Co znamená kategorie DD v Červeném seznamu IUCN?

Červený seznam ohrožených druhů zvířat z celého světa, známý také jako Červený seznam IUCN, je seznam živočichů a rostlin, který poprvé sestavil v roce 1964 Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN). IUCN, aktualizuje tento seznam každé dva roky.

Seznam obsahuje přes 105 000 druhů, u kterých byla hodnocena situace v přírodě. U dvou třetin druhů zatím nebyla situace vyhodnocena jako alarmující a byly zařazeny do kategorie LC - málo dotčený (Least Concern).

Ohrožené druhy jsou v seznamu roztříděné do několika kategorií podle stupně ohrožení. Hlavních sedm kategorií má svou barvu a dvoupísmenovou mezinárodní zkratku:

• EX (Extinct): Vyhynulý
• EW (Extinct in the Wild): Vyhynulý v přírodě
• CR (Critically Endangered): Kriticky ohrožený
• EN (Endangered): Ohrožený
• VU (Vulnerable): Zranitelný
• NT (Nearly Threatened): Téměř ohrožený
• LC (Least Concern): Málo dotčený

Zcela specifická kategorie je DD - chybí údaje (Data Deficient). Pro nedostatek informací nelze odhadnout, jak na tom daný druh v přírodě je. Může být zcela běžný, ale také kriticky ohrožený.

Do kategorie NE (Not Evaluated) se zařazují druhy, ke kterým chybí data k přesnějšímu zařazení a dosud jim vědci z IUCN nevěnovali pozornost.

Čtěte také: Listonoh letní: Charakteristika a ohrožení

Kompletní Červený seznam IUCN je dostupný na internetu na stránce www.iucnredlist.org.

Červené seznamy jsou zavedeným zdrojem informací o stavu druhů živočichů, rostlin i hub, analyzují pravděpodobnost jejich budoucího vymření za použití standardních kategorií a kritérií.

V českých červených seznamech jsou vyhodnoceny téměř všechny skupiny druhů. Dokumentace kritérií však není vždy ideální, což vynikne při srovnání se situací v dalších státech či s celoevropským hodnocením dostupným díky publikovaným evropským červeným seznamům vybraných skupin.

Využití červených seznamů nekončí u prezentace odborné či laické veřejnosti. Jsou používány při vyhodnocování složení druhových společenstev, jako podklad pro návrhy rozmanitých ochranářských opatření či pro hodnocení vlivu projektů na životních prostředí.

Standardizace kategorií a kritérií je u červených seznamů, které od počátků deklarují svůj mezinárodní charakter, jedním z výstupů činnosti IUCN.

Čtěte také: Ekologické psací potřeby

Zařazení druhů do kategorií ohrožení je založeno na zhodnocení zeměpisného rozšíření a jeho velikosti, trendech a fragmentaci populace vzhledem k stanoveným prahovým hodnotám, přičemž pozornost je třeba věnovat i definici základních pojmů (populace, generační doba, lokalita, areál atp.).

K dispozici je pět sad kritérií, odpovídající i možným rozdílným projevům ohrožení:

• populační početnost byla významně redukována,
• populace má omezené geografické rozšíření a postupně ubývá, je vážně fragmentována nebo významně kolísá,
• populace je malá a postupně ubývá,
• populace je velmi malá,
• kvantitativní analýza (např. analýza životaschopnosti populace) naznačuje vysokou pravděpodobnost vymření.

Jednotlivé kategorie obecného ohrožení (tj. CR, EN a VU) mají v kritériích stanoveny prahové hodnoty. Například v kategorii kriticky ohrožený (CR) je pro splnění kritéria A stanoven pokles populace o 80 % během 10 let (nebo tří generací).

V roce 2010 začala vycházet na základě zadání Evropské komise edice nových evropských červených seznamů řady skupin živočichů i rostlin. Tyto seznamy, stejně jako seznamy světové, které byly vytvořeny pod přímým dohledem IUCN, přesně dodržují popsané kategorie a dokumentují použitá kritéria.

Čtěte také: Jak recyklovat CD a DVD disky

tags: #druh #kategorie #DD #co #to #znamena

Oblíbené příspěvky:

• Emise Euro 2: Průvodce
• Ohrožený koniklec v ČR
• Ekologická katastrofa v Bhópálu
• Komunální odpad Brloh
• Bosch AXT 25 D – recenze