Bádání nad lidovými baladami má v evropské vědě tradice skoro stejně staré a stejně intenzívní jako pohádkosloví. Pro dějiny evropského bádání nad lidovou slovesností se zdá skoro symbolické, že v reprezentativní řadě evropského folklóru ("European Folklore Series") vyšel po knize pohádek ("European Folk Tales", Copenhagen 1963) svazek balad ("European Folk Ballads", 1967).
V některých zemích, jako v Německu, ale zejména v Dánsku a Švédsku, má bádání nad lidovými baladami přímo výsadní postavení, jak to dosvědčují nejen bohaté a pečlivě vedené archívy, ale také četná a vynikající vědecká díla věnovaná této tematice. Edice německých balad (,,Deutsche Volkslieder mit ihren Melodien"), založená Johnem Meierem a vycházející od r. 1935, patří mezi největší ediční počiny v evropské folkloristice; a monumentální první díl práce o švédské lidové baladě od Bengta R. Jonssona ("Svensk balladtradition. I. Balladkällor och balladtyper", Stockholm 1967, 912 str.), výrazně svědčí, jak složitá je pro moderní národopis problematika lidové balady a k jakým výkonům se dovede bádání vzepnout.
I v naší folkloristice se bádání nad baladami řadí hned za tradice pohádkoslovné. Pro první generaci romantických sběratelů lidových písní se stalo přímo ctižádostí shromáždit co nejvíce epických písní; vzpomeňme jen toho, jaký rozruch vzbudil Erben, když do své edice písní z Čech zařadil pozoruhodný počet balad; rozruch tak veliký, že byl dokonce provázen i podezřením, že jde o podvrhy, a Erben byl nucen je vyvrátit. V duchu Bürgerově a Goethově se stala lidová balada pro Čelakovského i Erbena básnickým vzorem, jejž se snažili napodobit a překonat.
Pro další pokrok v studiu lidových balad se stalo překážkou, že mu až do dneška chybí mezinárodní katalog a soupis baladických syžetů, jakým již několik desítek roků disponuje pohádkosloví. A přece některé starší i novější národní indexy baladických látek naznačují více než jasně, že tento úkol je nejenom v zájmu, ale také i v silách mezinárodní folkloristiky: mám na mysli zejména soupis litevských balad od Jonase Balyse ("Lithuanian Narrative Folksongs. A Description of Types and Bibliography.", Washington 1954) a katalog lidových balad rumunských od Al. I. Amzulescu ("Balade populare romînasti", I-III, Bucuresti 1964), ale i některé další návrhy, jako zejména projekt B. R. Jonssona a S.
Z tohoto stavu vycházeli badatelé, když se rozhodli spojit síly a zkušenosti na projekt indexu evropských lidových balad. Prvním rozhodným krokem k tomu bylo pracovní jednání komise pro lidovou poezii při Mezinárodní národopisné společnosti (International Society for Ethnology and Folklore). Na schůzce se sešlo na třicet badatelů z NSR, NDR, Dánska, Norska, Holandska, Belgie, Jugoslávie, Itálie, Maďarska a Ameriky; české a slovenské badatele zastupovali tři účastníci (Z. Horálková, M. Kosová, O. Sirovátka). Snažili se najít principy a nejlepší postup k vypracování internacionálního indexu baladických syžetů.
Čtěte také: Nápady na hry a aktivity do školy v přírodě
Základními kameny pro katalog evropských balad budou národní katalogy, neboť jenom přes ně je možné podchytit veškerou látkovou a motivickou i žánrovou různorodost evropského baladického fondu. Avšak je prospěšné a nutné, aby tyto národní katalogy se bodovaly podle jistých společenských zásad, což usnadní vzájemnou konfrontaci a konkordanci národních katalogů. Sporným bodem při tom se jeví zejména určení klíčových třídních hledisek a nejmenších jednotek. Jako nejschůdnější cesta se ukázalo, aby klasifikace vycházela z tematických celků a uvnitř těchto celků se baladické syžety pořádaly podle jejich obsahu.
