Důsledky světelného znečištění

17.03.2026

Světelné znečištění, případně světelný smog, je globální fenomén, který se objevil v posledních několika desetiletích. Představuje nepřímé působení zdrojů umělého světla díky odrazům a rozptylu světla v atmosféře. Obecně označuje všechny negativní jevy, které s sebou přináší umělé osvětlení.

Světelné znečištění je uměle vytvořené světlo, které zvyšuje přirozenou úroveň světla ve venkovním prostředí, viz stránka definice. Má široké negativní dopady na životní prostředí, lidské zdraví i ekonomiku. Mnoho lidí si jeho existenci ani neuvědomuje, přesto se s ním setkávají každý den. Světelné znečištění není jen problémem velkých měst - negativně ovlivňuje i přírodu, například rušením nočního života živočichů. Kromě toho nám brání v pohledu na hvězdnou oblohu, což bylo po tisíciletí přirozenou součástí lidské existence.

Rušivé světlo na lokální úrovni pochází například ze světelných reklam, nasvícených památek a architektury, ale také nevhodně instalovaných pouličních lamp. Správně by lampa měla svítit jen pod sebe a nikoli nad horizont. Mezi hlavní projevy patří pronikání světla do příbytků, oslnění a osvětlení míst, kde to není žádoucí - vyskytují se tam například rostliny a živočichové. Parky trpící tímto neduhem se pomalu stávají mrtvými místy, noční biodiverzita je v ohrožení. Rostlinné i živočišné druhy ubývají a vymírají.

Dalším z negativních dopadů světelného znečištění je závojový jas oblohy, který znesnadňuje astronomická pozorování. Nejde však jen o riziko ekologické, ale také bezpečnostní a zdravotní. Neblaze působí nejen na přírodu a ekosystémy, ale také na lidské zdraví. U člověka narušuje jeho vnitřní biologické hodiny, takzvaný cirkadiánní rytmus, a tím negativně ovlivňuje kvalitu spánku. Projevuje se únavou, snížením pozornosti i výkonnosti. Světlo lamp láká můry a ostatní hmyz.

Dopady na přírodu

Dopady na přírodu. Světelný smog neškodí jen lidem. Mnoho zvířat - například netopýři, ptáci, hmyz - je aktivních v noci a orientuje se podle přirozeného světla hvězd a Měsíce. Umělé světlo je mate, narušuje jejich chování, rozmnožování i migraci. Například hmyz je přitahován pouličními lampami, kde hyne vyčerpáním nebo se stává snadnou kořistí. To má vážný dopad na ekosystémy včetně opylování rostlin, což by mohlo ohrozit produkci plodin.

Čtěte také: Bakalářské Práce: Environmentální Dopady

Umělé noční osvětlení může zmást rostliny, které pak nesprávně načasují kvetení, opadávání listů nebo přípravu na zimu. Stromy a keře v městských oblastech často neopadávají včas, protože je pouliční osvětlení „přesvědčí“, že je stále den. To může vést k jejich oslabení, poškození mrazem a narušení jejich růstu.

Desítky studií financované mj. z Evropských grantů, se věnují ohrožení jednotlivých živočišných i rostlinných druhů a prokázaly například ubývání nočních živočišných druhů v důsledku špatné orientace v osvětlených oblastech, ubývání sezonně se rozmnožujících druhů v důsledku narušení fotoperiodických cyklů závislých na temné fázi dne, zvýšenou mortalitu ptáků indukovanou nočním světlem, nebo snižující se produkci plodin v důsledku špatného opylování ubývajícím hmyzem.

Dopady na lidské zdraví

Lidé (a zvířata) mají v oku gangliové buňky, které rozpoznávají intenzitu a spektrum světla. V noci za tmy nebo teplém tlumeném světle, spouští tělo tvorbu melatoninu, hormonu nutného pro kvalitní spánek a regeneraci, nazývaný též hormon spánku.

Korelační studie z posledních deseti let naznačují, že světelné znečištění může mít zdravotní důsledky i pro člověka a poukazují na souvislost mezi mírou světelného znečištění světových lokalit a výskytem rakoviny prsu, typem rakoviny, který má etiologii v narušené funkci cirkadiánního systému člověka, mj. Je pravděpodobné, že spektrálně nevhodné noční osvětlení ve městech spolu s vysokou intenzitou světla může mít okamžitý účinek na cirkadiánní a neuroendokrinní systém člověka pohybujícího se mimo obydlí.

