Dvojí zhodnocování ohrožení: Co to je a jak na to?

Vyhledávání rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je jedním ze základních předpokladů pro udržení bezpečného pracoviště. Spadá do komplexního řízení rizik BOZP. Vyhledávání rizik obsahuje několik dílčích úkonů, na jejichž základě se nastavují pracovní a technologické postupy. Patří sem analýza rizik, jejich identifikace a finální hodnocení.

Než se začnete seznamovat s tím, jak vyhodnotit rizika BOZP, je důležité nejdříve pochopit systém komplexního řízení rizik nebo také management rizik BOZP. Jedná se o základní pilíř bezpečnosti práce, bez kterého není možné zajistit kvalitní ochranu pracovníků a ostatních osob, které se mohou vyskytovat v okolí pracoviště nebo přímo na něm.

Pro úplné pochopení problematiky hodnocení rizik doporučujeme nejprve nastudovat článek Analýza a řízení rizik BOZP.

Metody hodnocení rizik BOZP

V první řadě je dobré vědět, že neexistuje žádný jednotný postup ani doporučená metoda pro hodnocení rizik BOZP. Metody, které zde uvádíme, byly převzaty z rizikového inženýrství různých oblastí. Volbu správné metody je nutné zvolit s přihlédnutím na používané technologie a pracovní postupy v konkrétním pracovním prostředí. Je možné též využít kombinaci více metod najednou.

Základní metoda s pěti hodnotícími kategoriemi

Naprosto základní a velice jednoduchá metoda, při které se k vyhodnocení rizik při práci používá pět základních hodnotících kategorií a dvě hodnotící kritéria. Kritéria se hodnotí počtem bodů od 1 do 5, stejně jako ve škole, tzn. čím menší riziko, tím menší číslo, nebo naopak čím vyšší riziko, tím vyšší číslo.

Čtěte také: Jak připojit myčku a pračku

Metoda HSE

Další z méně složitých metod je metoda HSE, kterou doporučuje organizace The Health and Safety Executive z Velké Británie. Používá se zpravidla v menších firmách do 10 zaměstnanců a tam, kde nehrozí nebezpečí chemických látek a neobsluhují se technická zařízení.

1. Vyhledávání - detailní průzkum pracoviště, jehož cílem je odhalit rizika, která by mohla způsobit pracovní úraz či jiná nebezpečí způsobující jakoukoliv škodu. Je důležité provést také hloubkové rozhovory se zaměstnanci, kteří dokáží identifikovat rizika nejlépe, protože je vidí každý den. Po zaměstnancích chtějte vědět, jaké vylepšení z hlediska bezpečnosti práce by navrhovali.
2. Přehodnocení - nedotýkají-li se nalezená rizika ještě dalších osob mimo zaměstnance. V tomto případě je nutné zkontrolovat, zda jsou respektovány a dodržovány všechny bezpečnostní pokyny a předpisy.
3. Zhodnocení pravděpodobnosti rizikové události - zejména zjištění, jaké může mít tato událost následky.
4. Přesvědčení - zda po odstranění rizika neexistuje ještě nějaké zbytkové riziko.

Kontrolní seznam (Checklist)

Kontrolní seznam, tzv. Checklist, je metoda založená na systematické kontrole, při které dochází k plnění a zároveň odškrtávání předem stanovených opatření. Vytvoření kontrolního seznamu se dělá na základě pracovních činností, výrobních a technologických postupů, které se na pracovišti vyskytují. Je třeba seznam vytvářet také s přihlédnutím na předpisy a normy BOZP. Kontrolní seznam je nutné pravidelně prověřovat a aktualizovat.

Bezpečnostní kontrola

Při bezpečnostní kontrole se vyhledávají potenciálně rizikové faktory, nehody, provozní problémy a jiné nebezpečné situace. Jedná se zkrátka o jakýsi BOZP audit, při kterém se kontrolor zaměřuje zejména na detailní prohlídku zařízení, strojů, nástrojů atd. Bezpečnostní audit pracoviště v tomto případě provádí zkušený pracovník, ideálně se zaměřením na bezpečnost práce. Pokud je na pracovišti nové zařízení, provádí kontrolující posouzení technické dokumentace, a to ještě před jeho samotným zapojením a uvedením do provozu. Cílem této kontroly je hlavně zjistit podmínky a okolnosti, které by mohly vést ke zranění, pracovnímu úrazu či jiné nehodě.

