Ohrožené druhy zvířat v České republice

Ubývání biodiverzity je jedním z nejzávažnějších globálních problémů současnosti. Biologickou rozmanitost lze posuzovat jedním ze základních hledisek - podle populací a druhů. Nejčastěji se vyjadřuje jako počet druhů v určité oblasti.

I přes svou malou rozlohu se Česká republika vyznačuje velkým bohatstvím druhů rostlin a živočichů. To je dáno hlavně její polohou na hranici čtyř biogeografických podprovincií, geologickou rozmanitostí, ale také historickým a kulturním vývojem. Na našem území bylo zaznamenáno přibližně 2 500 původních druhů vyšších a 2 400 druhů nižších rostlin, ze živočichů asi 50 000 druhů bezobratlých a téměř 600 druhů obratlovců (včetně migrujících druhů). Některé druhy postupně přibývají, tak jak se mění jejich areál rozšíření. Dostávají se k nám ale i druhy nepůvodní, zavlečené či záměrně vysazené.

Mezi jednotlivými druhy v přírodě existují složité vazby, a pokud některé druhy nebo celé biotopy z přírody dramaticky mizí, dochází k rozkolísání křehké přírodní rovnováhy. Může se projevovat třeba v podobě zrychlené změny klimatu, častějším obdobím sucha, zhoršeného ovzduší, vody a půdy nebo dostupnosti přírodních zdrojů. Příroda nám totiž bezúplatně poskytuje mnoho takzvaných ekosystémových služeb - energii, vodu, potraviny, léčiva a vytváří také prostor pro naši duševní a fyzickou regeneraci.

Velký význam biologické rozmanitosti a ochrany druhů se odráží i v řadě mezinárodních úmluv. V české legislativě ochranu druhů upravuje především zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Pro nejohroženější druhy se připravují a realizují záchranné programy (celostátní úroveň) nebo regionální akční plány (regionální úroveň). Pro druhy, které se svými životními projevy dostávají do střetu se zájmy člověka, se připravují programy péče. Kvůli ochraně druhů byla také vyhlášena řada chráněných území, a další se stále vyhlašují. Důležitý je i výzkum a pravidelný monitoring vybraných skupin druhů. Finanční podporu na péči o lokality s vysokou druhovou pestrostí, zejména s výskytem vzácných a ohrožených druhů je možné využít z různých dotačních programů, například Program péče o krajinu nebo Operační program Životní prostředí.

V České republice, stejně jako v celém světě, existuje řada živočišných druhů, které jsou ohroženy vyhynutím. Ztráta přirozeného prostředí, způsobená hlavně člověkem, by prý mohla vést k nejhorší krizi od vymření dinosaurů před 65 miliony let. Mnohé druhy jsou vázány na běžnou zemědělskou krajinu. Za zmizením mnoha druhů tak stojí extenzivní zemědělské hospodaření včetně používání chemických hnojiv.

Čtěte také: Přehled druhů křemene

Vymření hrozí taky více než polovině českých druhů obojživelníků, plazů nebo ptáků. Z hnízdících ptáků už v české přírodě neuvidíte například poštolku jižní nebo ťuhýka rudohlavého. Podle Jana Plesníka ze státní Agentury ochrany přírody a krajiny zcela zmizelo devět druhů ptáků, stejný počet ryb nebo dva druhy savců - pratur a norek evropský. Podobné je to i u rostlinných druhů. Podle Plesníka je česká příroda chudší o 63 druhů mechorostů, 210 lišejníků a 110 vyšších rostlin.

Celá řada těchto živočichů podléhá určitému stupni ochrany dle zákona č. 114/1992 O ochraně přírody a krajiny a prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu č. 395/1992 Sb.

