobné škodlivé látky.

Výskytu pilousů v domácnosti můžete zamezit tím, že potraviny uskladníte při teplotách pod 14 °C a snížíte vlhkost vzduchu. S monitorovací pastí na pilousy můžete snadno zjistit, zda se ve vašem bytě tento hmyz vyskytuje. Již napadené plochy pak ošetřete přípravkem Provecta proti pilousům.

V nabídce jsou rovněž přípravky pro hubení pilousů, které jsou určeny pouze pro profesionály. Tyto produkty lze prodávat pouze osobám se živnostenským oprávněním, nebo firmám (vlastníci osvědčení podle § 58 odst. 1, 2 a 3 zák. č. 258/2000 Sb.).

Čtěte také: Přežití v divočině: hmyz

Příkladem je přípravek Cytrol Super SG proti pilousům - světlošedé granule se zapalují pomocí prskavky vložené do krabičky s dýmovnicí. Přípravek je určen pro uzavřené a dobře utěsněné prostory. Dýmovnice je ideálním způsobem hubení pilousů a jiného hmyzu, kde běžná konvenční aplikace není možná, jako jsou sklady, transportní kontejnery, železniční vagóny, pekárny, mlýny apod. Dým proniká i do nejmenších a nedostupných otvorů a hubí tak zaručeně širokou škálu škodlivého hmyzu.

Stínky a Svinky

Kdo někdy otočil kámen a spatřil prchající potvůrky připomínající trilobity, měl tu čest se svinkami nebo stínkami. Jsou max. 2 cm velké a mají segmentované šedé či hnědé tělo oválného tvaru. Jde o ochranný krunýř tvořený sedmi překrývajícími se články. Mají sedm párů nohou, tykadla, a oči citlivé na světlo a tmu.

Svinky i stínky dýchají žábrami, které potřebují udržovat vlhké. Přes žábry přijímají kyslík z vody. Jsou to totiž suchozemští korýši, a ne hmyz.

Stínky a svinky jsou aktivní v noci, přes den se schovávají ve skulinách nebo na temných a vlhkých místech, jako jsou kameny nebo tlející dřevo. Svinkám se někdy říká také sviňky. Nejrozšířenější je u nás svinka obecná (Armadillidium vulgare). Původní evropský druhe se nejvíce vyskytuje ve Středomoří, v jižní Anglii, a také v Severní Americe.

Nejrozšířenější je u nás stínka obecná (Porcellio scaber), o něco větší je stínka zední (Oniscus asellus). Další druhy v ČR jsou např.

Samičky svinek a stínek se páří a kladou vajíčka 2x až 3x za rok. Vajíčka nosí samičky na svém břiše v malém váčku, v jednom asi 30 vajíček. Po vylíhnutí zůstávají mláďata u matky ve váčku, dokud poprvé nesvléknou krunýř, aby získala sedmý pár nohou. Teprve pak opouštějí matku. Čerstvě svlečená stínka či svinka má narůžovělou barvu. A pokud vzácně narazíme na exemplář, který je modrý, jde o nemocnou chudinku, napadenou iridovirem.

Svlečky svinkám a stínkám slouží jako potrava, ze které získávají stopové množství mědi, která je pro ně důležitá. Pro vyztužení svého exoskeletonu potřebují také uhličitan vápenatý, který získávají z okolí.

Svinky a stínky fungují v přírodě jako čisticí četa. Pomáhají rozkládat biologický odpad, který požírají.

Oba suchozemští korýši bohužel nejsou jen kladní hrdinové. Požírají semínka, listy a kořeny sazenic. Působí škody na sazenicích rajčate, okurek, ředkviček, salátu, hořčice, hrachu a fazolí. Když se stínky či svinky při hledání vlhkého úkrytu dostanou do sklepa, napadají uskladněné ovoce a zeleninu. V malé populaci nezpůsobují velké škody, ale ve vykousaných místech se mohou objevit bakterie nebo plísně, které mohou zapříčinit hnilobu.

Jak se zbavit stínek a svinek?

• Vykuřte sklep sirnými knoty, které celý prostor dezinfikují.
• Pokud se jich štítíte, zasáhněte insekticidním sprejem na bázi permethrinu.
• Další ekologická alternativa je na listy a stonky sazenic použít biologický ochranný postřik NeemAzal na bázi nimbového oleje.
• Můžete si vyrobit jednoduchou past: rozpůlíte pomeranč, večer jej položíte těsně k sazeničkám, které chcete ochránit, ráno otočíte a je plný svinek. Můžete je vynést a zbylé potvůrky na zemi snadno shrábnout lopatou, jsou pomalé.
• Česnek, skořice, máta peprná, oregano, ocet, kávová sedlina, chilli papričky a kajenský pepř mohou narušit čich stínek a svinek a maskovat vůně, které je přitahují.