Metoda “What if”

Při metodě “What if” jde o to vyhledávat dopady předem vybraných nebezpečných situací v provozu. Tuto analýzu provádí kvalifikovaní pracovníci, kteří mají zkušenosti s daným provozem či konkrétním pracovním procesem. Tato metoda hodnocení rizik se používá nejčastěji při prověřování pracovních a technologických postupů, provozní bezpečnosti, zkoumání budov, skladů, ale také produktů. Často dochází také k identifikaci a posuzování zdrojů rizik a již existujících ochranných a bezpečnostní opatření. Základním kamenem této analýzy je brainstorming (bouře mozků) a diskuze. Provádí se tak, že se formou dotazů a odpovědí prověřují neočekávané situace, které při práci mohou nastat. Všechny dotazy by se měly formulovat pomocí věty “Co se stane, když…?”.

Metoda JBM

Hodnocení rizik na pracovišti pomocí metody JBM je vhodné zejména pro nezkušené a vedoucí pracovníky. Metoda je lehce aplikovatelná a nevyžaduje žádné zvláštní zpracování.

Čtěte také: Problém dvojího placení poplatku za odpad v ČR

Metoda BOMECH

Hodnocení rizik pomocí metody BOMECH je koncipováno zejména pro hodnocení úrovně bezpečnosti strojů a zařízení. Je však vhodná také jako komplexní řešení managementu rizik při práci, tzn. že její pomocí můžete vyhledávat rizika, stanovovat opatření k jejich odstranění a nakonec i vyhodnocovat efektivitu managementu rizik. Při metodě BOMECH se používá bodový systém. Metoda BOMECH byla vyvinuta na Strojní fakultě ČVÚT v Praze prof. Ing. Luborem Chundelou, DrSc. pro hodnocení bezpečnosti strojů. Provádí se na základě formulace kritérií, na kterých je závislá úroveň, respektive stupeň nebezpečnosti rizikového faktoru.

Metoda ZHA

Metoda hodnocení rizik ZHA byla vyvinuta Pojišťovnou Zürich. Ta jí používá pro stanovení pojišťovacích podmínek. Tyto relevantní faktory se zapisují do rizikového profilu, který tvoří síť polí A až F a 1 až 4, přičemž všechna rizika, která jsou umístěna vpravo od přímky akceptovatelnosti jsou rizika nepřijatelná a je nutné zajistit jejich odstranění nebo alespoň minimalizaci.

Analýza lidské spolehlivosti (HRA)

HRA neboli Human Reliability Analysis je analýza lidské spolehlivosti, která se používá pro hodnocení a posouzení, jaký má člověk, jako pracovník, vliv na výskyt potenciálních rizik, včetně havárií, živelných pohrom, nehod nebo dokonce útoků. Je součástí konceptu předběžného hodnocení rizik podle metody PHA, o které píšeme v odstavci níže. Při této metodě se používá zejména posouzení lidského faktoru a lidské chyby. Bere se při ní v potaz mikroergonomie, tedy vztah mezi člověkem a strojem, a makroergonomie, což je zase vztah mezi člověkem a technologií.

Předběžná analýza ohrožení (PHA)

Metoda PHA (Preliminary Hazard Analysis) se používá pro předběžnou analýzu ohrožení. Jedná se o jakousi kvantifikaci zdrojů rizik. Při této analýze jde o vyhledávání potenciálně nebezpečných rizik, nouzových situací, jejich příčin a dopadů, a to včetně jejich zařazení do kategorie podle předem stanovených kritérií.

Analýza příčin a dopadů (CCA)

Hodnocení rizik metodou CCA (Causes and Consequences Analysis) představuje analýzu příčin a dopadů. Je to kombinace analýzy FTA (strom poruch) a ETA (strom událostí). Hlavní výhodou této metody je její možnost použití jako komunikačního prostředku, protože diagram příčin a dopadů ukazuje vztahy mezi koncovým stavem nehody a její příčinou. Grafická forma této metody bývá často velmi detailní, a to právě díky kombinaci analýz FTA a ETA, které jsou zakresleny do jednoho diagramu. Tato technika se používá nejčastěji tam, kde logika poruch je většinou jednoduchá.

Čtěte také: Dopad nového zákona o odpadech

Analýza selhání a jejich dopadů (FMEA)

Metoda FMEA (Failure Mode and Effect Analysis) je analýza selhání a jejich dopadů. Jedná se o metodiku, která je založená na průzkumu možností selhání a jejich dopadů. Tento postup umožňuje hledání dopadů a příčin prostřednictvím systematických a strukturovaně vymezených selhání zařízení. Je to metoda vyvinutá pro potřeby studia poruch systémů. FMEA stanovuje postup od vzniku přes průběh až po důsledky poruchy. Často se používá ve výrobě a dokáže odhalit rizika už v rané fázi plánování, což umožňuje úsporu času, ale i investice do vývoje produktu a procesu.

