Co se rozkládá v kompostu a proč je to důležité

Kompostování je jedním z nejjednodušších a nejefektivnějších způsobů, jak přispět k ochraně životního prostředí a zároveň zlepšit kvalitu půdy na své zahradě. Je to proces, který přeměňuje organický odpad na živiny bohatý kompost, který můžeme použít jako hnojivo. Kompostování je ekologické, ekonomické a v souladu s přírodním koloběhem živin.

Proč kompostovat?

Než se pustíme do podrobností, co všechno lze kompostovat, je dobré si připomenout, proč bychom to měli dělat. Kompostování přináší řadu výhod. Kromě toho, že snižuje množství odpadu, který končí na skládkách, pomáhá také vytvářet bohatý a zdravý kompost, který může zlepšit kvalitu půdy a přispět ke zdravému růstu rostlin.

Kompostování je nejen ekologický způsob, jak zpracovat organický odpad, ale také skvělý způsob, jak obohatit půdu na zahradě o důležité živiny. Při správném výběru materiálů, které do kompostu přidáváte, můžete získat bohatý, živinami nabitý kompost, který podpoří zdravý růst vašich rostlin.

Co lze kompostovat?

Při zakládání kompostu si přichystejte větší množství různorodého odpadu. Po jeho smíchání by měla vzniknout alespoň půl metru vysoká hromada, která udrží teplo a proces zrání dobře nastartuje.

• Zbytky ovoce a zeleniny: Slupky, odřezky, šlupky od banánů, zbytky salátů - to vše je výborným materiálem pro kompost.
• Vaječné skořápky: Ačkoli jejich rozklad trvá déle, obsahují velké množství vápníku, který je velmi prospěšný pro půdu.
• Kávové sedliny a čajové lístky: Tyto zbytky jsou bohaté na dusík, což je jedna z klíčových živin, kterou rostliny potřebují pro svůj růst.
• Zbytky pečiva a cereálií: I když byste měli být opatrní, abyste nepřitáhli škůdce, malé množství těchto materiálů může kompost obohatit.
• Sláma a seno: Pokud máte na zahradě přístup ke slámě a senu, určitě je využijte.
• Tráva a listí: Čerstvě posekaná tráva je bohatá na dusík, zatímco suché listí dodává uhlík. Tato kombinace je ideální pro vyvážený kompostovací proces. Část listí můžete kompostovat zvlášť, čímž získáte jednu z nejlepších součástí pěstebních substrátů - listovku.
• Dřevní štěpky a piliny: Tyto materiály jsou bohaté na uhlík, což je nezbytné pro udržení rovnováhy v kompostu.
• Pokojové rostliny: Pokud máte doma nespotřebované pokojové rostliny, můžete je také přidat do kompostu.
• Papír a karton: Recyklovaný papír, nebarevný karton a noviny bez lesklého povrchu jsou ideální pro přidání uhlíku do kompostu.
• Vlasy a nehty: Jsou biologicky rozložitelné a mohou přispět k obohacení kompostu o dusík.
• Veškerý rostlinný odpad ze zahrady - kromě plevelů se zralými semeny a živých oddenků a kořenů plevele - ty stačí nechat vyschnout na slunci, a tím zbavit životaschopnosti, nebo kompostovat odděleně v perforovaných pytlích. Drny postačí položit kořeny vzhůru.
• Prospěšné je občas přidat vrstvičku zeminy, třeba z krtinců. Na živiny velmi bohatý je chlévský hnůj pocházející ze slušných domácích či bio chovů.

Co nepatří do kompostu?

Ačkoli je lákavé hodit do kompostu jakýkoli organický odpad, je důležité si uvědomit, že ne všechno je pro kompostování vhodné. Některé materiály mohou způsobit více škody než užitku, a proto je dobré vědět, čemu se vyhnout.

Čtěte také: Oceánské znečištění: Čas rozkladu

• Maso, ryby a mléčné výrobky: Tyto potraviny přitahují nežádoucí škůdce a mohou způsobit nepříjemný zápach.
• Olej a tuky: Tuky narušují proces rozkladu, což může vést ke vzniku zápachu a komplikovat celý proces kompostování, protože zpomalují rozklad ostatních materiálů.
• Syntetické materiály a plasty: Stejně tak by v kompostu neměly být syntetické materiály a plasty.
• Choré rostliny a plevel se semeny: Tyto rostliny mohou přenést choroby nebo plevel na zahradu, když kompost použijete.
• Zvířecí trus: Kompostování patří k bezpečným metodám zpracování stolice a její přeměny na výživný humus. Patogeny obsažené ve stolici jsou zlikvidovány jednak při vysokých teplotách termofilní fáze kompostování a dále přirozenou konkurencí obrovského množství mikroorganismů, které se v kompostu objeví v průběhu času. Po přidání poslední dávky fekálií se doporučuje nechat kompost zrát alespoň jeden rok.

Jak správně kompostovat?

Kompostování není jen o tom, co do kompostu přidáte, ale také o tom, jak správně postupujete při jeho vytváření. Aby byl kompostovací proces úspěšný, je důležité dodržovat několik klíčových zásad.

