Tento článek se zabývá problematikou dozorčích stanovišť služby, s důrazem na specifika Věznice Praha - Ruzyně a Vězeňské služby České republiky. Pojednává o prevenci násilí mezi vězni, možnostech vzdělávání a zaměstnávání odsouzených, a také o opatřeních týkajících se radikalizace.
Následující data poskytují přehled o specifických událostech zaznamenaných ve Věznici Praha - Ruzyně za rok 2022:
Věznice Praha - Ruzyně podniká kroky a opatření k prevenci násilí mezi vězni.
Odsouzení mají možnost si dodělat vzdělání ve výkonu trestu. Ve Věznici Praha - Ruzyně jsou odsouzeným nabídnuty možnosti vzdělávacích kurzů.
Zaměstnávání vězňů ve Věznici Praha - Ruzyně probíhá specifickým způsobem, přičemž jsou obsazovány různé pozice v rámci vnitřního provozu a ve spolupráci s externími subjekty.
Čtěte také: Přehled druhů křemene
Odsouzení jsou připravováni na reintegraci do společnosti po propuštění.
Cely pro odsouzené jsou konkrétně vybaveny.
Žádám Vás o sdělení informací ke stavu služebních míst ve Vašem bezpečnostním sboru právě touto cestou. Zejména se mi jedná o zodpovězení otázek vztahujících se na jednotlivé roky, od 1.1.2019 do 1.1.2024, statisticky vždy k 1.
Pokud je odsouzený 4× přemístěn z věznice do věznice během 2 měsíců zrovna v době, kdy běží 60-ti denní lhůta pro podání ústavní stížnosti a Česká advokátní komora vzhledem k přemisťování nemohla ustanovit místně příslušného advokáta, a odsouzený vzhledem k tomu nemohl podat ústavní stížnost, jak má odsouzený dále postupovat? Kdo nese zodpovědnost za upření práva podání ústavní stížnosti?
Jestliže není dodrženo tříměsíční období pro vyhodnocení Programu zacházení vzhledem k přemisťování odsouzeného 4× za 2 měsíce, jak má být postupováno?
Čtěte také: Ohrožené děti a znečištění ovzduší
Je v rámci VS ČR ujednoceno, jak odměňování či trestání, nebo si každá věznice stanovuje vlastní podmínky? Mám namysl za stejný skutek, např.
Vězeňská služba České republiky („Vězeňská služba“) je zřízena zákonem č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Tentýž zákon v § 4 odst. 1 vyjmenovává organizační jednotky Vězeňské služby a jednou z nich je i Střední odborné učiliště.
Organizačním jednotkám Vězeňské služby, jakožto orgánu státní správy s celostátní působností, žádný zákon nevymezuje v oblasti poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím samostatnou rozhodovací pravomoc.
Žádám tímto o poskytnutí informací, a to jídelní lístek/lístky kuchyně vězeňské Věznice Jiřice za období 1. 11. 2023 - 14. 1. 2024, dále o sdělení dodavatele, označení výrobce a výrobku pracovní obuvi pro odsouzené zaměstnané kuchaře ve Věznici Jiřice, cenu vč.
Poskytnutí seznamu věznic, kde Vězeňská služba disponuje prací ošetřovatele a kde ji žadatel může vykonávat, resp. Pracovníci pomoci (ošetřovatelé) vykonávají svoje pracovní povinnosti na tzv. pracovištích pomoci.
Čtěte také: Třídění odpadu z koupelny
Informace o vězněných ženách s stupněm vzdělání doktorské. A to: věk, délka trestu odnětí svobody a příslušné ustanovení trestního zákoníku na základě kterého je vykonáván, předchozí vykonané tresty odnětí svobody. Dále věznice a pracovní zařazení příslušných odsouzených (jen pokud se nebude jednat o mimořádně rozsáhlé vyhledávání dle § 17 odst.
Poskytnutí seznamu věznic, ve kterých se nachází školní vzdělávací středisko = ŠVS.
Má osoba, která pracovala 8 let, jakožto dozorce ve věznici, nárok od Vězeňské služby nebo Ministerstva spravedlnosti na důchod, výsluhu či obdobné plnění? Podmínky výsluhových nároků upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů („zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů“), v části jedenácté, tj. §§ 155 a 157.
Žádám o zpřístupnění informace, kolik mladistvých bylo od roku 2013 do současnosti umístěno v zabezpečovací detenci za každý dotčený rok. 12. daného roku. Od roku 2013 až do roku 2023 nebyl vězněn žádný mladiství chovanec.
Mají vězni možnost studovat i vysoké školy, pokud ano jaké?
