Druhová ochrana přírody a legislativa v České republice

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, poskytuje vybraným, vzácným nebo vědecky a kulturně významným druhům rostlin a živočichů zvláštní ochranu. Tento zákon stanovuje základní ochranné podmínky, které zahrnují zákazy určitých aktivit, jež by mohly představovat ohrožení pro tyto druhy. Tyto podmínky jsou stanoveny samostatně pro rostliny (§ 49 zákona) a pro živočichy (§ 50 zákona).

Podle míry ohrožení jsou stanoveny tři kategorie ochrany zvláště chráněných druhů: kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené. Seznam zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, včetně jejich rozdělení do kategorií ochrany, je uveden v příloze II (rostliny) a III (živočichové) vyhlášky č. 395/1992 Sb.

Přísnější ochranu požívají ty zvláště chráněné druhy, které jsou zároveň předmětem ochrany podle práva Evropských společenství (např. zvonek český, hořeček český, svízel sudetský, vranka obecná, netopýr pobřežní, tetřívek obecný, chřástal polní a další). Vlastní přehled evropsky významných druhů vyskytujících se na území ČR je uveden ve vyhlášce č. 166/2005 Sb., v platném znění.

Ochrana rostlin a živočichů

§ 49 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. stanovuje, že zvláště chráněné rostliny jsou chráněny ve všech svých podzemních a nadzemních částech a všech vývojových stádiích. Chráněn je rovněž jejich biotop. Je zakázáno tyto rostliny sbírat, trhat, vykopávat, poškozovat, ničit nebo jinak rušit ve vývoji.

§ 50 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. uvádí, že zvláště chránění živočichové jsou chráněni ve všech svých vývojových stádiích. Chráněna jsou jimi užívaná přirozená i umělá sídla a jejich biotop. Je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat nebo usmrcovat. Není dovoleno sbírat, ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimi užívaná sídla.

Čtěte také: Územní ochrana přírody

Výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů

Zákon zároveň stanovuje podmínky pro případné povolení výjimky (§ 56 zákona). U evropsky významných druhů lze výjimku povolit jen tehdy, pokud je dán některý z důvodů uvedených v § 56 odst. 2 zákona, neexistuje jiné uspokojivé řešení a povolovaná činnost neovlivní dosažení či udržení příznivého stavu druhu z hlediska ochrany. Vzhledem k tomu, že výjimkou se povolují činnosti zákonem zakázané, leží důkazní břemeno na žadateli o výjimku.

Žádost o výjimku ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin či živočichů můžete předat osobně, zaslat poštou nebo prostřednictvím datové schránky místně příslušnému orgánu ochrany přírody, v jehož územním obvodu zamýšlíte uskutečnit záměr. K žádosti je třeba předložit projektovou dokumentaci záměru, kterou předkládáte v rámci povolovacího řízení podle jiných právních předpisů, nebo jinou obdobnou dokumentaci, která umožní posoudit předmět žádosti.

Místně příslušný orgán ochrany přírody:

• Chráněné krajinné oblasti - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, resp. její regionální pracoviště.
• Národní přírodní památky, národní přírodní rezervace a jejich ochranná pásma - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, resp. její regionální pracoviště.
• Přírodní rezervace a přírodní památky a jejich ochranná pásma (mimo území chráněné krajinné oblasti - CHKO) - krajský úřad.
• Přírodní rezervace a přírodní památky a jejich ochranná pásma (na území chráněné krajinné oblasti - CHKO) - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, resp. její regionální pracoviště.

Další aspekty ochrany přírody

Územní systém ekologické stability krajiny je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ; jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát.

Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení nebo oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit souhlas orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny druhu nebo způsobu využití pozemků, výstavba lesních cest, budování lesních melioračních systémů, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů.

Čtěte také: Co je biodiverzita?

Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chráněny před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí.

Fyzické a právnické osoby jsou povinny při provádění zemědělských a lesnických prací, při plánování, provádění a užívání staveb, provádění terénních úprav, činnosti prováděné hornickým způsobem, ve vodním hospodářství, v dopravě a energetice postupovat tak, aby nedocházelo ke zbytečnému úhynu rostlin a zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopů, včetně narušení migračních tras živočichů, kterému lze zabránit technicky i ekonomicky dostupnými prostředky.

Orgán ochrany přírody může stanovit opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence, je-li to s ohledem na místní dopady na přírodu a krajinu nezbytné.

Ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li stanoveno jinak. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin.

Revize druhové ochrany

V současnosti se diskutuje o potřebě revize druhové ochrany, která by se měla týkat jak celkového koncepčního přístupu, tak i právních předpisů. Návrhy změn se objevují již dlouho, ale až legislativní návrh spustil polarizovanou diskuzi. Cílem je racionalizace zvláštní druhové ochrany, aby byla zajištěna v adekvátní a dostatečné míře.

Čtěte také: Tiché údolí a přírodní rozmanitost

Jednoznačná shoda panuje na potřebě aktualizace seznamu zvláště chráněných druhů. Je zde ale otázka změny nastavení formálních požadavků na vydání výjimky tak, aby nebyla nadbytečně striktní tam, kde to neodpovídá intenzitě dotčenosti zájmů ochrany přírody.

tags: #druhová #ochrana #přírody #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• Rozdíly mezi empirickými a deterministickými modely ovzduší
• Využití ekologické perspektivy
• Ekologie - Plán pro 2. Ročník SŠ
• Odpad na obyvatele: Česká republika
• Hasičská čerpací stanoviště - požadavky