• Správný poměr dusíku a uhlíku: Ideální poměr zelených materiálů bohatých na dusík, jako je tráva a zelenina, k hnědým materiálům bohatým na uhlík, jako jsou suché listí a papír, je přibližně 2:1. Střídání vrstev materiálů s rozmanitou strukturou i složením zajistí provzdušnění i vyvážený poměr živin: například tráva je bohatá na dusík, štěpka, piliny a suché listy na uhlík.
• Udržování správné vlhkosti: Kompost by měl být vlhký jako vyždímaná houba. Příliš suchý kompost zpomaluje proces rozkladu, zatímco příliš mokrý může začít hnít. Za suchého léta ho můžete svlažit dešťovou vodou. Ještě lépe poslouží zákvasy z kopřiv a dalších planých rostlin nebo ze slepičinců. Výrazně zvýší kvalitu a obsah živin, a také urychlují jeho zrání. K tomu můžete použít i prodávané startéry - násady užitečných mikroorganismů.
• Větrání: Kompostovací hromada potřebuje dostatek vzduchu, aby proces rozkladu probíhal správně. Přístup vzduchu je pro správný průběh zrání zásadní. Tomu by mělo odpovídat i ohrazení kompostu. Pokud kompost neobracíte nebo neprovzdušňujete, může začít zapáchat. Přeházením kompostu dopravíte okrajové části dovnitř, do centra dění, materiál se provzdušní a proces urychlí. Přehazování však není nezbytné. Pokud dobře vrstvíte předem rozmělněné materiály, bude kompost zralý za rok i bez práce.
• Správné umístění kompostu: Kompostovací hromadu nebo kompostér umístěte na místo s dostatkem stínu a ochranou před větrem. Důležité je správně zvolit stanoviště: na nepříliš slunném místě, nejlépe v polostínu pod stromem. Trocha deště neuškodí, naopak, vlhkost je důležitá. Přístup ke kompostu by měl být pokud možno zpevněný, aby sem bylo možné odnášet kuchyňské zbytky i za deštivého počasí.

Proč je správný výběr materiálů klíčový?

Možná se ptáte, proč je tak důležité pečlivě vybírat, co do kompostu přidáme? Správný výběr materiálů je klíčem k úspěšnému kompostování. Pokud do kompostu přidáme nevhodné materiály, můžeme si způsobit problémy, jako je zápach, přítomnost škůdců nebo dokonce znehodnocení celého kompostu. Kromě toho, kvalitní kompost zlepšuje strukturu a úrodnost půdy, zvyšuje schopnost půdy zadržovat vodu a podporuje zdravý růst rostlin.

Jak využít kompost?

Zralý kompost je kyprý, jemný a voní zemí. Ten úplně nejjemnější, dokonale rozložený, je ideální jako substrát pro výsevy a řízkování, na povrch záhonů, které se chystáte ihned osít, do pěstebních nádob. Ale půdu lépe nasytí kompost, který ještě není rozložený úplně dokonale. Takový se na záhony ve vrstvě nejméně pět centimetrů sype na podzim a ihned zakrývá mulčem. Tento postup je ideální i pro zahradničení bez rytí. Kompost se přidává také ke dřevinám i trvalkám a používá se při výsadbách sazenic. Pokud ho chcete použít pro výsevy, je vhodné ho prosít.

Vermikompostování - kompostování s žížalami

Nejen okem neviditelné organismy recyklují rostlinný odpad. Také žížaly proměňují rostlinné zbytky na prvotřídní hnojivo, navíc ho obohatí cennými huminovými kyselinami a enzymy. Čím zdravější zahrada je, tím více žížal v její půdě najdete. Tyto živočichy můžete i cíleně chovat.

Především výkonné a rychle se množící kalifornské žížaly (Eisenia andrei) lze využít k rychlé proměně zbytků z kuchyně i zahrady na opravdu prvotřídní hnojivo. Že jejich trus výrazně zvýší plodnost i kvalitu zeleniny, doložil i státní zkušební ústav.

Čtěte také: Doba rozkladu kompostu

V malém kompostéru můžete žížaly chovat i na balkoně, nebo dokonce na chodbě. V tmavém boxu se cítí dobře, dno však opatřete otvory a pod ně dejte nádobu, do níž bude odtékat přebytečná vlhkost. Tento takzvaný žížalí čaj - stačí ho naředit dílem vody - využijete na zalévání rostlin včetně pokojových, a ony se vám za to odvděčí bujným růstem a zdravím.

Kompostování napadeného listí a plodů

V odborných publikacích se dočtete, že napadené listy a plody, stejně jako plevel, do kompostu rozhodně nepatří a mají se vyhodit. Jenže zbavit se listí z mohutného stromu nebývá úplně snadné. Jak praxe ukazuje, je to navíc škoda, protože i takový materiál lze využít. Například i listy ořešáku trpícího antraknózou, častou houbovou nákazou, jsou zdrojem prvotřídní listovky.

Pod stromem listí samozřejmě zůstat nesmí. Spory, které v něm přezimovaly, by v květnu ořešák napadly znovu. Ale pokud je zkompostujete tak, že se na světlo světa nedostanou nejméně tři roky, ztratí životaschopnost. Napadené listí proto kompostujte v perforovaných pytlích nebo v kompostu pečlivě zasypaném zeminou, který necháte zrát bez přehazování nejméně tři roky. Takový kompost poslouží zároveň jako úkryt pro užitečné ježky a užovky.

Podobně je to s jablky napadenými moniliózou a dalšími zbytky nemocných rostlin. Vrstvy můžete prosypat i páleným vápnem, které má dezinfekční účinky.

Tabulka: Co patří a nepatří do kompostu

Čtěte také: Jak dlouho se rozkládá cigareta?

tags: #kdo #rozklada #v #kompostu

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce výběrem kompostéru
• Citlivost jedle na emise
• Využití kompostu v zahradě
• Odbor životního prostředí MěÚ Blansko
• Analýza dopadů odstoupení USA od Pařížské dohody