Česká republika je domovem mnoha fascinujících druhů hmyzu. Mezi nimi mají své čestné místo také brouci.
Pěnodějka červená (Cercopis vulnerata) z čeledi pěnodějkovití (Cercopidae) je typickým představitelem našich křísů (Auchenorrhyncha). Pěnodějky dostaly své rodové jméno podle pěnového obalu, ve kterém žijí nymfy křísů. Ten bývá umístěn na různých částech rostlin.
Pěnodějka červená má nepřehlédnutelné výstražné zbarvení, kombinaci červené a černé, které potenciálním predátorům signalizuje, že křísi jsou nepříliš chutní až jedovatí. Zadní nohy jsou silné, uzpůsobené ke skákání. Po stranách široké hlavy jsou oči a mezi nimi krátká tykadla. A pochopitelně nechybí sosák, který slouží pěnodějkám k sání rostlinných šťáv, kterými se živí.
Českobudějovické lípy jsou obsypané červeným hmyzem. Podle entomologů je množství způsobeno teplým počasím. Nemají v přírodě přirozené nepřátele, proto se jim nebývale daří. Červený hmyz se pohybuje hlavně v blízkosti lip. Pro člověka není nijak nebezpečný. „Na kmenech lip se usazují v zimě celé kolonie ploštic, přes léto pak žijí ve větvích. Jsou velké pět až šest milimetrů, růžové s černou tečkou. Štípnout mohou člověka v létě, pouze když hledají potravu v podobě šťáv nebo při svém zmáčknutí.
Zákeřnici červené, patřící do čeledi zákeřnicovitých (Reduviidae), stejně jako také ostatním několika zbývajícím druhům čeledi, se kterými je možné se u nás při troše štěstí setkat, se daří více v teplejších oblastech. I když se jedná o druh, který se i u nás pravděpodobně místy vyskytuje v hojnějších počtech, opatrný způsob života a přirozená plachost ji činí dobře skrytou.
Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách
Vzhled zákeřnice působí velmi výrazným dojmem. Její silný, hákovitě zahnutý bodec a velké oči s pohledem zabijáka jsou na rozdíl od jiných druhů ploštic už při prvním kontaktu zřejmé. Zákeřnice červená je dravec. Vyskytuje se na stéblech trav, ale většinou je možné ji zahlédnout na květech nejrůznějších rostlin, anebo těsně pod nimi, kde vyčkává, až si hmyz opylující květy přiletí pro svou denní dávku životadárného nektaru, což se mu ale často stane osudným.
Jsou známy také případy bodnutí člověka, při snaze uchopit ji rukou. Takové bodnutí je vzhledem k síle jejího bodce často několikanásobně bolestivější než běžné bodnutí jinými druhy hmyzu. Zákeřnice červená je však ve skutečnosti spíš víc vystrašená, než aby chtěla nutně bolestivě bodnout, proto k tomu často dochází spíš vlivem špatné manipulace s ní. I přesto je to však živočich zvláštní, jak alespoň na mě při setkání vždy působí, a to nejen svým výrazným zbarvením, tvarem těla i bystrým chováním, ale právě také pohledem jejích očí.
Červotoč spížní je drobný hnědý brouček, jehož nenasytné larvy napadají uskladněné potraviny, knihy, vlnu, nebo kůži. Škůdce je postrachem spižíren (odtud jeho alternativní název červotoč chlebový), ale také potravinových provozů, muzejních sbírek a herbářů. Typická je jeho nenasytnost. Ve spižírně se červotoč nejpravděpodobněji uchytí, pokud je tam pokojová teplota. Chladná spížírna totiž neprospívá vývoji larev.
Kromě domácích spižíren se červotoč chlebový vyskytuje v pekárnách, ve výrobnách krmiv pro domácí zvířata, snídaňových cereálií apod. Typicky tedy ve zpracovatelských provozech a skladovacích prostorách. Červotoče si můžete přinést domů s napadenými potravinami, nebo k vám přiletí oknem. Dospělé červotoče, kteří se v přírodě živí i nektarem a pylem, přitahuje světlo. Hnědí brouci v kuchyni, v ložnici, koupelně nebo pracovně proto nejsou nic neobvyklého. Jakmile se červotoč spížní dostane do ložnice, už ji nemusí opustit.
Dříve se škůdce hojně vyskytoval v lékárnách, kde napadal léky. Odtud pochází americké označení červotoče spížního drugstore beetle. S oblibou totiž vyhledává sušené rostlinné materiály, ze kterých se léky kdysi hojně vyráběly. Červotoč spížní je všežravec. Škody působí především larvy červotočů. Napadají široké spektrum potravin i nepotravinových materiálů.
Čtěte také: Více o rizicích v přírodě
Červotoč si pochutnává především na sušených potravinách. Likviduje také nepotravinářské materiály: knihy, vlnu, kůži, srst, rohovinu. Typicky jsou proto ohrožené muzejní exponáty. Larvy červotočů se při honbě za potravou provrtávají i dřevem nebo přes hliníkových folii. Materiály s nízkou nutriční hodnotou mohou červotoči konzumovat díky tomu, že mají v těle symbiotické kvasinky, které produkují vitamin B.
Napadené potraviny červotoč spížní znehodnocuje výkaly. Zejména při napadení potravinářského provozu nebo skladu může infestace znamenat velké finanční ztráty. V muzeích napadá vycpaná zvířata, botanické sbírky nebo čalounění. Celý vývoj od vajíčka po dospělce je silně závislý na teplotě prostředí.
Čtěte také: Inspirace pro svatbu v přírodě
tags: #červený #hmyz #v #přírodě