Analýzu selhání a jejich dopadů je nutné pro maximální efektivnost realizovat v týmové spolupráci s lidmi, kteří jsou z různých úrovní postavení firmy a ideálně i napříč více obory. Podobnou metodou je také metoda FMECA (Failure Modes, Effects and Criticality Analysis), díky které lze zvážit poruchy a kritičnost jejich výskytu. Metodu FMEA je vhodné použít tam, kde je nutné vyhodnotit jednotlivé prvky systému, které by mohly ohrozit selhání celého systému. Nedoporučujeme tuto metodu používat u složitých systémů, které mají mnoho prvků.

Stanovování příspěvků jednotlivých zranitelných částí (PSA)

Hodnocení rizik na pracovišti metodou PSA (Probabilistic Safety Assessment) je stanovování příspěvků jednotlivých zranitelných částí ve vztahu ke zranitelnosti celého systému. Hodnocení rizik tímto způsobem se využívá zejména k vytváření hypotetických scénářů jaderných havárií.

Relativní klasifikace (RR)

Relativní klasifikace, metoda RR (Relative Ranking), porovnává vlastnosti více procesů nebo pracovních činností. Na základě toho má zjistit, zda tyto procesy nebo činnosti nevykazují nějaká relativní nebezpečí, což může být předzvěst k potenciálnímu riziku. Pokud relativní nebezpečí vykazují, jsou podrobena dalšímu zkoumání - analýze. Relativní klasifikace se často používá pro porovnávání více návrhů výrobního procesu, pracovní činnosti nebo technologického postupu. Cílem je pak zjistit které z řešení je bezpečnější.

Analýza stromu událostí (ETA)

Metoda ETA (Event Tree Analysis) představuje grafický strom procesů, které se mohou vyskytovat v hodnoceném systému nebo pracovní činnosti. Sleduje se dění od iniciační události až po konstruování události, a to na základě dvou kritérií - příznivé a nepříznivé. Čím více je v systému procesů a událostí, tím více se strom rozvětvuje a jsou vidět jednotlivá kritéria.

Analýza stromu poruch (FTA)

Metoda FTA (Fault Tree Analysis) je podobná předchozí metodě ETA. Hlavní rozdíl je v tom, že se provádí zpětně až po dokončení procesu nebo pracovní činnosti. Analýza je jakýmsi rozborem událostí, který se provádí pomocí využití řetězce příčin, jež mohou být předpokladem rizika. Výstupem analýzy je opět postupně se rozvětvující graf, který vyobrazuje strom poruch doplněných o významovou symboliku a pomocné popisky. Cílem je vyhodnotit pravděpodobnost události představující riziko nebezpečí, a to za použití analytických a statistických metod.

Kvantitativní analýza rizik (QRA)

Hodnocení rizik metodou QRA (Process Quantitative Risk Analysis) představuje formální a systematický přístup k odhadu pravděpodobnosti a následků nebezpečných událostí a kvantitativní vyjádření výsledků jako například rizik při práci, životního prostředí, majetků společnosti apod. Tuto analýzu obvykle vyžadují výrobní a zpracovatelské zařízení, vysokotlaké potrubí, skladovací a dovozní místa včetně zkapalněného zemního plynu (LNG). Přispívá k lepšímu rozhodování tím, že zdůrazňuje scénáře nehod, které nejvíce přispívají k celkovému riziku.

Analýza rizik a provozuschopnosti (HAZOP)

Metoda HAZOP (Hazard Operation Process) je založená na pravděpodobnosti ohrožení a vyplývajících rizik. Jedná se o jednu z nejrozšířenějších analýz k identifikaci rizik zejména v chemickém průmyslu. Zkoumá se hlavně ohrožení a provozuschopnost. Hlavním cílem metody HAZOP je identifikace scénářů potenciálního rizika. Analýza HAZOP je multioborová metoda a provádí se v týmové spolupráci formou brainstormingu, při kterém se vyhledávají scénáře. Jako hlavní pracovní nástroj se používají tabulky s pracovními výkazy a předem domluvené vodící výrazy.

Metoda mlhavé logiky (FL-W)

Metoda FL-W (Fuzzy Set and Verbal Verdict Method) je metoda mlhavé logiky verbálních výrobků fungující na základě jazykové proměnné. Hovoříme zde tedy o multikriteriální metodě rozhodovací analýzy pocházející z kategorie měkkého a mlhavého typu. Je založena na teorii mlhavých množin a je možné ji aplikovat v různých obměnách, samostatně s přímým výstupem priorit, případně jako stupnice v jednotkách relativity (RJ), ideálně ve spojení s metodou TUKP (Totální ukazatele kvality prostředí).

tags: #dvojí #zhodnocování #ohrožení #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce tříděním odpadu
• Rozklad v kompostu: Proč je důležitý?
• Dokumentární filmy o klimatu
• Ekologická zátěž Technoplast Neratovice
• Plasty a zvířata: Co se děje?