Toto klasifikační hledisko je poněkud jiné, než jakých se používá např. v rozličných souborech baladických písních, antologií apod. Abychom si to osvětlili nějakou ilustrací, uvedu aspoň skupinu tzv. historických balad, jež se objevuje v různých antologiích, a také v antologiích balad slovenských. V ní tvoří zvláštní skupinu také epické písně s tématy z tureckých válek a nájezdů; do ní patří u nás např. písně "Bojovnice" (Sušil 232-234) a "Nematka" (Sušil 299-300). a druhá balada vypráví o vdově, která opustí své děti a odejde s Turky za jiným životem. Obě tyto balady se však u jiných národů vyskytují bez kulis tureckých válek: tak balada "Nematka" má paralely v lužickosrbské tradici, ale v nich žen u unášejí loupežníci, když zabili jejího manžela a zničili hrad.
Pro mezinárodní systém by tedy začlenění do skupiny "tureckých" balad nevyhovovalo a je nutno vyjít z povahy děje samotného a ze vztahů mezi jednajícími postavami: tématem první písně je důkaz lásky dcery k otci, tématem druhé písně nelidské zacházení matky s vlastními dětmi. Při klasifikaci pro mezinárodní potřebu je tedy nezbytné odzírat od dobového i lokálního rámce příběhu a obnažit jeho obecnou lidskou platnost.
Potíže při stanovení základních skupin plynou zejména z toho, že je třeba najít vyhovující oddíly pro baladické tradice, jež se od sebe náměty někdy podstatně liší, tedy pro baladický fond skandinávský i balkánský, západoevropský i východoevropský. Proto nabídnuté řešení vyznívá jako předběžné, a bude je třeba ověřit i korigovat v další práci a vzájemné konfrontaci. Stínem nad vyhlídkami celého podniku je také skutečnost, že mnoho zemí se jednání nezúčastnilo a některé se dodnes nepodařilo získat k činné spolupráci.
Dalekosáhlé následky pro katalogizaci balad má vymezení pojmu balady: totiž co rozumět pod baladickou písní a co tedy z celého písňového fondu do katalogu zařazovat. Zdařilých i méně zdařilých pokusů o definici lidové balady je v mezinárodní literatuře obrovské množství a dala by se jimi bezpochyby zaplnit celá kniha; a přesto se k jednomyslné shodě nedospělo a mnozí badatelé na definici raději buď resignují, nebo používají jen pracovního vymezení anebo se uchylují k "minimální" definici apod. Očekávat, že pracovní konfrontace by mohla tuto otázku odpovědět, by bylo iluzorní a pošetilé.
Čtěte také: Nápady pro ekologické projekty
Z principiálních závěrů plynuly i důsledky pracovní, praktické. Jako první oddíl byla zvolena skupina balad s rodinnými konflikty (IV) a rozhodlo se, že badatelé jednotlivých zemí sestaví národní soupis balad s touto tematikou. Na příští konferenci komise se měly tyto národní katalogy navzájem porovnat, korigovat a sjednotit, aby vznikl definitivní základ pro katalog mezinárodní. Pak by se přikročilo k obdobnému zpracování dalšího oddílu, jímž byl stanoven oddíl balad žertovných, komických ("Schwankballaden"); to mimo jiné i proto, že tato tematika je v souladu s orientací mezinárodního bádání nad lidovou prózou, jež se nejnověji obrací intenzivněji k humorce (švanku) a proto by katalogizace komických balad se mohla stát příspěvkem k onomu úsilí.
Soupis českých balad s rodinnými náměty je tedy součástí popsaného mezinárodního projektu. Byl sestaven pracovníky brněnského pracoviště Ústavu pro etnografii a folkloristiku VSAV (O. Hrabalová, O. Sirovátka, M. Šrámková), a to jednak z tištěných baladických písní z Čech. Moravy a Slezska, jednak z rukopisných fondů z Moravy a Slezska, uložených v brněnském archívu. Předložený soupis tedy není ani úplný, ani konečný: už proto, že jeho definitivní podoba vyvstane až z konfrontace s jiný mi národními indexy.
