Důsledky černobylské havárie na ovzduší a zdraví

Černobylská tragédie z roku 1986 dolehla na miliony lidí a byla vážnou lekcí pro lidstvo, která vedla k přehodnocení technologického optimismu a poznání hranic technologického rozvoje. Havárie nastolila otázky ohledně rizik jaderné energie, její bezpečnosti a odpovědnosti za ni.

Šíření radioaktivního spadu a dopady na Československo

Na Evropu se snesla více než polovina černobylského spadu. Na naše území se dostaly vysoké koncentrace radioaktivního cesia 137 a jódu 131. Celkem bylo tehdy na našem území v důsledku černobylské havárie detekováno 27 umělých radionuklidů.

Porovnáme-li je s hodnotami, které jsme roku 2011 detekovali po havárii ve Fukušimě, pak v případě Černobylu šlo o čísla milionkrát vyšší. Přesto to pro obyvatele Československa neznamenalo žádnou zásadní zdravotní újmu. Průměrná dávka ionizujícího záření na jednoho obyvatele Československa dělala roku 1986 jen 0,4 milisievertu.

Je pravda, že větší radiaci občané Československa čelili paradoxně desítky let předtím, kdy USA se SSSR prováděly jaderné zkoušky? Obtížně se to odhaduje.

Monitorování a opatření v Československu

V Československu byly zachyceny první známky kontaminace v noci z 29. na 30. dubna 1986 v rámci prováděných kontrolních měření na jaderných elektrárnách. Nejvýznamnějšími kontaminanty byly I-131, Cs-137 a Cs-134. Na dávkách v počátku období se podílel především I-131, ale jeho význam klesal vzhledem k jeho krátkému poločasu rozpadu (8 dnů). Kontaminace Cs-134 byla asi o polovinu nižší než Cs-137 a později jeho podíl též klesal.

Čtěte také: Bakalářské Práce: Environmentální Dopady

Dávkové příkony vzrostly z obvyklých průměrných hodnot kolem 0,1 µSv/h na 0,3 µSv/h s místními hodnotami od 0,1 µSv/h do 0,6 µSv/h. Kontaminace vzduchu byla nejvyšší 30. dubna 1986. Z obvyklých milióntin Bq/m3 stouply hodnoty objemových aktivit umělých radionuklidů na desítky a místy i stovky Bq/m3.

Od 1. 5. 1986 bylo organizováno rozsáhlé monitorování celého území ČR (Výsledky monitorování na území Slovenské republiky nejsou do přehledu zahrnuty). Jednalo se o velmi náročnou logistickou akci, neboť monitorovací síť byla poměrně hustá a bylo odebráno téměř 1172 vzorků z 909 lokalit, přičemž z některých lokalit byly vzorky odebírány opakovaně. Ve dnech 16. - 18. 6. 1986 byl proveden velký celostátní průzkum.

Ke kontaminaci na našem území došlo na začátku vegetačního období, kdy byla vzrostlá (a to částečně) pouze tráva a některá listová zelenina (salát, špenát, atd.). V období na přelomu dubna a května se při krmení hospodářských zvířat teprve přecházelo na zelené krmivo. Hmotnostní aktivity významných radionuklidů se u trávy pohybovaly v rozmezí stovek až tisíců Bq/kg, ale díky hmotnostnímu přírůstku (a rozpadu např. I-131) poměrně rychle klesaly.

Zvláštní pozornost byla věnována dětské mléčné výživě (DMV) zajišťované podnikem Průmysl mléčné výživy (PMV) Hradec Králové v závodech Opočno a Zábřeh na Moravě. Distribuce DMV vyrobené po 29. 4. 1986 v závodech PMV Opočno a Zábřeh byla pozastavena a podmíněna souhlasem hlavního hygienika.

Dalším opatřením bylo zavedení výroby DMV v závodě PMV Nový Bydžov (oblast méně zasažená radioaktivním spadem). Opatření na snížení měrné aktivity DMV zůstala v platnosti prakticky do konce roku 1987.

Čtěte také: Dopad skládek na půdu

Přijatá opatření

V souvislosti s událostí byla přijata následující doporučení a opatření:

1. Pokud to bylo realizovatelné, bylo doporučeno ponechat dojnice ve stájích na suchém krmení.
2. Z konzumace bylo vyloučeno mléko s aktivitou I-131 vyšší než 1 000 Bq/l (Doporučení WHO - vyřadit mléko s aktivitou větší než 2 000 Bq/l).
3. Do spotřeby byly uvolněny zásoby sušeného a kondenzovaného mléka.
4. Výroba dětské mléčné výživy byla dočasně přesunuta ze závodů Opočno a Zábřeh do provozovny Nový Bydžov.
5. Bylo doporučeno zvýšené kropení silnic ve městech.
6. Byla přechodně zastavena výroba léků z čerstvých hovězích štítných žláz.
7. Jódová profylaxe byla zavedena na Slovensku u bačů z důvodu vysokých aktivit I-131 v ovčím mléce.

Dopady na zdraví

V souvislosti s Černobylem se mluvilo také o rozvinutí očních zákalů a kardiovaskulárních onemocnění. Podobné to bylo na zmíněném území i s výskytem leukémie a některých nádorových onemocnění, které postihly zejména pracovníky zasahující v místě havárie.

