Důlní hlubina a znečištění vody: Komplexní pohled

09.03.2026

Na Kladensku probíhala těžba černého uhlí od druhé poloviny 18. století. Těžba byla ukončena v roce 2002. Za necelých 230 let se zde vytěžilo cca 260 mil. tun uhlí. V souvislosti s tím bylo nutné řešit i otázky dalšího nakládání s důlními vodami.

Monitorování a sanace důlních vod

Kolegové z našeho referátu Kladno monitorují lokalitu bývalého kladenského uhelného revíru. Vzorky důlní a podzemní vody odebírají zaměstnanci oddělení geologie z odštěpného závodu Stráž zonálně z vytipovaných hydrogeologických vrtů pomocí speciálního vzorkovače. Odběry z povrchových vodotečí provádějí zaměstnanci referátu Kladno, jehož vedoucí, RNDr. Ladislava Mošničková, blíže vysvětluje: „Mapujeme stáří důlních a podzemních vod v podzemí a jejich vzájemnou komunikaci s povrchovými vodami. Zajímá nás, jestli dochází ve vrtech k mísení důlní, podzemní a povrchové vody, případně v jakém poměru. Vzorky důlních vod se odebírají zonálně, tzn. vždy ze dvou hloubek, vzorky podzemních vod z jedné hloubky v perforované části.“ Analýzu izotopů důlních vod pro náš podnik provádí odborníci z Laboratoře environmentální chemie a analýz půd Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G.

Sanace a rekultivace odkališť

DIAMO pokračuje v sanaci a rekultivaci odkališť po úpravě uranové rudy u obce Mydlovary v okrese České Budějovice. V průběhu provozu úpravny MAPE bylo u Mydlovar zpracováno přibližně 16,7 miliónů tun uranové rudy. Následkem toho vzniklo několik odkališť o celkové rozloze téměř 300 ha. Odkaliště vznikla převážně v prostorách po těžbě lignitu. V 90. letech se stát zavázal, že tuto ekologickou zátěž zasanuje a zrekultivuje celé území. Sanační a rekultivační práce započaly již v roce 1987. Protože se jedná o složitou problematiku, provází naši práci řada mýtů a obav.

Projekty a aktivity DIAMO v roce 2025 a 2026

DIAMO pokračuje v likvidaci Dolu ČSA. DIAMO pokračuje v likvidaci Dolu Československé armády v Karviné a zahájilo zasypávání první z jam. Jako první přichází na řadu jáma ČSA3, nejmladší jáma celého dolu, jejíž likvidace představuje klíčový milník útlumu.
DIAMO realizuje v rámci evropského programu LIFE projekt zaměřený na adaptaci pohornické krajiny na klimatické změny, jehož klíčovou částí je pilotní rekultivace specifických ploch po těžbě. Hlavní fáze prací proběhne v letech 2026 až 2030, přičemž samotná výsadba a výsevy jsou naplánovány na podzim 2026 a jaro 2027.
Ve středu 18. 2. 2026 se zúčastníme akce Den otevřených dveří pro firmy na SPŠ a VOŠ Příbram. Setkáme se se studenty a představíme jim, co dělá státní podnik DIAMO - a hlavně jaké příležitosti u nás mohou najít po škole i během studia.
Od 1. listopadu 2025 přebíráme řízení a zajišťování sanačních prací v lokalitě Hustopeče nad Bečvou, která byla zasažena rozsáhlou kontaminací benzenem po železniční havárii. Naším prvořadým úkolem je zajistit bezpečné a čisté prostředí pro všechny.

Vliv heřmanické haldy na ovzduší

Podrobné roční měření kvality ovzduší v blízkosti heřmanické haldy potvrzuje, že její současný stav má minimální negativní dopad na ovzduší v Ostravě. Měření, které v okolí heřmanické haldy na základě zadání státního podniku DIAMO realizuje Zdravotní ústav v Ostravě, probíhá již dlouhodobě od května 2024.

Ekonomické nástroje a úplaty za vypouštění odpadních vod

Uvedenými akcemi jsou zabezpečována zákonná ustanovení zákonů č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) a č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší). Stanoveny ve třetí části Nařízení vlády ČSSR č. 2/1989 Sb. vodním hospodářství. Poslední úprava pak byla provedena Zákonem ČNR č. 281/1992 Sb. toho, kdo provádí výpočet úplaty a komu je úplata placena. úplaty při vypouštění do vodárenských toků). V současné době není např. pro zpoplatnění vypouštění znečištění v důlních vodách stanoven žádný jiný ukazatel, než ty, které platí pro vody odpadní (zásada č.3 navrhovaného zákona).

Čtěte také: Co je hlubinná ekologie?

Důlní neštěstí a jejich dopady

Každé z hornických neštěstí za sebou zanechalo vdovy a sirotky a stalo se příčinou řady rodinných tragédií. Pojďme si připomenout ta největší důlní neštěstí, jaká vešla do historie hornictví na Ostravsku. Ti tato neštěstí sepsali pod názvem Memento důlních nehod v českém hornictví. Kniha zpracovává ty největší katastrofy v dolech na našem území a řada z nich se odehrála v podzemí dolů vystavěných na území Moravské a Slezské Ostravy.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

tags: #důlní #hlubina #znečištění #vody