Pro české bádání nad baladami má katalogizační projekt jedinečnou cenu už proto, že doposud nemáme ani soustavnou nebo výběrovou antologii českých balad, jež by aspoň zhruba vytýčila hranice našeho baladického fondu, jeho diferenciaci i jeho kvantitu. tování o to víc. Už prozatímní soupis českých balad s rodinnými náměty, jehož výtah v hesláři připojují, dává mnoho látky k úvahám a vrhá některé nové pohledy na českou baladu. Podrobná analýza syžetů stejnorodého námětového okruhu objasňuje mnohé principy motivické výstavby balady; z vyčerpávajícího soupisu variant vyplývají četné poznatky o variaci balad; o jejich transformaci v lyrické písně a popěvky i o sepětí a kontaminaci mezi jednotlivými baladickými typy.
I když balady s rodinnými konflikty tvoří v českém baladickém fondu jednu z hlavních a nejpočetnějších skupin, přece je to jedna jediná z desítky skupin, s nimiž se počítá. Soustavná práce na soupisu objevila v rukopisných záznamech několik nových baladických typů, doposud v české literatuře o baladě neznámých; patří mezi ně látka "Voják přijíždí domů, matka je mrtva" (č. 15) i látka "Matka brání dceři v sňat ku a otráví ji" (č. 41), obě doložené více variantami z Moravy. Tento počet neznámých baladických typů se pravděpodobně ještě zvýší, až vyčerpáme i rukopisné materiály z Čech.
Excerpce rukopisných fondů z Moravy a Slezska také připojila další doklady k tištěným variantám jednotlivých balad. Tyto nové varianty mají pro badatele cenu nejenom kvantitativní, ale zejména kvalitativní: doplňují mapu topografického rozšíření jednotlivých balad a dokumentují odlišné motivické prvky v různých baladických typech i nové variační změny. Tak z rukopisných záznamů přichází badatel např. na to, že známá východomoravská a slovenská balada o dívce, násilím provdané za tureckého hodnostáře a nacházející východisko jen v sebevraždě ("Za Turka provdaná", č. 18) se zpívala až po samou moravsko-českou hranici.
Čtěte také: Kreativita v denících z přírody
Někdy počet záznamů z rukopisů rozmnožuje počet tištěných variant některých balad hodně podstatně: k Erbenově zlidovělé baladě ,,Holoubek" (č. 6) znali B. Václavek a R. Smetana jen čtyři varianty z Čech a Moravy: dnes k nim můžeme připojit dalších šest dokladů z moravského území; balada o třech sestrách, z nichž dvě starší odeženou od svého prahu starého a zchudlého otce, a teprve nejmladší se ho s láskou ujme (č.
Bohatý repertoár balad v sbírce F. balad poskytují nová vodítka a argumenty pro posouzení tohoto problému. žilo pouze 16 baladických typů. víc - 48 typů. (č. 37), což je však pouhé torzo a navíc jen chabě doložené. a nejoblíbenějším českým baladám vůbec, jako "Bojovnice" (č. 1), "Nalezená sestra" (č. 9), "Bratr voják" (č. "Zabitá sestra" (č. 21), "Sirotek." (č. (č. 31), "Manželka vrahyně" (č. (č. 38) nebo "Dětobijkyně" (č. 43). jen rukopisnými záznamy), v Čechách zcela neznámých. severomoravském a slezském. tradici z Čech: jejich poměr by se dal zhruba vyjádřit tři k jedné. jednotlivé typy doloženy z Čech i z Moravy a Slezska. 302 zápisů. pro Čechy i pro Moravu a Slezsko (15 typů). Moravě a ve Slezsku 228 záznamy. a že by se rovněž dala vyjádřit zhruba poměrem 3:1.
