Společná zemědělská politika (SZP) zásadním způsobem určuje, jak bude naše krajina vypadat a jak se v ní bude hospodařit. Problémy zemědělské krajiny jsou přitom už tak zřejmé, že po změně volají vědci i veřejnost.
Europoslanci budou v pátek 23. října hlasovat o finální podobě Společné zemědělské politiky (SZP), která určí, jak se bude hospodařit v Evropské unii v letech 2021-2027. Tématem SZP se europarlament zabýval celý týden. Bohužel, europoslanci nevyslyšeli apel vědců, kteří požadovali zahrnout do návrhu SZP ekologická opatření.
Česká společnost ornitologická společně s dalšími ochranářskými organizacemi apeluje na europoslance, aby návrh odmítli. „Parlamentní návrh SZP ještě není definitivní. Vyzýváme naše europoslance, aby dali přírodě a udržitelnému hospodaření skutečnou šanci a stávající návrh odmítli. Po vstupu ČR do EU začali ubývat polní ptáci.
Už při úterním hlasování se europoslanci přiklonili ke „kompromisnímu“ návrhu, který ale pouze konzervuje současný neudržitelný stav - intenzivní hospodaření s negativními dopady na půdu a biologickou rozmanitost. Ve středu europoslanci navíc odmítli zahrnout do SZP ekologické a klimatické cíle, ke kterým se již EU zavázala v Zelené dohodě pro Evropu.
Od roku 2015 mělo zemědělské krajině pomoct tzv. „ozelenění přímých plateb“ (diverzifikace plodin, zachování TTP a vyčlenění ploch v ekologickém zájmu). Hlavním sporným bodem greeningu jsou tzv. plochy v ekologickém zájmu (EFA), které musí povinně vyčlenit zemědělci hospodařící na více než 15 ha orné půdy.
Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu
Z hlediska povinnosti uplatňovat toto opatření Česká republika vede, neboť do ní spadají farmy, které celkově obhospodařují cca 97 % orné půdy. Evropský průměr je kolem 70 %. To samozřejmě souvisí s průměrnou rozlohou farem, která je u nás v rámci EU největší.
EFA ploch mělo být v první části programovacího období vyčleněno povinně 5 % orné půdy, po všech přepočtech ovšem Evropská komise dospěla k závěru, že v praxi bylo těchto ploch zavedeno 10 % (cca 8 milionů hektarů), takže se pravděpodobně ustoupí od záměru navýšit od r. 2018 povinné procento na 7 %.
Z jednotlivých opatření EFA ploch byly na evropské úrovni nejpopulárnějšími plodiny vážící dusík (39,1 %), těsně následovány úhorem (38,5 %) a s větším odstupem pak meziplodinami (14,9 %). Podíly jednotlivých opatření se stát od státu různí. Irsko například skoro 80 % EFA ploch využilo pro krajinné prvky, Portugalsko zase v drtivé většině pro úhor, Belgie vsadila na meziplodiny. Česká republika zde má společně s Rumunskem, Chorvatskem a Itálií zhruba 70% podíl plodin vážících dusík.
Právě pěstování plodin vážících dusík je však jednou z hlavních příčin, proč se Evropská komise rozhodla přehodnotit agrotechnické podmínky na některých, potenciálně produkčních, typech EFA ploch. Z dosavadních výsledků studií celkem nepřekvapivě vyplynulo, že tyto plochy, pokud jsou obhospodařovány konvenčně, nemají valný přínos pro biodiverzitu, což bylo původním záměrem celého greeningu. Někdy spíše naopak.
Od roku 2018 se proto počítá se zákazem používání pesticidů. Odstranit závazný termín osevu meziplodinami. Dalšími změnami, které jsou plánovány od roku 2018, je odstranění termínu osevu meziplodinami (meziplodina ale musí na pozemku zůstat minimálně 8 týdnů), povolení směsi osiv u dusík vážících plodin a zavedení některých nových plodin.
Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?
„Intenzivní hospodaření podporované zemědělskými dotacemi způsobuje degradaci půdy a vede k trvalému poklesu biodiverzity. Loni v prosinci jsme ministrovi zemědělství Miroslavu Tomanovi předali petici s 56 tisíci podpisy, ve které jsme ho žádali o to, aby při jednání o nové Společné zemědělské politice bral v potaz i potřeby přírody a krajiny a nejenom velkých zemědělců a agrární lobby. Apelovali jsme také na české europoslance. Zájmy ochrany přírody a zdravé krajiny hájili pouze Piráti a Stanislav Polčák (STAN). Zachování stávajícího hospodaření i se všemi negativními dopady na krajinu na dalších 7 let naopak prosazovali KDU-ČSL, hnutí ANO a KSČM.
Při obhajobě návrhu europoslanci argumentují, že 30 % prostředků I. pilíře SZP (dříve přímé platby) bude směřovat na ekologické účely (tzv. ekoschémata), ale ve schválené verzi např. umožnili zemědělce kompenzovat za dodržování vnitrostátních právních předpisů. Ekoschémata tak budou zemědělcům vyplácena čistě jen za to, že dodržují zákon. Také argument, že schválený návrh podpoří biodiverzitu, není opodstatněný.
„Návrh sice schválil povinnost pro zemědělce vymezit neproduktivní plochy na 5 % orné půdy, ale s dodatkem, který umožňuje návrat neúčinných podmínek „ozelenění“. Návrh také požaduje minimálně 60% podíl přímých plateb a vázané podpory v I. pilíři, takže i v případě, že by chtěl členský stát podporovat více environmentální opatření, nemá tuto možnost. Konečná podoba Společné zemědělské politiky vznikne v takzvaném trialogu mezi Evropským parlamentem, Evropskou komisí a Radou ministrů, který začne v listopadu.
Česká republika nejde dobrým směrem. Stejnému problému čelí i Maďarsko a některé další země - částečně kvůli nedostatku znalostí, ale částečně také pro nedostatek vůle. Takže já jako vědec mohu nabídnout znalosti. Nemohu nutit vládu, aby měla vůli.
Realizace účinnějších stimulačních/kompenzačních AEKO opatření k ochraně přírodních zdrojů na bázi jejich většího cílení (až „šití na míru“ dílům půdních bloků), včetně nastavení efektivních podpor ekologického a integrovaného zemědělství směrem k ... Důsledné plnění opatření, které vyplývají z materiálu „Národní akční plán na snížení používání pesticidů v ČR“ schváleného vládou usnesením č.
Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu
Na evropské půdě mají poměrně velké slovo různé ekologické organizace v čele s BirdLife a Greenpeace. Oproti emotivnímu vystoupení zástupkyně BirdLife stála prezentace návrhů zemědělské organizace COPA-COGECA s návrhy, jak greening zefektivnit a zároveň zjednodušit. Jedním z nápadů prosazovaných od samého počátku diskusí ke greeningu Asociací soukromého zemědělství České republiky je vize dobrovolného greeningu, kdy by se farmář sám rozhodl, zda je pro něj dodržování podmínek dostatečně atraktivní. Nevyčerpané peníze by pak byly k dispozici ostatním zemědělcům, kteří naopak mají zájem se na greeningu ve své zemi podílet větší měrou. Možností, jak zefektivnit a zatraktivnit opatření vedoucí obecně ke zlepšení životního prostředí, by podle COPA-COGECA mohl být také přesun části rozpočtu tzv. dobrovolně vázaných plateb na investice typu precizního zemědělství, obnovy mokřadů, zakládání mezí apod.
tags: #efa #ekologicky #zajem #co #to #je