Hlubinná ekologie Arne Naesse

Hlubinná ekologie je filozofie radikálního ekologického hnutí. Výraz e.h. je překladem angl. deep ecology, který začátkem 70. let použil jako první Arne Naess právě pro označení orientace radikálního ekologického hnutí, jež překonání ekologické krize spatřuje v hluboké proměně současné civilizace - na rozdíl od reformistického směru, který se soustřeďuje na dílčí technol., ekon. či legislativní řešení.

Zatímco pro reformistické ekologické hnutí je cílem uchování životního prostředí a přír. zdrojů pro uspokojení lidských potřeb, pro hlubinně orientované ekologické hnutí je naopak cílem vytvoření nového harmonického vztahu mezi lidmi a pozemskou přírodou.

Základní principy hlubinné ekologie

Stoupenci e.h. se shodují v názoru, že rozmanitost forem života je hodnotná nejen svou skutečnou či možnou užitečností, ale také sama o sobě. Lidé proto nemají právo redukovat bohatství a rozmanitost živé přírody - s jedinou výjimkou: když je to nezbytné k uspokojení jejich životních potřeb, které lze ovšem vymezit pouze se zřetelem k daným geogr. a kult. podmínkám; v jejich rámci se lidé mohou rozhodovat, co uznají za své životní, tj. nezbytné potřeby.

• Je uznána nutnost postupného, nenásilného snižování lidské populace prostřednictvím plánovaného rodičovství.
• Kvalita života je preferována před růstem životní úrovně.
• V souvislosti s tím, jsou nutné změny ekon., polit. a ideol. struktur.

Naess předpokládá, že každý, komu jsou zásady e.h. blízké, si vytvoří vlastní filozofii, ekozofii, která mu pomůže, aby je pochopil a přijal. Svou koncepci ekozofie Naess opírá o pojetí seberealizace osobnosti jako identifikace s druhými a o uznání zásady biocentrického rovnostářství. Vychází z teze, že seberealizace osobnosti se uskutečňuje identifikací s druhými lidmi, v procesu, v němž já přijímá jejich zájmy jako své vlastní.

Toto pojetí seberealizace Naess rozšiřuje tak, aby zahrnovalo i mimolidský svět, rostliny, zvířata, krajinu, Zemi.

Čtěte také: Komplexní pohled na znečištění vody v dolech

Arne Naess a jeho přínos

Ačkoliv je Arne Naess právem považován za zakladatele hlubinné ekologie, nepatří k lidem, kteří svůj život strávili budováním filosofického systému. Na rozdíl od Barucha Spinozy, Immanuela Kanta, Charlese Darwina či Karla Marxe Naess nikdy nenapsal dílo podávající originální a ucelenou myšlenkovou konstrukci. V tomto smyslu není ani myslitelem-systematikem ani myslitelem-zakladatelem. Jeho přínos filosofii, vědě i ekologismu spočívá jinde.

Ve schopnosti přesně pochopit myšlenkové konstrukce jiných autorů a následně je podrobit pronikavé a zároveň nepředpojaté kritice. Když se ve 30. letech minulého století Arne Naess seznámil s novopozitivistickými filosofy Vídeňského kruhu, nevytvořil svoji verzi novopozitivistické filosofie, ale brilantním způsobem ukázal přínosy i meze tohoto pohledu na svět. Když poznal nábožensko-filosofické postoje Mahátma Gándhího, nevytvořil svůj naessovsko-gándhíovský koncept, ale přesně popsal hodnoty, na kterých Gándhího systém stojí.

Zakladatelský text hlubinné ekologie, článek „The Shallow and the Deep, Long-Range Ecology Movements: A Summary“, je v první řadě vynikající ukázkou kritického srovnání dvou přístupů k ochraně přírody a využití kritiky cizích textů k představení vlastní koncepce je typické i pro další hlubinně-ekologické Naessovy studie.

Stejně jako nebyl myslitelem-zakladatelem, nebyl Arne Naess ani rozeným vůdcem, ačkoliv ho jako vůdčí postavu hlubinné ekologie a zeleného hnutí vůbec uznává mnoho příznivců. K odmítnutí role společenského vůdce radikálního environmentalismu přivedly Arna Naesse dvě omezení. Za prvé: Naess nikdy nebyl rodilým bojovným řečníkem-disputátorem. Jak sám píše: „nebyl bych dobrým vůdcem?… protože nedokážu správně přesvědčovat a motivovat ostatní?… příliš přemýšlím o silné stránce argumentů svých oponentů a málo o silných bodech mého vlastního přesvědčení“.

Za druhé: Už od dětství měl Arne Naess silnou potřebu s ostatními lidmi nesdíleného jádra vlastní osobnosti. Nejenže ke svému životu potřeboval nutně samotu, ale princip samotářství navíc instaloval do každého ze svých vztahů k druhým lidem. Jak je však možné, že se tento samotář „vymykající se normám normality“ stal inspirátorem a vůdčí ideovou postavou radikálního ekologismu? Protože svoji osobní uzavřenost i excentrický životní styl kombinoval s mimořádnou dávkou odpovědnosti za vše živé, s laskavým a tolerantním přístupem k lidem, se sebeironií i schopností nezištné pomoci.