Poskytnutí informací o opatřeních týkajících se radikalizace a prevence radikalizace ve věznicích, vazebních věznicích a ústavech pro výkon zabezpečovací detence. V této oblasti jsem bohužel našla jen velmi obecné informace (relevantní ustanovení v zákonných a podzákonných právních předpisech; velmi obecné informace o systému SAIRO), proto budu moc vděčná za poskytnutí jakýchkoliv (jakkoliv stručných) informací v této oblasti:a) Existují interní předpisy/opatření, jejich účelem je prevence radikalizace ve věznicích?b) Existuje vstupní/průběžné hodnocení rizik radikalizace zejména u vězňů, kteří jsou podezřelí/jsou odsouzeni za teroristické/extremistické trestné činy?
Vězeňská služba České republiky („Vězeňská služba“) využívá program SAIRO (Systém analytické identifikace radikalizovaných osob). Jelikož je tento program žadateli znám, povinný subjekt k němu neuvádí další podrobnosti.
Vzdělávání zaměstnanců Vězeňské služby v oblasti extremismu a radikalizace má několik úrovní. Se základy se setkávají všichni zaměstnanci při vstupních kurzech (příslušníci i odborní zaměstnanci).
V oblasti odborného zacházení Vězeňská služba vězněné osoby s rizikem radikalizace rozlišuje podle výše a zaměření rizik (obecně), přičemž vedle jejich vzdělávání a zaměstnávání klade zvláštní důraz na odborné zacházení ve smyslu snižování kriminogenních rizik.
Vězeňská služba vzhledem k nízkému počtu radikalizovaných vězněných osob nedisponuje samostatným obecným deradikalizačním programem a ani nedisponuje specializovanými oddíly pro radikalizované osoby.
Umožňovala Věznice Rýnovice od roku 2007 do současnosti doživotně odsouzeným vězňům realizaci tzv. intimních návštěv, tj. návštěv bez přímé bez zrakové a sluchové kontroly zaměstnanců Vězeňské služby ve smyslu ustanovení § 19 odst. 5 zákona č . Návštěvy podle ustanovení § 19 odst. 5 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů, jsou povolovány ředitelem věznice. I u doživotně odsouzených ...
Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Jana Čížka, soudkyně Mgr. Ing. Lenky Bursíkové a soudce JUDr. Bc. žalobců: a) prap. J. b) pprap. T. c) nstrm. M. d) prap. J. všichni zastoupení advokátem Mgr. o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 1. 2022, č. j.
Žalobci se společnou žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou dne 3. 3. 2022 domáhají zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zamítl jejich odvolání a potvrdil rozhodnutí ředitele Věznice Oráčov (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 15. 9. 2020, č. j. VS-137570-24/ČJ-2020-802620 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“).
Žalobci namítli, že nemohli řádně čerpat přestávky na jídlo a odpočinek podle § 60 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 330/2021 Sb. (dále jen „zákon o služebním poměru“).
Při střídání stanovišť by tedy musela být provedena početní prověrka odsouzených (což by zabralo celkem cca 40 min). I při opuštění dozorčího stanoviště musí být dozorce neustále ve spojení pomocí radiostanice a v případě potřeby i zasáhnout na jiném úseku služebních činností.
Předání není zapsáno v knize předání a převzetí služby. Odchod je nahlašován pouze inspektorovi dozorčí služby s tím, že po tuto dobu režim na daném oddíle není vykonáván, a je tak fakticky ohrožena bezpečnost osob a majetku.
Služba strážných je vykonávána nepřetržitě ve dvanáctihodinových cyklech. Rozpis strážních stanovišť rovněž neupravuje střídání na stanovištích. Ani v denním rozkaze není určena osoba, která by zajišťovala střídání příslušníků.
Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že příslušníci prohlásili, že jsou na stanovištích střídáni. Závěry žalovaného jsou však v rozporu se správním spisem i výslechy žalobců.
V příběhu řízení se objevily přílohy denních rozkazů, kde jsou přestávky na jídlo a odpočinek jednotlivým příslušníkům nařízeny. Většina žalobců však o takových přílohách nevěděla, neboť nebyly součástí denních rozkazů, ale byly uloženy na jim neznámém místě.
Žalobci dále rozporovali tvrzení žalovaného, že by příslušníci během přestávky na jídlo a odpočinek neměli povinnost zapojit se do likvidace mimořádných událostí.
Nic na věci nemění tvrzení služebního funkcionáře, že je výlučně na zvážení každého ze žalobců, v jakém oděvu a s jakou výstrojí budou stravu v jídelně konzumovat.