Mezi predátory stínek i svinek patří pavouci (zejména šestiočko), stonožky, mravenci, žáby, ptáci a ještěrky. Proti drobným predátorům se snadněji ubrání svinky, které se stočí do klubíčka.

Shrnuto: užitečnost stínek i svinek převažuje nad škodlivostí, který je spíše příležitostná. Ve sklepě se s nimi snadno vypořádáte a pokud vás potrápí na záhoně, z našeho článku víte, co dělat.

Pisivky

Pisivky jsou drobný hmyz o velikosti jen několik milimetrů, který často uniká naší pozornosti. Přestože jsou neškodné, jejich přítomnost v domácnostech, knihovnách nebo skladech může vyvolat nepříjemné pocity, a proto hledáme způsoby, jak se pisivek zbavit.

Druhy pisivek

• Pisivka domácí: Nejběžnějším druhem pisivky, kterou můžeme potkat v našich domovech. Tento drobný hmyz dosahuje velikosti 1-2 mm a má světle hnědé, mírně průsvitné tělo. Pisivky domácí se nejčastěji vyskytují ve vlhkých a teplých prostředích, jako jsou koupelny, kuchyně, sklepy nebo špatně větrané místnosti. Pisivky domácí se rozmnožuje poměrně rychle, zejména pokud má k dispozici vhodné prostředí. Vejce klade na vlhká místa, a larvy se z nich líhnou během několika dní. Celý vývoj od vajíčka k dospělci trvá jen pár týdnů. Pisivky domácí nejsou nebezpečné pro zdraví, ale jejich přítomnost může být nepříjemná a hygienicky problematická.
• Pisivka knižní: Vyskytuje se především v knihách, papírových archivech a knihovnách. Tato pisivka je velmi drobná, dosahuje velikosti kolem 1 mm, a její tělo je světle béžové nebo světle hnědé. Pisivky knižní přitahuje lepidlo, které se používá při vazbě knih, a také plísně, které se mohou tvořit na povrchu papíru ve vlhkém prostředí. Pisivka knižní klade vajíčka na povrchy papíru nebo do míst, kde se nacházejí plísně. Larvy se vyvíjejí během několika dní a celý životní cyklus trvá přibližně 3 týdny. Pisivky knižní se živí plísněmi a lepidly, která se používají při knižní vazbě.
• Pisivka bledá: Je méně známým, ale rovněž častým druhem pisivky. Její název odkazuje na její vzhled - má velmi světlé, téměř bílé tělo, což z ní činí nenápadného návštěvníka našich domácností. Tento druh se často vyskytuje ve skladech potravin, kde může napadat balení mouky, obilovin nebo jiných suchých potravin. Pisivka bledá se rychle rozmnožuje v prostředích, kde má k dispozici potravu a dostatečnou vlhkost. Napadá suché potraviny, jako jsou mouka, obiloviny nebo sušené ovoce, čímž snižuje jejich kvalitu.
• Pisivka skleníková: Je okřídlený druh pisivek, který se nejčastěji vyskytuje ve sklenících, pařeništích a kompostech, ale může se objevit i v domácnostech s pokojovými rostlinami nebo ve skladech zahradnických potřeb. Tento druh je velmi aktivní, zejména pokud je narušený ekosystém ve skleníku, například přemnožení plísní. Samičky kladou vajíčka na vlhké povrchy, často na listy rostlin, do půdy nebo na organické zbytky. Pisivka skleníková nepřímo ohrožuje rostliny, ale podporuje šíření plísní. Pisivka skleníková se živí plísněmi a organickými zbytky na rostlinách.

Pisivky jsou indikátorem vlhkosti a špatných skladovacích podmínek.

Jak se zbavit pisivek?

Ať už se jedná o pisivku domácí, knižní, bledou nebo skleníkovou, účinnou prevencí je udržování suchého prostředí, správná hygiena a pravidelná kontrola ohrožených prostor.

Koutule (Odpadní Mušky)

Koutule, známé také jako koupelnové nebo žlábkové mouchy, jsou drobný létající hmyz, který se nejčastěji objevuje v domácnostech, komerčních budovách nebo potravinářských provozech. Dospělci koutulí měří přibližně 3 až 5 mm. Jejich tělo i křídla jsou pokryta jemnými chloupky, což jim dodává až „plyšový“ vzhled. Výrazné jsou i jejich dlouhá tykadla, která se zahýbají do stran. Larvy koutulí jsou bílo-krémové, s jemným článkováním a tmavší hlavičkou. Dorůstají až 10 mm.