Otázka světelného znečištění a jeho dopadu na ekosystém a zdraví člověka se dostává v posledních letech do popředí biomedicínského i environmentálního výzkumu. Noční světlo se v posledních letech stává dalším zdrojem environmentálního znečištění vedle znečištění ovzduší, vodních zdrojů a půdy.

Čtěte také: Havárie v Černobylu: Vliv na ovzduší

Primárním hormonem ve funkci cirkadiánního rytmu je melatonin, jehož sekrece se zvyšuje při klesající intenzitě osvětlení a zvyšující se vlnové délce, což odpovídá západu slunce v přírodních podmínkách. Sekrece melatoninu není ovlivněna bdělým stavem nebo spánkem, závisí na hladině a intenzitě světla dopadajícího na sítnici. Nejvíce je sekrece narušena modrým světlem a intenzitou osvětlení už od hladiny 1,5 lx monochromatického záření a < 100 lx multispektrálního záření.

Ekonomické ztráty

Světelné znečištění ale přináší i negativa spojená s ekonomickými aspekty. Ty souvisí třeba s tím, že v některých případech část světla směřuje do míst, která osvětlená být nemusí. To se týká například oken domů, do nichž může svítit osvětlení silnice, či řeky, do níž svítí osvětlení mostu. Použité osvětlení je navíc mnohdy technicky nevhodné či zastaralé.

Na osvětlení jde zhruba dvacet procent světové energie. V rámci Evropské unie činí tento podíl 15,4 procenta.

Ekonomické ztráty ale nepřináší jen náklady na energii nutnou k výrobě nevyužitého světla. Negativní dopady s přesahem do ekonomiky má totiž i omezená výkonnost a chyby lidí související s nedostatečným spánkem. Ve vyspělých zemích se vyčíslení těchto dopadů pohybuje okolo dvou procent HDP.

Dalším negativním dopadem je závojový jas oblohy, který znesnadňuje astronomická pozorování.

Čtěte také: Dopad skládek na půdu

Bezpečnost a osvětlení

Osvětlení je zřizováno za účelem usnadnění orientace, zvýšení bezpečnosti a snížení nehodovosti. To však neznamená, že ke zvýšení bezpečnosti osvětlení napomáhá ve všech případech. Je-li využito nevhodně, může být efekt dokonce opačný. Příkladem mohou být třeba ostré přechody mezi světlem a stínem či oslnění. Autoři dokumentu resortu místního rozvoje navíc poznamenávají, že „přímá souvislost mezi intenzitou osvětlení a mírou nehodovosti a kriminality je sporná“.

Jako logický způsob, jak světlené znečištění omezit, by se mohlo nabízet vypnutí veřejného osvětlení v určitých časech, či alespoň jeho částečné omezení, například skrze vypínání každé druhé lampy. Autoři příručky ministerstva pro místní rozvoj ovšem upozorňují, že stávající instalace na podobná řešení většinou nejsou připraveny a provedení něčeho takového je tak technicky nereálné.

Jak můžeme světelné znečištění omezit?

Moderní společnost se nemusí vzdát světla - stačí ho používat rozumně. Zachování tmy je přirozenou potřebou nás všech. Je to životně důležitá fáze dne, kterou si potřebujeme chránit.

Na rozdíl od dalších procesů, jimiž lidé poškozují životní prostředí, lze světelné znečištění poměrně snadno omezit. Důležité je ovšem také využívat vhodný typ svítidel a omezit večer a v noci modré světlo o krátkých vlnových délkách.

Čemu konkrétně je třeba se vyhnout? Zejména jde o směřování světla do nebe či do krajiny, ale třeba také do oken, nebo naopak z interiérů do vnějšího prostředí. Nevhodné je také osvětlovat prostory, u nichž to není nutné. Může jít například o parkoviště nákupního centra mimo otevírací dobu.

