Pod pojmem traviny jsou v evropském pojetí zahrnuty trávovitě vyhlížející rostliny z čeledí lipnicovité (Poaceae), šáchorovité (Cyperaceae) a sítinovité (Juncaceae). Jsou jednou ze základních složek vegetace a určují charakter mnoha rostlinných společenstev, např. prérií či stepí.
Přísně vzato se výrazem trávy mohou označovat výlučně lipnicovité rostliny. Protože si však jsou zástupci všech tří zmíněných čeledí blízké, jsou v zahradnické praxi, zvláště mimo území České republiky, všechny rostliny trávovitého vzhledu označovány souhrnně jako trávy. Čeština však již od začátku 19. století tento rozdíl víceméně rozlišuje.
Mezi trávy patří pouze zástupci čeledi lipnicovitých (Poaceae), zatímco termínem traviny se zpravidla označují ostatní jednoděložné rostliny „trávovitého“ vzhledu, např. sítiny, ostřice a další z čeledí šáchorovitých (Cyperaceae) a sítinovitých (Juncaceae). Se svými přibližně 13 000 druhy se tyto rostliny řadí mezi tři největší čeledi rostlin.
Nejvýznamnější skupinou je čeleď lipnicovitých. Vedle početných okrasných druhů patří do této čeledi řada užitkových rostlin. Typickým znakem lipnicovitých je okrouhlé, často duté stéblo, členěné na kratší nebo delší úseky v tzv. kolínkách. Na bázi stébla nebo i na stéblu samém vyrůstají listy.
Šáchorovité rostliny nemají stonky členěné kolínky na úseky, jejich stonky jsou často trojhranné (ostřice!) a bývají vyplněny dření („duší“). Trávy nemají žádné nápadné květy, avšak vždy mají mnoho malých, nenápadných kvítků. Protože jsou opylovány větrem, chybí jim nápadné, zářivě barevné koruny, lákající opylující hmyz. Početné drobné kvítky vyrůstají v kláscích, z nichž se dále skládají větší květenství. Podle stavby jsou tato květenství označována jako klasy, lichoklasy nebo laty. U mnoha trav zvyšují právě květenství jejich okrasnou hodnotu. Někdy jsou jejich pluchy zakončeny dlouhou, peřitou nebo jednoduchou osinou jako např.
Čtěte také: Přehled druhů křemene
Sledujeme-li výskyt trav v přírodě, záhy se přesvědčíme, že trávy rostou od mořského pobřeží až po vysoké hory; doma jsou dokonce ve všech světadílech. Jejich porosty bývají často význačnými krajinotvornými prvky, hlavními složkami vegetace, jako je tomu na jihoamerických pampách, severoamerických prériích, afrických savanách a asijských stepích. V přírodě jsou trávy zkrátka všudypřítomné.
Pravé trávy jsou v naší zahradě zastoupeny sortimentem botanických prérijních a stepních druhů, mezi které patří např. vousatice (Andropogon), kostřava (Festuca) či kavyl (Stipa), a také sortimentem okrasných kultivarů, které jsou součástí většiny expozic. Zde jde především o ozdobnice (Miscanthus), proso (Panicum), dochan (Pennisetum) a podobné. Atraktivní skupinu představuje rovněž kolekce zimovzdorných bambusů, kterou zde tvoří na 30 druhů. K novějším přírůstkům patří řada nedávno vyšlechtěných kultivarů rodů vousatice (Andropogon), proso (Panicum), bezkolenec (Molinia), Sorghastrum, dochan (Pennisetum) aj. Z botanických druhů zde pak naleznete zástupce trav severoamerické krátkostébelné prérie, např. Šáchorovité rostliny jsou zastoupeny zejména bohatou sbírkou rodu ostřice (Carex). Tu v současnosti tvoří téměř 170 taxonů, z nichž jsme více než polovinu získali z lokalizovaných sběrů. Čeleď sítinovité (Juncaceae) je pak zastoupena rody sítina (Juncus) a bika (Luzula). Dohromady čítá na 50 botanických i kultivarových taxonů. Další rozvoj sbírky se bude zaměřovat zejména na reprezentativní zastoupení botanických druhů travin v geografických expozicích. Pokračovat bude i rozvoj odrůdového sortimentu okrasných trav. Rozvíjet se bude i kolekce zástupců české květeny ve všech třech čeledích přítomných v ČR, přičemž zejména u lipnicovitých se bude vždy jednat jen o výběr druhů. Přednost dostanou druhy z vyšších kategorií ohrožení.
Pro nově zakládané trávníky, které mají svým vzhledem a druhovým složením připomínat přírodní luční porost, se v poslední době vžil název „květnaté louky“. K založení květnatého trávníku je na našem trhu k dispozici celá řada osivových směsí různého složení. Samotný výsev do předem připravené půdy není nijak složitý, ale pěstitelé jsou poté obvykle zklamaní pomalým růstem žádoucích druhů a zděšení bujením nepříjemných plevelů.
Podobný proces, jako když se snažíme z druhově chudého trvalého travního porostu vypěstovat druhově bohatý květnatý trávník, můžeme pozorovat i tehdy, když se snažíme „květnatou louku“ založit na opuštěném poli. Jestliže jsme totiž kdysi v minulosti zničili druhovou skladbu původní louky jejím přeoráním a přeměnou na pole, nemůžeme očekávat, že když pole opět opustíme a necháme na úhoru spontánně znovu vytvořit louku, se druhová skladba vrátí zpátky.
Význam regionálních směsí (RS) a druhově obohacených směsí (DOS) neustále roste s tím, jak postupně dochází k plynulému poklesu biodiverzity v krajině. Přestože problémem zůstává dostupnost osiva, zvyšuje se nejen počet oblastí, kde lze RS nebo DOS získat, ale také stále více kompetentních nadšenců usiluje o vznik a udržitelnou dostupnost těchto směsí.
Čtěte také: Ohrožené děti a znečištění ovzduší
V roce 2023 byla ve spolupráci s firmou Agrostis Trávníky vytvořena DOS s názvem Pálavská cesta, která v rámci možností co nejvíce zohledňuje přirozenou skladbu panonských suchých trávníků.
| Druh rostliny | Návštěvnost včel medonosných a čmeláků | Návštěvnost pestřenek |
|---|---|---|
| Jetel (Trifolium sp.) | Vysoká | Nízká |
| Štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) | Vysoká | Nízká |
| Chrpa luční (Centaurea jacea) | Vysoká | Nízká |
| Jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) | Nízká | Vysoká |
| Mochna nátržník (Potentilla erecta) | Nízká | Vysoká |
| Pryskyřník (Ranunculus sp.) | Nízká | Vysoká |
| Třezalka (Hypericum sp.) | Střední | Střední |
| Kopretina (Leucanthemum vulgare) | Nízká | Nízká |
Zdroj: Janovský, 2012
Čtěte také: Třídění odpadu z koupelny
tags: #druhy #trav #v #přírodě #české #republiky