Koutule mají rády vlhká a znečištěná místa. Životní cyklus koutulí je poměrně rychlý. Za optimálních podmínek trvá od vajíčka po dospělce přibližně 16 dní. Samice klade vajíčka do kanalizace, potrubí a na další vlhké povrchy s dostatkem rozkládajícího se materiálu. Larvy koutulí konzumují rozkládající se organické zbytky - například zbytky jídla, mýdel, papíru nebo i houbiček na nádobí.

Ačkoliv koutule nejsou v ČR přímo zdraví nebezpečné, mohou se stát mechanickým přenašečem různých mikroorganismů. Ve výjimečných případech může druh Clogmia albipunctata způsobit i závažnější zdravotní komplikace (např. přítomnost larev a kukel v okolí odpadních otvorů (např.

Koutule přezdívaná odpadní muškou je vázána na antropogenní prostředí, ve kterém přežívá nevhodné zimní podmínky ve střední Evropě. Vyhledává polotekuté organické substráty, nejčastěji se tedy vyskytuje v blízkosti rostlin, v odpadních rourách, dospělci posedávají na zdech. Samičky kladou vajíčka do plodů nebo semen, kde se larvy vyvíjejí. Koutené larvy se pak živí materiálem uvnitř plodů, čímž mohou ovlivnit zdraví rostliny.

Na rozdíl od jiných druhů koutulí, tato se neřadí mezi krevsající hmyz. Živí se hnijícím rostlinnými a potravními zbytky. V přírodě se vyskytují v mělkých kalužích, zahnívajících dutinách stromů. V domácnosti se váží k prostředí odpadních rour a květináčů se zeminou.

Při nedodržování hygienických návyků může způsobit bakteriální přenos infekcí. Řadí se mezi myiatické druhy (larvy mouchy dvoukřídlé mohou parazitovat v těle obratlovců).

Jak se zbavit koutulí?

• Základem je hygiena a pravidelná kontrola odpadních míst.
• Pokud se přemnoží, je nezbytné přistoupit k odbornému zásahu.
• V naší firmě používáme přípravky určené přímo pro hubení koutulí - bezpečné, efektivní a s dlouhodobým účinkem.

Přítomnost koutulí v domácnosti může být nejen nepříjemná, ale i známkou hlubšího problému - např. špatně udržované kanalizace nebo úniků vody.

Larvy mušek dokáží být velmi odolné i proti některým chemickým čističům a vroucí vodě.

Potemníci (Tenebrionidae)

Potemníci jsou brouci z čeledi potemníkovitých (Tenebrionidae). Vyskytují se téměř po celém světě. Jedná se o brouky s proměnou dokonalou. Jsou to robustní středně velcí brouci hnědé, černé, šedé nebo kovové barvy. Patří ke skladištním a potravinovým škůdcům. Vyskytují se nejen v soukromých domácnostech, ale také v potravinářském průmyslu, mlýnech, obilných skladech nebo v zemědělství a v chovech hospodářských zvířat.

• Potemník hnědý (Tribolium castaneum): Je brouk červenohnědé barvy, který dorůstá do délky 3-4 mm. Larvy jsou žluté a dorůstají do délky až 8 mm. Hlava larvy je tmavá. Kukly jsou žluté až hnědé 3-4 mm dlouhé a leží volně v substrátu. Potemník hnědý patří mezi skladištní škůdce, který se vyskytuje v mouce, obilných potravinách, slunečnicových semínkách, hrášku, fazolích, rozinkách, kakau apod. Do Evropy se potemníci hnědí dostávají převážně transportem potravin odkud si je pak doneseme z obchodů až domů.
• Potemník skladištní (Tribolium confusum): Je brouk, který je velmi podobný výše jmenovanému potemníku hnědému. Dospělec je 3-4 cm dlouhý a červenohnědé barvy s černými skvrnami na hlavě a krčním článku těla. Preferuje teplá místa a vyskytuje se především v mlýnech a pekárnách. Svými výkaly znehodnocuje jako ostatní potemníci veškeré potraviny se kterými se dostává do styku. Navíc je obilí po napadení potemníků více náchylné na plísně. Dalším značným problémem jsou tzv. chinony, které jsou produkovány brouky a znehodnocují potraviny. Jedná se o látky, kterým jsou připisované karcinogenní účinky.
• Potemník stájový (Alphitobius diaperinus): Dorůstá do délky 5-6 mm a je lesklé hnědé až černé barvy s oválným tělem. Larva potemníka stájového dorůstá délky až 15 mm a je velmi podobná larvám potemníka moučného. Preferují teplá místa s vysokou vlhkostí vzduchu. Vyskytuje se převážně v pekárnách, mlýnech ale také v chovech drůbeže a prasat.