Žalobci dostatečně konkrétně netvrdili, v čem spatřují nezákonnost napadeného rozhodnutí. Neuvedli ani žádný konkrétní den, kdy by jim nebylo umožněno čerpat přestávku na jídlo a odpočinek či měli povinnost zasáhnout při mimořádné události.
Službu přesčas lze příslušníkům Vězeňské služby ČR dle § 54 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, (tedy v důležitém zájmu služby) nařídit pouze ve výjimečných a mimořádných případech. Konkrétně se jedná o situace, které není možné běžně předvídat při rozvržení doby služby na jednotlivé směny, tedy např. náhlé onemocnění příslušníka.
Správní orgány vyložily pojem důležitý zájem služby tak, že jde o bezproblémové zajištění běžného výkonu služby bezpečnostního sboru, v případě vězeňské služby pak bezproblémové zajištění výkonu vazby a výkonu odnětí svobody.
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Filipa Dienstbiera, soudkyně zpravodajky Jiřiny Chmelové a soudkyně Veroniky Juřičkové v právní věci žalobců: a) J. B., b) J. B., c) M. B., d) V. B., e) L. B., f) M. B., g) F. D., h) J. D., i) P. Ď., j) M. F., k) S. F., l) M. G., m) D. G., n) Ing. D. G., o) P. H., p) M. Ch., q) J. Ch., r) Ing. P. K., s) V. K., t) P. K., u) L. K., v) K. K., w) V. K., x) J. K., y) M. K., z) O. L., aa) D. M., ab) J. M., ac) L. M., ad) K. M., ae) J. M., af) T. M., ag) D. M., ah) M. M., ai) J. N. aj) V. P., ak) M. P., al) J. P., am) J. P., an) Bc. S. P., ao) P. P., ap) P. R., aq) R. R., ar) Bc. M. Ř., as) D. S., at) P. S., au) R. S., av) L. Š., aw) J. Š., ax) F. Š., ay) T. T., az) O. T., ba) M. T., bb) T. V., bc) K. V., bd) M. V., be) R. W., bf) M. Z., všichni zastoupení Mgr. Zdeňkem Honzíkem, advokátem, sídlem Rooseveltova 49/16, Plzeň, proti žalovanému: Generální ředitel Vězeňské služby České republiky, sídlem Soudní 1672/1a, Praha 4, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 6. 2021, č.j. VS4244711/ČJ202080000L51ODV, o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 31. 1. 2024, č.j. 77 Ad 6/2021166,takto:Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 31. 1. 2024, č. j. 77 Ad 6/2021166, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Žalobci požádali o proplacení neoprávněně odečtených přestávek na jídlo a odpočinek ve smyslu § 60 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (dále jen „zákon o služebním poměru“), za období od 9. 5. 2013 do 9. 5. 2016.
Podle krajského soudu žalovaný sice doplnil dokazování, avšak skutkový stav, který zjistil, nebyl dostatečný pro závěr, že žalobcům byly přestávky na jídlo a odpočinek skutečně umožněny ve smyslu § 60 odst. 1 zákona o služebním poměru.
Podle krajského soudu tak tato povinnost fakticky znamenala stav srovnatelný s pohotovostí řešenou v nálezu Ústavního soudu ze dne 18. 10. 2021, sp. zn. II. ÚS 1854/20, a bránila tak možnosti čerpat přestávku podle § 60 odst. 1 zákona o služebním poměru.
Stěžovatel předně namítl, že krajský soud v rozporu s ustálenou judikaturou správních soudů vyvodil z neexistence explicitně vymezených formálních pravidel pro čerpání přestávky závěr, že příslušníci nemají možnost zbavit se po dobu třiceti minut odpovědnosti za své stanoviště, a proto lze jejich třicetiminutovou dobu odpočinku považovat pouze za přiměřenou dobu na jídlo a odpočinek podle § 60 odst. 3 zákona o služebním poměru.
Stěžovatel rovněž poukázal na skutečnost, že žalobci pravidelně podepisovali evidenci čerpání přestávek, a potvrzovali tak její správnost. Pokud měli za to, že přestávky ve skutečnosti čerpat nemohli, mohli a měli tento nesoulad namítnout již při podpisu výkazů.
Žalobci ve vyjádření uvedli, že správní spis obsahuje dostatek důkazů o tom, že vykonávali službu na strážních a dozorčích stanovištích, kde výkon služby není přerušitelný.
Nejvyšší správní soud při posuzování kasační stížnosti hodnotil, zda jsou splněny podmínky řízení, přičemž dospěl k závěru, že má požadované náležitosti, byla podána včas a osobou oprávněnou, a je tedy projednatelná.
Nejvyšší správní soud připomíná, že nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů obecně je třeba vyhradit případům, kdy není zřejmé, jakými úvahami se soud řídil při naplňování zásady volného hodnocení důkazů nebo při utváření právního závěru, z jakého důvodu soud považoval žalobní námitky za liché či mylné nebo proč nepovažoval právní argumentaci v žalobě (v napadeném rozhodnutí) za důvodnou.
Pokud stěžovatel uvádí, že krajský soud postupoval v rozporu s judikaturou Nejvyššího správního soudu, je tato námitka podřaditelná spíše pod důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
Krajský soud dospěl k tomuto závěru, neboť shledal nedostatky již v rovině formálního umožnění čerpání přestávek na jídlo a oddech. Ze služebních předpisů totiž podle krajského soudu žalobcům neplynula možnost na třicet minut se vůbec nezajímat o dění na stanovišti.
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců JUDr. Karla Šimky a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobců: a) J. A., b) T. A., c) V. A., d) V. A., e) L. A., f) P. A., g) M. B., h) J. B., i) K. B., j) J. B., k) A. B., l) P. B., m) M. B., n) T. B., o) D. B., p) Bc. J. B., q) J. B., r) T. B., s) J. B., t) S. Č., u) Bc. A. Č., v) M. D., w) D. D., x) S. D., y) A. D., z) P. E., aa) J. F., ab) M. F., ac) V. F., ad) V. F., ae) Bc. V. F., DiS., af) V. G., ag) V. G., ah) F. G., ai) K. G., aj) J. G., ak) M. H., al) K. H., am) D. H., an) P. H., ao) J. H., ap) K. H., aq) J. H., ar) V. H., as) M. H., at) E. H., au) P. H., av) Bc. B. T., aw) Z. H., ax) O. H., ay) T. H., az) Ing. J. Ch., ba) M. Ch., bb) R. Ch., bc) P. Ch., bd) Bc. T. J., be) V. J., bf) Bc. M. J., bg) J. K., bh) M. K., bi) T. K., bj) F. K., bk) D. K., bl) P. K., bm) T. K., bn) Bc. J. K., DiS., bo) V. K., bp) P. K., bq) D. K., br) Bc. P. K., bs) T. K., bt) J. K., bu) O. K., bv) Bc. J. K., bw) M. K., bx) V. L., by) J. L., bz) Bc. L. L., ca) M. L., cb) M. L., cc) J. L., cd) M. L., ce) J. L., cf) L. M., cg) M. M., ch) J. M., ci) L. M., cj) P. M., ck) R. M., cl) J. M., cm) D. N., cn) J. N., co) P. N., cp) J. O., cq) J. P., cr) P. P., cs) Bc. M. P., DiS., ct) D. P., cu) L. P., cv) J. P., cw) R. R., cx) P. R., cy) J. R., cz) J. R. K., da) M. R., db) J. S., dc) Ing. R. S., dd) P. S., de) V. S., df) J. S., dg) P. S., dh) V. S., di) M. S., dj) J. S., dk) M. S., dl) L. Š., dm) Bc. M. Š., dn) J. Š., do) Bc. P. Š., dp) J. Š., DiS., dq) Bc. V. Š., DiS., dr) J. Š., ds) O. Š., dt) T. T., du) J. T., dv) M. T., dw) Bc. J. T., dx) J. T., dy) V. T., dz) P. T., DiS., ea) J. U., eb) M. V., ec) Bc. P. V., DiS., ed) M. V., ee) P. V., ef) J. V., eg) J. W., eh) J. Z., ei) J. Z., ej) M. Z., ek) P. B., el) T. B., em) H. B., en) M. B., eo) M. B., ep) J. C., eq) Mgr. J. Č., er) P. Č., es) Z. D., et) J. D., eu) J. H., ev) J. H., ew) V. H., ex) R. H., ey) M. J., ez) D. K., fa) P. K., fb) L. K., fc) V. K., fd) T. K., fe) A. K., ff) R. L., fg) J. M., fh) M. M., fi) I. P., fj) J. Š., fk) J. Š., DiS., fl) A. T., fm) L. V., fn) M. V., fo) A. Z., všichni zastoupeni Mgr. Zdeňkem Honzíkem, advokátem se sídlem Rooseveltova 16, Plzeň, proti žalovanému: Generální ředitelství Vězeňské služby České republiky, se sídlem Soudní 1672/1a, Praha 4, proti rozhodnutím žalovaného ze dne 8. 11. 2017, č. j. 6. 2018, č. j. 7. 2019, č. j. 30 Ad 8/2017-106, takto: Věc s e p o s t u p u j e rozšířenému senátu.
tags: #druhy #dozorcich #stanovist #sluzby