Tím se dostáváme i k otázce, na jakých místech je žádoucí noční osvětlení omezit jako první. Kromě parkovišť zavřených nákupních center jde podle ministerstva pro místní rozvoj zejména o reklamní a další komerční osvětlení objektů, které jsou zavřené. Stejně tak se nabízí třeba i omezení nasvícení billboardů. Zmíněna jsou ale i svítidla pro osvětlení kulturních a architektonických památek. U těch je podle příručky vhodné vytipovat pro svícení takové časy, kdy může mít skutečný kulturní dopad.

Častým tématem je i osvětlení zařízení, na nichž se konají kulturní či sportovní akce. „I v těchto případech je značný prostor na časovou a prostorovou optimalizaci provozovaného osvětlení, které bývá zpravidla nedostatečně stíněno a šíří se ze sportovišť na velké vzdálenosti,“ píše se v příručce.

S blížícími se Vánocemi je ve veřejném prostoru k vidění také celá řada dekorativních prvků. I ty jsou přitom často spojeny se šířením světla do volného prostoru. „Vyhněte se instalacím osvětlení do korun stromů v oblastech přírodního charakteru a zejména v parcích,“ doporučuje obcím ministerstvo pro místní rozvoj s tím, že je nevhodné používat zejména nápadně a rychle blikající světla.

Jak svítit?

Pokud je veřejné osvětlení potřebné, je podle příručky zásadní eliminovat modré a bílé světlo, které je v nočním prostředí nejméně přirozené. Na důležitost barvy světla upozorňuje i server svetelneznecisteni.cz, podle něhož studené odstíny narušují přírodní rovnováhu i biologický rytmus člověka více než teplé. „Zároveň se takové světlo více rozptyluje v ovzduší. Pokud chcete bílé světlo, vždy dávejte přednost teplým odstínům, které jsou příjemnější a šetrnější k noční přírodě,“ doporučuje web.

Častým problémem v tuzemsku bývá také instalace osvětlení velmi vysoko nad okolním terénem i zástavbou. Obce by proto podle ministerstva měly preferovat nižší stožáry a osvětlení u země. „Design pouličního svítidla musí co nejvíc eliminovat svícení vzhůru i vodorovně a je potřeba hlídat intenzitu osvětlení a udržovat ji na nezbytně nutné úrovni kvůli odraženému světlu, které má největší podíl na výsledné kontaminaci ovzduší umělým světlem, a to převážně kvůli matným povrchům komunikací a budov, na kterých se světlo odráží všemi směry,“ vysvětlují autoři dokumentu resortu pro místní rozvoj.

U běžného osvětlení komunikací by podle webu svetelneznecisteni.cz měla být osvětlena zejména samotná komunikace a její bezprostřední okolí. Úroveň osvětlení by měla odpovídat typu a hustotě provozu. Používána by neměla být dekorativní svítidla bez účinné směrové optiky, jako jsou třeba válce, koule či lucerny.

Technická norma ČSN 36 0459

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) v České republice vydalo technickou normu ČSN 36 0459 - Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení, která vstoupila v platnost 1. března 2023.

Hlavní oblasti působnosti normy:

Osvětlení pozemních komunikací (silnice, chodníky, cyklostezky)
Osvětlení venkovních pracovišť (sklady, haly, letiště)
Osvětlení venkovních sportovišť (stadiony, sjezdovky)
Architektonické osvětlení (památky, umělecká díla)
Reklamní osvětlení (billboardy, LED panely)

Norma se nevztahuje na dočasné venkovní osvětlení, jako jsou vánoční dekorace nebo osvětlení kulturních akcí, ani na vnitřní osvětlení, pokud nezasahuje do venkovního prostoru.

I když technická norma není zatím právně závazná, slouží jako vodítko pro obce při rekonstrukci veřejného osvětlení.

Oblasti tmavé oblohy

Oblasti tmavé oblohy jsou vyhlášeny k ochraně nočního životního prostředí, resp. k propagaci této problematiky, omezování světelného znečištění a zachování nočních přírodních podmínek v oblasti. Vyhlašovány jsou v lokalitách, které se i přes masivní nárůst umělého osvětlení v Evropě stále ještě vyznačují zachovalým nočním prostředím a hvězdnou oblohou.

V současné době existují v České republice tyto oblasti tmavé oblohy: