Znečištění ovzduší a jeho dopady: Mapa znečištění a ohrožené děti

Znečištění ovzduší má celosvětově každý rok na svědomí více než 7 milionů obětí. Každé sedmé dítě žije v oblastech, kde hodnoty toxického znečištění šestkrát přesahují doporučované normy. Celkem se to týká 300 milionů dětí po celém světě, popisuje nová zpráva UNICEF.

„Znečištění ovzduší je jedním z hlavních faktorů, které každoročně přispívají k úmrtí asi 600 000 dětí ve věku pod pět let. A ohrožuje životy a budoucnost milionů dalších,“ uvedl výkonný ředitel UNICEF Anthony Lake. „Látky, které způsobují znečištění, nejen poškozují dětské plíce, které se teprve vyvíjejí, ale také pronikají bariérou v jejich mozcích a ohrožují jejich zdravý vývoj. Žádná společnost si nemůže dovolit znečištění vzduchu.“

Dvě miliardy dětí v ohrožení

Satelitní snímky prokazují, že asi 2 miliardy dětí žijí v oblastech, kde venkovní znečištění překračuje hranice doporučované Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Nejhůře jsou postižené jižní Asie, kde v těchto oblastech žije asi 620 milionů dětí, na druhém místě skončila Afrika s 520 miliony dětmi a východní Asie, kde takových dětí žije 450 milionů. Nejčastějšími faktory, jež znečištění způsobují, jsou automobily, nadměrné spalování fosilních paliv, prach a spalování odpadu.

Studie zkoumá také negativní vliv znečištění uvnitř obývacích prostor; to má na svědomí nejčastěji topení odpadem a používání dřeva pro topení a vaření. Týká se to především chudých městských oblastí světa.

Oba tyto faktory vedou společně ke vzniku zápalů plic a dalších chorob dýchacího systému, jež jsou příčinou každého desátého úmrtí děti ve věku pod pět let. Z této studie vyplývá, že právě znečištění vzduchu je jedním z největších rizik pro dětské zdraví.

Čtěte také: Přehled druhů křemene

Děti jsou podle studie UNICEF na všechny druhy znečištění výrazně citlivější, zejména proto, že jejich plíce, mozky a imunitní systém se teprve vyvíjejí a nejsou tedy tak odolné jako stejné orgány dospělých osob. Děti a dospívající také dýchají rychleji než dospělí; proto jim plícemi „proteče“ více vzduchu než dospělým. Navíc děti více trpí všemi projevy chudoby, která se právě v nejvíce postižených oblastech nejintenzivněji projevuje.

Doporučení UNICEF

UNICEF přichází se čtyřmi doporučeními:

• Omezit znečištění: Všechny země by se měly snažit dodržet normy WHO, aby tak zlepšily bezpečí dětí. Aby toho vlády dosáhly, měly by se snažit omezovat spalování fosilních paliv a více investovat do obnovitelných zdrojů energie.
• Zpřístupnit dětem přístup ke zdravotní péči: Lepší celkový zdravotní stav dětí, například intenzivnější proočkování, by měl zvýšit jejich schopnost odolávat nevhodným podmínkám.
• Minimalizovat vystavení dětí znečištění: zdroje znečištění, jako jsou továrny nebo dálnice, by neměly být umístěné v blízkosti škol nebo hřišť. Pro nás to sice zní zcela samozřejmě, ale v řadě zemí třetího světa to ještě ani zdaleka normální není.
• Monitorovat znečištění: K tomu podle UNICEF patří nejen samotné sledování toho, kde je vzduch momentálně nejvíce znečištěný, ale také lepší informování veřejnosti o jeho následcích.

UNICEF se sám snaží aktivně pomáhat v řadě praktických programů. Jedním z nich je například podpora ekologičtějších sporáků v Bangladéši, Zimbabwe a dalších státech.

Evropská mapa znečištění ovzduší

EU proto prostřednictvím své Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) v roce 2017 zavedla projekt indexu kvality ovzduší v Evropě, jehož součástí je též veřejně dostupná online mapa znečištění ovzduší.

Jak si v celoevropském žebříčku založeném na průměrném množství tzv. suspendovaných částic v ovzduší za období posledních dvou let vedou zástupci českých a moravských měst? Inu, podprůměrně. Nejlepší umístění přitom paradoxně drží kdysi ryze průmyslové Kladno se 179. Praha se po Vídni stala druhou nejlépe umístěnou středoevropskou metropolí, velký podíl na tom má i systém dálkového vytápění s hlavním zdrojem až v Mělníce. Téměř 240 tisíc domácností v Praze je vyhříváno dálkově. Z českých obcí ji navíc předstihlo trio: Liberec, Plzeň, České Budějovice. Brno pak najdeme ještě o 35 míst za Prahou, Ostrava s Karvinou se pohybují na prahu druhé a třetí stovky.

Čtěte také: Třídění odpadu z koupelny

Pozici nejčistšího evropského města si dlouhodobě drží švédská Umeå, aktuálně následovaná portugalským Farem a Funchalem na Madeiře. V roce 2022 se naše hlavní město ovšem - v jiném mezinárodním srovnání - probojovalo mezi desítku evropských metropolí, jimž se v nedávné době podařilo nejvíce snížit znečištění vzduchu.

K výraznějšímu snížení škodlivých látek v ovzduší přitom - podobně jako v mnoha jiných regionech - výrazně přispěla i covidová pandemie a její lockdowny, které alespoň na přechodnou dobu omezily tradiční zdroje znečištění: zejména automobilovou dopravu a částečně i průmyslovou výrobu. Nejvíce smogových situací ovšem stále bývá každoročně vyhlášeno na Ostravsku, a to zejména v období zimních měsíců.

Sledovat aktuální kvalitu ovzduší na jednotlivých místech ČR lze v dnešní době velmi snadno - třeba na mapě. Mimo jiné jsou zde prezentována aktuální data o kvalitě ovzduší, která jsou dostupná i přes aplikaci ČHMÚ+.

Za poslední tři desetiletí ovšem doznala naše příroda značného ozdravení a kvalita ovzduší se citelně proměnila k lepšímu.

Informace o kvalitě ovzduší v Praze

Hlavní město patří dlouhodobě k oblastem s problematickou kvalitou znečištění ovzduší. Hlavními zdroji znečištění ve městě jsou doprava a lokální topeniště na pevná paliva rodinných domech. V porovnání s desetiletým průměrem 2012-2021 panovaly v Praze v roce 2022 výrazně lepší rozptylové podmínky. Roční imisní limity pro PM10 a PM2,5 nebyly v roce 2022, stejně jako v předchozích letech, překročeny na žádné ze stanic relevantních pro hodnocení ročních průměrných koncentrací. K překročení imisního limitu nedošlo ani na žádné dopravní lokalitě, kde býval výskyt nadlimitních koncentrací běžný.

Čtěte také: Symboly pro recyklaci

V Praze jsou nejvyšší roční průměrné koncentrace PM10 tradičně zjištěny na dopravních stanicích. Koncentrace v roce 2022 byly v tomto období na druhé nejnižší úrovni po roce 2020. Roční průměrná koncentrace PM10 poklesla v roce 2022 oproti desetiletému průměru koncentrací na předměstských a městských stanic o 19 %, na dopravních o 17 %. Oproti desetiletému průměru koncentrací na předměstských a městských stanicích poklesla roční průměrná koncentrace PM2,5 v roce 2022 o 18 %. Pro vývoj na dopravních stanicích jsou v případě PM2,5 k dispozici data pouze z dopravní stanice Praha 2-Legerova, kde byla v roce 2022 naměřena koncentrace o 20 % nižší hodnota než v předchozím desetiletém období.

Vyšších koncentrací suspendovaných částic PM10 a PM2,5 bylo dosahováno v chladném období roku, kdy obecně dochází k vyšším emisím tuhých znečišťujících lá­tek (TZL) v důsledku vytápění, vyšším emisím z dopravy a také k výskytu méně příznivých meteorologických podmínek pro rozptyl látek v ovzduší. V roce 2022 byly nejvyšší koncentrace PM10 a PM2,5 naměřeny v únoru, kdy panovaly mírně nepříznivé až nepříznivé podmínky. V roce 2022 nebyl překročen na žádné lokalitě hodinový imisní limit 200 µg⋅m−3.

V roce 2022 nebyl překročen roční imisní limit pro NO2 potřetí v řadě na žádné stanici na území aglomerace Praha. V období let 2012−2021 byly zaznamenány nejvyšší koncentrace NO2 v roce 2012. Od roku 2012 je možné pozorovat pozvolný pokles. Během let 2019 a 2020 koncentrace NO2 výrazně poklesly a dosáhly nejnižší hodnoty za hodnocené období. K této minimální hodnotě z roku 2020 se dostala i roční průměrná koncentrace NO2 v roce 2022. Oproti desetiletému průměru koncentrací (2012−2021) byla roční průměrná koncentrace NO2 a 19. nejvyšší hodinová koncentrace NO2 na dopravních stanicích nižší o cca 18 %, respektive o 20 % a na pozaďových stanicích o cca 20 %, resp. o 16 %.