K podaným číselným údajům a konfrontacím je třeba připojit malou výhradu: nepromítá se do nich písňová tradice přímo, nýbrž zprostředkovaně, totiž přes záznamy písní s jejich všemi vlastnostmi, ať se týkají množství nebo kvality. Konfrontujeme tedy spolu nejen českou a moravskoslezskou baladickou a písňovou tradici, nýbrž i stav a povahu jejího sběratelského poznání.
Jedním z cílů evropského katalogu lidových balad je včlenit národní baladický fond do mezinárodního kontextu; tím dostane výklad epických písní každého jednotlivého národa nový rozměr a povede k novým a hlubším rezultátům. Zatím by bylo předčasné a bezpředmětné pokoušet se o takový pohled, neboť konfrontace národních indexů balad s rodinnou tematikou se stane předmětem jednání chystané konference u nás.
Především si povšimneme, že německý index obsahuje celkem 135 baladických typů. Podle toho se zdá, že odhady o celkovém fondu německých balad, jež se pohybují mezi 250 až 320 typy, jsou nízké, pokud bychom toto číslo ovšem nepovažovali za jakési širší jádro německého repertoáru epických písní; a pravděpodobně zůstal nízko i odhad, že německý baladický fond převyšuje jedenapůlkrát až dvakrát repertoár balad českých.
Z konfrontace českého a německého indexu je možno vyvodit také některé poznatky o vztahu české baladiky. Z českých balad má necelá desítka přímé paralely v německé tradici: "Bojovnice" č. 1 (= Das Mädchen als Soldat", Deutsche Volkslieder mit ihren Melodien, č. 95), "Sirotek" č. 25 a 26 (= "Waise und Stiefmutter", DVldr č. 116), "Muž se vrací na svatbu své ženy" č. 7 (= "Heimkehr des Ehemannes", DVldr č. 11), "Živcem pohřbená" č. 5 (= Die Geburt im Grabe", DVldr č. 109), "Sestra travička" č. 38 (= "Schwester Giftmischerin", DVldr č. 78), "Rodiče zabijí omylem vlastního syna" č. 38 (= "Die Mordeltern", DVldr č. 85), "Milenka sťata" č. 46 (= "Die ermordete Schwiegertochter", DVldr č. 77), ,,Umrlec" a "Rubáš" č. 4A,B (= "Der Vorwirth", DVldr č. 89).
Kromě toho najdeme v německém materiálu ještě paralely nebo zvláštní redakce k českým baladickým typům, jako k "Bratrovi vojáku" (č. 20) v epické písni "Marlborough" (ErkBöhme č. 325), k baladě o rodičích, kteří z lakoty zavraždí omylem vlastního syna (č. 38) v písni "Der ermordete Bäckergeselle", k písni o zemřelé ženě, jež porodí v hrobě dítě (č. 5) v německé baladě "Jerman Weizers Frau" (DVldr č. 120) atd. tedy z jiné strany potvrzuje odhad, "že zhruba pětina českých balad má přímé látkové varianty v tradici německé", k němuž dospělo bádání jinou úvahou.
Ne zřídka se objevují názory, někdy i odborně argumentované, že veškerá katalogizační práce je počínání pedantské a vědecky málo plodné. Místo a uznání, jaké si získaly některé indexy - zejména Aarnův a Thompsonův katalog pohádkových syžetů - vyvracejí tento názor samy sebou. Ale snad i tyto poznámky o problematice a podnětech katalogizace lidových balad aspoň zhruba naznačily, jaký užitek tyto záměry přinášejí.
Motiv výšivky z Hluku, r. českých balad připojuji dvě přílohy. brněnského archívu písní Ústavu pro etnografii a folkloristiku. a Slezska (M).
23. I. - Pozvání cizinců. na dolině dům (mlýn) /ohřívá se u ohně/ nalévá v hospodě víno. jedou cizinci (Turci, forman) a zvou ji, ať odjede s nimi.
II. - Opuštěné děti. ale ptá se, kam dá děti. do zámku, do dvora atp.); b) radí dětem, ať si vyžebrají peníze. do kolébky a loučí se s ním. - otec přichází,...
tags: #školy #v #přírodě #zábřežsko #recenze
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]