Jen za první rok po havárii pracovalo na vyčištění černobylské zóny něco přes 200 tisíc osob, obdrželi odhadovanou průměrnou dávku 165 milisievertů. Studie prý ukazují, že se po Černobylu změnil poměr mezi počty narozených děvčat a chlapců. Také jsem o tom četl, zůstalo to však v rovině hypotézy týkající se poměru pohlaví novorozenců na území ČSSR v listopadu roku 1986. Pokud si jej zasadíme do delšího časového rámce, nijak dramaticky nevybočuje.

Hypotézu sice vznést můžeme, někdy je však hledání příčinné souvislosti dost obtížné. To u účinků ionizujícího záření, hlavně těch pozdních, platí vlastně vždy. Dělají se rozsáhlé epidemiologické studie zahrnující opravdu velké počty osob. Tak, aby bylo možné souvislost ozáření s výskytem nádorových onemocnění vůbec statisticky prokázat. Zkoumalo se to například v souvislosti s přeživšími z Hirošimy a Nagasaki.

Právě u některých přeživších z Hirošimy se následky ozáření projevily až po 60 letech. Byla prokázána větší vnímavost a radiosenzitivita jak u vyvíjejícího se plodu, tak u dětí obecně. U jejich potomků se projevily defekty ve formě sníženého IQ a nižších mentálních schopností. Jen je potřeba zdůraznit, že počty takových případů, o něž to opíráme, nejsou zas tak obrovské. Výše zmíněné efekty se týkaly zhruba třiceti dětí.

Čtěte také: Vše o emisích

I kolem celkového počtu obětí Černobylu je trochu nejasno. Některé zdroje uvádějí číslo čtyři tisíce. Podle Vladimira Černosenka, jednoho z šéfů práce v zakázané zóně, ale jen do roku 1991 zemřelo až 10 tisíc likvidátorů následků havárie. Může se to pohybovat od jednotek až po deset tisíc. Jako reálný odhad bych viděl zhruba něco do deseti tisíc obětí. Opravdu se to však neposuzuje snadno.

Monitorování potravin

Pamětníci přece třeba vzpomínají, že v létě po Černobylu rostlo nebývale hodně hub. Vážně nebylo riskantní si na nich pochutnávat? Nebylo. A není dodnes. Aktivní cesium 137 se v českých houbách po Černobylu opravdu našlo - zhruba do hodnoty 3 500 bequerelů na kilogram hub. Stejná hodnota dělala v roce 1994 už jen 100 bequerelů na kilogram, o dalších pět let později už ovšem zase 4 000 bequerelů na kilogram. Tehdy ani teď se však není čeho bát, to byste nesměli jíst vůbec nic jiného, aby se to třeba nějak projevilo. Houby patří po dubnu 1986 ke komoditám, které jsou velmi přísně monitorovány.

U zvěře je biologický poločas odbourání cesia v organismu je přibližně šest týdnů, kdy polovina přijatého cesia do organismu je z něho za tuto dobu vyloučena močí. U savců je poločas rozpadu ovlivněn jejich hmotností.

Rakovina štítné žlázy

Právě rakovině štítné žlázy se věnuje britský radiobiolog Ian Fairlie. Tvrdí, že evropský nárůst počtu jejích případů z poslední doby souvisí s Černobylem. Český profesor Vlček to odmítá, zvýšení spojuje s lepší diagnostikou. Spojovat nárůst počtu případů rakoviny štítné žlázy s Černobylem u českých pacientů není možné.

Jiné je to ovšem v oblastech nejvíce zasažených tehdejším výbuchem, tedy na území Ruska, Ukrajiny a Běloruska. Tam byl zvýšený výskyt rakoviny štítné žlázy jednoznačně prokázán, s černobylským výbuchem nepochybně souvisí. Nemoc v těchto končinách postihovala především děti, jednalo se zhruba o 6-7 tisíc z nich.

Závěr

Černobylská havárie změnila postoj k „mírovému atomu“ a jaderné energii. Ve veřejném diskurzu také došlo k obratu od protikladu „mírového atomu“ a jaderných zbraní k pochopení, že jaderné zbraně a nevojenská jaderná energetika jsou provázány. Havárie nastolila otázky ohledně rizik jaderné energie, její bezpečnosti a odpovědnosti za ni. Kvůli havárii v Černobylu se ukázalo, že civilní jaderná zařízení představují zvýšené nebezpečí, které nelze snížit na nulu, a nikdo se nemůže cítit zcela bezpečně.

Havárie vedla k významnému rozvoji kultury bezpečnosti, podporované zvýšenou mezinárodní spoluprací mezi Východem a Západem. K investicím do zdokonalování reaktorů, k budování monitorovacích sítí a vylepšování systémů havarijní připravenosti.

Černobylská havárie nás naučila mnohé, jedny z hlavních poznatků se týkají bezpečnosti reaktorů, a to zejména ve východní Evropě. Ve všech fungujících reaktorech typu RBMK byly provedeny dodatečné úpravy k odstranění jejich nedostatků zjištěných při zkoumání příčin havárie.

Tabulka: Monitorování na území ČR po havárii v jaderné elektrárně Černobyl

tags: #důsledky #v #ovzduší #po #výbuchu #Černobylu

Oblíbené příspěvky:

• Podmínky ekologické daně
• Globální Výzva Klimatu
• Důsledky uranového dolu Dolní Rožínka na životní prostředí
• Budoucnost obnovitelných zdrojů v Evropě
• Grangers a ekologická péče