V roce 2022 byl benzo[a]pyren v Praze sledován na třech lokalitách s platným ročním průměrem. Imisní limit nebyl na žádné lokalitě překročen. Imisní limit pro benzo[a]pyren na monitorovacích stanicích není v Praze překračován od roku 2015. V hodnoceném roce 2022 roční průměrná koncentrace benzo[a]pyrenu mírné poklesla.

V roce 2022 (v průměru za roky 2020-2022) nebyl překročen imisní limit pro přízemní O3 na žádné ze sedmi hodnocených stanic na území aglomerace. Nejnižší hodnoty koncentrací přízemního O3 byly naměřeny na dopravně zatížených stanicích, kde je přízemní O3 odbouráván chemickou reakcí s oxidem dusnatým.

V roce 2022 byl vyhodnocen na 13 stanicích ČHMÚ index kvality ovzduší (IKO). Na všech hodnocených stanicích převažoval v roce 2022 první stupeň IKO (velmi dobrá až dobrá kvalita ovzduší). Druhý stupeň IKO (přijatelná kvalita ovzduší) se v roce 2022 vyskytoval nejčastěji na dopravní stanici Praha 2-Legerova (hot spot) (52 %), nejméně často pak na městské pozaďové stanici Praha 5-Stodůlky (28 %). Třetí stupeň IKO (zhoršená až špatná kvalita ovzduší) byl zaznamenán na všech hodnocených stanicích. Na dvou dopravních stanicích byl třetí stupeň zaznamenán ve více než ve 2 % případů, a to na stanici Praha 2-Legerova (hot spot) (2,1 %) a Praha 8-Karlín (2 %).

Smogové situace

Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň znečištění oxidem siřičitým, oxidem dusičitým, částicemi PM10 nebo troposférickým ozonem překročí některou z prahových hodnot (dle § 10 odst. 1 a přílohy č. 6 zákona o ochraně ovzduší). Příčinou smogových situací jsou obvykle špatné rozptylové podmínky, což zapříčiní kumulaci znečištění ze zdrojů znečišťování ovzduší v dané oblasti. Vznik a ukončení smogové situace vyhlašuje ČHMÚ na základě pověření MŽP. Aktuální stav překročení prahových hodnot lze sledovat na stránkách ČHMÚ, případně pomocí mobilní aplikace ČHMÚ.

Prahové hodnoty byly stanoveny dle doporučení WHO s ohledem na dopady mimořádného znečištění ovzduší na lidské zdraví. Prahové hodnoty se dělí na informativní prahové hodnoty a regulační, resp. varovné prahové hodnoty (pouze pro troposférický ozon). Regulační resp. varovná, prahová hodnota odpovídá úrovni znečištění, která může představovat zdravotní rizika pro celou populaci. Zdravotní doporučení pro případ vyhlášení smogové situace naleznete na stránkách Státního zdravotního ústavu.

Pro případy vyhlášení smogové situace mohou obce přijmout tzv. regulační řád, který krátkodobě omezuje dopravu s cílem zmírnit mimořádný stav znečištění (dle § 10 odst. 4 zákona o ochraně ovzduší). Krajské úřady pro případ překročení regulační prahové hodnoty vkládají do povolení provozu významných stacionárních zdrojů zvláštní podmínky provozu (dle § 10 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší), které jsou stacionární zdroje povinné při překročení regulační prahové hodnoty realizovat (obvykle se jedná o útlum výroby). Zdroje se stanovenými zvláštními podmínkami provozu jsou zveřejněny na stránkách ČHMÚ.

Dopady znečištění ovzduší

Znečištění ovzduší je jedním z faktorů, který může významně ovlivňovat lidské zdraví. Tyto účinky mohou mít formu akutních problémů, ale i problémů, které se vyskytují až při dlouhodobé expozici. Mezi nejčastěji se vyskytující problémy patří onemocnění dýchací a oběhové soustavy, některé látky pak mají karcinogenní účinky. Z tohoto důvodu MŽP každoročně ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem zpracovává Informace o zdravotních rizicích spojených s kvalitou ovzduší. Podobně má znečištění ovzduší negativní vliv i na ekosystémy, kdy se jedná především o oxidativní stres (způsobený O3), acidifikaci (SO2) a eutrofizaci (NOx).

tags: #druhy #znečištění #ovzduší #mapa

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelné balení tyčinek
• Nákup ekologické plakety
• Co je ekologická stopa?
• Řešení globálního oteplování
• Průvodce kódy odpadu autovraků