Jak se zbavit potemníků?

• Potraviny můžete také na 24 hodin uchovat v mrazáku.
• V soukromých domácnostech lze umístit v blízkosti oken past na potemníka hnědého resp. past na potravinové brouky. Denní světlo zásobuje fotoluminiscenční vábící destičky, které jsou pro škůdce atraktivní.
• Pro monitorování přítomnosti a odchyt dospělců potemníka hnědého a potemníka skladištního doporučujeme vysoce účinnou past na potemníky.
• Pro likvidaci potemníka hnědého a potemníka skladištního lze použít i přípravek Provecta vhodný pro potravinářský průmysl.

V nabídce jsou řada přípravků na hubení potemníků, které jsou určeny pouze pro profesionály. Tyto produkty lze prodávat pouze osobám se živnostenským oprávněním, nebo firmám (vlastníci osvědčení podle § 58 odst. 1, 2 a 3 zák. č. 258/2000 Sb.) .

Příkladem je Provecta přípravek na likvidaci potemníků - přípravek k venkovnímu i vnitřnímu použití.

Hmyz a cirkulární ekonomika

Není divu, že se hledají různé alternativy, jak se ekologicky a efektivně vypořádat s velkým množstvím různorodého odpadu. Je proto logické, že se čím dál více hledají možnosti a způsoby, jak využít pro likvidaci odpadu také hmyz.

Dnes se tak můžeme na specializovaných farmách setkat s „průmyslovým chovem hmyzu“. Jakmile se larvy vykrmí, jsou usušeny a přidávají se jako proteinová složka do krmiv pro zvířata (například drůbež či ryby) a domácí mazlíčky. Exkrementy těchto larev lze podobně, jako je tomu u kalifornských žížal, využít jako hnojivo. Jedná se tak o dokonalý příklad cirkulární ekonomiky.

Díky tomu tak lze dosáhnout snižování množství vyprodukovaného potravinového odpadu, ochrany biodiverzity, snižování skleníkových plynů, udržitelného hospodaření s vodou nebo například regenerace ekosystémů.

Výstavba takových farem má i další výhody - hmyz je skladný, levný, dostupný, nenáročný na spotřebu vody, odolný vůči chorobám apod. Chov larev je navíc energeticky nenáročný, protože si larvy umějí vytvářet vlastní potřebné teplo.

Na druhou stranu vstupní investice jsou vyšší. Je potřeba nespoléhat pouze na lidskou sílu, ta musí být doplněna automatizací.

Výkrmný cyklus těchto larev trvá týden, a pokud jsou ve více kontejnerech, je jejich počet několik milionů, navíc vyprodukují každoročně desítky tun hmyzí moučky.

Ne nadarmo se říká, že likvidace potravinového odpadu na hmyzích farmách může představovat úspěšný podnikatelský model budoucnosti.

Larvy požírající plasty

Larvy zavíječe voskového (druh motýla) se prokousaly polyethylenovým sáčkem - to byl signál nepoznané superschopnosti těchto larev, kterou se nyní zabývají vědci. Ve studii se prokázalo, že tyto larvy umějí rozkládat pomocí střevního mikrobiomu plasty, a mohly by tak sloužit při likvidaci plastového odpadu.

Podobně je na tom například i potemník brazilský, i jeho larvy umí díky speciálním mikrobům ve střevech rozložit složité látky, jako je polystyren!

Neuvěřitelné na tom je, že výměšky těchto larev jsou biologicky rozložitelné a proces konzumace a vylučování plastů na ně nemá, podle aktuálních zjištění, negativní dopad.

Není proto divu, že hmyzí svět je pod drobnohledem mnoha vědeckých výzkumů - možná se rýsují i jiné možnosti odstraňování odpadu, než které jsme znali a používali doposud.

tags: #drobný #hmyz #u #odpadu #druhy

Oblíbené příspěvky:

• Více o ekologickém množství ryb
• Studie Enviros
• Skandinávská fauna
• Letní příroda v kresleném provedení
• Bezpečná barva pro batolata