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

Když například nacističtí okupanti chystali v Norsku deportaci studentů z univerzity v Oslu, neváhal jinak uzavřený a samotářský Naess riskovat život varováním co největšího počtu studentů v době, kdy do samotné razie zbývaly pouze minuty. Neznám příliš mnoho příkladů tak statečné a zároveň nezištné pomoci.

Navíc se Arne Naess uměl výjimečným způsobem smát sám sobě i svým podivnostem. Není aktem čiré sebeironie, když se vědec Arne Naess pozorující chování krys jednoho dne rozhodne místo pozorování krys pozorovat pozorovatele, kteří pozorují krysy?

Naessovy myšlenky

Dostáváme se k vlastnímu obsahu Naessem pře-formulovaných myšlenek. A i tento poslední bod je poznamenán jistým naessovským paradoxem. Ačkoliv totiž Arne Naess koncem 30. let definitivně odmítnul velkou část evropské kultury a soustředil se na studium jejích nejvýznamnějších kritiků - Petera Wessela Zapffa, Martina Heideggera či Mahátma Gándhího, nebyl zároveň schopen opustit tu nejdůležitější hodnotu, kterou západní kultura přinesla světu -ocenění názorové plurality a pestrosti.

Takže Naessem znovu zformulovaný koncept hlubinné ekologie, ačkoliv vychází z fundamentalisticky-náboženských myšlenek Mahátmá Gándhího, otevírá evropskému myšlení dveře svojí otevřeností a explicitní výzvou ke kritice a k tvorbě vlastních, konkurenčních konceptů. Arne Naess není v tomto smyslu ani racionalistickým myslitelem ani příkrým iracionalistou, ani hlídačem evropské filosofické tradice ani slepým obdivovatelem náboženského fundamentalismu východního typu.

Přečteme-li si Naessovy hlubinně ekologické texty a porovnáme-li je s texty jeho bezprostředních předchůdců (například Rachel Carson), není příliš obtížné určit jeho pozitivní přínos zelenému hnutí. Naess především jako jeden z prvních identifikoval rozdíl mezi reformním (mělkým) environmentalismem, který nezpochybňuje vývoj moderní společnosti jako takový, a radikálním (hlubokým) ekologismem, který se snaží o zásadní společenské změny. Navíc dokázal argumenty mluvící pro radikální postoje formulovat jasně, a přitom alespoň zčásti nedogmaticky.

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

Je pravda, že ti hlubinní ekologové, kteří přišli po Naessovi, jeho nedogmatičnost, laskavou vstřícnost a ocenění názorové pestrosti většinou nesdíleli, ovšem sám Naess se ani jedné z uvedených hodnot nikdy nezřekl.

Hlubinná ekologie - klíčové myšlenky

1. Dualistické rozdělení světa na já a okolní svět neodpovídá realitě. S využitím zvláštní poznávací metody můžeme tento dualismus překonat a spatřit skutečnost, ve které hranice mezi vlastní osobou a okolním světem mizí.
2. Poznávací metoda, která nás může dovést k pochopení jednoty našeho individuálního já a okolního světa, se nazývá ztotožnění (identifikace). Ztotožnění je a-racionální proces, který za pomoci vcítění se do existence jiných bytostí, ekosystémů či vyšších celků umožňuje dosáhnout pocitu sjednocení individuálního já s širším sociálním Já, ještě širším ekologickým Já a nakonec nejobsáhlejším metafyzickým Já. Aby mohl jedinec dosáhnout ztotožnění, musí racionální složku své osobnosti zahrnout do, či podřídit, své schopnosti emocionálního vnímání světa.
3. Přestože proces vcítění se a ztotožnění umožňuje poznání objektivních entit, které nejsou přístupné rozumu, sám o sobě je subjektivní, a proto ne­existuje jediná hlubinná ekologie, ale tolik hlubinných ekologií, kolik existuje hlubinných ekologů. Každý má právo i povinnost vytvořit si vlastní formu hlubinné ekologie a vlastní cestu k jednotě se světem.

Od roku 2005 jsou zájemcům o myšlenkový svět Arna Naesse přístupné vynikající desetisvazkové vybrané spisy tohoto autora. Texty týkající se hlubinné ekologie jsou soustředěny v desátém svazku. Viz Naess, Arne: The Selected Works of Arne Naess I. - X. Dortrecht, Springer 2005.

tags: #hlubinná #ekologie #arne #naess

Oblíbené příspěvky:

• Ztráty v Technologii
• Proč si vybrat litinové nádobí Skeppshult?
• Emise CO2 z dopravy
• Jaderný odpad a Plzeňsko
• Jak minimalizovat SKO