Příklady ohrožených druhů v České republice:

• Kočka divoká (Felis silvestris) - Původní populace byla v České republice vyhubena na přelomu 18. a 19. století. V současné době se u nás vyskytují jedinci zatoulaní ze Slovenska popř. dalších zemí. Vyhledává teplejší členité lesní plochy s dutými stromy, skalisky a křovinami.
• Medvěd hnědý (Ursus arctos) - Je náš původní druh, ale v minulosti byl vyhuben. Poslední medvěd byl uloven na Šumavě 14. listopadu 1856. Novodobý výskyt se datuje od roku 1946, kdy byl medvěd pozorován u Velkých Karlovic. Medvěd žije v rozsáhlých jehličnatých a také smíšených porostech. Z hlediska potravních nároků je medvěd řazen mezi všežravce.
• Vlk obecný (Canis lupus) - U nás byl poslední vlk uloven roku 1850. Vlci se zdržují v rozsáhlých lesních komplexech. Vlci žijí ve smečkách s přísnou hierarchií. Vlci se živí živočišnou potravou (spárkatá i drobná zvěř, domácí zvířata, drobní hlodavci, bezobratlí, ptáci atd.). Z hlediska myslivosti je problematický především jeho ilegální odlov.
• Rys ostrovid (Lynx lynx) - U nás byl vyhuben v 19. stol. V roce 1982 - 1989 byli na Šumavě rysi znovu vysazeni. Další výskyt rysa je např. v Beskydech, Jeseníkách, Českém Švýcarsku, Brdech a Javorníkách. Rys žije osamoceně mimo dobu kaňkování od února až do dubna. Vyhovují mu rozsáhlé lesní porosty s dostatkem potravy. Je důležitou součástí ekosystému, kde se podílí na udržení rovnováhy v přírodě.
• Tchoř světlý (Mustela eversmannii) - U nás se s ním můžeme setkat na celém území nejhojněji na jižní Moravě a v Polabí. Z hlediska mysliveckého hospodaření nelze populace tchoře stepního téměř ovlivnit. V nebezpečí vypouští z řitních žláz velmi silně páchnoucí sekret, který slouží k zastrašení nepřítele (predátora). Živí se živočišnou i rostlinnou potravou.
• Sokol stěhovavý (Falco peregrinus) - V české republice nebyl sokol nikdy hojným ptákem. V současnosti jsou jeho stavy odhadovány asi kolem 20 hnízdících párů. Obvykle žije v otevřené krajině bez větších lesních celků. Vzhledem k nízké početnosti v České republice je řazen mezi silně ohrožené druhy. Z hlediska ovlivnění myslivostí je velmi důležité jeho využití v sokolnictví.
• Tetřev hlušec (Tetrao tetrao) - Je největším lesním kurem, který je vázán na velké lesní komplexy. Současná populace tetřeva je omezena pouze na pohraniční hory a pohoří. Nejpočetnější populace se vyskytuje na Šumavě a Českém lese, Jeseníkách, Brdech a Krkonoších. V letním období se tetřevi zdržují převážně na zemi hledáním vhodné potravy. V zimním období se kohout i slepice převážně živí jehličím borovic, smrku, jedle a pupeny některých listnáčů. V současné době jsou na podporu tetřeva hlušce realizovány záchranné chovy a programy. Primárně by se však tato podpora měla zaměřit na úpravu vhodného prostředí (biotopu) pro tetřeví zvěř a následně na zvyšování početnosti tohoto druhu.
• Vydra říční (Lutra lutra) - V současné době se na našem území odhadují stavy vyder v rozmezí 1600 - 4000 ks. V roce 1984 se u nás jejich stavy pohybovaly pouze v rozmezí 300 - 400 ks. Vydra obývá různé typy vodního prostředí potoky, řeky, rybníky apod. Je to samotářský živočich s převážně noční aktivitou. Živí se převážně rybami, raky, hmyzem, obojživelníky, ptáky a drobnými hlodavci.
• Bobr evropský (Castor fiber) - V 19. století však byl na většině míst vyhuben. Záznamy o ulovení posledního bobra z Českých zemí pocházejí z poloviny 17. století. V současné době bobr evropský u nás tvoří několik stálých populací např. na dolním toku Labe na Děčínsku, v jihozápadních a severovýchodních Čechách, podél Moravy, na soutoku Moravy a Dyje a dalších lokalitách. Jedná se o největšího evropského hlodavce, který je svým životem pevně vázán na vodu.
• Žluťásek barvoměnný - Celosvětově ohrožený žluťásek barvoměnný žil v Česku jen na jednom místě - v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty na hranicích se Slovenskem. Ještě ke konci 20. století poletoval po tamních loukách v poměrně velkém počtu. Jenže pak začal mizet. V roce 2004 pozorovali entomologové ještě desítky kusů, v roce 2006 už jen dva a v následujících letech už neobjevili žádný exemplář. Právě denní motýli patří v Česku k nejohroženějším druhům.

Záchranné programy a snahy o ochranu

Pro podporu nejohroženějších druhů naší přírody vytváří a realizuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR z pověření Ministerstva životního prostředí záchranné programy nebo regionální akční plány. Pro druhy, co svým přirozeným chováním způsobují člověku škody, připravuje programy péče. S rozvojem těchto nástrojů pomáhá desetiletý projekt PROSPECTIVE LIFE, který svým zaměřením cílí na zvyšování biologické rozmanitosti české přírody a krajiny.

Moderní zoologické zahrady se nepodílejí jen na záchraně ohrožených exotických druhů zvířat, ale zapojují se aktivně i do pomoci české, potažmo evropské přírodě. Tato pomoc spočívá zejména v poskytování v zoo odchovaných mladých jedinců pro vypuštění do volné přírody. V rámci tzv. repatriačních projektů dochází k posílení oslabené, příp. obnově vymizelé divoké populace daného druhu. Například, na vypouštění mladých poláků do volné přírody se podílejí hned tři zoologické zahrady - Zoo Hluboká, Zoo Ostrava a Safari Park ve Dvoře Králové.

Za měřítko stupně ohrožení jednotlivých druhů a za nejspolehlivější ukazatele pravděpodobnosti jejich vyhynutí či vyhubení jsou považovány tzv. Červené seznamy ohrožených druhů Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN). Ty jsou nejúplnějším zdrojem informací o stavu ochrany živočišných a rostlinných druhů a hub na světě. Z kritérií výběru druhů pro červené seznamy IUCN vychází celá řada dalších seznamů, které vznikají na úrovni států případně jejich regionů nebo na úrovni větších územních celků (např. evropský červený seznam). Také Česká republika má aktuální červené seznamy živočichů a rostlin. Řada z nich byla publikována v odborném časopise Příroda.

Čtěte také: Ohrožené děti a znečištění ovzduší

Zmenšování velikosti a fragmentace populací, ubývání přirozených stanovišť a jejich degradace jsou jedny z nejčastějších příčin ohrožení druhů. Podrobné mapování výskytu živočichů, hub a rostlin a jeho změn představuje jeden z nejdůležitějších úkolů současné ochrany přírody. Tato stránka nabízí přehled mapování výskytu vybraných druhů a skupin organismů na území Česka, která probíhají se zapojením veřejnosti. Na BioLibu nemapujeme všechny druhy, ale jen ty, o které je odborný či ochranářský zájem. Garant RNDr. Data jsou importována do Nálezové databáze Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Najdije.cz je projekt zaměřený na mapování invazních druhů v ČR. Mapovat můžete třeba nepůvodní druhy kutilek, slunéčko asijské či zavíječe zimostrázového.

Vybraným vzácným a ohroženým druhům rostlin, živočichů a hub poskytuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zvláštní, přísnější ochranu. Zákon zajišťuje také ochranu tzv. evropsky významných druhů vyplývající ze Směrnice Rady č. 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a Směrnice Rady č. 2009/147/ES, o ochraně volně žijících ptáků. Podle míry ohrožení jednotlivých druhů jsou stanoveny tři kategorie ochrany - druhy kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené. Ochrana zvláště chráněných druhů se vztahuje na jednotlivé jedince, jejich vývojová stádia a části i sídla a deklarována je rovněž ochrana jejich biotopu, zakotvena také ochrana mrtvých jedinců, jejich částí nebo výrobků z nich. Ze zákonných zákazů lze udělit výjimku, a to za podmínek a z důvodů stanovených v zákoně.

Čtěte také: Třídění odpadu z koupelny

tags: #druhy #ohrožených #zvířat #v #České #republice

Oblíbené příspěvky:

• Ekologické prezentace ČZU
• Objevte přírodu Doks a okolí
• Kytky od potoka
• Poplatky za odpad Dobruška
• Vše o eternitu a odpadech